ZEMĚ

- tvar připomíná kouli, v oblasti pólů mírně zploštělá
- rozměry: rovníkový – 6 378 km, pólový – 6 356 km, povrch – 510 mil. km2
- geoid – těleso nejpřesněji vystihující tvar země, povrch tvoří nerovná hladina oceánu, která vstupuje i pod pevninu, složitý tvar (nevhodný pro matematické zkracování)
- rotační elipsoid - zploštělý na pólech, na rovníku více hmoty
- = rotační zemský elipsoid, který co nejtěsněji přiléhá ke geoidu – matematický výpočet

Důsledky tvaru Země:
různý úhel dopadu slunečních paprsků na povrch  → různá intenzita slunečního záření na zemský povrch  vznik podnebných pásem  vznik vegetačních pásem
Pohyby Země ve vesmíru:
1. oběh kolem Slunce (revoluce)
2. otáčení kolem vlastní osy (rotace)
3. pohyb soustavy Země - Měsíc kolem svého těžiště (barycentrum)

Oběh kolem Slunce (revoluce)
- vlivem gravitace Slunce se Země pohybuje kolem něj, po orbitě se pohybuje barycentrum
- oběžná dráha = orbita, ekliptika – rovina, v níž Země obíhá
- čas: 365 dní 5h 49 min
- letopočty dělitelné 4 jsou přestupné (navíc 29. 2.), ale letopočty xx00 jen pokud jsou dělitelná 400

Keplerovy zákony:
1. Planety se pohybují po eliptických drahách málo odlišných od kružnic, v jejich společném ohnisku je Slunce
2. Plochy opsané průvodičem planety jsou za stejnou dobu stejné
(AU – astronomická jednotka, střední vzdálenost Země – Sluncem, asi 150 mil. km). Neplést se světelným rokem – vzdálenost, kterou světlo urazí za 1 rok

Poloha Země vůči Slunci – zemská osa vůči ekliptice zaujímá stálý směr – svírá úhel 66,5°, resp. přesně 66° 33´ (tj. stupeň pro polární kruh, resp. 90° - 66,5° = 23,5° - stupeň pro obratníky).

Polární kruhy ohraničují oblast, ve které nastává polární noc/den (pozn.: polární noc/den netrvá půl roku, ale její délka se prodlužuje směrem k pólu).
Obratníky jsou poslední rovnoběžky, na které dopadají sluneční paprsky kolmo (při slunovratech).

Důsledky oběhu:
-         Střídání ročních období – na severní polokouli je léto, když je Země v aféliu, pohybuje se pomaleji, léto je o pár dní delší
-         Mění se délka světelné části dne během roku
-         Polární noc – období roku, kdy sluneční paprsky nevycházejí nad obzor, je tma 24h, v zeměpisných šířkách nad polárním kruhem
Čtyři krajní polohy vůči Slunci:
-         21. 3. jarní rovnodennost – astronomické jaro
o      paprsky kolmo na rovník
o      hranice světla a stínu procházejí zemskými póly
o      den 12 hod, noc 12 hod
-         21. 6. letní slunovrat – astronomické léto
o      S pól maximálně přikloněn ke slunci – S polokoule – nejdelší den (16h)
o      paprsky dopadají kolmo na obratník Raka
-         23. 9. podzimní rovnodennost – astronomický podzim
o      podzimní bod – protnutí ekliptiky a světového rovníku
o      paprsky kolmo na rovník
o      den 12 hod, noc 12 hod
-         22. 12. zimní slunovrat – astronomická zima
o      J pól maximálně přikloněn ke slunci
o      paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha
o      Slunce kulminuje nejníže nad obzorem – dopad paprsků: 16,5°
o      den trvá 8 hod, noc 16 hod

Otáčení kolem vlastní osy (rotace)
-         trvá 23 h 56 min. 4s (hvězdný den)
-         střední sluneční den – 24 h, používá se v praxi, doba mezi dvěma po sobě následujícími kulminacemi (vyvrcholeními) Slunce na místním poledníku
-         otáčení od Z k V
-         měření rychlosti rotace:
o      úhlová rychlost °/s
o      obvodová rychlost m/s

Důsledek otáčení:
-         střídání dne a noci
-         vytvoření časových pásem – 24, datová hranice je na 180 poledníku (mění datum)