Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

15. Geografie zemědělství C)

Živočišná výroba
Zabývá se záměrným chovem zvířat, která poskytují člověku potřebné produkty, včetně zvířecí tažné síly. Živočišná výroba je organicky vázána a podmíněna rostlinnou výrobou. Intenzita živočišné výroby se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku plochy zemědělské nebo orné půdy.

druhy masa:
hovězí a telecí–32%
vepřové –39%
drůbeží –20%
ostatní(skopové, koňské) –9%
rybí –viz rybolov

produkty, které poskytuje živočišná výroba:
a) potraviny(mléko,maso, živočišné tuky,vejce)
b) důležité suroviny(vlnu,kůži,peří)
c) suroviny pro výrobu léčiv(vedlejší jatečné produkty)
d) tažnou sílu
e) hnojení odpady z živočišné výroby(chlévský hnůj, kejda,drůbeží trus)

TYPY ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
1)extenzivní živočišná výroba – dělí se na:
a) kočovný chov =kočování z místa na místo podle rozložení pastvin a vodních zdrojů; výskyt: aridní(suché) oblasti Afriky, jihozápadní a centrální Asie
b) polokočovný chov –liší se od kočovného tím, že pastýři vytvářejí zásobu krmiv na období zimy nebo sucha a budují přístřešky pro dobytek
c) transhumace =sezónní přehánění dobytka mezi nížinnými a horskými pastvinami
d) moderní chov - Zvířata se pasou hodně daleko od hlavních oblastí spotřeby, na konci letní sezóny se přesunuje do blízkosti spotřeby, kde se dokrmuje na farmách.

2)intenzivní živočišná výroba – dělí se na:
a) výdojný chov alpského typu. Dobytek je v létě vyháněn na alpské louky. V zimě je dobytek ustájen v podhorských oblastech. výskyt: v alpských zemích.
b) stálý chov–je doplňkem rostlinné výroby; výskyt: v zemích střední a jihovýchodní Evropy
c) moderní stájový chov –je nadřazený rostlinné výrobě, je nejintenzivnějším chovným systémem, má vysokou produktivitu; výskyt: západní, severní Evropa, USA

DRUHY ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
I) chov ovcí - Ovce se chovají pro: vlnu, maso a mléko. Výskyt: v oblastech polopouštních pastvin, v oblastech s vlhčím klimatem, v přímořských oblastech s vlhkým podnebím; největší producenti: Austrálie, Nový Zéland, Argentina; největší vývozci živého dobytka: Austrálie, Turecko

II) chov drůbeže(=domácího ptactva) - Drůbež se chová pro: maso, vejce a peří.V chovu drůbeže dominuje chov slepic. V rozvojových zemích stále převládají drobné primitivní chovy. Drůbež rozdělujeme na:
a) hrabavá(slepice, krůty, perličky)
b) vodní(kachny, husy)
c) holuby

III) chov skotu zabezpečuje 90% světové spotřeby mléka a více než 30% masa. Skot se chová pro: maso, vnitřnosti, mléko a kůži. Zabezpečuje 89% světové spotřeby mléka a více než 30% masa. Chov skotu je v Indii kvůli hinduistickému náboženství zcela neproduktivní. Výskyt: oblasti mírného podnebného pásu s intenzivním zemědělstvím; největší exportéři: Austrálie, Německo, Francie, Nový Zéland; největší exportéři živého dobytka:

IV) chov prasat - Prasata se chovají pro: maso a vnitřnosti . Chov prasat není v muslimských zemích.
Výskyt: oblasti s mírným či chladnějším podnebím, kde jsou dostatečné zdroje vydatných krmiv(kukuřice, řepy, brambory); největší exportéři: Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Kanada; největší exportéři živého dobytka: Čína, Nizozemsko, Kanada

Rybolov
Rybolov slouží jako potravina, ke zpracování na moučku, rybí tuk a pro farmaceutický průmysl. Rybolov má několik složek:
a) lov a chov ryb
b) lov ostatních vodních živočichů(velryb, vorvaňů, krabů, raků, humrů, langust, ústřic atd.)
Nejvýznamnějšími lovišti ryb jsou moře šelfová, kde aktivně probíhá proces fotosyntézy, kde dochází k akumulaci živé hmoty.
Největší světová loviště ryb:
1. severozápadní Pacifik
2. jihovýchodní Pacifik
3. severovýchodní Atlantik
4. severozápadní Atlantik
největší loviště sladkovodních ryb: ve východní, jihovýchodní a jižní Asii
největší exportéři: Japonsko, USA, Rusko, Norsko, Island
Narůstá význam mořských farem a plantáží, kde se chovají ryby, měkkýši, krabi, řasy. V sladkovodních nádržích je typický chov kaprů.

Lesnictví
Lesy tvoří téměř 1/3 rozlohy souše –39 mil.km2. lesy mají svůj význam:
1. klimatický(zadržují vodu, zvyšují vlhkost, zmírňují teplotní rozdíly)
2. půdotvorný(zpevňují půdu, zabraňují sesuvům)
3. rekreační
4. biologický poskytují životní prostředí pro zvířata

zdroj potravy(lesní plodiny, zvěř) a kůže pro člověka

-celková světová těžba dřeva činí dnes asi 3,5 mld. m3.
-největší exportéři: Kanada, USA, Rusko, Skandinávské země

lesy rozdělujeme podle:
a) podle typu dřevin:
I) lesy listnaté
II) lesy jehličnaté
b)v tropické pásmu:
I)lesy monzunové – jsou ve vnitrozemském tropickém pásu s občasným obdobím sucha.
II)tropické deštné lesy –v oblastech hojně zavlažovaných nejvýznamnější lesní oblasti: 1)severní lesní pás –Rozkládá se v mírné klimatické zóně severní polokoule (zejména na území Ruska, Kanady).
2)jižní lesní pás –Rozkládá se v ekvatoriální(=rovníkové) a tropické klimatické zóně.
důvody těžby dřeva:
1. výroba řeziva
2. výroba celuózy a papíru
3. palivo

Příčinou likvidace lesů je výstavba nových sídel komunikací a především žďárové zemědělství. Likvidace lesů vede k posilování skleníkového efektu.

16. Geografie dopravy, služeb a cestovního ruchu

Doprava
Cílevědomá lidská činnost uskutečňující přemisťování lodí, nákladů, energie, zpáv a informací v prostoru
Umožňuje propojení jednotlivých hospodářských sfér, mezinárodní dělba práce
Rozmístění dopravy je ovlivňováno socioekonomickými poměry (rozmístění výrobních sil v dané oblasti, úrověň rozvoje hospodářství)

Suchozemská doprava
1) pomocí nosičů – listonoš, šerpové, pošťáci
2) pomocí zvířat – kůň, osel, velbloud, jak, skot, lamy, sloni
3) automobilová = silniční – využívá cesty se zpevněným povrchem, první cesty byly v Římě, dálnice je silnice sloužící k rychlé dopravě, víceproudá, zařazena do mezinárodní dopravy, oddělené směry, vjezdy a výjezdy, nejsou ostré zatáčky, stoupání ani klesání, odpočívadla, telefony, nejhustší síť je v Japonsku, Německu, USA, z. Evropě, na světě je 550 milionů aut, vyspělé země 30-50% lidí má vlastní auto, rozvojové země 1% lidí má vlastní auta, většinou chodí pěšky
4) železniční – první železnice v Anglii v roce 1825, ve vyspělých zemích se tratě zkracují, v rozvojových prodlužují, nejhustší síť je v Evropě, Japonsku, TGV – Francie, Šinkansen – Japonsko, rychlost 200-300km/h,
existují čtyři typy železniční dopravy:
a) evropský (nejstarší, hustá síť, menší náklady, poměrně intenzivní využití, třetina elektrifikovaná, 100% elektrifikace ve Švýcarsku)
b) severoamerický typ (moderní vybavení, řídká, nepříliš elektrifikovaná, hodně velké náklady, nižší frekvence využití)
c) ruský typ (menší hustota, velké množství nákladu, intenzivní využití, ne tak moderní jako v Americe, hlavní tratě jsou elektrifikované
d) rozvojový typ (řídká síť, zaostalá, vozí nerostné suroviny, z těžby do přístavu, nízká frekvence využití, rozdílné rozchody kolejnic)
5) potrubní – umožňují jednosměrnou přepravu, přeprava bez obalu, finančně nenáročná na výstavbu, přeprava na dlouhé vzdálenosti,
ropovody – Arabský pol., Čína, USA, Rusko, Evropa, zemní plyn – stejné oblasti jako ropa, Norsko,
parovody – u tepelných elektráren, vytápění, vínovody, potrubní pošta, uhlovody
6) říční – výhody – laciná, pojme velké množství nákladů hlavně sypkých, nevýhody – znečištění řeky, závislá na stavu vody v řece, počasí, většina splavných řek se propojuje, Dunaj + Mohan, Dunaj + Rýn, říční ledoborce v Rusku, přepravují písek, uhlí, výletní plavby, největší říční přístav Duisburg (Rýn)
7) speciální druhy dopravy – doprava energie – nejlepší rozvodové systémy v Evropě, Americe, v Africe a Asii méně rozvinutá, doprava zpráv a informací – internet, pošta, TV, telefon, 70% všech hovorů buď v Evropě nebo Americe

Námořní doprava
Převeze velké množství nákladů na velké vzdálenosti, je levná, ale je pomalá, při havárii znečišťuje životní prostředí, je závislá na počasí
60% lodí je registrováno v zemích levné vlajky (finanční výhody, menší daně, nemusí být pojištění, Řecko, Libérie, Panama, Bahamy, Malta)

Letecká doprava
Používá se na velké vzdálenosti, přepravuje hlavně osoby a rychle se kazící zboží, květiny, poštu.
Výhodou je, že je rychlá, relativně bezpečná, ale je drahá, závislá na počasí, hlučná.
Nejvýznamnější letiště jsou ve Frankfurtu nad Mohanem, Londýně (Heathrow), Paříži(Orli, Charels de Gaulle), Moskvě (5 letišť), Chicagu (O´Hara), Dallasu, Atlantě, Los Angeles, Tokiu, Jakartě, New Yorku (JFK).
Hlavní letecké trasy jsou mezi Evropou a s. Amerikou, Evropou a j. Amerikou, Evropou a blízkým východem
Letadla létají rychlostí přibližně 900 km/h

Služby
Ekonomická činnost člověka, která poskytuje užitek
Nevytváří výrobky
Ve vyspělých zemích pracuje ve službách 55% ekonomicky aktivního obyvatelstva (ukazatel vyspělosti země)
Infrastruktura – komplex zařízení, které zajišťují v daném regionu nebo sídle předpoklady pro poskytování služeb
Služby se dělí na výrobní a nevýrobní
-Výrobní služby souvisí s výrobou, průmyslem, odvoz odpadků ze stavby apod.
-Nevýrobní služby jsou přímo pro lidi. Pro společnost je policie, státní správa, obrana státu. Pro obyvatelstvo – kadeřnictví, lékaři, bary
Dále se služby dělí na výdělečné a nevýdělečné
-Výdělečné jsou například restaurace, lázeňství, kadeřnictví
-Nevýdělečné jsou armáda, školství, zdravotnictví. Nejvíce peněz je v bankovnictví, pojišťovnictví, nejméně ve zdravotnictví
Práh služeb je hranice, kterou určuje počet lidí, kteří budou službu využívat
Řádovost (hierarchie) služeb určuje posloupnost služeb
-Služby biologické potřeby – 1. řád – potraviny, 2. řád – restaurace, ubytovny, lékárny, 3. řád – nemocnice
-Kulturní potřeby – 1. řád – kulturní dům, škola, kroužky, hřiště, 2. řád – stř. školy, divadla, kina, knihovny, 3. řád – vysoké školy, galerie, muzea, výstaviště, koncertní síně
-Psychické potřeby – 1. řád – úspěch, práce, škola, sport, rodina, 2. řád – diskotéky, zábava, 3. řád – rekreace, lázně, moře, sauna.
Služby vyšších řádů jsou soustřeďovány do větších měst


Cestovní ruch
Pohyb lidí za účelem rekreace, sportu, kultury,ve volném čase.
Musí mít určité předpoklady
Realizační (umožňují uskutečnit cestovní ruch – doprava, ubytování, stravování, kulturní nebo sportovní střediska, lékař, inf. středisko),
lokalizační (vhodné podmínky, přírodní předpoklady – moře, hory, sníh, teplo, zima; kulturní – památky, muzea, hrady,zámky),
selektivní (kdo se účastní a v jaké míře, pracující cestují více než nezaměstnaní, urbanizační, sociální, politická – lidé z totalitního režimu nemohou cestovat, ekologické, demografické). -Podle délky pobytu se dělí na krátkodobý (do 3 dnů) a dlouhodobý,
-podle rozložení v roce se dělí na sezónní (moře) a celoroční (lázně),
-podle území cesty se dělí na zahraniční a domácí,
-podle ekonomického přínosu se dělí na aktivní (někdo přijede k nám) a pasivní (někdo od nás odjede),
-podle organizovanosti se dělí na individuální a kolektivní,
-podle cíle cesty se dělí na rekreační, poznávací, sportovní, léčebný, náboženský
Nejvíce cestují lidé z Evropy 60%, Japonska, USA, Kanada jezdí do Evropy, 13% Amerika, 13% Asie. Nejnavštěvovanější místa jsou Španělsko, Itálie a Francie, s. Afrika, středozemí.

17. Poloha a přírodní podmínky ČR

Poloha a hranice
• vnitrozemský stát ve střední Evropě (v srdci Evropy) – bez přístupu k moři
• tranzitní stát z hlediska dopravy
• rozloha: 79 000km2 (hraničí se čtyřmi sáty)
• hranice ČR jsou historického původu, mají i přírodní charakter(hory, řeky,…)

Historický vývoj

• 7. stol. – kupec Sámo => svaz slovanských kmenů (na obranu proti Avarům)
• 9. stol. – Velká Morava - první státní útvar (zánik pod náporem Maďarů)
• 10. stol. – přemyslovský stát
• 13. stol. – rozmach Českého království (Přemysl Otakar II.)
• 14. stol. – Karel IV. – politický a kulturní rozmach, Praha se stala centrem římskoněmecké říše
• 28. 10. 1918 – vznikla Československá republika (po rozpadu Rakouska–Uherska)
• 1918 – 1938 – období první republiky
• 1938 - Mnichovská dohoda – ztráta nezávislosti + územní ztráty (ztráta Podkarpatské Rusi ve prospěch SSSR, odpojení Sudet), vznik Slovenského státu (prezident - Josef Tiso)
• 1945 – 1992 – žádné územní změny, jen změny v názvech
• 1. 1. 1993 – Česká republika, Slovenská republika (hranice se Slovenskem potvrzena mezistátní smlouvou v roce 1997)

Geologický vývoj
• v geologickém vývoji, který určil současný charakter reliéfu našeho území, lze rozlišit jeho hlavní fáze:
-vznik hercynského vrásnění v mladších prvohorách
-transgrese moře ve druhohorách
-vlivy alpinského vrásnění v třetihorách
-ve čtvrtohorách doznívá vulkanismus
• různost reliéfu Česka je výsledkem působení endogenní, exogenních a antropogenních činitelů
• na tvář reliéfu má vliv i horninová skladba:
-vyvržené: žula, čedič
-přeměněné: rula, vápenec, břidlice
-usazené: pískovec
• z některých hornin se vyvinuly zajímavé přírodní útvary, které patří k chráněným územím. (pískovcová skalní města – Český ráj, Kokořínsko, a krasové útvary ve vápencích - Moravský kras)

Podnebí

• ovlivňují faktory neproměnné(zem. poloha, vzdálenost od moře,..) a faktory proměnné(okamžitý stav atmosféry, fronty,..)
• zeměpisná šířka ani délka se regionálně téměř neprojevuje
• mírný pás, přechod mezi oceánským a kontinentálním klimatem
• převažuje západní proudění, které přináší od Atlantiku tlakové níže s atmosférickými frontami, z nichž vypadávají srážky
• silná proměnlivost počasí vlivem vzdušných proudění
• na rozložení teplot a srážek má vliv výšková stupňovitost a směr horských soustav
nejvíce srážek: Jizerské hory, Šumava, Moravskoslezské Beskydy, Hrubý Jeseník
nejméně srážek: Krušné hory
nejtepleji: Hodonín, Praha(prům. 9,5°C)
nejchladněji: Sněžka Praděd(prům. 0,9°C)

Geomorfologické jednotky
• hlavní geomorfologické jednotky ČR se dělí na provincie a subprovincie
• z hlediska geomorfologického členění je Česko velmi rozmanitým teritoriem; nachází se na území čtyř geomorfologických provincií
• Česká vysočina: největší, ¾ území ČR, celé Čechy, záp. část Moravy a Slezska
• Západní Karpaty: jihovýchodní a východní část území
• Středoevropská nížina: pouze okrajově na severovýchodě(jen subprovincie Opavská pahorkatina)
• Západopanonská pánev: jen okrajově na jihovýchodě(jen subprovincie Dolnomoravský úval)
Vodstvo
• ČR je pramennou oblastí některých evropských řek
• hlavní evropské rozvodí je Králický Sněžník
• úmoří:
Severní moře: Labe(65%)
Černé moře: Dunaj(24%)
Baltské moře: Odra(9,8%)
• režim řek závisí na rozložení srážek během roku
min.: září(babí léto)v nížinách, konec zimy v horských oblastech
max.: jaro(tající sních, deště)

Říční síť
• Labe - pramení v Krkonoších
P: Jizera, Poloučnice
L: Orlice(Divoká a Tichá Orlice Ústí nad Orlicí), Chrudimka, Ohře, Vltava, Bílina
• Vltava – pramení na Šumavě(Černá hora)
P: Lužnice, Sázava
L: Otava(Písek), Berounka
• Morava – pramení pod králickým sněžníkem
P: Haná, Dyje(Jihlava, Svratka)
L: Bystřice(Olomouc), Bečva
• Odra – pramení v Oderských Vrších
P: Ostravice, Olše
L: Opava(P: Moravice)

Jezera
• přírodní, velmi malá rozlohou
• Černé jezero: největší(18,5ha), ledovcového původu(horské zalednění, pleso)
• Plešné, Čertovo: ledovcová
• Dolní Macošské jezírko: krasové
• Mladotické: hrazené jezero na řece Střela
• Velké a Malé Mechové jezírko: rašelinná jezera(Jeseníky)
• Labské Tůně: zaškrtěním meandru řeky
• Hlučínské: antropogenní

Rybníky
• chov ryb, krajinotvorný význam, ochrana před povodněmi
• mají velkou tradici, především v Jižních Čechách(15.-16. stol)
• Třeboňská a Českobudějovická pánev (Máchovo jezero – Karel IV)
• Lednické rybníky, Jistebník
• Rožmberk: největší

Přehradní nádrže
• hydroenergetický a protipovodňový význam, zásobárna pitné vody, rekreace,
• akumulační, průtočné
• Vltavská kaskáda: Lipno(nej. plocha), Slapy, Orlík(nej. objem), Klamík, Vrané
• Moravské: Slazské harta, Kružberk(pitná voda), Dlouhé Stráně(přečerpávací)

Podpovrchová voda
• půdní: je vázána v půdě, vyživuje vegetaci
• podzemní:
-má souvislou hladinu
-zásobárny pitné vody
-vznikají prosakováním vody na pevný podklad
-Česká tabule, Ostravská pánev, okolí vodních toků
• minerální prameny:Karlovarsko, Luhačovice(Vincentka)

Půdní kryt
Půdní druhy
• určujme podle textury(hlinité, písčité,…)
• všechny jsou na území ČR zastoupeny
• nejúrodnější jsou hlinité půdy( Ostravsko, Česká tabule, Moravské úvaly)

Půdní typy
• černozemě: nejúrodnější, v nížinách a úvalech (Jížní Morava, Polabí)
• hnědozemě: lemují černozemi, v nížinách a úvalech
• hnědé půdy: nejrozšířenější, pahorkatiny a vrchoviny
• renziny a vápenatky: nacházejí se na vápenci(Jižní Morava)
• nivní půdy: velmi úrodné, v zátopových oblastech
• černice: lužní půdy, v okolí toků, spodní voda
• podzoly: vrchoviny, kyselá, málo úrodná

Ochrana přírody
• Národní parky:4 NP, Šumavský, Krkonošský, Lapské pískovce, Podýjí
• Chráněné krajinné oblasti:25 CHKO, Jizerské hory, Noravský kras, Křivoklátsko, Český ráj, Jeseníky, Pálava
• Národní přírodní rezervace: 110 NPR(malé území)
• Chráněná přírodní památka: strom, skála,…

18. Obyvatelstvo a sídla ČR

Vývoj osídlení
• osidlování našeho území byl komplikovaný proces, při kterém se prolínaly faktory přírodní ekonomické, sociální a geopolitické
trvalé osídlení až ve starší době kamenné
ve starověku oppida Keltů, centra Germánů (Markomanů a Kvádů)
• dlouho bylo osídlení prostorově nesouvislé, koncentrace pouze v nižších nadmořských výškách a u řek, kde byla úrodná půda, dostatek zvěře
• 863 n.l.- Velkomoravská říše, příchod Konstantina a Metoděje,v Čechách první státní útvary- Slované-Přemyslovci
• 12. stol.- kolonizace vnitřních vrchovin a horských oblastí domácím obyvatelstvem
• 13. stol.- kolonizace vnější Němci (řemeslníci a obchodníci), dvojjazyčné osídlení Čech
• přirozený přírůstek během středověku nízký i přes vysokou porodnost kvůli nemocím, válkám, neúrodám
• 2. pol. 18. stol.- nastupuje průmyslová revoluce, klesá úmrtnost(obživa, zlepšení hygieny), porodnost na stejné úrovni, rychlý růst obyvatelstva
• zač. 20. stol.- zpomalení růstu v důsledku vystěhovalectví a 1. svět. války
• 20. léta- ekonomický růst, vyšší počet obyvatel + emigranti z Německa a SSSR
• 1945-1946- odsun Němců(přes 2 000 000)
• po válce populační vývoj nerovnoměrný, 1948 a 1968 emigrantské vlny(400 000 emigrantů), v 70. letech propopulační opatření(vyšší rod. přídavky, prodloužení mat. dovolené)
• od 80. let počet stagnuje, v 90. letech klesá (začíná imigrace)
Demografická struktura obyvatelstva
• 10,3 milionů obyvatel (jako Belgie, Portugalsko, Maďarsko; počtem se řadíme v Evropě na 13. místo)
• průměrná hustota zalidnění: 131 ob./km2; (12. místo v Evropě, obdobná Dánsku, Polsku)
• nejvyšší hustota zalidnění: aglomerace (Praha, Brno, Ostrava)
• nejnižší hustota zalidnění: Šumpersko, Jesenicko, Šumava
• počet ob. se v současnosti nezvyšuje kvůli velmi nízké porodnosti
• natalita velmi nízká(přirozený přírůstek 0-1 %, patří k nejnižším v Evropě)
• počet obyvatel se nyní opět zvyšuje (silné ročníky, díky národnostním menšinám)
• mortalita stagnuje
• věková skladba: malá základna (budeme muset pracovat na seniory), dochází ke stárnutí obyvatelstva(16% děti, 65% ekonomicky aktivní, 19% senioři)
• střední délka života: ženy 78 let, muži 72 let
• národnostní struktura: homogenní stát
• vícenárodnostní menšiny: Slováci, Poláci, Němci, Romové, Vietnamci, Ukrajinci
• náboženství: převažuje římsko-katolická víra, většina obyvatel bez vyznání(nejvíce věřících je na hranicích se Slovenskem, Opavsko)
• nejvíce lidí pracuje ve službách
• snížil se počet nezaměstnaných žen, zvýšila se nezaměstnanost, vzrůstá počet dětí mimo manželství
Mechanický pohyb obyvatel
• migrace – souvisí s obdobím ( hosp. krize, kvůli polit. situaci, odsun Němců, Židů do ČR), návrat emigrantů, suburbanizace, přistěhovalectví
• odliv mozků – za lepšími pracovními podmínkami (zdravotní sestry do VB)

Sídla
• zakládání měst ve středověku
• posílení postavení měst průmyslovou funkcí
• osídlení souvisí s 2. světovou válkou, odsun Němců a disidlování sudetů
• po r. 1989 měly obce snahu se osamostatnit => zvyšování počtu obcí
• vznikla pro česko typická hustá síť menších měst a městeček
• přechod k industriální společnosti provázel proces urbanizace (migrace z vesnic do měst), hlavně ve 2.pol.20.století
• současným trendem je suburbanizace (stěhování do zázemí měst)
• charakteristickým znakem je velké procento dojíždějících do zaměstnání mimo místo trvalého bydliště- 30 %
Sídelní síť
• Kraje
-Nejvyšší územní samosprávní celek
-máme 13 (14) speciální: Praha
-Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Jihlavský, Brněnský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský
-některé kraje se přejmenovali na zeměpisný název a některé kraje si nechaly názvy měst
• Město:
-nad 5000 obv.
-větší počet vícepodlažních budov
-většina obyvatel pracují v kvartéru, terciéru, poskytuje služby pro okolní obce
• obec:
-6 tis. (může být město i vesnice), obce s rozšířenou působností
-př. Hlučín (můžeme si vyřídit občanku, řidičák)
-není oficiální, pouze tradiční

• Statistické jednotky EU
-NUTS
-0 – ČR, 1 – ČR, 2 – 8 nuts (severozápad, jihozápad), 3 – kraje, 4 – okresy, 5 – obce
• Euroregiony: Šumava – (Bavazilský les)

19. Hospodářská charakteristika ČR – průmysl

-současný stav hospodářství ČR je výsledkem dlouhodobého vývoje
-v rámci R-U byla ČR průmyslovou základnou
-po vzniku ČSR jsme byli průmyslový stát (orientace na těžký průmysl – surovinové základny)
-1948 – velký zásah do vývoje (nástup komunismu, znárodňování, likvidace soukromého sektoru, podpora těžkého průmyslu, centrální plánování, orientace na východ na SSSR

Pokles hospodářského růstu), umělá zaměstnanost, umělé udržování cen, neexistovala konkurence
1989 – změna, politický, demokratický proces - proces transformace ekonomiky (volná konkurence, privatizace) - restrukturalizace ekonomiky
-útlum těžkého průmyslu, orientace na spotřební průmysl (zvyšování kvality produktů, nové technologie pro efektivitu výrobků - cenová konkurence)
-investice zahraničního kapitálu (daňové úlevy) - průmyslové zóny
posílení sektoru služeb
-zvýšení nezaměstnanosti, vliv na životní prostředí, vstup do EU (zahraniční obchod,

Schengenský prostor, jednotná měnová unie, možnost čerpání dotací z Evropských fondů)

PRŮMYSL
-rozhodujícím článkem v hospodářství je průmysl – má nejvyšší podíl na výrobě i na zahraničním obchodu
přechod z těžkého průmyslu na spotřební
1. Průmysl paliv a energetiky
-nejvýznamnější zásobárna energie pro ostatní výrobní sektory
-pokles těžby černého uhlí, velký význam ropy, zemního plynu, jaderné energetiky a využití alternativních zdrojů
-Ostravsko – Karvinský revír – těžba černého uhlí až do dneška, kdysi: Plzeň, Kladno, Rosice, Oslavany, Trutnovsko
-Severočeský uhelný revír – povrchová těžba (zničení životního prostředí)

• Lignid – Hodonínsko
• Ropa – Dovoz z Ruska a Německa (Ingolstadt)
• Uran – Dolní Rožínka

Elektrárny
78% tepelné (Dětmarovice, Chvaletice, Mělník, Opatovice – obrovské splodiny při spalování)
20% jaderné elektrárny (Dukovany, Temelín)
2% vodní elektrárny (Vltavská Kaskáda, Orlík, Dalešice)
sluneční – lokální význam, málo efektivní

2. Hutnický průmysl
-pokles výroby a zaměstnanosti (tradiční průmysl)
-útlum hutnického průmyslu – Kladensko
-orientace na zkvalitňování hutnictví a metalurgie (vstup zahraničního kapitálu), Třinec, Bohumín, Chomutovsko, druhovýroba : Frýdek – Místek
Fe ruda – dováží se
vzácné kovy – Kutná hora, Příbram
barevné kovy – Střední čechy, Břidličná

3. Strojírenský průmysl
-nejširší sortiment výrobků
-vyrábí prostředky pro ostatní odvětví, navazuje na hutnictví
-hi-tech technologie, schopnost konkurence
výroba dopravních strojů: Mladá Boleslav (Škoda VW group), Tatra - Kopřivnice, LIAZLiberec, Karosa (IVECO) -Vysoké Mýto, AVIA- Praha, kdysi výroba motocyklů
elektronika: Plzeňsko – Panasonic, ZETOR – zemědělské stroje
SIGMA, TESLA – měřící technika, Vagonka – Studenka, ETA, automobilka TPCA

4. Chemický průmysl
moderní odvětví (výroba nových materiálů místo původních z vyčerpatelných zdrojů)Náročná na energii a vodu, značně znečišťuje životní prostředí
potřebná kvalifikovanost zaměstnanců
dovoz surovin do chemického průmyslu
4.1. Petrochemický průmysl
-severní a střední čechy (Litvínov, Kralupy nad Vltavou)
-výroba syntetického kaučuku
-farmacie(Praha), barvy, kosmetika (Spolana Neratovice), prášky (Rakovník)
-Paramo, Syntesia (Pardubice)
-gumárenský průmysl (Zlín, Zubří, Otrokovice)
-výroba PVC (Ostrava, Valašské meziříčí)

5. Průmysl stavebních hmot
-vápenec (Hranice na Moravě)
-dochází k útlumu spotřeního průmyslu z důvodu velké konkurence (vyrábíme kvalitně, ale v dnešní době se více klade důraz na kvantitu)

6. Průmysl skla, keramiky, porcelánu
-tradiční odvětví
-spotřeba kaolínu, lupky, štěrku a písku
-výroba dlažeb, sanitární keramiky (Rakovník)
-sklo- Křišťál – Nový Bor, Karlovy Vary (cibulák)
-dochází k útlumu až k úplnému zastavení výroby
-výroba Bižuterie – Jablonex (vývoz do Indie)

7. Textilní průmysl
-severní a severovýchodní čechy, severní morava
-obrovská konkurence ze zahraničí (Čína, Turecko)
-Šumperk, Písek-Jitex, Náchod, Vansdorf (silonové punčochy), Bolatice (lana), OP Prostějov, Nový Jičín – Tonak, Trutnov – Kara
-značky : Hannah, Prestige, Litex, Moira
7.1. Obuvnický průmysl
-Baťa – už se velmi nevyrábí, jsme světovými dovozci obuvi
-Třebíč – zdravotní obuv, Němčice – zde se šijou originál Baťovi boty, Žďár nad Sázavou

8. Potravinářský průmysl
-specialita-sezonnost
-v místě spotřeby – masokombinát, pekárna
-v místě produkce – cukrovary, lihovary
produkty: pivo (Ostravar, Radegast, Starobrno, Pilsner, Budvar, Krušovice, Velkopopovický kozel), Becherovka – Karlovy Vary
Víno – vinařské oblasti – Znojmo, Mikulov
Kofola, Mattoni,
Vitana produkty – Višice
Opavia, Orion, Hamé, Zora – Olomouc

9. Dřevozpracující průmysl
-výroba papíru (Větřní – Vltava, Šťětí – Labe), Olšann u Šumperka, Biocel Paskov
-ruční výroba papíru – Velké Losyny
-výroba nábytku – Jižní Morava (zn. TON)
-výroba hudebních nástrojů (klavíry – Hradec Králové, varhany – Krnov, strunné nástroje – Luby)
-výroba sirek – Solo Sušice – historický význam
- České Budějovice – tuha – Koh-i-nor (tužky, kancelářské potřeby)

20. Zemědělství, doprava, služby v ČR

ZEMĚDĚLSTVÍ
Rozhodující pro zemědělství je půdní fond ČR
Zemědělská půda zaujímá ½ plochy ČR
Důležité: poskytuje obživu pro obyvatelstvo
Nejvíce zaujímá orná půda, méně louky a pastviny, nejméně sady a vinice a chmelnice
1/3 půdy zalesněna

vývoj zemědělství:
nějvětší dopad r. 1948 (kolektivizace, zakládání JZD, znárodňování) – ČR soběstačná
po r. 1990 transformace zemědělství, restituce půdy, pokles zaměstnanosti v zemědělství
dochází k útlumu výroby v nepříznivých oblastech, rozšiřování luk a pastvin
změna směru dotací: biozemědělství, agroturistika
vyrovnávání se se vstupem do EU: konkurence, kvoty pro zemědělství
rozmístění zemědělství: středoevropský charakter, mírný pás, nejvíce ovlivňuje nadmořská výška

A ) Rostlinná výroba
můžeme rozdělit do 4 oblastí:
1) kukuřičná – nejúrodnější (jih Moravy, Polabí), nejteplejší oblast, minimum srážek, pěstování kukuřice a teplomilné zeleniny
2) řepařská – Haná – hlavní plodinou sladovnický ječmen, chmel (Žatecko, Olomoucko, Louny), obiloviny
3) bramborářská – Visočina, méně náročné obiloviny, pícniny, brambory
4) horská – zatravnění (pastviny, louky), len v podhůří

Pšenice – Jižní morava, Polabí
Ječmen (krmivo) – Pahorkatiny, Hornatiny
Oves – podhorské oblasti
Žito (triticalle) – hybrid mezi žitem a ječmenem
Kukuřice – siláž (krmivo) - na zrno, geneticky modifikováno

Okopaniny
-Brambory – krmivo, obživa, škrob, lihoviny
-Cukrová řepa – cukr, lihoviny

Olejniny
-Řepka olejka – výroba alternativních paliv (bionafta)
-Slunečnice
-Mák
-Len – textilní i potravinářská plodina

Chmel – Žatecko, Rakovník, Haná
Vinná réva – Mělník, Jižní morava

Ovoce
Jablka – Litoměřice, Dolnomoravský úval

B ) Živočišná výroba
Chov pro potraviny, pracovní síla
Biochov – nezávadné (bez pesticidů)
Chov skotu :
intenzivní – stájový na mléko, příměstské zemědělství
Extensivní – na maso – podhůří, Českomoravská vrchovina
Potlačování chovu hovězího (dotace, nemoci)
-Chov prasat – velkokapacitní výkrmny v zázemí měst (tradiční v ČR)
-Chov drůbeže – maso, vejce, peří (příměstské zemědělství)
-Chov ovcí, koz – oblast Beskyd
Rybníkářská oblast – zakladatelé Jakub Krčín, Štěpán Netolický, Karel IV.
• Krajinotvorný význam, chov ryb
• Lednické rybníky – Jižní morava
• Jistebník – Severní morava
• Rožmberk – nejvěrší rybník
Chov koní – sportovního významu (Kladruby, Napajedla)
Včelařství (tradiční) – med, včelí vosk, mateří kašička, medovina

DOPRAVA
Dělení: osobní, nákladní (výrobní složka), pevninská, vodní, vzdušná
-Základ tvoří železniční a silniční doprava (osobní i nákladní přeprava)
-Dopravní sítě jsou zastaralé
-Silniční – hustá, ale málo silnic první třídy a dálnic (D1, D5, jinak nesouvislé úseky), snaha o propojení do zahraničí
Novinka: mýtné brány
-ČR je tranzitní zemí (obrovský objem dopravy)
-Železniční – hlavní koridor (východ – západ
-V minulosti převoz uhlí (Mostecko – Ostravsko)
-Dochází k úpravě a modernizaci tratí, rychlovlaky
Elektrifikovaná
-Navazují ostatní železnice
-Potrubní – ropovody (Ingolstadt), plynovody (Rusko)
-Letecká – Ruzyně (mezinárodní), Brno, Ostrava – Mošnov, Karlovy Vary
-Říční – Labe – do Hamburku
-Nákladní doprava
Přístavy: Děčín, Kolín, Ústí nad Labem
Osobní doprava: vyhlídkové plavby

SLUŽBY
Velká změna po r. 1989, zvyšuje se jejich úrověň a následné zvyšování životní úrovně obyvatelstva

ZAHRANIČNÍ OBCHOD
-Více dovážíme než vyvážíme
-Nerovnoměrná skladba (vývoz dřeva, dovoz nábytku)

CESTOVNÍ RUCH
Po r. 1989 „velký boom“, atraktivita pro cizince
Po vyrovnání měn pokles zájmu
ČR bohatá na památky:
Praha
Telč
Český Krumlov
Kutná Hora.
Žďár nad Sázavou
Lytomyšl
Kroměříž
Tradiční jihomoravské vesnice – selské Baroko
Brno – Funkcionalistická vila Tugenhat
Lednicko – Valtický areál
Olomouc – sloup svaté trojice

21. Administrativní dělení a Moravskoslezský kraj

-ČR je středoevropský demokratický vnitrozemský stát s rozlohou 78 864 km2
-ČR je stát s liberální ústavou a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran
-Hlavou státu je prezident, vrcholným zákonodárným orgánem je Dvoukomorový parlament
-ČR je členem EU, NATO a Visegrádské čtyřky

Vývoj
První zmínky o českém území máme z 9. stol.n.l. (Velká Morava)
Mezi léty 1526 – 1918 byly české země včleněny do Rakousko – Uherské monarchie
V letech 1918 – 1992 (kromě 2.sv.války – Protektorát Čechy a Morava) byly české země součástí Československa
Od 1.1.1993 se stala ČR samostatným státem a zároveň nabyla účinnosti Ústava ČR
Mezi léty 1948 – 1989 byly české země,jako komustický stát součástí vychodního bloku s velkým vlivem ze SSSR

Administrativní členění
-Území České republiky se dříve dělilo na 7 krajů, z hlediska zákona tyto kraje stále existují, v praxi jsou však zastíněny existencí nových, samosprávných krajů
-Středočeský kraj Praha
-Jihočeský kraj České Budějovice
-Západočeský kraj Plzeň
-Severočeský kraj Ústí nad Labem
-Východočeský kraj Hradec Králové
-Jihomoravský kraj Brno
-Severomoravský kraj Ostrava

Od 1. ledna 2000 bylo ústavním zákonem zřízeno 14 vyšších územních samosprávných celků, jejichž názvy obsahovaly slovo kraj.
-hlavní město Praha (A) 1 186 618 obv.
-Středočeský kraj (S) Praha 1 171 200
-Jihočeský kraj (C) České Budějovice 630 063
-Plzeňský kraj (P) Plzeň 553 896
-Karlovarský kraj (K) Karlovy Vary 304 770
-Ústecký kraj (U) Ústí nad Labem 823 725
-Liberecký kraj (L) Liberec 430 285
-Královéhradecký kraj (H) Hradec Králové 549 620
-Pardubický kraj (E) Pardubice 507 425
-Vysočina (J) Jihlava 511 406
-Jihomoravský kraj (B) Brno 1 132 350
-Olomoucký kraj (M) Olomouc 639 857
-Zlínský kraj (Z) Zlín 589 975
-Moravskoslezský kraj (T) Ostrava 1 249 778

podle Evropské unie se státy dělí na statistické jednotky NUTS
0- ČR
1- ČR
2- 8 nuts (severozápad, jihozápad)
3- kraje
4- okresy
5- obce

Moravskoslezský kraj
-rozlohou patří k největším 5 555 km2
počet obyvatel: nejlidnatější, více než 1,2 mil. obyvatel
okresy: Opava, Ostrava, Bruntál, Karviná, Nový Jičín, Frýdek-Místek
-jeden z nejvýchodnějších krajů – Východní bod: Bukovec
-sousedí s Polskem, Slovenskem a Zlínským a Olomouckým krajem
zasahují 3 geomorfologické celky :
-Česká vysočina, Jeseníky (Praděd, Slunečná) – pozůstatky sopečné činnosti (Venušina sopka, Velký a Malý Roudný), Oderské vrchy (Fidlův kopec)
-Vněkarpatské sníženiny – Ostravská pánev, Moravská brána, v Pleistocenu zalednění -> Bludné balvany
-Západní karpaty – Beskydy (Lysá Hora, Radhošť, Smrk)

VODSTVO
Úmoří baltského moře, kde teče Odra (přítoky Opava, Moravice)
Výskyt nádrží – Krušberk, Slezská Harta, Žermanice, Morávka, Těrlicko, (rybník Jistebník)

PODNEBÍ
Mírné, ovlivněno nadmořskou výškou, ze severu pronikají studené větry

PŮDNÍ FOND
Půdy středně úrodné (hnědozem) kolem řek a v nížinách
Převažují smrkové monokultury, většina CHKO (Beskydy)

OBYVATELSTVO
Nejlidnatější a největší hustota obyvatelstva
Vysoký stupeň urbanizace, centrum tvoří Ostravská aglomerace
Rozmach až v počátku těžby uhlí a zprůmyslněním oblasti
Periferie: Brutnál, Karviná
Vysoká nezaměstnanost srovnatelná s Ústeckým krajem
Vysoký podíl národnostních menšin, v minulosti dojíždění za prací (Romové, Poláci)
Havířov – město postaveno v 50.letech, přímo jako sídlo pro horníky
Opava – vysoká religiozita (nízká v Ostravě), vysoký přirozený přírůstek

PRŮMYSL
-V historii jedna z průmyslových základen
-Těžby černého uhlí, dnes v Karviné
-Navazuje hutnický průmysl
-Dnes nejsou doly rentabilní -> uzavřené
Hutnictví – Vítkovice, Nová Huť, válcovny F- M, Třinecké železárny
Strojírenství – Tatra Kopřivnice, Vagonka Studénka, Romo Fulnek, Ostroj Opava
Chemický – Moravské chemické závody Ostrava, Galena Opava (IVAX), Optimit Odry
Potravinářský – Masokombinát Martinov, Opávia, Mlékárny Kunín
Textilní – Havířov (obuvnický), Tonak Nový Jičín
Výroba celulosy – Biocel Paskov
Energetický – Třebovice, Dětmarovice
Lanex – Bolatice

NEROSTNÉ SUROVINY
Černé uhlí – Ostravská pánev, Ostravsko – Karvinský revír, Frenštát (zakonzervováno)
Polymetalické kovy – podhůři Hrubého Jeseníku – Zlaté hory
Vápenec – Moravský kras, Štramberk, Hranice
Ropa, zemní plyn – Příbor
Sádrovec – Kobeřice

ZEMĚDĚLSTVÍ
Brambory, cukrovka, řepka – bionafta, nenáročné plodiny, pšenice
Chov skotu, drůbeže, prasat, (v horských oblastech – extensivní chov ovcí)

Velké letiště L. Janáčka – Mošnov
Sportovní letiště – Dolní Benešov
Budování dálnic směr Polsko
Železniční doprava – Český Těšín, Ostrava, Bohumín

CESTOVNÍ RUCH
Spolupráce s Polskem, Slovenskem
zámky: Kravaře, Hradec nad Moravicí, Radůň, Slezsko-ostravský hrad
Hukvaldy, Štramberk, Jeseníky, Moravskoslezské beskydy, Vrbno pod pradědem
lázně: Klimkovice, Darkov, Jánské lázně

Problémy:
Nezaměstnanost v důsledku restrukturalizace velkých závodů a útlumu těžebního programu
Zničení životního prostředí – bezohledná těžba, tepelné elektrárny

OSTRAVA
-3. největší město ČR (320 tis. obyvatel), Poruba (90 tis. obyvatel), Zábřeh (120 tis. obv.)
-dříve „ocelové srdce“
-průmyslové město
-kulturní centrum

Havířov – satelitní město

22. Moravskoslezský kraj

rozlohou patří k největším 5 555 km2
počet obyvatel: nejlidnatější, více než 1,2 mil. obyvatel
okresy: Opava, Ostrava, Bruntál, Karviná, Nový Jičín, Frýdek-Místek
jeden z nejvýchodnějších krajů – Východní bod: Bukovec
sousedí s Polskem, Slovenskem a Zlínským a Olomouckým krajem

zasahují 3 geomorfologické celky :

-Česká vysočina, Jeseníky (Praděd, Slunečná) – pozůstatky sopečné činnosti (Venušina sopka, Velký a Malý Roudný), Oderské vrchy (Fidlův kopec)
-Vněkarpatské sníženiny – Ostravská pánev, Moravská brána, v Pleistocenu zalednění -> Bludné balvany
-Západní karpaty – Beskydy (Lysá Hora, Radhošť, Smrk)

VODSTVO
-Úmoří baltského moře, kde teče Odra (přítoky Opava, Moravice)
-Výskyt nádrží – Krušberk, Slezská Harta, Žermanice, Morávka, Těrlicko, (rybník Jistebník)

PODNEBÍ
-Mírné, ovlivněno nadmořskou výškou, ze severu pronikají studené větry

PŮDNÍ FOND
-Půdy středně úrodné (hnědozem) kolem řek a v nížinách
-Převažují smrkové monokultury, většina CHKO (Beskydy)

OBYVATELSTVO
-Nejlidnatější a největší hustota obyvatelstva
-Vysoký stupeň urbanizace, centrum tvoří Ostravská aglomerace
-Rozmach až v počátku těžby uhlí a zprůmyslněním oblasti
Periferie: Brutnál, Karviná
-Vysoká nezaměstnanost srovnatelná s Ústeckým krajem
-Vysoký podíl národnostních menšin, v minulosti dojíždění za prací (Romové, Poláci)
-Havířov – město postaveno v 50.letech, přímo jako sídlo pro horníky
-Opava – vysoká religiozita (nízká v Ostravě), vysoký přirozený přírůstek

PRŮMYSL
-V historii jedna z průmyslových základen
-Těžby černého uhlí, dnes v Karviné
-Navazuje hutnický průmysl
-Dnes nejsou doly rentabilní -> uzavřené
Hutnictví – Vítkovice, Nová Huť, válcovny F- M, Třinecké železárny
Strojírenství – Tatra Kopřivnice, Vagonka Studénka, Romo Fulnek, Ostroj Opava
Chemický – Moravské chemické závody Ostrava, Galena Opava (IVAX), Optimit Odry
Potravinářský – Masokombinát Martinov, Opávia, Mlékárny Kunín
Textilní – Havířov (obuvnický), Tonak Nový Jičín
Výroba celulosy – Bicel Paskov
Energetický – Třebovice, Dětmarovice
Lanex – Bolatice

NEROSTNÉ SUROVINY
Černé uhlí – Ostravská pánev, Ostravsko – Karvinský revír, Frenštát (zakonzervováno)
Polymetalické kovy – podhůři Hrubého Jeseníku – Zlaté hory
Vápenec – Moravský kras, Štramberk, Hranice
Ropa, zemní plyn – Příbor
Sádrovec – Kobeřice

ZEMĚDĚLSTVÍ
-Brambory, cukrovka, řepka – bionafta, nenáročné plodiny, pšenice
-Chov skotu, drůbeže, prasat, (v horských oblastech – extensivní chov ovcí)

Velké letiště L. Janáčka – Mošnov
Sportovní letiště – Dolní Benešov
Budování dálnic směr Polsko
Železniční doprava – Český Těšín, Ostrava, Bohumín

CESTOVNÍ RUCH
Spolupráce s Polskem, Slovenskem
zámky: Kravaře, Hradec nad Moravicí, Radůň, Slezsko-ostravský hrad
Hukvaldy, Štramberk, Jeseníky, Moravskoslezské beskydy, Vrbno pod pradědem
Lázně: Klimkovice, Darkov, Jánské lázně

Problémy:
Nezaměstnanost v důsledku restrukturalizace velkých závodů a útlumu těžebního programu
Zničení životního prostředí – bezohledná těžba, tepelné elektrárny

OSTRAVA
-3. největší město ČR (320 tis. obyvatel), Poruba (90 tis. obyvatel), Zábřeh (120 tis. obv.)
-dříve „ocelové srdce“
-průmyslové město
-kulturní centrum

Havířov – satelitní město

23. Střední Evropa A)

-4 nejvyspělejší země – SRN, Švýcarsko, Rakousko, Lichtenštejnsko
-4 postkomunistické státy – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko

Spolková Republika Německo
federace 16-ti spolkových republik
• Bavorsko – Mnichov
• Braniborsko – Postupim
• Hesensko – Wiesbaden
• Sasko – Drážďany
výhodná geografická poloha ve střední Evropě - přístup k Severnímu i k Baltskému moři
Sousedí s: ČR, Rak. , Niz. , Polsko, Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko a Dánsko
území bylo nově vymezeno po 2.sv.válce (ztráta Východního Pruska, hranice s Polskem posunuty k západu na Odru a Nisu)
v letech 1949 – 1990 bylo rozděleno na 2 státy – Spolkovou republiku Německo (SRN) a Německou demokratickou republiku (NDR)
Po sjednocení – 2.10 1990 – patří SRN svou rozlohou 357 000km² mezi větší státy Evropy (6. místo) a v počtu obyvatel je na místě prvním – 82 mil. ob.
jsou v EU a NATO, chtějí do rady OSN

Přírodní poměry

Povrch Německa se postupně zvedá od severu k jihu. Jsou zde 3 velké přírodní oblasti:.
• Severoněmecká nížina -Meklenburská jezerní plošina (jezero Müritz)
• Středoněmecká vrchovina - Harz, Duryňský les, Franský a Švábský Jura, Schwarzwald, Český les, Bavorský les, Smrčiny
• Předhůří Alp - Severní vápencové Alpy - Zugspitze 2963 m. n. m.
jezera: Bodamské 305 km², Chiemsee (většinou ledovcového původu)
ostrovy - Rügen, Usedom, Fehmarn, Helgoland, Východofrízské o., Západofrízské o.
řeky - Rýn (přítoky Neckar, Mohan, Mosela, Ruhr); Dunaj (pramení ve Schwarzwaldu), Odra, Labe
řeky propojeny systémem kanálů (doprava)

Podnebí
- S a Z oceánské, chladnější, deštivé; V a J vnitrozemské klima
velké plochy lesů: Český les, Bavorský les, Lužická pánev

Obyvatelstvo
počet obyvatel: 82,4 milionů (2004)
úřední jazyk: němčina
náboženství: protestantismu – 47%(sever, východ), římskokatolická církev - 36% (Bavorsko), skoro 20% obyvatel vyznává islám
vysoká hustota zalidnění, ale nerovnoměrná (vysoká - Porúří, Porýní, Sasko a Durynsko)
2.světová válka přinesla Německu značné ztráty obyvatel
bezprostředně po ní byli však na jeho území přesídleni Němci žijící dosud na území Československa, Rumunska a Polska
-v době existence 2 států probíhala silná imigrace ze zemí jižní Evropy a hlavně z Turecka do SRN
-také emigrace z NDR do SRN =>berlínská zeď
-násilnosti vůči přistěhovalcům - Turkům, konflikty mezi imigranty – Turky a Kurdy
-Lužičtí Srbové – slovanská menšina při českých hranicích

Berlín - nově opět hlavního města - leží Postupim s proslulým zámeckým parkem Sanssouci , známá třídu Unter den Linden, Braniborská brána, Alexanderplatz s televizní věží, zámek Charlottenburg.
Hannover: =mmezinárodní veletrhy
Frankfurt nad Mohanem: historické město, knižní veletrhy
Kostnice: město na břehu Bodamského jezera, místo, kde byl upálen Jan Hus
Mnichov: město piva, olympijský areál
Oberstdorf : mamutí skokanský můstek

Hospodářství
nerostné suroviny:
• obrovské zásoby
• hnědé uhlí – oblast Turinska, Lužice, Středoněmecká pánev
• černé uhlí – Porúří, Dortmund, Essen
• jedny z největších zásob kamenné soli na světě – Magdeburg
• ropa v Severním moři
• rudy dováří
hutnictví: Porýní, Porúří
strojírenství:
• auta – VW (Volksburg), BMW(Mnichov), Audi(Ingolstadt), Mercedes (Studgart), Opel
• elektronika – Grundig, Bosh, Siemens
chemický prům.: při ropovodu, umělá vlákna, hnojiva (Kolín nad Rýnem)
keramický prům.: Míšenský porcelán, naleziště kaolínu
potravinářský prům.: pivovarnictví, Bavorsko
zemědělství:
• moderní, intenzivní, nestačí však krýt domácí spotřebu
• poměrně málo kvalitních půd
• převládá živočišná výroba (4.-5. na světě)
• skot v nížinách (na maso a mléko), prasata, drůbež – příměstské chovy
• žito, oves, ječmen,cukrová řepa, brambory, chmel, zelí, vinná réva
• vinařská oblast v údolí Mosely a Rýna
doprava:
• vyspělá síť dálnic – kvalitní, hustá
• přístavy – Hamburk, Brény, Kýl, Lübeck, Rostock, říční - Duisburg
• kanály k říční dopravě
• letiště – Frankfurt, Berlín, Düsseldorf, Mnichov

Alpské země
-vnitrozemské státy, velkou část území pokrývají Alpy
-rozlohou malé státy, neutrální politika
-germánské národy
-dravé řeky – levná vodní energie,
-nedostatek nerostných surovin
-ekologické státy, šetří lesy, důraz na pořádek a ekologii
-ekonomicky velmi významné, rozvinutá tercielní sféra
-podnebí ovlivněno nadmořskou výškou
-padavý vítr z hor – fén (teplý)

Švýcarsko
-Švýcarská konfederace, federace 26 kantonů
-„země Helvetského kříže“
sousedí s Francií, Itálií, Rakouskem, Lichtenštejnskem a Německem
Hlavní město: Bern
-není v EU, člen OSN
-41 ti km2 , 7,3 mil. ob.
-¾ rozlohy Alpy

Přírodní poměry

-vnitrozemský stát v jihozápadní části Evropy
-70% povrchu má horský charakter
-nejvyšší hora Monte Rosa 4634 m v Penninských Alpách, stejně jako proslulý Matterhorn
-Ledovce -okolo 140 – největší Aletschský , ledovcová jezera: Ženevské, Bodamské
pramení zde Rýn, Inn, Ticina

Obyvatelstvo

úřední jazyky: němčina, francouzština, italština, rétorománština
-dělí se na 20 kantonů a 6 polokantonů s vlastní vládou a parlamentem
-všeobecná braná povinnost – Švýcarská garda ve Vatikánu
-častá referenda, velmi vysoká životní úroveň
-těžko získatelné občanství, těžce přijímají imigranty
-cestovní ruch – klimatické lázně(čerstvý vzduch), lyžování – Davos, St. Mozitz

Bern: hlavní město země s 149 800 obyvateli. Sídlo spolkových úřadů a Světové poštovní unie, kulturní centrum. Leží na rozhraní mezi francouzsky a německy mluvícími oblastmi
Curych – největší , Luzern, Ženeva. Basilej, Davos

Hospodářství

-vysoké HDP díky bankovnictví, pojišťovnictví
-hospodářsky nejstabilnější země světa
-vysoká kvalifikovanost pracovníků – kvalitní výrobky
-nedostatek nerostných surovin
průmysl:
• strojírenský – optické přístroje, hodinky (Rolex, Swatch, Omega), nože, automobilové součástky, měřící a vědecké přístroje
• chemický – léčiva, kosmetika
• energetický – vodní elektrárny – nadprodukce – export
• potravinářský – čokoláda, sýry, mléčné výrobky (Maggi, Nestlé, Dr Oetker)
• polygrafický, zbrojní

zemědělství:

nedostatek orné půdy (10% plochy země)
• téměř polovina potravin se musí dovážet
• zaměstnává kolem 5% ob.
• pěstování nenáročných plodin -cukrové řepy, brambor, méně obilí a ovoce
• chov skotu pro mléko, extenzivně

24. Střední Evropa B)

Rakousko
Rakouská republika, federace
9 spolkových zemí: Dolní Rakousy, Štýrsko, Horní Rakousy, Burgenland, Salcbursko, Voralbersko, Tyrolsko, Korutany, Hlavní město Vídeň
Hlavní město: Vídeň (Wien) -1 800 000
sousedi: Něm., ČR, Sloven, Maď., Slovin., It., Švýc. a Licht.
-84 tis km2 , 8 mil ob.
-2/3 rozlohy Alpy

Přírodní poměry

vnitrozemský stát, položený ve Východních Alpách v povodí horního Dunaje
pohoří: Vysoké Taury s vrcholem Grossglockner 3797m, Nízké Taury, Alpy
ledovec Dachstein, Neziderské jezero (mírně slané)
Dunaj – obrovský hospodářský význam, doprava, energie, zavlažování

Obyvatelstvo

-56% urbanizace
-národnostně homogenní stát
-turistický ruch
-v návštěvnosti se Rakousko stále pohybuje v první desítce zemí na světě
-za památkami starobylých měst, lyžovat a chodit po horách
l-yžařská střediska: St. Anton, Kitzbühel, Kaprun a Innsbruck (zimní olympijské hry)

Vídeň: na Dunaji, největší dopravní křižovatka v zemi(letiště, železnice, dálnice a dunajskou lodní plavba).Zámek Schonbrunn, Stephansdom-Dóm sv., radnice, opera, Hunderwasserovy domy, Pater – zábavní středisko
Graz: (Štýrský Hradec), průmyslové město; Linz: průmyslové město na Dunaji
Salzburg, Hallstadt

Hospodářství
poloha zajišťuje významné postavení v mezinárodním obchodě
změnila z agrární země na stát s vyspělým průmyslem a rozvinutými službami
nerostné suroviny: sůl, magnezit, tuha, ropa, zemní plyn, hnědé uhlí, barevné kovy
průmysl:
• hutnictví železa – výroby oceli, chirurg. nástroje, zbraně (Linz)
• zpracování hliníku – v Ranshofenu u Branau jedna z největších hliníkáren na světě
• strojírenství - výroba stavebních strojů a speciálních vozidel
• elektrotechnika - výroba polovodičů, optiky, měřicí technika, spotřební elektronika
• chemický a petrochemický - hnojiva, plasty a umělá vlákna (Linz a Lenzing, velká rafinérie u Vídně
• potravinářský – sýry, čokoláda – Milka, pivo, Sachrův dort, štrúdl
• dřevozpracující, textilní
• cestovní ruch

zemědělství:

• v nížinách: cukrovka, kukuřice, ječmen, pšenice a zelenina + vinná réva
ve vysokohorských oblastech extenzivní pastevectví, malé soukromé farmy
• chov skotu pro výrobu masa a mléka, chov prasat a drůbeže

Lichtenštejnsko
-knížectví, malý stát, „údolí míru“
-hl.město Vaduz
-157 km2 , 35 tis ob
-měnová a celní unie se Švýcarskem
-jsou v OSN
-cestovní ruch, polygrafie (známky), bankovnictví

Postkomunistické země
Polsko
-prezidentská republika, od roku 1418 samostatný stát
-dělí se na vojvodství
sousedi: Německo, Bělorusko, Ukrajina, Rusko, Litva, Slovensko, ČR
-313 tis. km2 , 40 mil. ob.
-člen NATO, EU

Přírodní poměry

-na severu rozsáhlé nížiny ledovcového původu – sandr
-Velkopolská nížina, Slezská nížina, Pobaltská nížina, Mazovská, Pomořanská, Kdaňská
-Malopolská vysočina, Lublinská vrchovina, Slezské Beskydy
-Mazurská jezerní plošina, jezera Malý a Velký Stav
-Visla, Dunajec, Bug, Odra, Lužická Nisa
-přechodné klima, na S přímořské, jih mírné
-listnaté, smíšené lesy, borovicové lesy – Běloběžský les (zubr)

Obyvatelstvo

-40 mil ob, 7 mil žije mimo Polsko
-homogenní stát, malé menšiny – Ukrajinci, Bělorusové
-silný katolismus (zákaz potratů, „není homosexualita“)
-obchodníci, podnikatelský záměr, dobrá diplomacie (EU)

Hospodářství a Sídla
-rychlý a úspěšný přechod na tržní ekonomiku
nerostné suroviny:
• černé uhlí (nej na 1 ob.) – Horní Slezsko, Katovice
• hnědé uhlí – Zelenia Gora
• měď, olovo, zinek – Malopolská vrchovina
• síra – Tarnobrzek, kamenná sůl
• ropa, zemní plyn
hutnictví, strojírenství: výroba lodí – Gdaňsk, Štětí
chem. průmysl: rafinérie – Ploch
textilní, zpracovatelský, elektrotechnický
zemědělství:
• ¼ ob. pracuje v zemědělství, ½ plochy je orná půda
• velké dotace z EU – konkurence schopnost, nižší ceny
• brambory, žito, len – velké množství
• chov prasat, skotu, drůbeže
• pšenici musí dovážet
doprava: špatná infrastruktura, nejsou dálnice

Střed
• Varšava – 2 mil. ob., na Visle, zničena během 2. sv. války, nemá historické památky
• Lodž – 1 mil. ob. textilní průmysl
• Toruň, Bydhošť
Jihovýchod – koncentrace obyvatelstva a průmyslu, nedostatek vody, znečištění
• Katovice – kulturní centrum
• Krakov – historické město, v blízkosti Nová Huta – hutnictví
• Vieliezka – těžba soli, turistický ruch
• Chořov + Ratiboř + Gwilice + Bialsko + Těšín – konurbace
• Zakopane – zimní sporty
Sever – nízká koncentrace obyvatel, málo ner. surovin (břidlice), rybolov
• Štětí, Gránsk, Gdyni – přístavy
Západ
• Opole – festivaly
• Wroclav – historické město, Lešno, Kozle

Slovensko
-republiky, hl. m. Bratislava
-vnitrozemský, hornatý stát, 30% území více než 500m. n. m.
-člen EU, NATO, má EURO
-5,4 mil. ob., 49 tis. km2
Přírodní podmínky
hornatý stát: Vnější západní Karpaty - Tatry (Gerlachovský štít 2655m), Nízké Tatry
řeky: Váh, Hron, Dunaj
na východě nížiny: Východoslovenská, Podunajská

Obyvatelstvo
-osídlení v mezihorských kotlinách
-80% Slováci, Maďaři, Romové
-vysoký PP, venkovské tradice
-dojížďka za prací, vysoká nezaměstnanost
-na východě problém s Romy a Maďary
sídla: Bratislava, Prešov, Žilina, Banska Bystrica, Nitra, Trenčín

Hospodářství

-ner. suroviny: magnezit, vápenec, hnědé uhlí, lignit (Modrý Kameň), sůl (Prešov)
hutnictví: Košice, hliníkárny – Žjár nad Hronou
chem. průmysl: ropovod (Slovnaft) – farmaceutický a gumárenský prům.
dřevozpracující: papírny – Zvolen, Martyn
energetika: vodní elektrárny – Liptovska Mara, jaderné el. byly uzavřeny
zemědělství:
• Jih – vinná réva, ovoce, pšenice, kukuřice, meruňky, skot, prasata
• Horské oblasti – pastevectví, ovce, kozy, brambory, cukrová řepa

cestovní ruch:

• lázně – termální prameny – Trančanské Teplice, Bardejov, Sláč
• horská turistika – lyžaři, …

Maďarsko
-republiky, hl.m. Budapešť
-nížinatá země
-10 mil. ob., 93 tis km2
-za Rak-Uh obilnice země, za socialismu větší svoboda
-ugro-finský jazyk
-úbytek obyvatelstva, záporný PP
-silné Maďarské menšiny v zahraničí

Přírodní podmínky

-nížinatá, úrodná země: Velká a Malá Uherská nížina
-stepi – černozem = pusta
-kontinentální, suché klima
-velký význam řek: Dunaj, Tisa
-malé pohoří Matra (sopečného původu)
-jezero Balaton – turistický ruch, Nesiderské

Hospodářství

ner. suroviny: hnědé uhlí, bauxit (nezpracovávají, vývoz)
strojírenství, elektrotechnika, farmaceutka, konzervárenství (čabajka, uherák)
zemědělství:
• prochází transformací, velmi intenzivní – přebytky, 60% rozlohy orná půda
• náročné plodiny – meruňky slunečnice, pšenice, kukuřice, papriky, rajčata
• vinná réva – Tokaj
• tradiční potravinářské výrobky – Segedýn, Debrecín (centra)

25. Rusko, Zakavkazsko, střední Asie A)

Ruská federace
-největší stát světa - 17.175 400 km², rozkládá se na dvou světadílech, asijská část-10 mil. km2
144.264 000 ob, nízká hustota zalidnění (8,7 lidí na km²),
-Hl. město Moskva, prezidentská republika
Měna: rubl=100 kopějek
Sousedící země: Ukrajina, Mongolsko, Lotyšsko, Kazachstán, Gruzie, Finsko, Estonsko, Čína, Bělorusko, Ázerbájdžán
hranice vymezena r. 1991, po rozpadu SSSR 15 nástupnických států
Historie: SNS a formování nového Ruska
• Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) byl po 2.SV jednou ze dvou světových supervelmocí
• r. 1991 a rozpad SSSR ukončil více než 70 let trvající nadvládu jediné strany a jednoho mocenského centra – Moskvy nad šestinou světa
• Sovětský centralismus znemožnil přirozený vývoj hospodářství i společnosti SSSR
• „Perestrojka“ -hospodářská a politická reforma z r. 1985
• Srpen 1991 – rozpad SSSR na jednotlivé státy
• Prosinec 1991 – přijata dohoda o vzniku Společenství nezávislých států (SNS) – členství odmítly pobaltské republiky, na krátkou dobu i Gruzie a Ázerbajdžán
• moc se z moskevského centra přenáší do dalších, dříve periferních center

Přírodní poměry
-hranice mezi Evropou a Asií – Bajkalský záliv, Ural, …
-roviny (70%)- Východoevropská ( Ruská tabule), Západosibiřská a Severosibiřská
Nejnižší bod: Kaspické moře - 28 m n. m
pohoří – Ural, Velký Kavkaz, Altaj, Sajany, Kamčatské, ….
rozsáhlá Středosibiřská vysočina - mezi Jenisej a Lenou
Nejvyšší hora: Elbrus - 5633 m n. m
řeky- Ob, Jenisej, Lena, Amur, Volha (nejdelší evropská řeka). Jezera-Ladožské, Oněžské jsou největší v Evr., Bajkal je nejhlubší jezero světa
řeky sibiřského typu – často zamrzají – záplavy, velká bezodtoká oblast (Aralské j.)
ostrovy: Kurily, Nová Země, Sachalin, Novo Sibiřské
poloostrovy: Kamčatka, Čukotka

Klima

• v polárním, mírném a subtropickém pásu, ovlivněno teplými mořskými proudy
• má vliv zeměpis. šířka, nadm. výška, vzdálenost od oceánu a reliéf
• převážná část Ruska má kontinentální podnebí – velké rozdíly teplot - Omjakon
• severovýchodní Sibiř až -70 C
• klimatické podmínky ovlivňují rozmístění vegetačních pásů (polární pustiny, tundry, tajgy, lesostepi, stepi, polopouště)

Obyvatelstvo

-mnohonárodnostní stát – až 100 menšin – Ukrajinci, Laponci, Bělorusové,…
-vysoká urbanizace – 73%
-náboženství70% žije v evropské části- Moskva, Sankt-Peterburg, Povolží, Ural.
-obrovské rozdíly Evropa X Asie, město X vesnice
-největší město Moskva+ aglomerace = 12 mil ob.
-sociální rozdíly, chudoba X velké bohatství
-pravoslavné

Oblasti – Hospodářství

-rozdíly mezi E a A
-80% hospodářské produkce v E části
-byla světová velmoc, význam klesá – snaha ji obnovit
-vlastní jaderné zbraně
-snaha o restrukturalizaci na tržní ekonomiku
-převažuje těžký průmysl

Okolí Moskvy
• 12 mil. ob, Moskva je obklopena hustými lesy
• konkurence schopné výrobky
• textilní, chemický, strojírenský průmysl
• hnědé uhlí
• Kreml, Rudé náměstí, Chrám Vasila Blaženého
Severo-západ
• kulturní centrum – Petrohrad – Ermitáž (největší galerie), výroba lodí
• Pečorská pánev – těžba černého uhlí, dřeva
• Munmarsk, Archanděl – nezamrzající přístavy
Povolží
• centrum chemického průmyslu – ropa, zemní plyn, draselné soli
• Volha – velký význam – přehrady, kanály
• strojírenství – automobily
• Kazaň, Samara, Nižní Novgorod
černozemní střed
• jih – lázeňská oblast, zemědělské oblast
• obilnice Ruska
• Donbruz – černé uhlí
Ural
• velké zásoby nerostných surovin – Fe-ruda, barevné kovy, platina, zlato
• těžké hutnictví, strojírenství
• Perm, Ufa, Jekaterinburk,…
• ropovod
západní Sibiř
• od Uralu po Jenisej
• naleziště ropy – ropovody, plynovody
• černé uhlí, rudy
• metalurgie, těžký prům.
• obrovská města - Omsk, Novosibirsk
střední Sibiř
• diamanty, nerostné bohatství – složitá doprava
• Jenisej – nádrže – Bradská, Krasnojarská
• přístav Nordvik, Jakutsko
dálný východ
• osídlení při pobřeží – Vladivostok,
• Kamčatka – sopečná činnost
• pěstování rýže, těžba dřeva
• hydro-energetický potenciál – vodní elektrárny

Doprava
trans-Sibiřská magistrála - železnice -Moskva-Vladivostok
podstatnou měrou na vnitrostátní nákladní přepravě se podílí železniční doprava a říční plavby
 vzhledem k rozlehlému území má v přepravě osob i zboží značný význam letecká doprava.
1. Zakavkazsko
republiky, byly součástí SSSR
Zakavkazsko je nevelké území, odedávna značně hustě osídlené
má pestré přírodní podmínky, obyvatelstvo i hospodářství
3 republiky: Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie (hl. města-Jerevan, Baku, Tbilisi)
Přírodní poměry
pohoří:
• hornatá oblast mezi Velkým a Malým Kavkazem
• hlavní hřebeny Kavkazu brání pronikání severních větrů
• nejvyšší vrcholy, pokryté ledovci, měří přes 5 000m
• téměř celý povrch Arménie zabírají náhorní plošiny a hory Malého Kavkazu a Arménské vysočiny.
nížiny:
• Západní, Kolchidská – vyznačují se vlhkým subtropickým podnebím (až 2 400mm srážek ročně)
• Východní, Kursko-arakská nížina má z větší části polopouštní ráz
častá zemětřesení svědčí o tom, že horotvorná činnost stále pokračuje
na východě v nadmořské výšce 1900 m leží velké jezero Sevan

Obyvatelstvo
-nerovnoměrné osídlení, převládá venkovské ob.
-národnostně, jazykově a nábožensky pestrá oblast
-Arméni a Gruzíni patří mezi staré křesťanské
-Arménie byla první zemí na světě, v níž se křesťanství v roce 301 stalo státním náboženstvím
Ázerbájdžánci - islám
-vztahy mezi kavkazskými národy jsou složité, v některých případech velmi napjaté (Jižní Oseti, Severní Oseti, Náhorní Kačabách, Abcházie,…)
-současná špatná hospodářská situace a snaha ji co nejrychleji vyřešit vedla k vytvoření -jednoho z nejžhavějších ohnisek napětí po rozpadu SSSR
-Ruská politika zde vytvořila podmínky pro bezpráví a příkoří, jež je na jednotlivých národech pácháno dodnes(Čerkesové,Osetinci aj.)
-dalším a nemalým problémem je střet kulturních tradic a to především muslimských a křesťanských. Po tisíciletí už zde probíhají národnostní boje
nedávné problémy Abcházie a Gruzie mají tedy určitě v pozadí i geopolitické zájmy Ruska – přístup k Černému moři a udržení si svého vlivu v Zakavkazsku
od roku 1988 je Arménie zapojena do ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu , arménské enklávě v sousedním Ázerbájdžánu .

Hospodářství
-oblast je silně závislá na Rusku
-hospodářství je založeno na těžbě surovin (plyn, ropa, rudy)
-ropa – Kaspická nížina,
-oblast má velmi důležitou roli v zajištění tranzitu plynu a ropy
-základem ekonomiky zvláště v posledním těžkém období se opět stalo zemědělství
-zemědělská produkce strukturou a objemem silně odpovídá někdejší funkci regionu v bývalém SSSR
-rozhodující je rostlinná výroba - ovoce (v nižších polohách i fíky, ve vyšších jablka a broskve) zelenina, čaj, granátová jablka a vinná réva

26. Rusko, Zakavkazsko, střední Asie B)

2. Střední Asie

-se rozkládá mezi Kaspickým mořem a velehorskými masívy Pamíru, Ťan-šanu a Altaje
bývalé republiky SSSr
Urkmenistán (Ašgabat), Uzbekistán (Toškent), Tádžikistán (Dušambe), Kirgistán (Biškek), Kazachstán (Astana)
-Kazaši, Kyrgyzové a Turkmeni v minulosti většinou kočovali se svými stády
-Uzbekové a Tádžici byli mistry závlahového zemědělství
po rozpadu SSSR zůstala ve všech státech poměrně početná skupina Rusů
Přírodní poměry
nížiny: Turanská, Kaspická
řeky: Syrdarja, Amurdarja
jezera: Aralskéj., Bajkaš
pouště: Karakum, Kyzylkum, Barkusi
Pamír, označovaný za „střechu světa“, dosahuje v Tádžikistánu výšky téměř 7 500m
vnitrozemské, velmi suché podnebí s výraznými teplotními rozdíly
v poušti Karakum bývá v červenci až +50ºC.. V zimě dosahují mrazy v horách -30ºC.
rozsáhlá bezodtokou oblast.
nesprávné hospodaření s vodou Amudarje a Syrdarje vedlo k rychlému vysychání Aralského jezera a k ekologické katastrofě v jeho širokém okolí

Hospodářství
Kazachstán těží a zpracovává rudy neželezných kovů také uhlí, ropu i plyn.
Turkmenistán - zemní plyn, ropa
zemědělství
• na rozoraných celinách severního Kazachstánu se pěstuje jarní pšenice
• Ferganská kotlina v Uzbekistánu a pásmo při Karakumském kanálu v Turkmenistánu patří k nejvýznamnějším bavlnářským základnám světa - zavlažování
• v suchých oblastech je rozšířen chov ovcí – na maso, vlnu i perzián ( kožešinu )..

Turkmenistán
-hl. město je Ašchabad
-jedno z nejodlehlejších míst SSSR
-na styku mezi střední Asií a Blízkým Východem
-miliardy kubických metrů plynu (zásoby jsou čtvrté největší na světě)
-Vládu zde představuje jedna osoba a tou je prezident Saparmurata Nijazov (sám se označuje jako Turkmenbaši Veliký (baši=vládce)

Kazachstán
-hl. město je Astana
-byl poslední republikou, která vyhlásila nezávislost
-udržuje vztahy s Ruskem - vojenské spolupráce
-v březnu roku 1994 pronajali Kazaši Rusku svůj kosmodrom Bajkonur na dvacet let za 115 mil.USD ročně
-ekonomika Kazachstánu je založena hlavně na jeho surovinovém bohatství
-třetím největším producentem uranu na světě
Stejně jako v ostatních zemích této oblasti i zde vládu představuje jedna silná osobnost.Tou je zde prezident Nazarbajev. Ten byl zvolen již po získání nezávislosti v roce 1991. V roce 1999 byl opět zvolen prezidentem. Tyto prezidentské volby byly velmi kritizovány ze strany USA.

Tádžikistánu
-hl. město je Dušanbe v oblasti, která byla hustě osídlena od pradávna
-etnické menšiny, především Uzbeků ( 25% ) - Samarkand či Bucharská oblast
-problémy s menšinami se zde začaly vyskytovat především po období v letech 1924-1936,
-dlouhotrvající otevřené boje. Občanská válka zde trvala od r.1991 do r.1997.
-hospodářství, s výjimkou severních částí, kde boje neprobíhaly, je rozvráceno
-blízkost neklidného Afghánistánu a problémy s obchodem a převozem narkotik z Tádžikistánu -i nadále dělají „horkou“ oblast ve střední Asii.

Uzbekistán
-hl. město Taškent
-klíčový stát Střední Asie
-má největší počet obyvatel v regionu (okolo 25 miliónů)relativně velký ekonomický potenciál - ropa a zemní plyn, barevné kovy, uhlí a další důležité suroviny
-na území republiky se navíc nacházejí významná tradiční kulturní a duchovní centra celé oblasti – Taškent, Samarkand, Buchara nebo Chiva.

Kyrgyzstán
-hl. město Buškem
-uzavřená země, nedisponuje zásobami ropy a zemního plynu
-ztratil většinu svého průmyslu v období přechodu k tržní ekonomice a nyní spoléhá především na zahraniční pomoc
-slabá ekonomika a malé nerostné bohatství nutí hospodářství Kyrgyzstánu obracet se zpět směrem k Rusku.

Aralské jezero
na území Kazachstánu a Uzbekistánu kdysi leželo jezero o rozloze 65500km 2
nyní je jezerní plocha zmenšená na čtvrtinu původní rozlohy

Na dně jezera vzniká poušť Aralkum. Ta svým působením ohrožuje nejen podnebí a životní prostředí Střední Asie, ale dokonce celou světovou biosféru, neboť do atmosféry ročně vyvrhuje několik milionu tun slaného prachu. Hlavní příčinou vysychání Aralského jezera, donedávna čtvrtého největšího jezera na světě, byly megalomanské snahy sovětských plánovačů, kteří se snažili o zvýšení produkce bavlny, jež byla vždy zdrojem vzácných deviz.
Do roku 1960 vody Amudarji a Syrdarji zavlažovaly 50000 kilometrů čtverečních bavlníkových plantáží, ale úbytek vody nebyl zatím patrný.
Zlom nastal ve chvíli, kdy se za Chruščova přistoupilo k rozsáhlému zavodňování aridních půd. Zavlažovaná plocha v průběhu let 1960-1980 stoupla jen o dvacet procent, oproti tomu vzrostla spotřeba vody na dvojnásobek. Důsledkem byl pokles hladiny jezera o 16 metrů, zmenšení jeho plochy a objemu vody na čtvrtinu. Následky jsou katastrofální .
Došlo ke změně podnebí a vyhynula kdysi bohatá fauna, včetně 25 druhů průmyslově zpracovávaných ryb, čímž přišly o možnost obživy desítky tisíc lidí. Prastaré zásoby spodní slané vody začaly vystupovat na povrch a zasolovat kdysi úrodnou půdu.V oblasti se navíc hromadí jedovaté drenážní vody nasycené hnojivy a insekticidy.
Zánik Aralu zasáhl na 175000 Kazachů. Nejen nedostatek pitné vody, ale i rostoucí výskyt zhoubných nemocí jako jsou rakovina, tuberkulóza , anémie, či žloutenka zde patří k nejakutnějším následkům ekologické katastrofy. Slaný prach se zbytky pesticidů je vyzvedáván do vysokých vrstev atmosféry a byl identifikován až v Antarktidě, Norsku či na povrchu himalájských a pamírských ledovců
„ Z globálního pohledu jsme si sami zlikvidovali čtvrté největší jezero na Zemi a nahradíme ho pravděpodobně jedenadvacátou největší pouští. Místní obyvatelé jí už dali název: Bílá poušť - Akkum