Poloha a hranice
• vnitrozemský stát ve střední Evropě (v srdci Evropy) – bez přístupu k moři
• tranzitní stát z hlediska dopravy
• rozloha: 79 000km2 (hraničí se čtyřmi sáty)
• hranice ČR jsou historického původu, mají i přírodní charakter(hory, řeky,…)
Historický vývoj
• 7. stol. – kupec Sámo => svaz slovanských kmenů (na obranu proti Avarům)
• 9. stol. – Velká Morava - první státní útvar (zánik pod náporem Maďarů)
• 10. stol. – přemyslovský stát
• 13. stol. – rozmach Českého království (Přemysl Otakar II.)
• 14. stol. – Karel IV. – politický a kulturní rozmach, Praha se stala centrem římskoněmecké říše
• 28. 10. 1918 – vznikla Československá republika (po rozpadu Rakouska–Uherska)
• 1918 – 1938 – období první republiky
• 1938 - Mnichovská dohoda – ztráta nezávislosti + územní ztráty (ztráta Podkarpatské Rusi ve prospěch SSSR, odpojení Sudet), vznik Slovenského státu (prezident - Josef Tiso)
• 1945 – 1992 – žádné územní změny, jen změny v názvech
• 1. 1. 1993 – Česká republika, Slovenská republika (hranice se Slovenskem potvrzena mezistátní smlouvou v roce 1997)
Geologický vývoj
• v geologickém vývoji, který určil současný charakter reliéfu našeho území, lze rozlišit jeho hlavní fáze:
-vznik hercynského vrásnění v mladších prvohorách
-transgrese moře ve druhohorách
-vlivy alpinského vrásnění v třetihorách
-ve čtvrtohorách doznívá vulkanismus
• různost reliéfu Česka je výsledkem působení endogenní, exogenních a antropogenních činitelů
• na tvář reliéfu má vliv i horninová skladba:
-vyvržené: žula, čedič
-přeměněné: rula, vápenec, břidlice
-usazené: pískovec
• z některých hornin se vyvinuly zajímavé přírodní útvary, které patří k chráněným územím. (pískovcová skalní města – Český ráj, Kokořínsko, a krasové útvary ve vápencích - Moravský kras)
Podnebí
• ovlivňují faktory neproměnné(zem. poloha, vzdálenost od moře,..) a faktory proměnné(okamžitý stav atmosféry, fronty,..)
• zeměpisná šířka ani délka se regionálně téměř neprojevuje
• mírný pás, přechod mezi oceánským a kontinentálním klimatem
• převažuje západní proudění, které přináší od Atlantiku tlakové níže s atmosférickými frontami, z nichž vypadávají srážky
• silná proměnlivost počasí vlivem vzdušných proudění
• na rozložení teplot a srážek má vliv výšková stupňovitost a směr horských soustav
nejvíce srážek: Jizerské hory, Šumava, Moravskoslezské Beskydy, Hrubý Jeseník
nejméně srážek: Krušné hory
nejtepleji: Hodonín, Praha(prům. 9,5°C)
nejchladněji: Sněžka Praděd(prům. 0,9°C)
Geomorfologické jednotky
• hlavní geomorfologické jednotky ČR se dělí na provincie a subprovincie
• z hlediska geomorfologického členění je Česko velmi rozmanitým teritoriem; nachází se na území čtyř geomorfologických provincií
• Česká vysočina: největší, ¾ území ČR, celé Čechy, záp. část Moravy a Slezska
• Západní Karpaty: jihovýchodní a východní část území
• Středoevropská nížina: pouze okrajově na severovýchodě(jen subprovincie Opavská pahorkatina)
• Západopanonská pánev: jen okrajově na jihovýchodě(jen subprovincie Dolnomoravský úval)
Vodstvo
• ČR je pramennou oblastí některých evropských řek
• hlavní evropské rozvodí je Králický Sněžník
• úmoří:
Severní moře: Labe(65%)
Černé moře: Dunaj(24%)
Baltské moře: Odra(9,8%)
• režim řek závisí na rozložení srážek během roku
min.: září(babí léto)v nížinách, konec zimy v horských oblastech
max.: jaro(tající sních, deště)
Říční síť
• Labe - pramení v Krkonoších
P: Jizera, Poloučnice
L: Orlice(Divoká a Tichá Orlice Ústí nad Orlicí), Chrudimka, Ohře, Vltava, Bílina
• Vltava – pramení na Šumavě(Černá hora)
P: Lužnice, Sázava
L: Otava(Písek), Berounka
• Morava – pramení pod králickým sněžníkem
P: Haná, Dyje(Jihlava, Svratka)
L: Bystřice(Olomouc), Bečva
• Odra – pramení v Oderských Vrších
P: Ostravice, Olše
L: Opava(P: Moravice)
Jezera
• přírodní, velmi malá rozlohou
• Černé jezero: největší(18,5ha), ledovcového původu(horské zalednění, pleso)
• Plešné, Čertovo: ledovcová
• Dolní Macošské jezírko: krasové
• Mladotické: hrazené jezero na řece Střela
• Velké a Malé Mechové jezírko: rašelinná jezera(Jeseníky)
• Labské Tůně: zaškrtěním meandru řeky
• Hlučínské: antropogenní
Rybníky
• chov ryb, krajinotvorný význam, ochrana před povodněmi
• mají velkou tradici, především v Jižních Čechách(15.-16. stol)
• Třeboňská a Českobudějovická pánev (Máchovo jezero – Karel IV)
• Lednické rybníky, Jistebník
• Rožmberk: největší
Přehradní nádrže
• hydroenergetický a protipovodňový význam, zásobárna pitné vody, rekreace,
• akumulační, průtočné
• Vltavská kaskáda: Lipno(nej. plocha), Slapy, Orlík(nej. objem), Klamík, Vrané
• Moravské: Slazské harta, Kružberk(pitná voda), Dlouhé Stráně(přečerpávací)
Podpovrchová voda
• půdní: je vázána v půdě, vyživuje vegetaci
• podzemní:
-má souvislou hladinu
-zásobárny pitné vody
-vznikají prosakováním vody na pevný podklad
-Česká tabule, Ostravská pánev, okolí vodních toků
• minerální prameny:Karlovarsko, Luhačovice(Vincentka)
Půdní kryt
Půdní druhy
• určujme podle textury(hlinité, písčité,…)
• všechny jsou na území ČR zastoupeny
• nejúrodnější jsou hlinité půdy( Ostravsko, Česká tabule, Moravské úvaly)
Půdní typy
• černozemě: nejúrodnější, v nížinách a úvalech (Jížní Morava, Polabí)
• hnědozemě: lemují černozemi, v nížinách a úvalech
• hnědé půdy: nejrozšířenější, pahorkatiny a vrchoviny
• renziny a vápenatky: nacházejí se na vápenci(Jižní Morava)
• nivní půdy: velmi úrodné, v zátopových oblastech
• černice: lužní půdy, v okolí toků, spodní voda
• podzoly: vrchoviny, kyselá, málo úrodná
Ochrana přírody
• Národní parky:4 NP, Šumavský, Krkonošský, Lapské pískovce, Podýjí
• Chráněné krajinné oblasti:25 CHKO, Jizerské hory, Noravský kras, Křivoklátsko, Český ráj, Jeseníky, Pálava
• Národní přírodní rezervace: 110 NPR(malé území)
• Chráněná přírodní památka: strom, skála,…
Žádné komentáře:
Okomentovat