2. Střední Asie
-se rozkládá mezi Kaspickým mořem a velehorskými masívy Pamíru, Ťan-šanu a Altaje
bývalé republiky SSSr
Urkmenistán (Ašgabat), Uzbekistán (Toškent), Tádžikistán (Dušambe), Kirgistán (Biškek), Kazachstán (Astana)
-Kazaši, Kyrgyzové a Turkmeni v minulosti většinou kočovali se svými stády
-Uzbekové a Tádžici byli mistry závlahového zemědělství
po rozpadu SSSR zůstala ve všech státech poměrně početná skupina Rusů
Přírodní poměry
nížiny: Turanská, Kaspická
řeky: Syrdarja, Amurdarja
jezera: Aralskéj., Bajkaš
pouště: Karakum, Kyzylkum, Barkusi
Pamír, označovaný za „střechu světa“, dosahuje v Tádžikistánu výšky téměř 7 500m
vnitrozemské, velmi suché podnebí s výraznými teplotními rozdíly
v poušti Karakum bývá v červenci až +50ºC.. V zimě dosahují mrazy v horách -30ºC.
rozsáhlá bezodtokou oblast.
nesprávné hospodaření s vodou Amudarje a Syrdarje vedlo k rychlému vysychání Aralského jezera a k ekologické katastrofě v jeho širokém okolí
Hospodářství
Kazachstán těží a zpracovává rudy neželezných kovů také uhlí, ropu i plyn.
Turkmenistán - zemní plyn, ropa
zemědělství
• na rozoraných celinách severního Kazachstánu se pěstuje jarní pšenice
• Ferganská kotlina v Uzbekistánu a pásmo při Karakumském kanálu v Turkmenistánu patří k nejvýznamnějším bavlnářským základnám světa - zavlažování
• v suchých oblastech je rozšířen chov ovcí – na maso, vlnu i perzián ( kožešinu )..
Turkmenistán
-hl. město je Ašchabad
-jedno z nejodlehlejších míst SSSR
-na styku mezi střední Asií a Blízkým Východem
-miliardy kubických metrů plynu (zásoby jsou čtvrté největší na světě)
-Vládu zde představuje jedna osoba a tou je prezident Saparmurata Nijazov (sám se označuje jako Turkmenbaši Veliký (baši=vládce)
Kazachstán
-hl. město je Astana
-byl poslední republikou, která vyhlásila nezávislost
-udržuje vztahy s Ruskem - vojenské spolupráce
-v březnu roku 1994 pronajali Kazaši Rusku svůj kosmodrom Bajkonur na dvacet let za 115 mil.USD ročně
-ekonomika Kazachstánu je založena hlavně na jeho surovinovém bohatství
-třetím největším producentem uranu na světě
Stejně jako v ostatních zemích této oblasti i zde vládu představuje jedna silná osobnost.Tou je zde prezident Nazarbajev. Ten byl zvolen již po získání nezávislosti v roce 1991. V roce 1999 byl opět zvolen prezidentem. Tyto prezidentské volby byly velmi kritizovány ze strany USA.
Tádžikistánu
-hl. město je Dušanbe v oblasti, která byla hustě osídlena od pradávna
-etnické menšiny, především Uzbeků ( 25% ) - Samarkand či Bucharská oblast
-problémy s menšinami se zde začaly vyskytovat především po období v letech 1924-1936,
-dlouhotrvající otevřené boje. Občanská válka zde trvala od r.1991 do r.1997.
-hospodářství, s výjimkou severních částí, kde boje neprobíhaly, je rozvráceno
-blízkost neklidného Afghánistánu a problémy s obchodem a převozem narkotik z Tádžikistánu -i nadále dělají „horkou“ oblast ve střední Asii.
Uzbekistán
-hl. město Taškent
-klíčový stát Střední Asie
-má největší počet obyvatel v regionu (okolo 25 miliónů)relativně velký ekonomický potenciál - ropa a zemní plyn, barevné kovy, uhlí a další důležité suroviny
-na území republiky se navíc nacházejí významná tradiční kulturní a duchovní centra celé oblasti – Taškent, Samarkand, Buchara nebo Chiva.
Kyrgyzstán
-hl. město Buškem
-uzavřená země, nedisponuje zásobami ropy a zemního plynu
-ztratil většinu svého průmyslu v období přechodu k tržní ekonomice a nyní spoléhá především na zahraniční pomoc
-slabá ekonomika a malé nerostné bohatství nutí hospodářství Kyrgyzstánu obracet se zpět směrem k Rusku.
Aralské jezero
na území Kazachstánu a Uzbekistánu kdysi leželo jezero o rozloze 65500km 2
nyní je jezerní plocha zmenšená na čtvrtinu původní rozlohy
Na dně jezera vzniká poušť Aralkum. Ta svým působením ohrožuje nejen podnebí a životní prostředí Střední Asie, ale dokonce celou světovou biosféru, neboť do atmosféry ročně vyvrhuje několik milionu tun slaného prachu. Hlavní příčinou vysychání Aralského jezera, donedávna čtvrtého největšího jezera na světě, byly megalomanské snahy sovětských plánovačů, kteří se snažili o zvýšení produkce bavlny, jež byla vždy zdrojem vzácných deviz.
Do roku 1960 vody Amudarji a Syrdarji zavlažovaly 50000 kilometrů čtverečních bavlníkových plantáží, ale úbytek vody nebyl zatím patrný.
Zlom nastal ve chvíli, kdy se za Chruščova přistoupilo k rozsáhlému zavodňování aridních půd. Zavlažovaná plocha v průběhu let 1960-1980 stoupla jen o dvacet procent, oproti tomu vzrostla spotřeba vody na dvojnásobek. Důsledkem byl pokles hladiny jezera o 16 metrů, zmenšení jeho plochy a objemu vody na čtvrtinu. Následky jsou katastrofální .
Došlo ke změně podnebí a vyhynula kdysi bohatá fauna, včetně 25 druhů průmyslově zpracovávaných ryb, čímž přišly o možnost obživy desítky tisíc lidí. Prastaré zásoby spodní slané vody začaly vystupovat na povrch a zasolovat kdysi úrodnou půdu.V oblasti se navíc hromadí jedovaté drenážní vody nasycené hnojivy a insekticidy.
Zánik Aralu zasáhl na 175000 Kazachů. Nejen nedostatek pitné vody, ale i rostoucí výskyt zhoubných nemocí jako jsou rakovina, tuberkulóza , anémie, či žloutenka zde patří k nejakutnějším následkům ekologické katastrofy. Slaný prach se zbytky pesticidů je vyzvedáván do vysokých vrstev atmosféry a byl identifikován až v Antarktidě, Norsku či na povrchu himalájských a pamírských ledovců
„ Z globálního pohledu jsme si sami zlikvidovali čtvrté největší jezero na Zemi a nahradíme ho pravděpodobně jedenadvacátou největší pouští. Místní obyvatelé jí už dali název: Bílá poušť - Akkum
Žádné komentáře:
Okomentovat