Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3) Letecká doprava

Má uplatnění v přepravě osob na velké a střední vzdálenosti. Nejvíce této dopravy využívá Severní Amerika, Evropa a Rusko. Je důležitá pro ostrovní státy a místa s velkým diplomatickým významem (obchodním a hospodářským).

Z obchodních a hospodářských důvodů ji využívá především Rakousko a Švýcarsko; v Evropě hustý obchodní styk a diplomatická jednání díky sídlům OSN a EU (Brusel), OPEC ve Vídni.

Nejdůležitějšími letišti v Evropě jsou
Frankfurt nad Mohanem,
Londýn,
Paříž,
Kodaň,
Madrid (spoj do Latinské Ameriky),
Řím (spoj do Afriky a JV Asie)
Praha (spoj do všech míst Evropy);

dále ve světě pak
Chicago,
Atlanta,
Dallas,
Los Angeles,
San Francisco,
Denver,
New York,
Soul.

Hlavní letecké trasy spojují: Evropu a S. Ameriku; Evropu a J. Ameriku; Evropu a Blízký východ.

2) Vodní doprava

    Vodní doprava je relativně pomalá, zato je bezkonkurenčně nejlevnější – prosazuje se především v dopravě velkých objemů na velké vzdálenosti (suroviny, ropa, zemědělské plodiny, průmyslové výrobky apod.). Přístavy jsou dopravní uzly, kde se koncentruje zpracování dovezených surovin (rafinérie, petrochemický průmysl) a uskutečňuje se překládka). Největšími světovými přístavy jsou Šanghaj, Singapur, Rotterdam, Hong Kong, Nagoja, Antverpy…

Vnitrozemská vodní doprava
    Vnitrozemskou vodní dopravu charakterizují především splavné řeky, bez velkých spádů (Evropa, VB – Skotsko: Kaledonský kanál – prokopaný), jezera ve vyspělých zemích propojené kanály. I přes pokles významu kanálů v dopravě, jich stále velký počet řeky propojuje (Evropa: Rýn – Labe – Odra; Rýn – Mohan - Dunaj). Tato doprava má velký význam v rozvojových zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Přístavy zajišťují naložení i vyložení nákladu, mnohé jsou specializovány na určitou surovinu. Největší přístavy (Rotterdam, Londýn, Hamburg, Kodaň, Le Havre, Barcelona, Genova zvané též Janov) se nachází především v ústí velkých řek a jsou mimořádně významnými rozvojovými uzly jednotlivých zemí a oblastí světa.

Námořní doprava
    Námořní doprava má dlouhou tradici → obchodní, válečné, rybářské loďstvo. Zajišťuje přepravu objemných materiálů (rudy, uhlí, ropy, dřeva, obilí) na velké vzdálenosti, má 50 % na výkonu nákladní dopravy. Význam osobní dopravy klesá, uplatnění má spíše na trajektových linkách a v přepravě při pobřeží. K významným přístavům patří Singapur, Čiba, Kóbe, Šanghaj, Nagoja, Jokohama, Honkong, Antverpy, Kwangyang, Ósaka, Inčchon, Kitakjúsú, Marseille, Long Beach, Pusan a Gaoxiong.

Silniční automobilová doprava

    Pro ni je typičtější přeprava menších nákladů a relativně dražších produktů. Zajišťuje především dopravu osob a nákladů na kratší vzdálenosti. Má tu výhodu, že náklady lze dovážet z místa výroby přímo na místo konečného dovozu. Následkem výstavby dálnic a různých technických vylepšení vozidel je považována za nejrychleji se rozvíjející dopravu. Má rozhodující podíl na objemu světové dopravy, ale jen 6 % podíl na přepravních výkonech (z 0,1 % tak účinná jako doprava železniční). Kvalita silniční sítě je v různých částech světa různá. V rozvojových zemích převládají cesty s nezpevněným povrchem, víceproudé dálnice jsou především v zemích vyspělých. Nevýhodami silniční dopravy však jsou časté zácpy, hluk, vibrace způsobené nákladními auty, velká nehodovost (ročně zemře na silnicích 0,5 milionu lidí), nadměrná spotřeba omezených palivových zdrojů a jejich stále rostoucí cena. Nejhustší síť silnic je v západní Evropě a v Evropě vůbec, dále na SV USA, v Severní Americe, Indii, V Číně, Japonsku a JV Austrálii. Tunely skrz hory – především Alpy (nejbezpečnější Gotthard, San Bernardino ve Švýcarsku).

Potrubní doprava (ropovody, plynovody)
    Vodovody (u nás Želivka), ropovody, plynovody, kanalizace, přeprava informací (tisk, internet). Význam této dopravy roste díky jejím nízkým přepravním nákladům a malému vlivu na životní prostředí. Přepravuje ropu, zemní plyn a tekuté produkty po souši a po mořském dně na velké vzdálenosti. Plynovod je levnější způsob dopravy než doprava zemního plynu železnicí, v Evropě např.: Europipe I, Europipe II., JAGAL; nejdelší plynovody jsou v Kanadě a USA. Nejznámější ropovod vede z německého města Inglostadt. Čechy byly dříve závislé na ropovodu Družba z Ruska, dnes je dalším dodavatelem právě ropovod Ingolstadt z Německa.

1) Pevninská doprava

    Sem řadíme železniční a silniční dopravu a dopravu po řekách a kanálech, nesmíme opomenout dopravu ropovody a plynovod, jíž užívají oblasti produkující ropu a zemní plyn.  Nejprve se k přepravě užívalo řek a kanálů (ty byly důležité v 9. století), ale začala jim konkurovat železnice.

Železniční doprava
     Má uplatnění v přepravě nákladů a relativně levného zboží na velké a střední vzdálenosti. V Africe, Jižní Asii a Latinské Americe má značný význam i pro přepravu osob. Rozhodujícími ukazateli využití jsou: objem přepravy (hmotnost přepravovaného nákladu) a výkon přepravy (součin nákladu a vzdálenosti). Ve vyspělých státech se délka železniční sítě snižuje s rušením nehospodárných tratí. Ve velkých aglomeracích se rozvíjí výstavba příměstských železničních sítí. Též si udržuje význam v transkontinentální dopravě (Transsibiřská magistrála v Rusku, USA, Kanada, Čína, Japonsko, Indie a Austrálie). Dříve úbytek osobní dopravy kvůli automobilismu, ale nyní se začíná znovu uplatňovat a to především v kratších vzdálenostech - boj s leteckou dopravou (TGV ve Francii, Hikari v Japonsku, ICE v Německu). Nejhustší železniční síť je v západní Evropě a východních USA. Většina tratí je jednokolejných, podíl elektrifikovaných tratí tvoří 12 %. Problémy mohou tvořit různé rozchody kolejí.
    Typy železniční dopravy:
-    evropský typ (vysoká frekvence vlaků, menší náklady, hustá železniční síť)
-    severoamerický typ (řídká síť, moderní vybavení, nízká frekvence vlaků, velké náklady)
-    ruský typ (intenzivní využívání, přesun obrovského množství hromadných nákladů, malá hustota železniční sítě)
-    koloniální typ (rozvojové země, řídká nevýkonná síť, malá frekvence vlaků)
    Magistralizace železniční sítě – soustředění výkonů této dopravy do hlavních (ústředních) tahů a jejich modernizace (magistrál).
    Vysokorychlostní vlakové soupravy – spojují nejvýznamnější hospodářská centra; TGV ve Francii, Šinkanzen v Japonsku, ICE (InterCity Expres) v Německu). Tyto vlaky musí mít kvůli svým rychlostem samostatné (zabezpečené) koleje.
    Kontejnerizace – přeprava nákladů v typizovaných kontejnerech, nutná je výstavba překladišť, následuje rychlé překládání mezi různými dopravními prostředky.
    Kombinovaná přeprava – převoz nákladních automobilů na vagónech nákladních vlaků při průjezdu náročným terénem.
    Ro-La = propojení železnice a silniční dopravy (např. Rakousko, Švýcarsko → kvůli Alpám).

Geografie dopravy Doprava je cílevědomá lidská činnost uskutečňující přemísťování lidí, nákladů, energie, zpráv a informací v prostoru;

    Doprava je cílevědomá lidská činnost uskutečňující přemísťování lidí, nákladů, energie, zpráv a informací v prostoru; zajišťuje spojení jednotlivých složek hospodářství, významně se podílí na světové globalizaci hospodářství a společnosti. Má nezastupitelný význam ve světové ekonomice. Propojuje jednotlivé sektory, jejich odvětví a produkční i spotřební oblasti. Doprava spotřebovává 1/4 těžby paliv, 1/3 elektřiny, 3/4 mazadel a olejů.
    Nejvhodnější typ dopravy určují dva hlavní faktory: přepravovaný objem (v počtu tun nebo v počtu cestujících) a vzdálenost, jíž je nutno překonat. Rozlišujeme tři základná typy: pozemní (též pevninskou); vodní (vnitrozemskou a námořní) a leteckou dopravu. Nejlevnější způsob přepravy objemných těžkých nákladů na velké vzdálenosti představuje doprava námořní. Její význam vzrostl v roce 1950, kdy došlo k výstavbě obrovských ropných tankerů, nákladních lodí na přepravu obilí a pro přepravu zboží se začalo užívat kontejnerů (kovových beden na smíšený náklad – stroje, oděvy i suroviny, vyrobených podle mezinárodních norem).
    Doprava má stále větší vliv na životní prostředí planety. Sice umožňuje propojení jednotlivých míst a oblastí i využití dalších území, ale svým záborem ploch, hlukem, exhalacemi a haváriemi znehodnocuje krajinu.
Rozmístění dopravy – ovlivňováno socioekonomickými činiteli → rozmístění výrobních sil v dané oblasti, úroveň rozvoje hospodářství, bilance výroby a spotřeby
-    aktivní přepravní bilance - větší nakládka než vykládka, v těžebním průmyslu
-    pasivní přepravní bilance - větší vykládka než nakládka, ve zpracovatelském průmyslu
Složky dopravy (určují druhy dopravy)
-    dopravní prostředky (auta, vlaky, lodě, letadla)
-    dopravní cesty (mají liniový charakter → silnice, železnice…)
-    dopravní uzly (např. letiště, nádraží…)

Slovinsko Průmysl a zemědělství V průmyslu je ve Slovinsku zaměstnáno 32 % pracovních sil a průmysl vytváří necelých 34 % HDP.

Průmysl a zemědělství

V průmyslu je ve Slovinsku zaměstnáno 32 % pracovních sil a průmysl vytváří necelých 34 % HDP. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou kovozpracující průmysl, chemický průmysl, elektronický a elektrotechnický, potravinářský, papírenský průmysl a textilní, oděvní a kožedělný.
Pro slovinské zemědělství je typické velké množství maloplošných hospodářství, jež v průměru obhospodařují 6,5 hektaru půdy.Necelých 64 % zemědělské plochy je rozděleno mezi malé statky o velikosti do 15 hektarů. Pro zemědělství je typická nízká produktivita.

Firmy:
Elan(lyže),
Gorenje(spotřebiče)  

Národnostní složení:
Slovinci 88 %,
Chorvati 3 %,
Srbové 2 %  

Náboženství:
katolíci 80 %,
pravoslavní

Turisticke oblasti:
Alpy

Maďarsko | Politika Prezident republiky je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě

Prezident republiky je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. I přesto, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb, je jeho funkce převážně reprezentativní.


Národnostní složení
Maďaři, Němci, Rumuni,Romové [1]

Náboženství
římsko- a řecko-katolické (50%),kalvínské (30%), luteránské(5%)



Zemědělství - sklizeň: pšenice, oves, ječmen, žito, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, slunečnice, vinná réva, zelenina, ovoce, vlašské ořechy, rajčata, tabák, len, konopí
Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, koně, prasata, drůbež
Ekonomika
Maďarská ekonomika se v současné době nachází ve velmi vážném stavu a země se ocitla na pokraji státního bankrotu. Důsledky života na dluh negativně zasáhly všechny vrstvy obyvatel. Celá země je dnes doslova frustrovaná. Na běžné lidi velmi silně dopadá recese, země zažívá hromadné propouštění, znehodnocuje se maďarský forint a desítky tisíc rodin jsou neschopné splácet úvěry a hypotéky. Celkové zadlužení domácností překročilo hranici 350 mld. Kč. Zadluženost státu se vyšplhala na astronomických 73 procent HDP, v ČR a SR je to asi 45 procent.

Maďarsko má na svém území přístup k některým přírodním zdrojům (bauxitu, uhlí a zemnímu plynu) a má také úrodnou ornou půdu. Maďarská vína se pijí v celé Evropě. K hlavním vyváženým výrobkům patří elektrická a elektronická zařízení, stroje, potraviny a chemické látky. (léčiva)

Cestovní ruch

Maďarsko bylo v roce 1998 se 14,6 miliony turistů čtrnáctou nejnavštěvovanější zemí světa. Turisté mají z velké části zamířeno k Balatonu a do hlavního městaBudapeště. Mezi nejznámější památky hlavního města patři budova parlamentu (Országház), Budínský hrad a Rybářská bašta. Ovšem to nejsou zdaleka všechny památky v Budapešti. Díky velké roli v době před první světovou válkou byl Budapešť centrem kulturního dění Uherska. Už v polovině 19. století zde byla vybudována zoologická zahrada. Začátkem 20. stoletípak zábavní park Vidám park s horskou dráhou. Budapešť je považován za jedno z největších lázeňských měst na světě. Lázeňství má v Maďarsku bohatou historii. Všudypřítomné termální prameny jsou způsobeny zvláštním geologickým složením Karpatské kotliny, kde se nachází velice slabá zemská kůra.

Slovensko Politika Slovenský stát je parlamentní republikou s demokratickými institucemi.

V hospodářství se vyznačuje převážně soběstačnou zemědělskou produkcí, modernizovaným průmyslem a rozvíjejícím se sektorem služeb, který převažuje jak v podílu hrubého domácího produktu, tak pracovní síly. Celkově je ekonomika Slovenska velmi úspěšná a patří mezi jedny z nejrychleji rostoucích v regionu.Dopravní infrastruktura je vzhledem ke geografickému profilu země řidčeji rozprostřena, avšak v současnosti dochází k jejímu rozšíření a modernizaci. V oblasti výroby elektřiny převažují jaderné elektrárny, následované tepelnými a vodními. Slovenská armáda je integrovaná do struktur NATO, podílí se na zahraničních misích a v současnosti je plně profesionalizovaná.
Zemědělství  

Slovensko má rozvinutý zemědělský sektor, který do značné míry zajišťuje zemi dostatek produkce obvyklých zemědělských výrobků. K roku 2009 zaměstnávalo zemědělství celkem 3,5 % slovenské pracovní síly. Podstatné zastoupení v tomto sektoru mají zejména zemědělská družstva a firmy, zatímco samostatní zemědělci disponují pouze 8 % obdělávané půdy.
Nejvíce je zemědělská činnost rozšířená na jihu a jihovýchodě země, především v Podunajské a Východoslovenské nížině. V rostlinné výrobě převažuje zejména pšenice a kukuřice.Dále se pěstují brambory, cukrová řepa, ječmen, ovoce, vinná réva, využívají se také lesní produkty. V údolí řeky Váh se pěstuje tabák.

Národnostní složení Slováci (80,7 %), Maďaři (8,5 %),Romové (2,0 %)

Průmysl

Přestože byl přechod k efektivnějšímu hospodářství v devadesátých letech zpomalen klientelismem a nezodpovědnými kroky Mečiarovy vlády, na počátku 21. století zaměstnává úspěšně se rozvíjející slovenský průmysl značnou část pracovní síly – k roku 2009 se jednalo o 27 %. Významně se podílí i na tvorbě HDP. Průmyslová centra představují především Bratislava a Košice spolu s dalšími městy kolem povodí řeky Váhu.Významné odvětví představuje automobilový průmysl, v němž dominují tři největší firmy bratislavská Volkswagen Slovakia, trnavská PSA Peugeot Citroen a žilinská KIA Motors Slovakia.
Ve východní části země postupně obnovily svou výrobu Východoslovenské železárny v Košicích, jeden z pozůstatků sovětského průmyslového plánování ve střední Evropě, které koupila v roce 2000 americká firma U.S. Steel. Vedle těchto významných firem mají na Slovensku zastoupení takéchemický a elektrochemický, ropný, potravinářský, papírenský a strojírenský průmysl. Vyrábí se rovněžkeramika, přírodní i umělé textilie, materiály potřebné na stavebnictví, zbraně a další produkty. Na druhou stranu v poslední době upadá například stavebnictv
Služby

Nejsilnější zastoupení co do HDP i podílu pracovní síly má sektor služeb. Právě služby prošly od dob pádu komunismu nejrozsáhlejší proměnou a v současnosti je do velké míry většina firem tohoto sektoru v soukromém vlastnictví. Velký rozkvět zažil především cestovní ruch. K dispozici jsou zahraničním návštěvníkům mnohé historické památky, umělecké festivaly, přírodní krásy či minerální a termální prameny. Úspěšný je i pojišťovací a bankovní sektor, v němž mají silné zastoupení zahraniční společnosti. Dále se rozvíjejí telekomunikace a maloobchod.
Turisticke oblasti: Tatry a vetší města

Polsko rozlohou největší stát ve střední Evropě.

Jeho rozloha je 313 000 km2. Celkový počet obyvatel je 39 mil. 98% jsou Poláci, dále pak Ukrajinci a Bělorusové. Velký počet obyvatelstva jsou katolíci. Polsko je průmyslově-zemědělský stát. Těží se tu černé a hnědé uhlí, ropa aj. Měna tohoto státu je 1 zlotý.

Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou  nerostných surovin, například železa, zinku, mědi, ale i kamenné soli (Solný důl Wieliczka).

Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební průmysl, strojírenství (osobní auta, autobusy, lodě), hutnictví, chemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. Těží se černé a hnědé uhlí a síra.
Prumysl soustředen hlavně v Hornoslezske panvi a prilehlych obalstech(Krakow, Nova Hut)

Tepelne elektrarny

Lodni doprava

Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokým Indexem lidského rozvoje - což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života, HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN.

 Turistické lokace: Varšava, Krakow, Osvětim, Dwiel Czestochova


Prezidentská republika s 2 komorami parlamentu.

Transformní státy střední Evropy

Transformní státy střední Evropy

Střední Evropa je částí Evropy ležící mezi východní a západní Evropou, kterou většinou rozumíme:
  • Polsko
  • Česko
  • Slovensko
  • Maďarsko
  • Slovinsko, 
  • označované někdy také jako středovýchodní Evropa.

Ekonomická úroveň klesá směrem na východ. V průmyslu převažují strojírenství (dopravní prostředky), hutnictví a chemie. V zemědělství mírně převládá živočišná výroba nad rostlinnou. Ta se zaměřuje na pěstování obilí, cukrovky a brambor. Hustá a frekventovaná je dopravní síť.

Irsko, Irská republika je členem Evropské unie od roku 1973.

Celková rozloha země činí 70.282 km2.
Nejvyšší hora: Carrauntoohil (1.041 m) - v pohoří Macgillycuddy's Reeks v hrabství Kerry.
Hlavní město: Dublin (irsky "Baile Átha Cliath") má 505.739 obyvatel a leží asi uprostřed východního pobřeží ostrova.
Další velká města: Cork (174.000 obyvatel), Galway (50.900 obyvatel), Limerick (75.400 obyvatel)
Vodstvo
Nejdelší je řeka Shannon (386 km včetně ústí) - pramení v pohoří Cuilcagh Mountains v hrabství Cavan a protéká středem ostrova až k širokému ústí západně od města Limerick, kde se vlévá do Atlantického oceánu.
Ostrov je protkán množstvím menších říček a jezer.
Najdeme zde rozsáhlé bažiny a rašeliniště.

Příroda v Irsku

Irská krajina byla v historii z velké části přeměněna člověkem. Původní lesy byly na většině území vykáceny již koncem 17. století, dnes jsou dominantní pastviny a pole.

Nerostné bohatství:

zinek, zemní plyn, olovo, vápenec, sádra, rašelina (používaná jako palivo)

Obyvatelstvo
Celkový počet obyvatel Irské republiky je asi 4,2 milionu (oficiální odhad z července 2009). Irská populace je rostoucí, současný stav je nejvyšší od roku 1861.
Hustota zalidnění - v průměru 60,3 obyv./km2, nejvyšší je na východě a jihu země, nejnižší na severozápadě.
V Irské republice je necelých 90% obyvatel římskokatolického vyznání, 3% protestantů, 0,1% židovské víry a zbytek je bez vyznání.
Struktura obyvatel :
•    věkové složení:
0-14 let: 20,9%
15-64 let: 67,1%
nad 65 let: 12%
•    gramotnost: 98%
•    očekávaná délka života (celkem): 78,24 let
•    očekávaná délka života (muži): 75,6 let
•    očekávaná délka života (ženy): 81,06 let
•    porodnost (počet dětí na 1 ženu): 1,85 dětí
Národnosti
•    Irové (87,5%)
•    Skotové
•    Angličané
•    Welšané
•    novodobí imigranti (Číňané, Nigerijci, Poláci, Litevci...)

Zemědělství

v živočišné výrobě jsou nejdůležitějšími sektory chov dobytka a navazující mlékárenský průmysl. Hlavními plodinami jsou ječmen, pšenice, cukrová řepa, brambory a houby. Důležitý je též mořský rybolov (mořeká treska), poslední dobou často také pěstování ryb v pobřežních farmách, tzv. akvakultura

Velká Británie je jedním z nejvyspělejších států Evropy, 7. hospodářská velmoc světa.

Velká Británie je jedním z nejvyspělejších států Evropy, 7. hospodářská velmoc světa. Hospodářství patří k předním státům G8, členem Evropské unie i NATO.
Velká Británie je konstituční monarchie. Velká Británie je složena z několika států, z Anglie (Londýn), Walesu (Cardiff), Skotska (Edinburg) a Severního Irska (Belfast).

Povrch a podnebí Velké Británie
Velká Británie je ostrovní stát s nížinnými oblastmi na jihu a horskými pásmy na severu ostrova. Nejznámější jsou Kaledonské hory, Grampiany (Ben Nevis - 1343), Penninské hory a Kambrické pohoří. Ve Skotsku se nachází jezero Loch Ness (396 km2), přes které prochází Kaledonský průplav. Důležitou řekou je Temže (338 km), další řekou je Humber. Podneb Velké Británie je ovlivněno Atlantikem, oceánské klima s chladnými léty, mírnými zimami a častým přísunem srážek.
VB má zachovalé přírodní bohatství. Poměrně velkou část Skotska a Irska tvoří lesy a louky a jejími nejčastějšími obyvateli jsou ovce, skot, vepři a drůbež. Neznámějším nár. parkem je Lake District.
Obyvatelstvo
Velká Británie je stát národnostně jednotný, ale velký počet imigrantů z rozvojových zemí. Hustota zalidnění je 239 obyvatel na km2.
Velký problém je v náboženském vyznání, Angličané jsou anglikánští křesťané (evangelíci), ale obyvatelé Severního Irska jsou římští katolíci. Severní Irsko se chce z tohoto důvodu osamostatnit, ale Angličané to nechtějí. Některé radikální organizace bojující za osamostatnění (IRA) používají radikálního způsobu, teroristického způsobu, při kterém zahynulo již několik set civilistů.
Hlavním a současně také největším městem je Londýn (London) s 6 825 000 obyvateli. Další velká města: Birmingham (2 625 000), Manchester (2 560 000), Liverpool (1 440 000), Leeds (1 300 000), Newcastle (1 130 000) a skotský Glasgow (1 100 000).
Hospodářství
Velká Británie čerpala v minulosti z koloniálních zdrojů. Z kolonií v Indii, Hong-Kongu, bývalé trestanecké kolonii Austrálie a z Kanady. Nyní tyto vztahy přerušeny, Hong-Kong vrácen Číně 1997. Vlastní surovinové zdroje černého uhlí vytěženy, suroviny musí dovážet a to železnou rudu ze Švédska, ropu a zemní plyn ze Severního moře, dále dováží kaučuk.
Průmyslovou oblastí byly a jsou města Birmingham, Sheffield, Manchester, Leeds. Na obřeží přístavy Glasgow, Newcastle, Liverpool a Cardiff.
Průmysl navazuje na suroviny, strojírenský, potravinářský, hutnictví železa a oceli v přístavech.
Velká Británie produkuje auta Rolls Royce, s Francií letadla Concord a textilní stroje.
Energie je dodávána ve 20% z vodních elektráren a 80% z tepelných. Ve Skotsku vodní energie.
Zemědělství se zaměřuje především na chov dobytka, především krávy (nemoc "šílených krav"), ovcí, skotu, vepřů a drůbeže. Pěstuje se pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory a chmel především v jižní části Anglie (Cornwallský poloostrov) a ve Walesu. V minulosti hojný rybolov, nyní již upadá.
Londýn je centrem obchodu a financí. Po celém světě známá Londýnská burza je největší v Evropě.
Doprava a cestovní ruch
Doprava je vysoce rozvinutá, letecká, železniční i silniční. Největší na světě je potrubní doprava ze Severního moře (ropa a zemní plyn). V Londýně známé letiště Heathrow.
Turistický ruch především v Londýně a Edinburghu. Univerzitní města Oxford, Cambridge.
Velké Británii patří zámořská území, z těch nejznámějších Gibraltar, Falklandy, Kajmanské ostrovy, Bermudy, Monserrat a ostrov Svaté Heleny.