Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

27. Jihovýchodní a Východní Evropa

1. Jihovýchodní Evropa
státy Balkánského poloostrovu
• Bulharsko, Rumunsko – EU
• státy bývalé Jugoslávie
• Albánie
národnostně, etnicky, kulturně pestrý region, přechod mezi E a A
nejméně politicky stabilní Evropská oblast
střety náboženství – islám, římští katolíci, pravoslavní
klima kontinentální, suché i Středozemské teplé

Rumunsko

-republika, hl.město Budapešť
-asi 3krát větší než ČR, 23 mil. ob.
Přírodní poměry
oblouk Karpat (Východní, Jižní), Západní hory, Moldavská vrchovina
Valašská (Rumunská) nížina, Velká Uherská nížina
průsmyk Paedel, Transylvánie
-Dunaj – tvoří Rumunsko-Bulharskou hranici, jen 1 most, Železná vrata – přehrada mezi Rumunskem a Jugoslávií, delta Dunaje

Obyvatelstvo

-románský jazyk
-tradiční vesnický život
-Maďarská nížina – západní oblast – Banád
-Německá nížina – po rozpadu Rak-Uh. – oblast Sibiu
-Romové
-vysoká nezaměstnanost
-cestovní ruch – návštěva horských vesniček a hor
Hospodářství
ner. suroviny: ropa, zemní plyn – nezpracovávají, vývoz; fe-ruda, barevné kovy, hnědé uhlí
zemědělství:
• 23% ob. pracuje v zemědělství
• nesoběstační, dovoz základních potravin
• nízká mechanizace, tradiční zemědělství
• pšenice, slunečnice, kukuřice, zelenina, ovoce, brambory
• chov ovcí, koz, koní k práci, není velký rybolov

průmysl:

• není kvalifikovaná pracovní síla
• Ploesti – chemička
• Konstanta – přístav, cestovní ruch
• Braila – papírenství

Bulharsko
-111 tis km2 , 7,4 mil. ob.
-republika, hl. město Sophia
-přímořská země
-pravoslavní katolíci, islám
-monasty =kláštery

Přírodní poměry

hory: Stará planina, Rodopy, Rila
Hornotrádská nížina, Dunaj
na pobřeží Černého moře – Zlaté písky
Hospodářství
ner. surovina: lignit, zemní plyn, rudy – nezpracovávají
zemědělství:
• neintenzivní, zaostalejší
• růže, pšenice, ovoce,…
• chov skotu, prasat, ovce, kozy
• bourec morušový
průmysl: hutnictví, strojírenství – Burgas, Varna

Albánie
-29 tis. km2 , 3,5 mil. ob.
-hl.město Tyrané, muslimský stát
-nejzaostalejší země Evropy
-přímořský, hornatý stát
-více něž 50% ob. pracuje v zemědělství, velmi zaostalé
-uprchlíci, periferie, chudoba
Státy bývalé Jugoslávie
-1918 – rozpad Rak-Uh => Království Slovinců Srbů a Chorvatů
-1945 – vzniká Jugoslávská socialistická federativní republika
-v čele Tito
-volnější socialismus, nebyli členy Varšavské smlouvy
-obrovské kulturní a ekonomické rozdíly => 1990 rozpad
-vojenský problém za spolupráce OSN a NATO
-vzniklo Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Makedonie a nově Kosovo

Slovinsko
-hl.město Ljublana, člen EU
-2 mil. ob ¼ rozlohy ČR
-nejrozvinutější stát regionu
zemědělství: rozvinuté zemědělství Alpského typu, chov lipicánů
průmysl:
• konkurence schopné výrobky - lyže Elan, gorenje
• centrum Maribor
• dotovaný a rozvinutý
• elektrotechnika, strojírenství

Chorvatsko
-hl.město Zagreb – průmyslové město
-velké rozdíly mezi pobřežím a vnitrozemím
-mramor – Hvar, měď, cín, rtuť
průmysl: strojírenský, chemický
zemědělství: S – chov prasat, obiloviny; J – vinná réva,tabák, citrusy, rybolov
boka Kotorská – konec země

Bosna a Hercegovina
-pestré etnické složení – čistky během války
-vysokohorská země, nepřístupný povrch, málo konunikací
-agrární zaostalá země, vysoká nezaměstnanost, negramotnost
-barevné kovy
-Sarajevo, Mostar, Banjaluka
-švestky, jablka, pastevectví, skot

Srbsko
-hl. město Bělehrad, Krahujec, Pančavo
-zemědělský, vnitrozemský stát
-S – Vojvodina – Maďarská menšina
-J – Kosovo – Albánská menšina – oddělilo se
-pravoslavní katolíci
-ropa, rudy, zemní plyn

Makedonie
-hl. město Skopje, Vardar
-hornatá země
-víno, mák
-muslimská oblast, píší azbukou
-tabák, rýže, bavlna, obilí
-vede s Řeckem spor o název

2. Východní Evropa
-specifické postavení, následnické země SSSR
-Ukrajina, Bělorusko, Moldávie
-součást východního bloku – jsou dodnes závislé na Rusku, ale chtějí se osamostatnit
-nížinatý povrch, nejstarší pevnina Evropy

Dněpr, Dněstr
krymský poloostrov

Ukrajina
-středně rozvinutý, průmyslovo-zemědělský stát
-rozlohou největší stát Evropy, 50 mil. ob
-hl.město Kyjev
-Podkarpatský Rus – patřila k ČSR, Kyjevská Rus – obrovská říše, centrum i dnes
-1986 – černobylská katastrofa
doprava: především železniční – 90% objemu nákladní dopravy,
tranzitní země – ropovody, plynovody
bohaté nerostné zdroje
Západ
• zemědělská oblast
• Lvov, Polská menšina
• Volinští Češi
Střed
• průmyslová oblast
• velmi mnoho železné rudy, magnetické anomálie
• manganové rudy
• Oděsa – přistav, cestovní ruch
Východ
• průmysl, černé uhlí – Donbas
• těžký průmysl
Krymský pol.
• přímořské klima
• Sevastopol
• 60% ob jsou Rusové
Jih
• zemědělství, pás černozemí
• orná půda je více něž 50% rozlohy
• pšenice, kukuřice, slunečnice, len, brambory, cukrová řepa
• chov skotu, prasat
• obilnice Ruska

Bělorusko
-chudá země, velká návaznost na Polsko
-hl. město Minsk, Gomel
-2x prošla fronta za války – totální devastace, SSSR vlastně pomohlo
-dovoz surovin
-těžké strojírenství, chemický prům. – zpracování draselných solí
-dřevozpracující, potravinářský prům. - konkurenceschopné

Moldávie
-hl.město Kišiněv
-byla i součástí Rumunska
-vinařství, ovocnářství – republika zahrad

28. Francie a evropské středomoří A)

Francie
-prezidentská republika, dělí se na departmenty (96); hl.m. Paříž(10mil.ob.)
-země galského kohouta ( kdysi Galie)
-544 tis. km2 , 60 mil.ob.(po Ukrajině 2. největší stát Evropy, bez Ruska)
-zakládající člen EU (1957), G7
bývalé kolonie: SZ Afriky, Tichomoří, J Amerika, Karibik
Zámořské departmenty: Martinique, FR. Guiana + zámořská území (více autonomní) Fr.

Polynésie + Korsika
maritimní stát – 1/3 hranic s mořem
Povrch:
-Středozemní, Ligurské, průliv La Mance, Calaiská úžina, Biskajský záliv, Korsický průliv, -Bonifácký průliv
-Bretaňský pol., Normandský pol., Pyreneje, Francouzské středohoří, Alpy (Mt. Blanc 4807)- -Savojské Alpy, Švýcarský Jura, Ardény, Vogézy, Francouzská nížina
-Rhone, Seina, Garonne, Mosela, Ženevské jezero

Přírodní podmínky

-západ – nížiny
-pobřeží Stř. moře + Jih Atlantiku – subtropy
-v horách – drsné vysokohorské klima
-od záp. na vých. se zvětšují rozdíly mezi létem a zimou
-většina území mírné oceánské klima

Obyvatelstvo:

-Francouzi 89%, Baskové, Vlámové, Korsičané,..
-přistěhovalci za prací (soc. problémy)
-vysoký podíl městského obyv. 75%, nejhustěji zalidněn sever
-vysoká stř. délka života – 73-M, 81-Ž

Paříž: sídlo UNESCO; Eifelova věž-postavena ke 100. výročí velké fr. revoluce, Louvre-pyramida, Champs Elysées-vítězný oblouk, Notre Dame, Moulin Rouge, univerzita Sorbonna
Strasbourg:sídlo evr. parlamentu a soudu pro lidská práva
přístavy:Dunkerque, Calais, Le Havre, Marseille(ropovod z perského zálivu)

Hospodářství:

nerostné suroviny:
• nedostatek paliv (ropa, plyn, uhlí), dovoz námořní dopravou
• Fe-ruda: Lotrinsko, draselné soli: Alsasko, bauxit, uran: v oblasti Limoges
strojírenství:
• především severu a východě země
• dopravní prostředky – Renault, Peugeot, Citroen, vlaky TGV, airbus, Mischellin
• elektrotechnika – Moulinex
potravinářství:víno, sýry, koňak
módní a kosmetický: Paříž, móda, parfémy, kosmetika(L´oreal, Vichi, Avene, Dior,..)
zemědělství:
• vysoce mechanizované, intenzivní
• jeden z největších exportérů plodin
• významný producent mléka, masa, sýrů – Danone
• živ. výroba: skot,ovce, drůbež, prasata, rybolov, chov ústřic, lanýže
• rostl. výroba: pšenice olejniny, cukrová řepa, brambory, zelinářství, sadařství vinice
• vinohrady: Champagne, Burgundsko, Bordone
• levandule do kosmetiky – Provance
energetika: až 80% energie z jádra
doprava: eurotunel, Air France, hustá síť sinic a železnic

Itálie
republika, dělí se ne kraje (20), hl.m. Řím (3 mil.ob.)
301 tis km2 , 60 mil ob.
EU (1957), NATO, G7
maritimní stát – 80% hranic s mořem
rozkládá se na Apeninském pol., + ostrovy Sicílie, Sardinie, Capri, Ischias, Toskánské ostrovy, Lipanské ostrovy,…
Povrch
moře: Ligurské, Tyrhénské, Jaderské, Jónské
zálivy: Benátská, Janovský, Varenský
průlivy: Messinský, Sicilský, Otranský, Bonifáský
řeky: Pád, Ticino, Adige, Tibera
jezera: Gardské, Comské, Maggiore (ledovcového původu)
masivy: Alpy-Matterhorn (Mt. Rosa 4633)-Dolomity (Marmolada 3342), Apeniny, Abruzy
nížiny: Pádská nížina
sopky: Etny, Vesuv, Stromboli
Přírodní poměry
převážně hornatý stát, oblasti se seismickou aktivitou
subtropické podnebí – teplé suché léto, deštivá zima
Pádská nížina . kontinentální rysy
Alpy – horské klima
Obyvatelstvo
-nejlidnatější stát J Evropy
-městské obyvatelstvo tvoří asi 70%
-jednonárodnostní stát, menšiny – Rakušané, Francouzi
Hospodářství
nerostné suroviny:
• závislí na dovozu energetických surovin
• mramor: Carrara, draselné soli, síra ( Sicílie), rumělka, zem. plyn, uhlí
strojírenství:
• automobily – Fiat (Turýn), Alfa Romeo, Ferrari, Masserati, Lamborginy
• výroby lodí (Janov, Ters)
• elektrotechnika – Baumatic, Hanusi, počítače Oliventti
• kancelářské, obráběcí stroje
chemický: plasty léčiva, fotomateriály
textilní: móda, obuv
potravinářský: těstoviny, ryby, sýry, víno, zmrzlina,…
zemědělství:
• mírně převažuje rostlinná výroba - kukuřice, pšenice, rýže, cukrová řepa, sója, vinná réva, olivy, citrusy, ovoce
• živ. výroba – skot, prasata (sever), ovce, kozy (jih); rybolov
Rozdělení a sídla
Seve
hlavní průmyslová a zemědělská oblast, největší koncentrace obyvatelstva
nejbohatší oblast – směrem na jih ubývá průmyslu
na SZ Italská riviera
Miláno – doprava, chem. a spotř. průmysl
Turín – doprava, strojírenství (Fiat)
Janov – nej. italský přístav ( objevitelské lodě)
Terst – ropa z Perského zálivu
Brixen, Cortina(zim. středisko), Benátky, Verona, Padova
Střed
hospodářsky nejvyspělejší je zde Toskánsko – strojírenství, potrav. a text. průmysl
ovocnářství, vinařství – toskánské víno
Řím – kulturní a historické centrum světového významu; protéká jím Tibera
Carrara (bílý mramor), Pisa (šikmá věž), Florencie, Bologna, Rimini
Jih
průmyslová výroba je soustřeďována do přístavů
citrusy, vinná réva, olivy
Neapol – průmyslové a přístavní město, velká aglomerace
Pompeje, Palermo ( těžba síry, dras. solí)
jednou z nejchudších oblastí Itálie je Apulie (v podpatku)

Státy Pyrenejského poloostrova
Španělsko a portugalsko
nazývají se také Iberské státy
přímořské, maritimní státy
románské národy
v 15. a 16. stol. měly velké množství kolonií (J Amerika)
v EU (1986), příliv investorů

29. Francie a evropské středomoří B)

Španělsko
království, hl. m. Madrid
39 mil.ob., 500 tis km2
15. 16. stol. námořní velmoc
patří mu - Kanárské ostrovy, Baleáry, Maillila, Cueta, Alborán
Povrch
pohoří: Pyreneje, Iberské, Kastilské, Siera Nevada,…(hornatá země)
náhorní plošina Masseta
řeky: Euro, Tajo, Puero
Přírodní poměry
hornatá země, vysoká kontinentalita=sucho ve vnitrozemí
typický křovinatý porost (macchie)
dub korkový, cypřiše

Obyvatelstvo

vícenárodnostní stát, ¾ Španělé, Katalánci (kolem Barcelony), Baskové (na severu), Arabové
problém v Baskitsku, Katalánsku – chtějí autonomii (ETA)
70% lidí žije ve městech
dbají na tradice - flamengo, býčí zápasy, rajčatové zápasy
španělština je velmi rozšířená (kolonie)

Hospodářství

nerostné suroviny: barevné kovy – zinek, olovo, Fe-ruda, měď, rtuť, pyrit
strojírenství: automobily Seat, bílá elektronika Solac
zemědělství:
• převažuje rostlinná výroba – pšenice olivy (1. na světě), citrusy (1. v Evropě), vinná réva, tabák, mandloně
• živ. výroba – chov koz a ovcí, rybolov, chov býků na zápasy

Východ

nejvyspělejší oblast, turistický ruch
Barcelona – přístav, Katalánsko, památník Kryštofa Kolumba; Valencie (oblast Andalusie)

Střed

velké sucho, zavlažování
Madrid – hl. m., průmyslové město, sídlo krále a úřadů

Sever

těžba barevných kovů
Bilbao – přístav, San Sebastian – lázeňské město

Jih

těžba rtuti, cestovní ruch
-Sevilla, Córdoba, Cádiz – přístav
-Gibraltar – britské území s vysokou autonomií, letecká základna

Portugalsko
-republika, hl.m.Lisabon
-10 mi. ob., 92 tis km2
-EU (1986)
-1999 vrátilo Portugalsko Číně Macao
-bývalá kolonie – Vých. Timor
-patří mu ostrovy Madeira a Azory (obojí sopečného původu)
-průmyslovo-zemědělský stát
Obyvatelstvo
-převažuje urbanizace
-asi 200 mil lidí na světě hovoří portugalsky
-úroveň vzdělání patří k nejnižším v Evropě (20% negramotnost)
Lisabon – hl.m. 800 tis. ob., Porto – přístav, Setúbal

Hospodářství:

nerostné suroviny: wolfram, ,mangan, pyrity
strojírenství: opravy lodí
zemědělství:
• převažuje rostlinná výroba – kukuřice, pšenice, vinná réva, citrusy, velký exportér korku
• živ. výroba – extenzivní chov skotu a ovcí, rybolov (sardinky)

Řecko
-republika, hl.m. Athény
-1,5 mil.ob, 131 tis km2
-20% území leží na ostrovech, hornatá země
-maritimní stát
-od 1981 člen EU – pozvedlo úroveň
-periferie EU
Povrch
moře: Thrécké, Krétské, Jónské, Egejské
poloostrovy: Peloponéský, Chalkidiky
ostrovy: severní a jižní Porady, Lesbos, Rhodos, Kréta, Korfu, Eufonia, Kyklady, Jónské ostrovy, část Kypru (s Tureckem)
zálivy: Soluňský, Korintský, Patraský, Messinský
Přírodní poměry
středomořské klima ovlivněno nadmořskou výškou
200 obydlených ostrovů, 200 neobydlených
seismicky aktivní oblast –časté otřesy
bora – vítr od moře
Obyvatelstvo
-hl.m. Athény (3mil .ob.)
-po válce občanská válka – emigrace
-cestovní ruch
Athény – 2004 Olympijské hry, Soluň(Thessaloniki) – Konstantin a Metoděj, Pierus-přístav

Hospodářství

nerostné suroviny: chromové a niklové rudy, mramor, bauxit
průmysl:
• pouze ve městech
• zpracování kovů, oprava a výroba lodí
zemědělství:
• převažuje rostlinná výroba – vinná réva, pšenice, kukuřice, olivy(olej), bavlník, tabák
• živ. výroba – chov skotu, koz, rybolov
• včelařství

Monako
-samostatný městský stát na území Francie
-příjmy ze služeb – bankovnictví(daňové úlevy), cestovní ruch, F1
-Andora
-pod ochranou Franc. prezidenta a Špaň. biskupa
-v Pyrenejském pohoří
-cestovní ruch

San Marino

-vnitrozemský stát obklopen územím Itálie
-republika, nejmenší republika na světě
-Vatikán
-přímořský stát, obklopen území Itálie
-církevní stát, sídlo papeže

Malta
-republika, ostrovní stát
-člen komonveltu
-leží uprostřed Středozemního moře – tranzitní služby

30. Jihozápadní Asie


-strategicky a hospodářsky výhodná poloha, střed 3 světadílů
-zahrnuje území od Turecka po východní hranice Afghánistánu – 16 států
-dělí se na 2 oblasti: Blízký východ, okolí Perského zálivu
Povrch
-moře: Středozemní, Černé, Rudé, Kaspické, Mrtvé
-zálivy: Perský, Ománský, Adenský, Bab-al-Mandab, Hormuzský průliv
-poloostrov: malá Asie, Arabský
-řeky: Eufrat, Tagrys, Šatt.al.Arab, Kárún, Sakarya, Seyhan, Jordán
-pohoří: Pontské, Taurus, Antitaurus, Arménská vysočina, Íránská vysočina,
-pouště: Velká solná, Nafúd, Syrská
-proláklina Mrtvého moře, Mezopotamská nížina
Podnebí
-převládá kontinentální, suché, subtropické podnebí
-při pobřeží Středozemního a Černého moře – středomořské klima
-ve vnitrozemí suché pouštní klima
-jih – suché horké klima
-Malá Asie – trochu vlhčí
-vysychající řeky - vádí
Obyvatelstvo
-nerovnoměrné osídlení
-vysoká hustota osídlení při pobřeží a v Mezopotamské nížině
-nejméně osídleno v horských oblastech Íránu a Afghánistánu a ve vnitrozemí Arabského pol.
-hustě zalidněné Turecko (i vnitrozemí), rovnoměrně osídleno
-podíl městského ob. je 50% - nejvyšší urbanizace v malých státech (Kuvajt, Katar, Izrael)
-vysoký přirozený přírůstek ve většině zemí
-pestrá skladba obyvatelstva, pouze v Izraeli většina židů
-menšiny:
• Kurdové v Íránu, Iráku Turecku – snaha o vytvoření Kurdistánu
• Ázerbájdžánci v Íránu
• Arménce v Turecku a Íránu
-náboženství: islám (většina), Judaismus (Izrael), křesťanství (Kypr, Lisabon)
-politické, národnostní a náboženské rozdíly vedli k mnoha konfliktům
• rozpory mezi muslimi a křesťany v Lisabonu
• Izrael X Palestina
• boje Kurdů v Iráku za vlastní území, přidali se šité a sunité = snaha o 3 území
• Irák X Írán – šité X sunitům
• okupace Iráku Američany
• Irák X Kuvajt – Kuvajt byl osvobozen Američany
• rozdělení Kypru demarkační linií na Tureckou a Kyperskou část
-napětí v mnoha oblastech stále trvá – pozornost OSN
• 2001 svržena vláda Talibanu
Hospodářství
nerostné suroviny:
• bohaté naleziště ropy a zemního plynu (perský záliv)
• chromity a Fe-ruda (Turecko), fosfáty a draselné soli (Izrael, Jordánsko)
zpracovatelský průmysl:
• zpracování ropy, vývoz tankery
• broušení diamantů )Izrael)
• perské koberce (Irán)
strojírenství:
• především i Izraeli
• výroba elektrotechniky a zbraní
zemědělství:
• převažuje rostlinná výroba:
• extenzivní, zavlažování
• pšenice, bavlník, citrusy, vinná réva, ořechy, mandle, datle, zelenina
• živočišná výroba: ovce, kozy, velbloudi ( Izrael)
1. Blízký východ
Izrael
-parlamentní republika, židovský stát; hl. m. Jeruzalém
-vyspělá země: jen 3% ob. pracuje v zemědělství
-investice ze zahraničí (Američané)
-kvalitní silniční a železniční síť
-Jeruzalém - počátky 3 svět. náboženství
Povrch
-řeka Jordán, poušť Negev na jihu, přístup k Rudému moři, Golanské nížiny
Podnebí
-středomořského rázu, středomořská vegetace – macchie
-na jihu pouštní vegetace
Obyvatelstvo
-nerovnoměrné osídlení – jih je řídce osídlen, vysoká urbanizace – 92%
-Židé 82%, Arabové-muslimové 14%, křesťané 3%
-jazyky: hebrejština, arabština
-vysoká střední délka života: Ž 79 let, M 75 let
-vysoký přirozený přírůstek 2 %
-turistický ruch: Jeruzalém ( Zeď nářků, Šalamounův chrám, Boží hrob, Golgota, Nazaret, Betlém
KIBUC – zemědělská komunita, žijí spolu, vychovávají děti, spol. majetek
Tel Aviv – letiště, Haifa, Ejlat – přístavy

Palestina je autonomní jednotkou na území Izraele, nemá dosud všechny atributy státního systému
Hospodářství
nerostné suroviny: fosfáty (poušť Negev), draselné soli (Mrtvé moře)
průmysly:
• chemický, petrochemický, strojírenský (zbraně), elektrotechnický (počítače)
• textilní, potravinářský, broušení diamantů
zemědělství:
• vysoce mechanizované, intenzivní, vyspělé, zavlažovací systémy
• zemědělská půda 20% území
• soukromé farmy a KIBUCY
• převažuje živočišná výroba: ovce skot, kozy, drůbež
• rostlinná výroby: grapefruity, vinná réva, zelenina, brambory, pšenice, bavlník

Turecko

-hl. m. Ankara, ale největší a známější je Istanbul
-leží na hranici Evropy a Asie, snaha o vstup do EU
-jezero Van – bezodtokové, obsahuje Na CO3 – mýdlová voda
-zemědělský stát, emigrace za prací - Německo
-ner. suroviny: barevné a železné kovy
-zemědělství: chov koz, pšenice, kukuřice, středomořské plodiny – ovoce, olivy, datle
-města: Trója, přístavy: Istanbul, Izmir
-cestovní ruch – Turecká riviera

Lisabon
-hl. m. Bejrút
-postižen občanskou válkou
-„Švýcarsko blízkého východu“

Kypr
-Kyperská republika, hl.m. Lefkosia
-jazyky: řečtina, turečtina
-Řekové 80%, Turci 20%
-2 státy – národnostní konflikrt

2. Perský záliv
velká naleziště ropy, většinou bohaté země
OPEC – sdružení ropných velmocí, určuje ceny
většinou monarchie (muslimské, absolutistické)
petrochemický prům. zpracovává ropu, textilní prům.
výroba pitné vody odsolováním
levná energie ze zemního plynu – těžba a zpravování barevných kovů

Saudská Arabie
-rozléhá se na 2/3 Arabského poloostrova
-regionální velmoc
-pomáhá Palestincům a muslimům na celém světě ( ale také teroristům)
-obrovská souvislá poušť Rub-al-Chálí s velkým množstvím ropy (pod ropou je voda)
-Nomádi – kočovní pastevci putující pouští, chovají velbloudy
-zemědělství je velmi nákladné (skleníky, zavlažování)
-Mekka - náboženské centrum, Medina – politické centrum, Džidda

Spojené Arabské Emiráty
-federace 7-mi emirátů (2 žraloci a 5 rybiček), hl.m. Abu-Dhabí
-v Abu-Dhabí žije asi 80% obyvatelstva, ale Dubaj je největší
-2/3 obyvatel jsou přistěhovalci z chudých zemí Asie
-tradiční velbloudí závody
-Nomádi v poušti

Irák
-republika, hl.m.Bagdád
-nemá přístup kPerskému rálivu – boje s Kuvajtem a Íránem o toto území
-od r. 1979-2004 byl prezidentem Saddám Husajn

3. zvláštní území
Afghánistán
-muslimská země, hl.m Kábul
-v historii vměšování Číny a Ruska –chtěli dosáhnout jižních moří
-suverénní stát, nikdy nepatřil pod SSSR
-hornatý, chudý stát

31. Jižní a jihovýchodní Asie A)

1. Jižní Asie
Povrch
nachází se na pol. Přední Indie
• pološina Dekan
• pohoří Západní a Východní Ghád
• poušť Thar
• největší delta na světě (Ganga a Brahmaputra)
• Indiganžská nížina
Podnebí
-ovlivněno monzuny, tropické cyklony
-nejdeštivější místo – Čerapundži
-savany, monzunové lesy, pouště
Obyvatelstvo
-vysoká hustota zalidnění a přirozený přírůstek
-mnoho jazyků a jejich dialektů
-mnoho náboženství
-spory o území
Hospodářství
nerostné suroviny: černé uhlí, Fe-ruda, barevné kovy
průmysl: soustředěn do velkých měst a přístavů
zemědělství:
• převažuje rostlinná výroba
• hlavní plodina celé oblasti je rýže
• pšenice bavlna, juta, tabák, čaj
• v Indii největší stáda skotu bez hosp. využití
• sucé olasti Pákistánu a Nepálu – chov ovcí
• v 60. letech proběhla zelená revoluce
• zelená revoluce = vyspělejší státy pomohou chudším=hnojiva. mechanizace=větší výnosy=tinvestor si diktuje ceny na trhu

Indie
-dnes republika, dělí se na 28 spolkových států a 6 svazových teritorií, hl.m. Nové Dilí
-dříve britská kolonie, po osamostatnění připadlo území kašmíru Pákistánu,jaderný konflikt
-patří mezi největší a nejlidnatější země světa
-patří jí ostrovy: Andomary, Nikobary, Lakadivy
Obyvatelstvo
-1,1 miliardy obyvatel – nejvíce na světě
-vysoký přirozený přírůstek – není regulováno
-mnohonárodnostní stát: Indové, Bengálci, Asánci
-jazyky: Indština. Angličtina
-náboženství: hinduisté80%, islám, buddhismus
-250 měst s více než 100 tis. ob, 28% urbanizovaného území
Hospodářství
nerostné suroviny: černé uhlí, ropa, Fe-ruda, barevné kovy
průmysl:
• velké rozdíly v oblastech
• nemoderní, zastaralé X vyvíjí kosmické lodě
• kdysi centrálně plánováno, dnes návrat k soukromé sféře
• petrochemický, textilní – S, V, Bombai (vývozní přístav)
• oblast SV , oblast Kalkaty – strojírenství
• oblast Madrás – strojírenský, petrochemický
zemědělství:
• zemědělská země, 60% ob. pracuje v zem.
• proběhla zelená revoluce (mechanizace, hnojiva)
• obrovský světový producent : 1.proso, 2. rýže, 3. pšenice (ne světě)
• cukrová třtina, bavlník, juta, čaj, koření(pepř, čili, zázvor, kari)
• chov velbloudů, ovcí, koz
• největší stavy hosp. nevyužitého skotu
doprava: není kvalitní, není propojená

Bangladéš
-parlamentní republika,dělí se na 6 správních celků
-hl.m. Dháka+ aglomerace 10 mil.ob.
-bývalá britská kolonie
-občanská válka – zásah Indie a SSSR
Přírodní podmínky
-leží v deltě Gangy a Brahmaputry - časté ničivé záplavy
-jediným pohořím jsou Čittágongské hory na severovýchodě země
-ovlivněno tajfuny a monzuny – záplavy
Obyvatelstvo
-Bengálci
-nízká gramotnost 35%, vysoký přirozený přírůstek
-obrovská hustota zalidnění
-jazyky: bengálština, angličtina
-náboženství: muslimové 83%, hinduisté 16%
-měna: 1 bangladéšská taka
Hospodářství
průmysl: velmi zaostalý, minimální
zemědělství:
• relativně vysoké výnosy, ale neduživý tolik obyvatel (podvýživa – zahraniční pomoc)
• převažuje rostlinná výroba – rýže, kukuřice, pšenice, čaj, bavlník, juta
• živočišná výroba - chov drůbeže, vodních buvolů, rybolov
doprava: železnice a silnice ve špatném stavu =>využití veletoků k dopravě

Pákistán

-islámská republika, hl.m. Islámábád, dříve přístav Karáčí
Přírodní podmínky
-různorodý terén, , na severu Himaláje, pohoří Hindúkuš na západě, na jihu úrodné nížiny Pandžábu zavodňovány řekou Indus
-vnitrozemské, subtropické klima
-horká léta, mírné zimy, velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
Obyvatelstvo
-normální hustota zalidnění, nízká gramotnost
-jazyk: urdština
-náboženství:islám
-měna: rupie
Hospodářství
nerostné suroviny: ropa, zemní plyn (bažiny na pobřeží)
průmysl: textilní
zemědělství:
• zemědělský stát
• investice do zavlažovacích systémů (Paňdžáb=5-ti říčí)
• pšenice, rýže, bavlna
• chov ovcí, koz

Bhútán

-konstituční monarchie, hl m.Timbuktu
-nejchudší země,
-velmi hornatá země
-suché vysokohorské klima, na jihu monzunové klima
nerostné suroviny: černé uhlí, vápenec, mramor, grafit
zemědělství:
• velmi málo orné půdy
• skoro feudální systém (půdu vlastní klášteru a velkostatkáři)
• rýže, pšenice, ječmen, proso, kukuřice, juta, sady, pohanka, bavlna, tabák
• kočovníci pasou koně, muly, jaky, ovce, kozy + chov prasat a skotu

Srí-lanka

-demokratická socialistická republika, děli se na 9 provincií, hl.m. Kolamba
-bývalá britská kolonie
-na severu snaha Tamilů a samostatné území (hinduisté)
-poměrně vysoká hustota zalidnění
-jazyky: sinhálština, tamilština
-měna: rupie
nerostné suroviny: diamanty, drahé kameny, grafit
průmysl: zpracovatelský, textilní, potravinářský
zemědělství:
• rýže, čajovník, kaučukovník, kokosové, palmy, maniok, batát, cukrová třtina, ovoce, koření
• chov skotu, rybolov

Maledivy

-prezidentská republika, hl.m. Male
-skládá se z více než 1000 korálových ostrovů
-cestovní ruch

Nepál
-parlamentní republika, hl.m. Kathmandú – tábor horolezců (cestovní ruch)
-osídlení v mezihorských kotlinách
-většina ob, hovoří nepálštinou a jsou hinduisté
-zemědělství pro sebe, rušní práce, textilní výrobky

32. Jižní a jihovýchodní Asie B)

2. Jihovýchodní Asie

Povrch
-nachází se na pol. Zadní Indie a Malajský
-ostrovy a souostroví: Filipíny, Přední a Zadní Moluky, Velké a Malé Sundy
-řeky: Mekong, Iravadi, Salwin, Manam
Přírodní podmínky
-horská pásma od S k J
-náplavové, úrodné roviny v okolí velkých toků
-řeky mají monzunový režim, tečou od S k J
-pobřežní oblasti jsou ohrožovány tajfuny a tsunami
-tropické deštné lasy
-sopečná činnost – 130 sopek ( Krakatoa, Apo, Semeru, Kerinji)
-orangutan, panda
Obyvatelstvo
-mongoloidní rasa a Austrálci =mísení, vysoký přir. přírůstek
-nerovnoměrné osídlení, husté podél řek a na úrodných (sopečných) půdách
-pestré národnostní, kulturní a etnické složení
-Náboženství: nejvíce buddhismus, Filipíny-křesťanství, Indie-islám
-velký podíl vesnického ob. (chatrče), ale počet městského ob. rychle roste (Jakarta, Manila)
-politicky ovlivněno Čínou, Japonskem i Evropou (bývalé kolonie)
-spory mezi komunisty ( Vietnam, Laos, Kambodža) a kapitalisty
ASEAN – sdružení národů jihovýchodní Asie=mají blíže k Evropě
Hospodářství
nejchudší i nově industrializované státy (NIZ)
nerostné suroviny:
• ropa, zemní plyn – Indonésie, Brunej
• Sn, Ni – Malajsie
• Fe-ruda, Mn-ruda – Malajsie, Filipíny
• Wolfram – Thajsko, Barma, Mianmar
průmysl:
-rozvíjí se především v nově industrializovaných zemích
-textilní, potravinářský – ruční výroba
-těžba a zpravování nerostů
-petrochemický – Singapur
-levná pracovní síla
1. Singapur, Thaiwan
• rafinace ropy
• lékařský, zemědělský výzkum
• květiny na vývoz
• nejrozvinutější, velmi čisté
2. Malajsie Thajsko
• rozvinuté zemědělství, částečně i průmysl
• cestovní ruch
3. Indonésie, Filipíny
• zemědělské státy
• těžba ropy, cínu - zpracování
• cestovní ruch
4. Laos, Vietnam, Kambodža
• velmi chudé, průmysl žádný nebo zaostalý
zemědělství:
-zemědělský region
-„zlatý trojúhelník“ – pěstování drog ( Laos, Kambodža, Barma)
rostlinná výroba
• rýže – Thajsko Mianmar, 3 sklizně ročně (monzuny, sop. půda), vývoz drahé kvalitní, dovoz levné nekvalitní
• plantážnictví – kaučukovník (Malajsie, Indonésie), cukrová třtina (Filipíny), kávovník (Indonésie, Filipíny)
• samozásobitelství – chudí obyvatelé, vypalování deštných lesů
živočišná výroba: především rybolov
Myanmar (Barma)
-nejchudší stát oblasti
-u moci se drží vojenské junta (uplatňuje totalitní moc)=mezinárodní izolace
-stát tzv. „zlatého trojúhelníku“ – v horkých, nepřístupných oblastech se pěstuje mák pro výrobu opia ( heroinu)
Thajsko
-Thajské království (dříve název Siam)
-buddhismus
-základem hospodářství je zemědělství
-pěstování a vývoz rýže, ananasu, manioku
-ložiska cínu a wolframu
-potravinářský, textilní, chemický, elektrotechnický průmysl (NIZ 2. vlny), cestovní ruch
Laos
-do roku 1954 součást Indočíny
-levicový režim, „zlatý trojúhelník“
Vietnam
-do roku 1954 součást Francouzské Indočíny
-v posledních letech ekonomický růst, stále však velmi chudý
-vietnamská válka
• Severní Vietnam (Vietkong) – komunistický režim
• Jižní Vietnam – proamerický režim
• 1964 – útok Sev. Vietnamu na Americké válečné lodě
• na straně Již. Vietnamu se od roku 1973 angažovaly americké jednotky
• 1975 – vítězství Vietkongu=kapitulace vlády Již. Vietnamu=komunismus
pěstování rýže, batátů, manioku, kukuřice
Kambodža
-království, do roku 1954 součást Francouzské Indočíny
-režim Rudých Khmérů (1975-1979)
• partyzánské oddíly rolníků organizované komunistickou stranou
• genocidií režim (vyvražděno asi 2 mil. ob)
• násilné vystěhování na vesnici, kolektivizace zemědělství, zrušení peněz a trhu
• 1979 – Vietnamská invaze – zrušení režimu
Malajsie
-část poloostrovní (Malajsko) a ostrovní (Sabah a Sarawak – na S Bornea)
-konstituční monarchie, člen Commonwealthu
-jazyky: malajština, angličtina
-náboženství: islám, buddhismus, konfucianismus
-NIZ 2. vlny
-základem hospodářství se stále zemědělství
-ložiska cínu, wolframu, ropy, zemního plynu
-pěstování a vývoz kaučuku, palmového oleje, ananasu
-spotřební, chemický (zpracování kaučuku)průmysl, cestovní ruch
Brunej
-trpasličí stát na území ostrovní části Malajsie
-sultanát, člen Commonwealthu
-islám – státní náboženství
-vývoz uhlovodíkových paliv, ložiska ropy
Singapur
-městský stát
-obyvatelé: Malajci, Číňané, Indové
-jeden z nejbohatších států světa
-dopravní, obchodní a finanční centrum
-ropné rafinerie
-přísné zákony: zákaz kouření na ulici, odhazování nedopalků a žvýkaček, dlouhé vlasy u mužů, apod.

33. Anglosaská Amerika

Členitost
- velká členitost – Kalifornský pol., Mexický záliv, Florida, Labradorský pol., Newfoundland, pol. Aljaška, Hudsonův záliv, Hawai
Povrch
- povrch Ameriky je velmi členitý; nadmořská výška se zvyšuje směrem od východu na západ:
-východ – nížiny, plošiny, vrchoviny
-střed – ploché roviny
-mladá vrásová pohoří a sopečná činnost
-výsledek styku litosférických desek
- styk litosferických desek ovlivňuje georeliéf:
-divergentní hranice (desky se vzdalují) – Středoatlantský hřbet
-konvergentní hranice – dochází k subdukci (podsouvání) – deska Nazca, Kokosová, Chuan de Fuca
-neutrální zóna – pohyb podél zlomu – Kalifornie  St. Andreas  zemětřesení
- pohoří:
-Kordillery – pobřežní pásmo
-Sierra Nevada, Sierra Madre
-Skalnaté hory
-Kaskádové pohoří
-Apalačské pohoří – vzniklo v prvohorách => uhlí
- plošiny – Velké prérie – ledovcového typu
- nížiny: Mississippská, Arktická a Pobřežní
- vodstvo:
-území patří ke 3 úmořím: Severní ledový oc., Tichého a Atlantského oceánu
-rozvodí probíhá v oblasti Kordiller
-úmoří Severního ledového oceánu: Mackenzie – řeka sibiřského (kanadského) typu
-úmoří Tichého oceánu: Yucon, Columbia, Fraser, Colorado, Sacramento (protéká San Franciscem)
-úmoří Atlantského oceánu:
• Mississippi + Missouri - Mexický záliv (v jejich okolí rostou Mangrovové lesy, ve vodě)
• řeka Sv. Vavřince – odvodňuje Velká jezera
• Hudson – protéká NY
• Rio Grande – hraniční řeka s Mexikem
jezera: Kanada – jezera ledovcového původu (Velké Medvědí, Velké Otročí, Atabasca, Sobí, Winnipežské)
-Velká jezera – glaciálně - tektonického původu (ledovcovo - zlomové); každé jezero ma jinou nadmořskou výšku - proto je zde systém odvodňovacích řek (řeka Sv. Vavřince); Hořejší (2. největší rozlohou, 1. sladké rozlohou), Michiganské (celé v USA), Huronské, Erijské a Ontario (mezi nimi řeka Niagara a vodopády)
-v USA také Velké solné jezero
- podnebí:
-60° s. š – severní arktický; 50° s. š. – mírný pás
-podnebí je ovlivněno: mořskými proudy; místní cirkulace (Blizardy – studené větry ochlazující Kanadu, USA; dále tornáda, tropické cyklony); postávaní horských systémů
- bioklimatické pásy:
-tundry – sob, pižmon
-tajga – Grizzly, Kodiak
-smíšené lesy – javor (javorový sirup), sekvoje, skunk, míval, vačice, jelen vapity
-stepi – prérie – kojot, bizon

KANADA
- doména .ca, spz: CDN
Přírodní poměry
- 3 oceány
- 48°s. š. + velká jezera tvoří hranici s USA
- nepatří zde Grónsko
- Davisův průliv, Hudsonův záliv
- povrch:
-většinu povrchu tvoří vysočiny - nejvyšší Kordilery, Skalnaté hory, nejvyšší hora Mt. Logan 5959 m
-nížíny: Arktická (ledovcového původu, pokryta permafrostem - není vhodná pro zemědělství), vhodná je oblast jížní Kanady, kde zasahují stepi
- bioklimatické pásy: tundra, tajga, smíšené lesy, stepi
- podnebí: chladné, prochází zde polární kruh, drsné podmínky mají vliv na osidlování a mírný pás; podmínky jsou ovlivňovány Blizzardy

Sociální, politické poměry
- federace, konstituční (parlamentní) monarchie
- hlavní město: Ottawa
- hlava státu: britská královna Alžběta II.
- předseda vlády (generální guvernér)
- dříve to bývala britská kolonie, nyní formálně součástí Commonwealth
- členem: OSN, NATO, NAFTA, G8
- patří k nejvyspělejším státům
- členní se na 10 provincií (např. Quebec, Saskatchevan, Ontario, Alberta) a 3 teritoria (nejsevernější teritorium Kanady je Nunavut = území s velkou autonomií; v inuitštině NUNAVUT znamená „naše zem“ ; dalši teritoria jsou Yukon a Severozápadní teritoria)
- rozloha: 9,9 mil. km2 (největší stát Ameriky, 2. největší stát světa) – ČR má 127x menší rozlohu
- obyvatelstvo: 32 mil. obyvatel (3x ČR); hustota zalidnění velmi nízká: 3 obyv./km2
- úřední jazyk: Angličtina, Francouzština
- náboženství: římsko – katolické, protestantské
- osídlení: původní obyvatelstvo (indiáni - mongolové, eskymáci neboli „inuité“)
- kolonizace: Anglie, Francie
- 1876: nezávislost (avšak formálně závislá na VB)
- přistěhovalci z Evropy: Italové, Hollanďané, Češi, Němci
- sídla: Ottawa, Montreal, Toront, Winnipeg, Vancouver, Calgary ( všechna v jížní části Kanady)

Hospodářství
- všechny nerostné suroviny (velmi slušné zásoby)
- uhlí – Alberta
- ropa, zemní plyn – oblast Edmontonu (těží se i z šelfových moří – Hudsonův záliv)
- železná ruda – Labrador
- barevné kovy – Zn, Ni, Cu ( Sudbury – Ontario, Thunderbay - využití vodní energie pro těžbu), Sn, Au (Yucon – z vody a dolů), U(Uranium city)
Průmysl
o strojírenský – dopravní strojírenství a veškeré obory na vysoké úrovni (Toronto, Montreal, Halifax)
-dřevozpracující – výroba papíru
-hutnický – barevné kovy (Sudbury)
-chemický – zpracování ropy, výroba umělých hnojiv
-potravinářský: obilí, kukuřice
-oblasti: kolem velkých jezer; západní pobřeží (Vancouver)
Zemědělství
-oblast středu a jihu Kanady (kde zasahují stepi), Saskatchewan
-obilnice světa (ječmen, pšenice, kukuřice)
-chov hovězího dobytka na farmách
-rybolov
-chov sobů a lov kožešinové zvěře
Cestovní ruch
-NHL, přírodní rezervace, národní parky, Niagárské vodopády

USA
Přírodní poměry
- Tichý a Atlantský oceán
- střední část S. Ameriky
- 48° s. š. – hranice s Kanadou; 30° s. š. – hranice Mexiko (řeka Rio Grande)
- USA patří Aljaška a Hawai, kterým prochází obratník raka
- členitost: Aljaška, Florida
- povrch:
-převážná část hornatá
-3 nížiny
-nejvyšší hora na Aljašce – Mt. Mac Kinley 6194 m
-nejnižší místo: Údolí smrti (- 86 m. p. m.)
-sopky: Mauna Loa, Mauna Kea (Hawai)
- řeky: Mississippi – Missouri, Colorado, Hudson (New York), Yucon – protéká Aljaškou
- jezera: Salt Lake, Velká jezera (Ontario, Michiganské, Hořejší, Huronské, Erijské )
- podnebí: převažuje mírný pás, na jihu subtropický; Aljaška – chladné podnebí; hurikány, tornáda, blizardy; ovlivňuje také nadmořská výška, srážkové stíny u hor; proudy
- bioklimatické pásy: lesy mírného pásu, stepi – prérie, středomořské rostlinstvo
- záplavy, zemětřesení, Niagárské vodopády, nár. parky, hurikány, ocánské proudy, srážkový stín

Zajímavosti
- převažuje městské obyvatelstvo
- na venkově – farmy
- megalopole: Chipits (Chicago - Pittsburgh), Boswash (Boston - Chickago), Sansan (San Diego – Los Angeles – San Francisco)
- národní parky: Yellowstoneský národní park; Grand Kaňon (park), Yosemitský národní park


- 48 států v souvislém území + Aljaška, Hawai
- celkem 50 + 1 (Washington D.C.)
- rozloha: 9 629 047 km2 (122x větší než ČR); 4. nejrozlehlejší stát
- počet obyvatel: 291 mil., 3. nejlidnatější; (28x více než v ČR)
- presidentská republika – 4. 7. 1789 prohlášení o nezávislosti
- 1. prezident – Georgie Washington
- zámořská (výsostná) území: Portorika, Společenství severních Marián, Ostrov Guan, Am. Samoa, Am. Panamské ostrovy - jsou zde vojenské základny, neboť Panamský průplav patřil USA (do roku 2000)

Obyvatelstvo
- původní obyvatelstvo: indiáni a eskymáci
- dále přistěhovalci z Evropy, Afriky (bývalí otroci), Hispánii (z Kuby, Mexika), Asiati  spojuje je jazyk
- 74% běloši - potomci kolonistů – VB, Irsko, Švédsko, Nizozemsko
- 12% afro-američané – potomci otroků, většina žije na úzké sociální úrovni
- 10% hispáno-američané – ilegální přistěhovalci
- 3% asiaté – na západním pobřeží jediný národ

Hospodářství
- G8, NAFTA
- nerostné suroviny: černé uhlí (Skalnaté hory, Apalačské pohoří)
- ropa (Aljaška, Houston, Dallas)
- rudy (železná ruda)
- největší ložisko Mo na světě  Kordillery, Aljaška – barevné kovy
- fosfáty – Florida
- USA má rovněž velký dovoz (šetři si suroviny)

Průmysl
-hutnický Chicago, Pittsburgh – obrovské hutě
-strojírenský – výroba lodí na tichomořském pobřeží, automobilky (Detroit; GMC, Ford, Chevrolet), letadla Boeing - Seatle
-zbrojnictví
-elektrotechnický – Motorola, IBM
-chemický, petrochemický (Houston)
-potravinářský – McDonald´s, Coca-Cola se sídlem v Atlantě
-polygrafický

Zemědělství
-zemědělství: 60% rozlohy = zemědělská půda, je přebytkové
-kukuřičný pás (corn belt) – oblast velkých prérií (nejvíce kukuřice); oblast Velkých jezer, Nebrasca – Ohio
-pšeničný pás (wheat belt) – jižně od kukuřičného
-bavlníkový pás (citron belt) – jihovýchodní oblast; chov hovězího, ranče

Doprava
-automobilová - slouží k přepravě osob na velké vzdálenosti, silnice Route 66; nejhustší síť dálnic, panamerická dálnice
-železniční doprava – transkontinentální železnice
-letecká doprava – velmi významná; nejvíce letišť, také je se zde nachází největší letiště

Cestovní ruch
-sochy vytesané do skály (Mt. Rushmore, Jížní Dakota)
-Empire state building, Broadway
-Wallstreet – americká burza; Bílý dům, kapitol

Členitost

- velká členitost – Kalifornský pol., Mexický záliv, Florida, Labradorský pol., Newfoundland, pol. Aljaška, Hudsonův záliv, Hawai
Povrch
- povrch Ameriky je velmi členitý; nadmořská výška se zvyšuje směrem od východu na západ:
-východ – nížiny, plošiny, vrchoviny
-střed – ploché roviny
-mladá vrásová pohoří a sopečná činnost
-výsledek styku litosférických desek
- styk litosferických desek ovlivňuje georeliéf:
-divergentní hranice (desky se vzdalují) – Středoatlantský hřbet
-konvergentní hranice – dochází k subdukci (podsouvání) – deska Nazca, Kokosová, Chuan de Fuca
-neutrální zóna – pohyb podél zlomu – Kalifornie  St. Andreas  zemětřesení
- pohoří:
-Kordillery – pobřežní pásmo
-Sierra Nevada, Sierra Madre
-Skalnaté hory
-Kaskádové pohoří
-Apalačské pohoří – vzniklo v prvohorách => uhlí
- plošiny – Velké prérie – ledovcového typu
- nížiny: Mississippská, Arktická a Pobřežní
- vodstvo:
-území patří ke 3 úmořím: Severní ledový oc., Tichého a Atlantského oceánu
-rozvodí probíhá v oblasti Kordiller
-úmoří Severního ledového oceánu: Mackenzie – řeka sibiřského (kanadského) typu
-úmoří Tichého oceánu: Yucon, Columbia, Fraser, Colorado, Sacramento (protéká San Franciscem)
-úmoří Atlantského oceánu:
• Mississippi + Missouri - Mexický záliv (v jejich okolí rostou Mangrovové lesy, ve vodě)
• řeka Sv. Vavřince – odvodňuje Velká jezera
• Hudson – protéká NY
• Rio Grande – hraniční řeka s Mexikem
jezera: Kanada – jezera ledovcového původu (Velké Medvědí, Velké Otročí, Atabasca, Sobí, Winnipežské)
Velká jezera – glaciálně - tektonického původu (ledovcovo - zlomové); každé jezero ma jinou nadmořskou výšku - proto je zde systém odvodňovacích řek (řeka Sv. Vavřince); Hořejší (2. největší rozlohou, 1. sladké rozlohou), Michiganské (celé v USA), Huronské, Erijské a Ontario (mezi nimi řeka Niagara a vodopády)
-v USA také Velké solné jezero
- podnebí:
-60° s. š – severní arktický; 50° s. š. – mírný pás
-podnebí je ovlivněno: mořskými proudy; místní cirkulace (Blizardy – studené větry ochlazující Kanadu, USA; dále tornáda, tropické cyklony); postávaní horských systémů
- bioklimatické pásy:
-tundry – sob, pižmon
-tajga – Grizzly, Kodiak
-smíšené lesy – javor (javorový sirup), sekvoje, skunk, míval, vačice, jelen vapity
-stepi – prérie – kojot, bizon

KANADA
- doména .ca, spz: CDN
Přírodní poměry
- 3 oceány
- 48°s. š. + velká jezera tvoří hranici s USA
- nepatří zde Grónsko
- Davisův průliv, Hudsonův záliv
- povrch:
-většinu povrchu tvoří vysočiny - nejvyšší Kordilery, Skalnaté hory, nejvyšší hora Mt. Logan 5959 m
-nížíny: Arktická (ledovcového původu, pokryta permafrostem => není vhodná pro zemědělství), vhodná je oblast jížní Kanady, kde zasahují stepi
-bioklimatické pásy: tundra, tajga, smíšené lesy, stepi
- podnebí: chladné, prochází zde polární kruh, drsné podmínky mají vliv na osidlování a mírný pás; podmínky jsou ovlivňovány Blizzardy

Sociální, politické poměry
- federace, konstituční (parlamentní) monarchie
- hlavní město: Ottawa
- hlava státu: britská královna Alžběta II.
- předseda vlády (generální guvernér)
- dříve to bývala britská kolonie, nyní formálně součástí Commonwealth
- členem: OSN, NATO, NAFTA, G8
- patří k nejvyspělejším státům
- členní se na 10 provincií (např. Quebec, Saskatchevan, Ontario, Alberta) a 3 teritoria (nejsevernější teritorium Kanady je Nunavut = území s velkou autonomií; v inuitštině NUNAVUT znamená „naše zem“ ; dalši teritoria jsou Yukon a Severozápadní teritoria)
- rozloha: 9,9 mil. km2 (největší stát Ameriky, 2. největší stát světa) – ČR má 127x menší rozlohu
- obyvatelstvo: 32 mil. obyvatel (3x ČR); hustota zalidnění velmi nízká: 3 obyv./km2
- úřední jazyk: Angličtina, Francouzština
- náboženství: římsko – katolické, protestantské
- osídlení: původní obyvatelstvo (indiáni - mongolové, eskymáci neboli „inuité“)
- kolonizace: Anglie, Francie
- 1876: nezávislost (avšak formálně závislá na VB)
- přistěhovalci z Evropy: Italové, Hollanďané, Češi, Němci
- sídla: Ottawa, Montreal, Toront, Winnipeg, Vancouver, Calgary ( všechna v jížní části Kanady)

Hospodářství
- všechny nerostné suroviny (velmi slušné zásoby)
- uhlí – Alberta
- ropa, zemní plyn – oblast Edmontonu (těží se i z šelfových moří – Hudsonův záliv)
- železná ruda – Labrador
- barevné kovy – Zn, Ni, Cu ( Sudbury – Ontario, Thunderbay - využití vodní energie pro těžbu), Sn, Au (Yucon – z vody a dolů), U(Uranium city)
Průmysl
-strojírenský – dopravní strojírenství a veškeré obory na vysoké úrovni (Toronto, Montreal, Halifax)
-dřevozpracující – výroba papíru
-hutnický – barevné kovy (Sudbury)
-chemický – zpracování ropy, výroba umělých hnojiv
-potravinářský: obilí, kukuřice
-oblasti: kolem velkých jezer; západní pobřeží (Vancouver)
Zemědělství
-oblast středu a jihu Kanady (kde zasahují stepi), Saskatchewan
-obilnice světa (ječmen, pšenice, kukuřice)
-chov hovězího dobytka na farmách
-rybolov
-chov sobů a lov kožešinové zvěře
Cestovní ruch
-NHL, přírodní rezervace, národní parky, Niagárské vodopády

USA
Přírodní poměry
- Tichý a Atlantský oceán
- střední část S. Ameriky
- 48° s. š. – hranice s Kanadou; 30° s. š. – hranice Mexiko (řeka Rio Grande)
- USA patří Aljaška a Hawai, kterým prochází obratník raka
- členitost: Aljaška, Florida
- povrch:
-převážná část hornatá
-3 nížiny
-nejvyšší hora na Aljašce – Mt. Mac Kinley 6194 m
-nejnižší místo: Údolí smrti (- 86 m. p. m.)
-sopky: Mauna Loa, Mauna Kea (Hawai)
- řeky: Mississippi – Missouri, Colorado, Hudson (New York), Yucon – protéká Aljaškou
- jezera: Salt Lake, Velká jezera (Ontario, Michiganské, Hořejší, Huronské, Erijské )
- podnebí: převažuje mírný pás, na jihu subtropický; Aljaška – chladné podnebí; hurikány, tornáda, blizardy; ovlivňuje také nadmořská výška, srážkové stíny u hor; proudy
- bioklimatické pásy: lesy mírného pásu, stepi – prérie, středomořské rostlinstvo
- záplavy, zemětřesení, Niagárské vodopády, nár. parky, hurikány, ocánské proudy, srážkový stín

Zajímavosti
- převažuje městské obyvatelstvo
- na venkově – farmy
- megalopole: Chipits (Chicago - Pittsburgh), Boswash (Boston - Chickago), Sansan (San Diego – Los Angeles – San Francisco)
- národní parky: Yellowstoneský národní park; Grand Kaňon (park), Yosemitský národní park

- 48 států v souvislém území + Aljaška, Hawai
- celkem 50 + 1 (Washington D.C.)
- rozloha: 9 629 047 km2 (122x větší než ČR); 4. nejrozlehlejší stát
- počet obyvatel: 291 mil., 3. nejlidnatější; (28x více než v ČR)
- presidentská republika – 4. 7. 1789 prohlášení o nezávislosti
- 1. prezident – Georgie Washington
- zámořská (výsostná) území: Portorika, Společenství severních Marián, Ostrov Guan, Am. Samoa, Am. Panamské ostrovy - jsou zde vojenské základny, neboť Panamský průplav patřil USA (do roku 2000)

Obyvatelstvo
- původní obyvatelstvo: indiáni a eskymáci
- dále přistěhovalci z Evropy, Afriky (bývalí otroci), Hispánii (z Kuby, Mexika), Asiati  spojuje je jazyk
- 74% běloši - potomci kolonistů – VB, Irsko, Švédsko, Nizozemsko
- 12% afro-američané – potomci otroků, většina žije na úzké sociální úrovni
- 10% hispáno-američané – ilegální přistěhovalci
- 3% asiaté – na západním pobřeží jediný národ

Hospodářství
- G8, NAFTA
- nerostné suroviny: černé uhlí (Skalnaté hory, Apalačské pohoří)
- ropa (Aljaška, Houston, Dallas)
- rudy (železná ruda)
- největší ložisko Mo na světě  Kordillery, Aljaška – barevné kovy
- fosfáty – Florida
- USA má rovněž velký dovoz (šetři si suroviny)

Průmysl
-hutnický Chicago, Pittsburgh – obrovské hutě
-strojírenský – výroba lodí na tichomořském pobřeží, automobilky (Detroit; GMC, Ford, Chevrolet), letadla Boeing - Seatle
-zbrojnictví
-elektrotechnický – Motorola, IBM
-chemický, petrochemický (Houston)
-potravinářský – McDonald´s, Coca-Cola se sídlem v Atlantě
-polygrafický

Zemědělství
o zemědělství: 60% rozlohy = zemědělská půda, je přebytkové
o kukuřičný pás (corn belt) – oblast velkých prérií (nejvíce kukuřice); oblast Velkých jezer, Nebrasca – Ohio
o pšeničný pás (wheat belt) – jižně od kukuřičného
o bavlníkový pás (citron belt) – jihovýchodní oblast; chov hovězího, ranče

Doprava
o automobilová - slouží k přepravě osob na velké vzdálenosti, silnice Route 66; nejhustší síť dálnic, panamerická dálnice
o železniční doprava – transkontinentální železnice
o letecká doprava – velmi významná; nejvíce letišť, také je se zde nachází největší letiště

Cestovní ruch
o sochy vytesané do skály (Mt. Rushmore, Jížní Dakota)
o Empire state building, Broadway
o Wallstreet – americká burza; Bílý dům, kapitol

34. Východní Asie

Čína – hl.m. peknig, 3. největší země světa, 1,35 obyv.
­ Japonsko – Hl.m. Tokio, 130 mil. obyv.
­ Mongolsko – Ulánbátar, 3 mil obyv.
­ Korejská republika – hl.m. Soul, 50 mil obyv.
­ KLDR (Severní Korea) – hl.m. Pchjongjang, 23 mil obyv.
­ Thajwan – hl.m. Taipei, 2,4 mil. obyv.
1) Vymezení oblasti; povrch, vodstvo, pobřeží
­ Ťan – Šan, Tarimská pánev (bezodtoká řeka Tarim)
­ poušť Taklamakan, poušť Gobi, Kunlun Shan, Tibetská plošina, Himaláj
­ V – nížinatý – Velká čínská nížina
­ v nížinách obrovské řeky – Chuang Che, Chang Jiang
­ Korejský poloostrov – převážně hornatý
­ Japonské ostrovy – Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšu; sopečná činnost, zemětřesení
­ Japonské moře, Žluté moře, Východočínské moře, ostrav Thajwan, Jihočínské moře (ostrov Hainan)
2) Podnebí
­ Mírný pás, subtropický pás
­ JV oblast ovlivněna monzumy
­ Z – kontinentální podnebí
Čína
rozloha: 9 500 000 km2
počet obyvatel: 1,3 miliardy
hlavní město: Peking
úřední jazyk: čínština
- průměrná hustota osídlení nízká – 132 ob/km2, obyvatelstvo soustředěno na východě
- říkají si národ „Han“, nejstarší kultura na světě
- od 80. let 20. století platí pravidlo: 1 rodina, 1 dítě; většinou chtějí chlapce => vysoká potratovost
- 22 provincií, 5 autonomních oblastí, např. Tibet (centrum Lhasa), Thaiwan, Macao, Hongkong

1) Vývoj
- v minulosti velmi vyspělá kultura (porcelán, papír, kompas, střelný prach)
- vzhlédla se v SSSR, podporovala ho, v r. 1949 se stala komunistickou zemí a stále jí je
- Mao’c Tung předpokládal, že s ekonomickým potenciálem Číny se dostane na úroveň států západní Evropy – „velký skok“ (1958-1960), snažil se zemi industrializovat, došlo k hladomoru
- 1969-1979 velká proletářská kulturní revoluce, měly nastat změny, ale nenastaly => opět hospodářský kolaps, inteligentní lidé chtějící demokracii byli vyhlazeni

2) Přírodní podmínky
- Tichý oceán, Žluté moře, Jihočínské moře, Východočínské moře
- ostrovy: Thaiwan, Hainan
- na východě nížiny – Velká čínská nížina, Severočínská nížina
- centrální Čína – Severočínská hornatina, Jihočínská hornatina, Qin Ling
- Himaláje, Tibetská plošina, pohoří Ťan-Šan
- Tarimská pánev
- pouště Taklamakan a Gobi
- jezero Lobnor
- Džungarská pánev, Sichuanská pánev
- řeky – monzunové toky, Amur, Chuang-Che, Chang-Jang
- Tibet – významná pramenná oblast

3) Podnebí
- na sever od Qin Ling mírný pás, na jih subtropy, na západ suché klima
- na východě monzunové klima

4) Obyvatelstvo
­ převažuje venkovské obyv, 27% ve městě
­ Hanové (Číňané) – asi 92%, jinak asi 50 etnik
­ náboženství – více než ½ lidí bez vyznání; konfucionismus, buddhismus
Sídla
-asi 31 milionových velkoměst
-Peking – 9 mil. obyv, ale největší město je Šanghaj
-Honkong, Wuhan, Shenzhen

5) Hospodářství
- zemědělsko průmyslový charakter
- hospodářský gigant, v přepočtu na 1 obyvatele ale zároveň hospodářský trpaslík
- v posledních letech velký hospodářský vývoj
- 66% obyv. pracuje v zemědělství

Průmysl
-budování těžkého průmyslu
Těžební průmysl:
- obrovské zásoby černého uhlí
- ropa (pobřeží i pevnina), zemní plyn, železná ruda, rudy barevných kovů (W, Mn, fosfáty)
Energetický průmysl
­ hlavně tepelné elektrárny
­ tři soutěsky na řece Chuang Jiang
Hutní průmysl:
- hutnictví železa a oceli
Strojírenský průmysl
textilní - hedvábnictví
potravinářský průmysl, keramický a sklářský průmysl

Zemědělství
-procentuálně hodně lidí
-převaha rostlinné výroby
-Severočínská nížina – rýže, pšenice (na prvních místech), kukuřice, proso, koaliang (brambory), bavlník, podzemnice olejná, sója, čajovník
-Velká čínská nížina – sklizeň rýže 3x do roka, ovoce (citrusy, ananasy, banány), kaučukovník, cukrová třtina, bavlník
-chov prasat (1. na světě), drůbež, ovce, skot; tibet – chov jaků
-rybolov – z velké části sladkovodní

Japonsko
rozloha: necelých 380 000 km2
počet obyvatel: 130 000 000
hlavní město: Tokio (vytváří megalopoli spolu s dalšími městy)
jazyk: japonština
­ konstituční monarchie – císařství; federace – složena z menších celků – PREFEKTURY
­ ostrovní stát, 6000 ostrovů
- jeden z nejvyspělejších států světa, součást G8
1) Přírodní podmínky
- Ochotské moře, Východočínské moře, Japonské moře
- Tichý oceán
- 4 ostrovy: Hókajdó, Honšú, Kjúšú, Šikoku
- souostroví: Rjúkjú
- na severu Japonci usilují o Kurily (Rusko)
- 80 % povrchu hornatý, více než ½ území zalesněna
- geologicky mladá a činná oblast, častá zemětřesení, nejvyšší hora – Fudžisan (3776 m)
- řeky krátké a vodnaté => vodní elektrárny
2) Podnebí
- na severu mírný pás s jehličnatými lesy, jih subtropy (džungle)
- monzunové klima (vlhké, přímořské) => bujná vegetace
- tsunami, větrné bouře (tajfuny)
- mořské proudy:
-Oja-Šio (Kurilský proud) – studený, sever
-Kuro-Šio – teplý, jih
3) Obyvatelstvo
­ národnostně homogenní stát
­ převaha městského obyv. – 88%
­ střední délka života: ženy 84 let, muži 78 let
­ přir. přírůstek – 0,3
­ 14% do 15let, 68% výkonní, 18% důchodci
­ náboženství – šintoizmus
­ velké postavení rodiny, dokoce rodinné firmy
Sídla
-Tokio s aglomerací – 30 mil. obyv., Jokohama, Osaka, Kobe, Kjoto, Nagoya, Sapporo, Nagano (olympijské hry 1998)
-pás Tokaidó (JV Honšú) – asi 52 mil. lidí

4) Hospodářství
­ soupeří s USA o nejvyspělejší zemi světa (HDP)
­ vývoj: po 2. světové válce po shození bomb na Hirošimu a Nagasaki jim pomohlo USA (finanční pomoc, pomoc s technologiemi, otevření trhu japonským výrobkům), 50. a 60. léta „japonský ekonomický zázrak“ (oživení ekonomiky, nárůst HDP o 8-10% ročně): vnější příčiny – po válce pomohlo USA, vnitřní příčiny – mentalita Japonců
­ rychlovlaky – HIKARI
­ letiště – Haneda, Narida, u Ósaky na moři vystavěno letiště
Průmysl
- dovoz nerostných surovin z Austrálie, Číny, Ruska
Strojírenství:
- vlaky, lodě, automobily (Honda, Toyota), motorky, elektronika a elektrotechnika (Sony, Fuji, Olympus)
Hutní průmysl:
- hutnictví železa a oceli – 2. místo na světě
Chemický průmysl:
- dovoz ropy, petrochemie (v přístavech)
Energetický průmysl:
­ hlavně jaderné a tepelné elektrárny
Sklářský a keramický průmysl
Výroba umělých vláken
Zemědělství
- 4% obyvatel
- 12% rozlohy obděláváno
- intenzivní, soběstačné
- slušné podmínky, terasování, rýži sklízí 2x do roka mechanizovaně
- pšenice, kukuřice, sója, luštěniny, čajovník, chmel
- příměstské zemědělství – chov drůbeže a prasat
- obrovský rybolov, drůbežářství
Mongolsko
­ Ulanbatar
­ vliv Číny a později SSSR
­ velmi zaostalá země
­ 80 % povrchu pouště a neúrodné suché stepi
­ většina hospodářství – kočovné pastevectví (ovce, kozy, koně)
­ řídké osídlení
­ jurta – obydlí pastevců

Jižní Korea
­ rozvinutá demokratická země
­ velké nerostné bohatství
­ konkurence japonska

KLDR
nedemokratická země;totalitní režim
mezi KLDR a Jižní Koreou příměří už přes 50 let, stálé napětí mezi státy

35. Přírodní podmínky a obyvatelstvo Latinské Ameriky A)

fyzicko-geografická a demografická charakteristika kontinentu

­ Latinská Amerika = Mexiko + Stř. Am. + Karibik + J. Am
1) Poloha
­ S, J, Z polokoule
2) Členitost pobřeží
- mezi Tichým a Atlantským oceánem
- Karibské moře, ze severu lemováno: Velké Antily, Malé Antily, Bermudy
- Galapágy
- jih – Ohňová země – oddělena od pevniny Magalhaensovým průlivem
- Chilské fjordy
- ostrovy na jihu – Falklandy (Britské), Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy, Jižní Orkneje, Jižní Shetlandy
3) Povrch
- litosferická deska nazca (západ od jižní ameriky) a jihoamerická deska: dochází k subdukci => zemětřesení
- západní pobřeží – mladší část, Andy; na východě – Brazilská a Guayanská vysočina (nejstarší na východě)
- nejvyšší hora – Aconcagua (6959)
- nejnižší místo – Grand Bajo (-105m)
- Sierra Mandre del Sur, Sierra Maure, Sierra Madre Occidental
- hodně sopek (Popokatepetl, Chimborazo, Cotopaxi v Ekvádoru), zemětřesení
- poloostrov Yucatán
- Amazonská nížina, Orinocká nížina, Laplatská nížina
- západní pobřeží – poušť Atacama
4) Vodstvo
- jezera: Maracaibo (zahrazené), Nicaragua, Titicaca (nejvýše položené)
- řeky: Amazonka (7062 km) –
- až po Manaus je splavná pro námořní dopravu, až po Iquitos splavná pro malé lodě, 2 zdrojnice – Apurinac a Urubamba (řeka Ucayali se po přítoku Maraňonu stává Amazonkou), přítoky: Putumayo, Japura, Negro, Madeira
- Pororoca – přílivová vlna směrem z oceánu, zasahuje do Amazonky
- Brachická voda – sladká voda v oceánu (při ústí Amazonky do oceánu řeka jakoby dále pokračuje, slanost oceánu snižuje stovky kilometrů daleko)
- do ústí Amazonky teče Tocantis
- u ústí až 320 km, nachází se tam ostrov Marajo
- Orinoko (vodopády, největší na světě – Angel 979 m) – Bifurkace = rozdvojení koryta řeky
- Paraná (nejvodnatější vodopády světa – Iguacu), Paraguay
5) Podnebí
- tropický, subtropický a mírný pás
- salvas – rovníkové deštné lesy hlavně v Brazílii
- savany – Lanos a Campos
- pampy – na jihu
- ovlivněno mořskými proudy – Peruánský (Humboltův) – studený
Andské klima:
do 1000 m – Tierra Calliente (Horká země) – tropický prales
do 2000 m – Tierra Templada (Mírná země) – subtropické lesy
do 3500 m – Tierra Fria (Chladná země) – křovinaté savany
do 4500 m – Tierra Helada (Studená země) – křoviny
4500 a výš – Tierra Nevada (Zasněžená země)
6) Obyvatelstvo
- něco přes 500 mil. lidí
- jazyk: na většině území španělština, v Brazílii portugalština, na Francouzské Guayaně a na Haiti francouzština, v Nizozemských Antilách holandština, na Bermudách angličtina
- původně indiáni (hlavně v hornatých oblastech), dnes nejvíc v Guatemale
- nová vlna přistěhovalců z číny
- vysoký přirozený přírůstek, velká negramotnost, podvýživa
- velké sociální a majetkové rozdíly, velká část obyvatel je v zemědělské výrobě náboženství katolické
- převaha městského obyvatelstva, ale mnoho lidí žije v chudinských čtvrtích – SLUMY
-favellas – Brazílie
-barridas – Peru
-ranchos – Venezuela
-callampas – Chile
-colonias proletarious – Mexiko
Rasy
-potomci původních obyvatel (Aztékové, Mayové – Mexiko; Inkové - Peru)
-Evropané – Španělé, Portugalci
-černoši – bývalí otroci (Karibik a vých. Brazílie)
-míšenci – mestici(žlutá + bílá)
Sídla
-Cuidad de Mexico – jedno z 10 největších měst světa
-Sao Paulo, Rio de Janeiro
-Brasilia – uměle založené město (slavnostně otevřeno teprve v roce 1960)=> velmi moderní město

Socioekonomická charakteristika Latinské Ameriky – regionální členění, ekonomika, charakteristika vybraného státu
7) Regionální členění
- 33 nezávislých států, 13 závislých
- území od Mexika po Ohňovou zemi
- rozdělení:
-Střední Amerika (pevninská a ostrovní část)
-Andské země
-Brazílie + Laplatské země(Argentina, Uruguay, Paraguay)

- Středoamerické země: Mexiko (Mexiko City), Guatemala (Guatemala), Belize (Belmopan), Salvador (San Salvador), Honduras (Teguci Galpa), Nikaragua (Managua), Kostarika (San José), Panama (Panama)
- Karibské země:
-Velké Antily: Kuba (Havana), Jamajka (Kingston), Haiti (Port-au-Prince), Dominikánská republika (Santo Domingo), Portoriko (pod USA, San Juan)
-Malé Antily: Antigua a Barbuda (Saint John’s), Barbados (Bridgestown), Bahamy (Nasau), Dominika (Rosseau), Grenada (Saint George’s), Svatá Lucie, Svatá Vincenc, Svatý Kryštof a Nevis, Trinidad a Tobago
-závislá území:
• Velká Británie: Bermudy, Turks a Caicos, Kajmanské ostrovy, Britské panenské ostrovy, Anguilla, Monserrat
• Francie: Martinik, Guadeloupe
• Nizozemsko: Nizozemské Antily, Aruba
• USA: Americké panenské ostrovy
- Jižní Amerika: Venezuela (Caracas), Kolumbie (Bogota), Ekvádor (Quito), Peru (Lima), Bolívie (Sucre, La Paz), Chile (Santiago), Paraguay (Asunción), Uruguay (Montevideo), Argentina (Buenos Aires), Brazílie (Brasilia), Surinam (Paramaribo), Guayana (Georgetown)
o závislá území: Francouzská Guayana, Falklandy, Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy

8) Hospodářství
­ export nerostných surovin a zemědělských produktů
­ patří k rozvojovým zemím
­ Vysoké příjmy z cestovního ruchu
Průmysl
Těžební průmysl:
- většina těžařských společností je zahraničních
- významné nerostné zdroje pro export (do USA nebo Evropy)
- ropa – Mexiko – záliv Campeche, přístavy Veracruz, Tampico; Venezuela (velmi kvalitní), z příkrovů And (Kolumbie, Argentina, Chile), Brazilské břehy
- železná ruda – Brazílie, Venezuela
- rudy barevných kovů – měď (Chile), cín (Bolívie), antimon (Bolívie), zinek, chilský ledek (Chile), stříbro (Mexiko, Argentina), bauxit (Jamajka, Guayana)
- přírodní asfalt – Trinidad a Tobago
- smaragdy – Kolumbie
Energetika:
- nedostatečná výroba el. Energie => brzda hospodářského vývoje
- vodní elektrárny – převažují, jihovýchod Brazílie, přítoky řeky Paraná, řeka Paraguay)
- vodní elektrárna Itaipú na řece Paraná v Brazílii (výška hráze 190 m)
- jaderné elektrárny – minimum
Hutní průmysl:
- tam, kde je železná ruda, velké hutě Brazílie
- prioritou je těžba a prvotní zpracování, pak prodej
Strojírenství:
- montážní linky – Brazílie
- přísun zahraničního kapitálu, levná pracovní síla

36. Přírodní podmínky a obyvatelstvo Latinské Ameriky B)

Chemický průmysl:
- petrochemie v ropných zemích
- výroba umělých vláken
Potravinářský průmysl:
­ cukrová třtina – výroba cukru
­ oblast La Plata – konzervárny masa
­ ruční výroba doutníků
Textilní průmysl
­ Andské země – koberce, ponča, čepice
­ panamské klobouky – vyrábějí se v Ekvádoru, ruční práce => jsou velmi kvalitní
Mezi nejprůmyslovější státy patří: Mexiko, Venezuela, Brazílie, Chile

Zemědělství
- málo produktivní, malý podíl obdělávané půdy vzhledem k rozloze kontinentu (Amazonie, hory)
- neschopnost zabezpečení obživy obyvatel, ale zároveň vývoz potravin
- hodně lidí, nedostatečná mechanizace
- v některých zemích zelená revoluce = pomoc vyspělých zemí v oblasti mechanizace, šlechtění
- žďárové zemědělství – kácení lesů pro získání půdy
Typy zemědělství
1. primitivní – samozásobitelské – pro vlastní potřebu: kukuřice, pšenice, rýže (Brazilské pobřeží), brambory (batáty, jamy), luštěniny (Mexiko, Brazílie)
2. monokulturní, plantážové – vlastníkem je většinou zahraniční společnost, soustředěju se na vývoz
-banány – banánové republiky – Střední Ameriky, od Guatemaly až po Kolumbii)
-kávovník – ¼ světové produkce; Brazílie množstvím, Kolumbie kvalitou
-kokain – Peru, Ekvádor (zpracování v Kolumbii)
-vinná réva (Chile), kakaovník, sója
-Brazílie – kaučukovník, bavlník, sisal, podzemnice olejná, palma olejná, cukrová třtina, tabák, citrusy
-kukuřice (Mexiko, Brazílie, Laplatské země)
-pšenice (Laplata – obilnice světa)
Živočišná výroba:
-Laplatská oblast hlavně + přilehlé oblasti jihovýchodní Brazílie (Argentina, Uruguay, Paraguay, jihovýchod Brazílie, Mexiko)
-chov skotu, ovcí, lamy, koně, kozy, prasata
-velký rybolov – Chilské a Peruánské pobřeží (největší výlov)
9) Doprava
- zaostalá dopravní síť
- využití zvířat - lama
Námořní doprava:
- Chile a Peru díky rybolovu
- přístavy: Valparaiso, Rio de Janeiro, Santos, Tubarao, Tampico, Panama
- Panamyský průplav
Říční doprava:
- Amazonka (až po Manaus splavná pro námořní dopravu, až po Iquitos splavná pro malé lodě), částečně splavný dolní tok Orinoka, Paraná
Letecká doprava:
- v každém větším městě
Železniční doprava:
- transkontinentální tratě, širokorozchodné
Silniční doprava:
- Panamerická dálnice, Transamazonská dálnice

5) Mexiko
rozloha: 1 958 201 km2
počet obyvatel: 100 mil.
hlavní město: Cuidad de Mexico
úřední jazyk: španělština
- člen NAFTA
- federace
- měna peso
- indiánská historie, až ve 20. století se vymanilo z vlivu Španělů a USA
Přírodní podmínky:
- Tichý oceán
- Kalifornský poloostrov, Yucatán
- Kalifornský záliv, Mexický záliv
- Tehuantepecká šíje – nejužší místo
- geologicky mladá a činná oblast, Kordiléry
- sopky: Popocatepetl, Citatepetl
- Mexická plošina – z východu lemována Sierra Madre Oriental, ze západu Sierra Madre Occidental
- část hranice s USA tvoří řeka Rio Grande
Podnebí:
- subtropy, na severu pouště a polopouště (suché subtropy), na jihu vlhké klima s bažinami a pralesy
- nadmořská výška ovlivňuje klima
Obyvatelstvo:
- soustředěno na Mexické náhorní plošině a při pobřeží
- asi 60% mestiků, 20% indiánů, zbytek europoidní rasa
- silný katolicismus
Zemědělství:
- hlavně kukuřice, pšenice, proso, fazole, jamy (zdroj pro farmaceutický průmysl), sója, cukrová třtina, banány, ananasy, kokosové ořechy, sisal, agáve (výroba Tequily), chilli paprika
- chov skotu na severu, prasata na jihu, rybolov
Průmysl:
- velké zdroje nerostných surovin
- 1. na světě v těžbě stříbra
- ropa, zemní plyn, síra
- soli, zinek, olovo, měď, mangan, železná ruda
Jádrové oblasti x periferie:
- jádrové oblasti: hutní závody (Monterrey), strojírenství (Guadalajara), petrochemie (Coatzacoalcos), přístavy (Veracruz, Tampico, Acapulco)
Památky:
- cestovní ruch - León, Puebla

6) Brazílie
rozloha: 8 547 500 km2
počet obyvatel: 170 mil.
hlavní město: Brasilia
úřední jazyk: portugalština
- federace – 26 správních jednotek
- savany – Campos a Lanos
- pralesy
Obyvatelstvo:
- při pobřeží a na jihovýchodě
- asi 60% europoidní rasa, 30% mestiků, černoši
- vysoká negramotnost (20%), vysoká urbanizace (81%)
- velká města při pobřeží, 15 světových velkoměst
Hospodářství:
- největší objem ekonomiky v Latinské Americe
- velká zadluženost (nejvyšší na světě)
Zemědělství:
- rostlinná výroba – kukuřice, pšenice, sója, brambory, maniok, kávovník, kakaovník, banány, cukrová třtina, palma olejná, podzemnice olejná, bavlník, kaučukovník, citrusy, sisal
- živočišná výroba – na savanách chov skotu a ovcí
Nerostné suroviny:
- těžba železných rud – Belo Horizonte, Carajas
- manganové rudy, těžba ropy, cínové rudy, diamanty
Města:
- Porto Alegre, Curitiba, Sao Paulo, Rio de Janeiro, Recife, Salvador, Fortaleza, Belém, Manaus, Porto Velho (jedna z cílových stanic Transamazonské dálnice)

37. Komplexní charakteristika Austrálie a Oceánie

­ Nejmenší světadíl, tvořen Austrálií a ostrovy v Tichém oceánu
­ Celková rozloha: 8,9 mil km2

Komplexní charakteristika Austrálie
rozloha: 7 700 000 km2
počet obyvatel: 18 500 000
hlavní město: Canberra
úřední jazyk: angličtina
- oficiální název: Australský svaz
- federace: 6 států + 2 teritoria: Queensland (Brisbane), Nový Jižní Wales (Sydney), Victoria (Melbourne), Jižní Austrálie (Adelaide), Tasmánie (Hobart), Západní Austrálie (Perth), Severní teritorium (Darwin), Teritorium hlavního města (Canberra)
- objevena Jamesem Cookem v r. 1770, kdysi trestanecká kolonie
1) Poloha
­ J a V polokoule
­ Prochází jí obratník kozoroha
KRAJNÍ BODY
S – mys York
J – Jihovýchodní mys
Z – Příkrý mys
V – Byronův mys
2) ČLENITOST POBŘEŽÍ
- Tichý a Indický oceán
- Tasmanovo moře (Tasmánie), Korálové moře (Fraserův ostrov), Arafurské moře (Melvillův ostrov), Timorské moře
- Velká útesová bariéra – největší nahromadění korálů na světě
- Yorský poloostrov, Arnhemská země
- Carpentarský záliv, Žraločí záliv, Velký australský záliv, Spencerův záliv, Bassův průliv
3) Přírodní poměry
POVRCH
­ Velmi jednotvárný, rozsáhlá tabule s vyvýšenými okraji
­ Plochý reliéf, nadmořská výška průměrně 270 m (nejnižší na světě)
­ Nejvyšší místo – Mt. Kosciusko
­ Nejnižší místo – proláklina Eyerova jezera: -16 m
Povrchové celky
-Západoaustralská tabule: pouště - Velká písečná poušť, Gibsonova poušť, Velká Viktoriina poušť, Simpsonova poušť
-Ostrovní (ostrovní asi proto, že vyčnívají z roviny jako ostrovy)australské hory – Mac Donnelovo pohoří, Musgraveovo pohoří
-Středoaustralská nížina
o Velké předělové pohoří, Modré hory, Australské Alpy – nejvyšší hora Austrálie Mt. Kosciusko (2228 m)
- Buše, na severu pralesy
- Jih od Alice Springs největší kámen na světě (pískovcový monolit) ULURU = Ayersova skála (Ayers rock) – 3600*348 m
Podnebí
-Sever – tropy, ovlivněno letním monzunem (vane v prosinci, lednu)
-Subtropické, kontinentální, arivní klima (= výpar převažuje srážky)
-rovníkové deštné lesy i pouště – rozmanité klima
-J, JV ovlivněn pasáty => vlhčí podnebí
-monzuny, pasáty, tajfuny
Vodstvo
-2/3 plochy tvoří bezodtoké oblasti
-stálá říční síť – Murray, Darling (napájeny srážkami)
-zbytek toků - periodické toky – creeky
-jezera občasná, většinou se slanou vodou – vysychají – Torrensovo, Eyreovo
-Artézská podpovrchová voda (podpovrchová voda, která je pod tlakem)
Rostlinstvo, živočišstvo
-Vysoký výskyt endemitů
-S – tropický deštný les, subtropický opadavý les
-J- savana (bush-bush)
-Křovinaté porosty blahovičníků, akácií a dalších rostlin, zvané scrub – střední a jihozápadní Austrálie
-Eukalyptus (blahovičník)
-Vačnatci (medvídek koala, klokan, vačice)
-Vejcorodí (ježura, ptakopysk)
-Šelmy – pes dingo
-Potíže - králík
4) Obyvatelstvo
- Původně domorodí obyvatelé Austrálci (Aborogines – černá rasa) (dnes v severních oblastech)
- nerovnoměrné osídlení, většina obyvatel na jihovýchodě nebo kolem pobřeží, vnitrozemí téměř neobydlené (farmy)
- vysoká urbanizace
- většina obyvatel bílá rasa (kolonie VB)
5) Hospodářství
Ekonomika:
- zaměřena na těžký průmysl, Brokenhill
Těžební průmysl:
- významné zdroje, vývoz do Japonska a Evropy
- černé uhlí – východní pobřeží (Newcastle)
- ropa – spousta lokalit, obrovské množství zásob
- uran
- bauxit – 1. na světě ve vývozu (spolu s železnou rudou)
- železná ruda – Západní Austrálie
- mangan, wolfram, kobalt, olovnaté rudy, cín...
- zlato, stříbro
Hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, textilní a potravinářský průmysl.
Průmysl soustředěn hlavně na východním pobřeží.

Zemědělství
Rostlinná výroba
- intenzivní
- pouze 1 desetina – pole, přesto světová obilnice – pšenice
- další - ječmen, proso
Živočišná výroba
- chov ovcí (na jihu, říká se, že je tam 10krát více ovcí než lidí), skotu, rybolov
- cukrová třtina, bavlník, kaučukovník, banánovník
- vývoz vlny

Komplexní charakteristika Oceánie
rozloha: 1 200 000 km2
počet obyvatel: 11 800 000
úřední jazyk: angličtina a francouzština
- oblasti: Mikronésie (Drobné ostrovy), Melanésie (Černé ostrovy), Polynésie (Mnohoostroví)
- ostrovy:
-kontinentální – Nový Zéland a další drobné ostrovy
-sopečného původu – převažují, v Polynésii, Havajské ostrovy
-korálové (atoly) – v teplých mořích
- podnebí: většina v tropech, subtropy, vlhké klima, východní prodění (pasáty), místní vyrovnávací větry, munzuny, tajfuny, bujná vegetace
- 15 samostatných území: Federativní státy Mikronésie, Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Nauru, Nový Zéland (Wellington), Palau, Papua Nová Guinea, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Tuvalu, Vanuatu, Havaj
- 14 závislých území:
-USA (5) – Americká Samoa, Guam, Severní Mariány, Midway, Wake
-Francie (3) – Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie, Wallisovy ostrovy
-Nový Zéland (3) – Cookovy ostrovy, Niue, Tokelau
-Austrálie – Norfolk
-Velká Británie – Pitcairnovy ostrovy
-Chile – Velikonoční ostrov
Melanésie: Fidži, Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Vanuatu, Nová Kaledonie, Norfolk
Mikronésie: Federativní státy Mikronésie, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Nauru, Palau, Guam, Severní Mariány, Wake
Polynésie: Havaj, Midway, Samoa, Tonga, Tuvalu, Americká Samoa, Cookovy ostrovy, Francouzská Polynésie, Niue, Pitcairnovy ostrovy, Tokelau, Velikonoční ostrov, Wallisovy ostrovy, Nový Zéland
1) Obyvatelstvo:
- Francouzi, Britové
- Mikronésané, Polynésané, Evropané
- na Novém Zélandu původně Maorové
- převaha bělochů na Havaji a Novém Zélandu
- největší hustota osídlení: Nauru
- nejvíce obyvatel: Papua Nová Guinea, Nový Zéland
- náboženství – hlavně křesťanství
- turistický ruch
2) Zemědělství
- rybolov, výlov perel
- plantáže – koření
- kopra (pomleté ořechy) – kokosová palma
- cukrová třtina, batáty, jamy, ovoce
3) Hospodářství
Těžební průmysl:
- Nová Kaledonie – těžba niklu a chrómu
- Melanésie – měděné rudy
- Nauru – fosfáty
- Papua Nová Guinea – ropa
Potravinářský průmysl
Turistika
­ Potápění, exotické země (Havaj)
Nový Zéland
­ Původní obyvatelé – Maorové
­ Krásná příroda – sopky, gejzíry(geotermální elektrárny) , ledovce
­ Hlavní město Wellington
­ S – subtropy, J – oceánské podnebí
­ Hospodářství: důležitý cestovní ruch
­ Zemědělství- největší produkce masa a mléka na osobu
­ Nejvyšší produkce kiwi

38. Afrika A)

Přírodní podmínky a obyvatelstvo Afriky – fyzicko-geografická a demografická. charakteristika kontinentu

­ Byl zde nalezen nejstarší kosterní pozůstatek člověka (Africe se říká kolébka lidstva)
­ Pojmenována podle kmenu Afrigi
­ V minulosti Egypt – jedna z nejvyspělejších kultur na světě
­ Objevitelé, slavná jména spojená s Afrikou
-Bartolomeo Diaz – doplul k mysu dobré naděje
-Emil Holub
-Aleš Hrdlička – antropolog (antropologie – zabývá se člověkem a jeho vývojem)
-Zikmund a Hanzelka – cestovali Tatrou
- rozloha 30 300 000 km2
- počet obyvatel přes 1 mld. (2009)
- 53 nezávislých států, 3 závislá území (Svatá Helena, Réunion, Mayotte)
1) Poloha
­ Leží na všech 4 polokoulích
­ Prochází jí obratníky (S raka, J kozoroha) – 23,5°
Krajní body
-S – Bílý mys
-J – Střelkový mys
-Z – Zelený mys
-V – mys Hafun
2) Členitost pobřeží
- Suezská šíje prokopaná Suezským průplavem, ten odděluje Egypt od Sinajského poloostrova
- Rudé moře tvoří průrvu mezi Afrikou a Arabským poloostrovem, uzavřeno Rub-al-Mandab
- Adenský záliv u Somálského poloostrova, ostrov Sokorta
- Indický oceán – Madagaskar, Seychely, Maskarény (Réunion, Mauricius), Mosambický průliv
- na jihu Střelkový mys
- Atlantský oceán – Svatá Helena, Asunción, Guinejský záliv (Sv. Tomáš a Princův ostrov), Kapverdské ostrovy, Kanárské ostrovy (patří Španělsku), Madeira a Azory (oba Portugalsko)
- Středozemní moře – Gibraltarský průliv, Velká a Malá Syrta
3) Povrch
- Afrika tvořena Africkou a Somálskou deskou
- Geologický základ tvoří prekambrické (předprvohorní horniny)
Geologický vývoj
-S – transgrese moře (zaplavení pevniny) – usazení sedimentů
-Konec prvohor – intenzivní zdvih povrchu
-Druhohory – vrásnění na S a J
-Třetihory – oblast V af. – sopečná činnost – na jedné straně vznikají rozsáhlé lávové plošiny, na druhé straně hluboké příkopové propadliny; zbytek území rozlámání desek na kry => vzniká systém pánví a hřbetů
­ Prům. nadmořská výška – 750 m.n.m (2. nejvyšší nadmořská výška)
­ nejvyšší hora Uhuru (Kibo) – 5895 m
­ nejnižší místo – Assalská proláklina - -173m (-155)
­ převažují náhorní plošiny a tabule
- sever – Africký štít – geologicky jeden z nejstarších na světě, rozlámán na kry, pánve atd., v okolí pohoří pásemného typu
- Saharsko – súdánská tabule
-z větší části tvořena pouštěmi
-Saharská poušť – různé názvy; Velký západní a Velký východní erg (Alžírsko),
-Libyjská poušť (Libye), Nubijská poušť, Velká písečná poušť, Teneré
-erg – písečná poušť (jen 20 % všech pouští)
-reg – oblázková poušť
-serir – štěrkovitá poušť
-hamada – kamenná poušť
-pohoří uvnitř pouště: Tassili, Ahaggar, Tibesti, Dárfúr
- Čadská pánev – jezero
- Konžská pánev – tropické deštný les
- Kalaharská pánev – poušť Kalahari, poušť Namib
- Plošina Katanga
- prolákliny – Assalská, Danakilská, Kattára
- pohoří
-S – Atlas (Antiatlas, Malý, Velký a Vysoký) – Džabal Tubkal (4165 m)
-J – Dračí hory
-V – Etiopská vysočina (Ras Dašan), východoafrická plošina
říká se jí střecha Afriky
masivy Kilimandžáro (Uhuru 5895 m), Kirinyaga (Mt. Kenya) Ruwenzori
4) Vodstvo
- více než 1/3 úmoří Atlantského oceánu
- 1/3 bezodtoká oblast (pouště, jezera)
- zbytek úmoří Indického oc.
- vodní režim – převážně smíšený, závisí na množství srážek v oblasti, kterou řeka protéká
- hojný výskyt peřejí a vodopádů => vysoký hydroenergetický potenciál, špatně splavné řeky
- periodické toky (Vádí) – v oblasti pouští a polopouští
- řeky – na severu bezodtoké oblasti, řeky se ztrácí v poušti, vádí
-Nil – nejdelší (2. na světě), Násirova (Asuánská) údolní nádrž; zdrojnice nilu Kagera – vytéká z Viktoriina jezera; smíšený režim; obrovské peřeje (Katary)
-Niger – pramení v Súdánské vysočině; v poušti vnitřní delta; smíšený režim (dolní tok ekvatoriální režim)
-Volta – nádrž Volta
-Senegal, Gambie, Limpopo, Orange
-Zambezi – Viktoriiny vodopády (nejvyšší vodopád Tugela 933 m) a přehrada Kariba
-Kongo (Zair) – 2. nejvodnatější na světě; Stanleyovy vodopády (Boyoma); nálevkovité (estuárové) ústí
- jezera – na severu drobná jezera často vysychající, přesolená, Šotty
-Čadské jezero – eolický původ, pomalu vysychá
-Tana, Turkana (Rudolfovo jezero), Malawi, Albertovo
-Ukerewe (Viktoriino jezero)- největší (3. na světě)
-Tanganika – nejhlubší (2. na světě)
-šoty – slaná jezera (šot Melgkir, šot Džarid), oblast mezi horami

5) Podnebí
- nejteplejší kontinent
- hlavně kontinentální klima, pod vlivem moře okraj Afriky – velké rozdíly mezi teplotami v zimě a v létě a ve dne a v noci
Pásy
-ekvatoriální
-vlhko, horko, pravidelné deště
nejvíce srážek v Africe – Kamerun (oblast Debunja)
-subekvatoriální
savany, střídání období dešťů a sucha
-tropický
-extrémní sucho, minimální srážky; extrémní rozdíly teplot
-největší teplota – Libye oblast Azízija – 58°C
-nejvyšší průměrná teplota - Eritrea
-subtropický
-léto horké, suché zima teplá, deštivá
-na jihu menší teploty (vliv Antarktidy)
- podnebí ovlivňuje: nadmořská výška, studené proudy (Benguelský (vznik pouště Namib?), Kanárský), reliéf (srážkový stín Dračích hor)
- nejsušší místo – Nubijská poušť
- Nejchladnější místo – Maroko
Biomy
-Tropické lesy – lemur, gorila, šimpanz
-savany – baobab, slon ,zebra, lev…
-pouště, polopouště – sahel = chudé oblasti kolem Sahary, oblast rozšiřování pouště
-subtropy – macchie (keřovitý porost), vavřín, cypřiš
-problém pytláctví – zvířata na savanách v národních parcích (př slonovina)
-nejvíce národních parků (Krügerův, Etoša, Serengeti)

6) Státní zřízení
­ 53 států z toho 3 země jsou závislé: Reunion – Francie, Sv. Helena – VB, Komory(Mayotte) – Francie
­ Západní sahara je okupována Marokem
­ 50 republik a 3 monarchie (Maroko, Lessoto, Svazijsko)
­ vnitrozemské státy (15) – Čad, Niger…
Regionální členění
Severní Afrika:
- Alžírsko (Alžír), Egypt (Káhira), Libye (Tripolis), Maroko (Rabat), Súdán (Chartúm), Tunisko (Tunis), Západní Sahara (El Aaiún)
Západní Afrika:
- Benin, Burkina/Horní Volta, Cote D’Ivoire/Pobřeží slonoviny (Abidjan), Gambie, Ghana (Accra), Guinea (Konakry), Kapverdy, Libérie, Mali, Guinea-Bissau, Mauretánie, Niger, Nigérie (Lagos, Abudja), Senegal (Dakar), Sierra Leone, Togo
Východní Afrika:
- Burundi, Džibutsko, Eritrea, Etiopie (Addis-Abeba), Keňa (Nairobi), Komory, Madagaskar (Antananarivo), Malawi, Mauritius, Mosambik, Rwanda, Seychely, Somálsko (Mogadišo), Tanzanie, Uganda, Zambie, Zimbabwe
Střední Afrika:
- Angola, Čad, Gabon, Kamerun, Kongo, Demokratická republika Kongo (Kinshasa), Rovníková Guinea, Středoafrická republika, Sv. Tomáš a Princův ostrov
Jižní Afrika:
- Botswana, Lesotho, Svazijsko, Namibie, Jižní Afrika (Pretoria)
7) Obyvatelstvo
- již přes 1mld obyvatel (2009) – vývoj počtu obyvatel ovlivnil vývoz otroků do Ameriky
- 2. pol. 20. stol. demografická revoluce – snížní úmrtnosti, nárůst obyvatel
Historie
-nejdříve objevován sever Afriky, osady na severu vznikaly zásluhou Řeků, Římanů, Féničanů, Arabů atd.
-těžké osidlování – nepříznivé klima – vlhko, horko, nemoci, pouště, útočili na ně černoši, náboženská bariéra
-kolonizován jako jeden z posledních na začátku 17. století, kolonizátoři: Francouzy (západní část), Angličany (jih a částečně východ), Portugalci (až do r. 1975 drželi Angolu a Mosambik), Belgičany (dnešní Demokratická republika Kongo), Italy (Libye, Somálsko) a Němci (až v průběhu 19. století.)
-Afrika byla rozdělena mezi evropské země s výjimkou Libérie (1847 – pro černochy z USA)
-v průběhu 20. století dekolonizace Afriky, 1960 – rok „černé Afriky“ (osamostatnily se země hlavně kolem Guinejského zálivu, dnes pouze 3 závislá území)
Rasy
-na severu – europoidní rasa (Arabové), původní obyvatelé Berbeři, Hamito-Semitské národy
-Stř. Afr. – negroidní rasa – Súdánci(západ), Niloté, Bantuové(východ)
-trpasličí rasa – Pigmeové – dospělý muž – 1,4 m
-Khoinové (Hotentoti), Sanové (Křováci) oba vytlačeni na jih
o J afr. – europoidní – potompci evropanů
-Burové – potomci nizozemských kolonizátorů
-Madagaskar – Malgašové – vliv mongoloidní rasy
- asi 3% Evropanů – při pobřeží a na jihu
- přir. přírůstek – 3%
- obrovský podíl dětské populace
- vysoká kojenecká úmrtnost – 45 promile
- počet dětí na 1 ženu – 7
- střední délka života – 50 let (oblasti sahelu 33)
- problémy: vysoká negramotnost, chudoba, hlad, nemoci => špatný zdravotní stav
Osídlení
­ nerovnoměrné
­ nízká hustota osídlení,
­ nejvyšší hustota při pobřeží, podél řek (ústí Nilu až 1000 ob/km2), Guinejský záliv, oblast jezer – Rwanda, Burundi Východoafrická příkopová propadlina
­ nejnižší – oblast Sahary – méně než 1 ob/km2, Namibie, Mauritánie, Botswana
­ 80% obyvatel žije na vesnici
­ zvyšování počtu městského obyv. (za prací) – rozšiřování měst díky chudinským čtvrtím
­ asi 20 velkoměst – hlavně metropole, nad 10 mil. Káhira a Lagos, dále Alexandrie, Kinshasa, Abidjan