Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3) Letecká doprava

Má uplatnění v přepravě osob na velké a střední vzdálenosti. Nejvíce této dopravy využívá Severní Amerika, Evropa a Rusko. Je důležitá pro ostrovní státy a místa s velkým diplomatickým významem (obchodním a hospodářským).

Z obchodních a hospodářských důvodů ji využívá především Rakousko a Švýcarsko; v Evropě hustý obchodní styk a diplomatická jednání díky sídlům OSN a EU (Brusel), OPEC ve Vídni.

Nejdůležitějšími letišti v Evropě jsou
Frankfurt nad Mohanem,
Londýn,
Paříž,
Kodaň,
Madrid (spoj do Latinské Ameriky),
Řím (spoj do Afriky a JV Asie)
Praha (spoj do všech míst Evropy);

dále ve světě pak
Chicago,
Atlanta,
Dallas,
Los Angeles,
San Francisco,
Denver,
New York,
Soul.

Hlavní letecké trasy spojují: Evropu a S. Ameriku; Evropu a J. Ameriku; Evropu a Blízký východ.

2) Vodní doprava

    Vodní doprava je relativně pomalá, zato je bezkonkurenčně nejlevnější – prosazuje se především v dopravě velkých objemů na velké vzdálenosti (suroviny, ropa, zemědělské plodiny, průmyslové výrobky apod.). Přístavy jsou dopravní uzly, kde se koncentruje zpracování dovezených surovin (rafinérie, petrochemický průmysl) a uskutečňuje se překládka). Největšími světovými přístavy jsou Šanghaj, Singapur, Rotterdam, Hong Kong, Nagoja, Antverpy…

Vnitrozemská vodní doprava
    Vnitrozemskou vodní dopravu charakterizují především splavné řeky, bez velkých spádů (Evropa, VB – Skotsko: Kaledonský kanál – prokopaný), jezera ve vyspělých zemích propojené kanály. I přes pokles významu kanálů v dopravě, jich stále velký počet řeky propojuje (Evropa: Rýn – Labe – Odra; Rýn – Mohan - Dunaj). Tato doprava má velký význam v rozvojových zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Přístavy zajišťují naložení i vyložení nákladu, mnohé jsou specializovány na určitou surovinu. Největší přístavy (Rotterdam, Londýn, Hamburg, Kodaň, Le Havre, Barcelona, Genova zvané též Janov) se nachází především v ústí velkých řek a jsou mimořádně významnými rozvojovými uzly jednotlivých zemí a oblastí světa.

Námořní doprava
    Námořní doprava má dlouhou tradici → obchodní, válečné, rybářské loďstvo. Zajišťuje přepravu objemných materiálů (rudy, uhlí, ropy, dřeva, obilí) na velké vzdálenosti, má 50 % na výkonu nákladní dopravy. Význam osobní dopravy klesá, uplatnění má spíše na trajektových linkách a v přepravě při pobřeží. K významným přístavům patří Singapur, Čiba, Kóbe, Šanghaj, Nagoja, Jokohama, Honkong, Antverpy, Kwangyang, Ósaka, Inčchon, Kitakjúsú, Marseille, Long Beach, Pusan a Gaoxiong.

Silniční automobilová doprava

    Pro ni je typičtější přeprava menších nákladů a relativně dražších produktů. Zajišťuje především dopravu osob a nákladů na kratší vzdálenosti. Má tu výhodu, že náklady lze dovážet z místa výroby přímo na místo konečného dovozu. Následkem výstavby dálnic a různých technických vylepšení vozidel je považována za nejrychleji se rozvíjející dopravu. Má rozhodující podíl na objemu světové dopravy, ale jen 6 % podíl na přepravních výkonech (z 0,1 % tak účinná jako doprava železniční). Kvalita silniční sítě je v různých částech světa různá. V rozvojových zemích převládají cesty s nezpevněným povrchem, víceproudé dálnice jsou především v zemích vyspělých. Nevýhodami silniční dopravy však jsou časté zácpy, hluk, vibrace způsobené nákladními auty, velká nehodovost (ročně zemře na silnicích 0,5 milionu lidí), nadměrná spotřeba omezených palivových zdrojů a jejich stále rostoucí cena. Nejhustší síť silnic je v západní Evropě a v Evropě vůbec, dále na SV USA, v Severní Americe, Indii, V Číně, Japonsku a JV Austrálii. Tunely skrz hory – především Alpy (nejbezpečnější Gotthard, San Bernardino ve Švýcarsku).

Potrubní doprava (ropovody, plynovody)
    Vodovody (u nás Želivka), ropovody, plynovody, kanalizace, přeprava informací (tisk, internet). Význam této dopravy roste díky jejím nízkým přepravním nákladům a malému vlivu na životní prostředí. Přepravuje ropu, zemní plyn a tekuté produkty po souši a po mořském dně na velké vzdálenosti. Plynovod je levnější způsob dopravy než doprava zemního plynu železnicí, v Evropě např.: Europipe I, Europipe II., JAGAL; nejdelší plynovody jsou v Kanadě a USA. Nejznámější ropovod vede z německého města Inglostadt. Čechy byly dříve závislé na ropovodu Družba z Ruska, dnes je dalším dodavatelem právě ropovod Ingolstadt z Německa.

1) Pevninská doprava

    Sem řadíme železniční a silniční dopravu a dopravu po řekách a kanálech, nesmíme opomenout dopravu ropovody a plynovod, jíž užívají oblasti produkující ropu a zemní plyn.  Nejprve se k přepravě užívalo řek a kanálů (ty byly důležité v 9. století), ale začala jim konkurovat železnice.

Železniční doprava
     Má uplatnění v přepravě nákladů a relativně levného zboží na velké a střední vzdálenosti. V Africe, Jižní Asii a Latinské Americe má značný význam i pro přepravu osob. Rozhodujícími ukazateli využití jsou: objem přepravy (hmotnost přepravovaného nákladu) a výkon přepravy (součin nákladu a vzdálenosti). Ve vyspělých státech se délka železniční sítě snižuje s rušením nehospodárných tratí. Ve velkých aglomeracích se rozvíjí výstavba příměstských železničních sítí. Též si udržuje význam v transkontinentální dopravě (Transsibiřská magistrála v Rusku, USA, Kanada, Čína, Japonsko, Indie a Austrálie). Dříve úbytek osobní dopravy kvůli automobilismu, ale nyní se začíná znovu uplatňovat a to především v kratších vzdálenostech - boj s leteckou dopravou (TGV ve Francii, Hikari v Japonsku, ICE v Německu). Nejhustší železniční síť je v západní Evropě a východních USA. Většina tratí je jednokolejných, podíl elektrifikovaných tratí tvoří 12 %. Problémy mohou tvořit různé rozchody kolejí.
    Typy železniční dopravy:
-    evropský typ (vysoká frekvence vlaků, menší náklady, hustá železniční síť)
-    severoamerický typ (řídká síť, moderní vybavení, nízká frekvence vlaků, velké náklady)
-    ruský typ (intenzivní využívání, přesun obrovského množství hromadných nákladů, malá hustota železniční sítě)
-    koloniální typ (rozvojové země, řídká nevýkonná síť, malá frekvence vlaků)
    Magistralizace železniční sítě – soustředění výkonů této dopravy do hlavních (ústředních) tahů a jejich modernizace (magistrál).
    Vysokorychlostní vlakové soupravy – spojují nejvýznamnější hospodářská centra; TGV ve Francii, Šinkanzen v Japonsku, ICE (InterCity Expres) v Německu). Tyto vlaky musí mít kvůli svým rychlostem samostatné (zabezpečené) koleje.
    Kontejnerizace – přeprava nákladů v typizovaných kontejnerech, nutná je výstavba překladišť, následuje rychlé překládání mezi různými dopravními prostředky.
    Kombinovaná přeprava – převoz nákladních automobilů na vagónech nákladních vlaků při průjezdu náročným terénem.
    Ro-La = propojení železnice a silniční dopravy (např. Rakousko, Švýcarsko → kvůli Alpám).

Geografie dopravy Doprava je cílevědomá lidská činnost uskutečňující přemísťování lidí, nákladů, energie, zpráv a informací v prostoru;

    Doprava je cílevědomá lidská činnost uskutečňující přemísťování lidí, nákladů, energie, zpráv a informací v prostoru; zajišťuje spojení jednotlivých složek hospodářství, významně se podílí na světové globalizaci hospodářství a společnosti. Má nezastupitelný význam ve světové ekonomice. Propojuje jednotlivé sektory, jejich odvětví a produkční i spotřební oblasti. Doprava spotřebovává 1/4 těžby paliv, 1/3 elektřiny, 3/4 mazadel a olejů.
    Nejvhodnější typ dopravy určují dva hlavní faktory: přepravovaný objem (v počtu tun nebo v počtu cestujících) a vzdálenost, jíž je nutno překonat. Rozlišujeme tři základná typy: pozemní (též pevninskou); vodní (vnitrozemskou a námořní) a leteckou dopravu. Nejlevnější způsob přepravy objemných těžkých nákladů na velké vzdálenosti představuje doprava námořní. Její význam vzrostl v roce 1950, kdy došlo k výstavbě obrovských ropných tankerů, nákladních lodí na přepravu obilí a pro přepravu zboží se začalo užívat kontejnerů (kovových beden na smíšený náklad – stroje, oděvy i suroviny, vyrobených podle mezinárodních norem).
    Doprava má stále větší vliv na životní prostředí planety. Sice umožňuje propojení jednotlivých míst a oblastí i využití dalších území, ale svým záborem ploch, hlukem, exhalacemi a haváriemi znehodnocuje krajinu.
Rozmístění dopravy – ovlivňováno socioekonomickými činiteli → rozmístění výrobních sil v dané oblasti, úroveň rozvoje hospodářství, bilance výroby a spotřeby
-    aktivní přepravní bilance - větší nakládka než vykládka, v těžebním průmyslu
-    pasivní přepravní bilance - větší vykládka než nakládka, ve zpracovatelském průmyslu
Složky dopravy (určují druhy dopravy)
-    dopravní prostředky (auta, vlaky, lodě, letadla)
-    dopravní cesty (mají liniový charakter → silnice, železnice…)
-    dopravní uzly (např. letiště, nádraží…)

Slovinsko Průmysl a zemědělství V průmyslu je ve Slovinsku zaměstnáno 32 % pracovních sil a průmysl vytváří necelých 34 % HDP.

Průmysl a zemědělství

V průmyslu je ve Slovinsku zaměstnáno 32 % pracovních sil a průmysl vytváří necelých 34 % HDP. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou kovozpracující průmysl, chemický průmysl, elektronický a elektrotechnický, potravinářský, papírenský průmysl a textilní, oděvní a kožedělný.
Pro slovinské zemědělství je typické velké množství maloplošných hospodářství, jež v průměru obhospodařují 6,5 hektaru půdy.Necelých 64 % zemědělské plochy je rozděleno mezi malé statky o velikosti do 15 hektarů. Pro zemědělství je typická nízká produktivita.

Firmy:
Elan(lyže),
Gorenje(spotřebiče)  

Národnostní složení:
Slovinci 88 %,
Chorvati 3 %,
Srbové 2 %  

Náboženství:
katolíci 80 %,
pravoslavní

Turisticke oblasti:
Alpy

Maďarsko | Politika Prezident republiky je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě

Prezident republiky je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. I přesto, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb, je jeho funkce převážně reprezentativní.


Národnostní složení
Maďaři, Němci, Rumuni,Romové [1]

Náboženství
římsko- a řecko-katolické (50%),kalvínské (30%), luteránské(5%)



Zemědělství - sklizeň: pšenice, oves, ječmen, žito, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, slunečnice, vinná réva, zelenina, ovoce, vlašské ořechy, rajčata, tabák, len, konopí
Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, koně, prasata, drůbež
Ekonomika
Maďarská ekonomika se v současné době nachází ve velmi vážném stavu a země se ocitla na pokraji státního bankrotu. Důsledky života na dluh negativně zasáhly všechny vrstvy obyvatel. Celá země je dnes doslova frustrovaná. Na běžné lidi velmi silně dopadá recese, země zažívá hromadné propouštění, znehodnocuje se maďarský forint a desítky tisíc rodin jsou neschopné splácet úvěry a hypotéky. Celkové zadlužení domácností překročilo hranici 350 mld. Kč. Zadluženost státu se vyšplhala na astronomických 73 procent HDP, v ČR a SR je to asi 45 procent.

Maďarsko má na svém území přístup k některým přírodním zdrojům (bauxitu, uhlí a zemnímu plynu) a má také úrodnou ornou půdu. Maďarská vína se pijí v celé Evropě. K hlavním vyváženým výrobkům patří elektrická a elektronická zařízení, stroje, potraviny a chemické látky. (léčiva)

Cestovní ruch

Maďarsko bylo v roce 1998 se 14,6 miliony turistů čtrnáctou nejnavštěvovanější zemí světa. Turisté mají z velké části zamířeno k Balatonu a do hlavního městaBudapeště. Mezi nejznámější památky hlavního města patři budova parlamentu (Országház), Budínský hrad a Rybářská bašta. Ovšem to nejsou zdaleka všechny památky v Budapešti. Díky velké roli v době před první světovou válkou byl Budapešť centrem kulturního dění Uherska. Už v polovině 19. století zde byla vybudována zoologická zahrada. Začátkem 20. stoletípak zábavní park Vidám park s horskou dráhou. Budapešť je považován za jedno z největších lázeňských měst na světě. Lázeňství má v Maďarsku bohatou historii. Všudypřítomné termální prameny jsou způsobeny zvláštním geologickým složením Karpatské kotliny, kde se nachází velice slabá zemská kůra.

Slovensko Politika Slovenský stát je parlamentní republikou s demokratickými institucemi.

V hospodářství se vyznačuje převážně soběstačnou zemědělskou produkcí, modernizovaným průmyslem a rozvíjejícím se sektorem služeb, který převažuje jak v podílu hrubého domácího produktu, tak pracovní síly. Celkově je ekonomika Slovenska velmi úspěšná a patří mezi jedny z nejrychleji rostoucích v regionu.Dopravní infrastruktura je vzhledem ke geografickému profilu země řidčeji rozprostřena, avšak v současnosti dochází k jejímu rozšíření a modernizaci. V oblasti výroby elektřiny převažují jaderné elektrárny, následované tepelnými a vodními. Slovenská armáda je integrovaná do struktur NATO, podílí se na zahraničních misích a v současnosti je plně profesionalizovaná.
Zemědělství  

Slovensko má rozvinutý zemědělský sektor, který do značné míry zajišťuje zemi dostatek produkce obvyklých zemědělských výrobků. K roku 2009 zaměstnávalo zemědělství celkem 3,5 % slovenské pracovní síly. Podstatné zastoupení v tomto sektoru mají zejména zemědělská družstva a firmy, zatímco samostatní zemědělci disponují pouze 8 % obdělávané půdy.
Nejvíce je zemědělská činnost rozšířená na jihu a jihovýchodě země, především v Podunajské a Východoslovenské nížině. V rostlinné výrobě převažuje zejména pšenice a kukuřice.Dále se pěstují brambory, cukrová řepa, ječmen, ovoce, vinná réva, využívají se také lesní produkty. V údolí řeky Váh se pěstuje tabák.

Národnostní složení Slováci (80,7 %), Maďaři (8,5 %),Romové (2,0 %)

Průmysl

Přestože byl přechod k efektivnějšímu hospodářství v devadesátých letech zpomalen klientelismem a nezodpovědnými kroky Mečiarovy vlády, na počátku 21. století zaměstnává úspěšně se rozvíjející slovenský průmysl značnou část pracovní síly – k roku 2009 se jednalo o 27 %. Významně se podílí i na tvorbě HDP. Průmyslová centra představují především Bratislava a Košice spolu s dalšími městy kolem povodí řeky Váhu.Významné odvětví představuje automobilový průmysl, v němž dominují tři největší firmy bratislavská Volkswagen Slovakia, trnavská PSA Peugeot Citroen a žilinská KIA Motors Slovakia.
Ve východní části země postupně obnovily svou výrobu Východoslovenské železárny v Košicích, jeden z pozůstatků sovětského průmyslového plánování ve střední Evropě, které koupila v roce 2000 americká firma U.S. Steel. Vedle těchto významných firem mají na Slovensku zastoupení takéchemický a elektrochemický, ropný, potravinářský, papírenský a strojírenský průmysl. Vyrábí se rovněžkeramika, přírodní i umělé textilie, materiály potřebné na stavebnictví, zbraně a další produkty. Na druhou stranu v poslední době upadá například stavebnictv
Služby

Nejsilnější zastoupení co do HDP i podílu pracovní síly má sektor služeb. Právě služby prošly od dob pádu komunismu nejrozsáhlejší proměnou a v současnosti je do velké míry většina firem tohoto sektoru v soukromém vlastnictví. Velký rozkvět zažil především cestovní ruch. K dispozici jsou zahraničním návštěvníkům mnohé historické památky, umělecké festivaly, přírodní krásy či minerální a termální prameny. Úspěšný je i pojišťovací a bankovní sektor, v němž mají silné zastoupení zahraniční společnosti. Dále se rozvíjejí telekomunikace a maloobchod.
Turisticke oblasti: Tatry a vetší města

Polsko rozlohou největší stát ve střední Evropě.

Jeho rozloha je 313 000 km2. Celkový počet obyvatel je 39 mil. 98% jsou Poláci, dále pak Ukrajinci a Bělorusové. Velký počet obyvatelstva jsou katolíci. Polsko je průmyslově-zemědělský stát. Těží se tu černé a hnědé uhlí, ropa aj. Měna tohoto státu je 1 zlotý.

Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou  nerostných surovin, například železa, zinku, mědi, ale i kamenné soli (Solný důl Wieliczka).

Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební průmysl, strojírenství (osobní auta, autobusy, lodě), hutnictví, chemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. Těží se černé a hnědé uhlí a síra.
Prumysl soustředen hlavně v Hornoslezske panvi a prilehlych obalstech(Krakow, Nova Hut)

Tepelne elektrarny

Lodni doprava

Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokým Indexem lidského rozvoje - což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života, HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN.

 Turistické lokace: Varšava, Krakow, Osvětim, Dwiel Czestochova


Prezidentská republika s 2 komorami parlamentu.

Transformní státy střední Evropy

Transformní státy střední Evropy

Střední Evropa je částí Evropy ležící mezi východní a západní Evropou, kterou většinou rozumíme:
  • Polsko
  • Česko
  • Slovensko
  • Maďarsko
  • Slovinsko, 
  • označované někdy také jako středovýchodní Evropa.

Ekonomická úroveň klesá směrem na východ. V průmyslu převažují strojírenství (dopravní prostředky), hutnictví a chemie. V zemědělství mírně převládá živočišná výroba nad rostlinnou. Ta se zaměřuje na pěstování obilí, cukrovky a brambor. Hustá a frekventovaná je dopravní síť.

Irsko, Irská republika je členem Evropské unie od roku 1973.

Celková rozloha země činí 70.282 km2.
Nejvyšší hora: Carrauntoohil (1.041 m) - v pohoří Macgillycuddy's Reeks v hrabství Kerry.
Hlavní město: Dublin (irsky "Baile Átha Cliath") má 505.739 obyvatel a leží asi uprostřed východního pobřeží ostrova.
Další velká města: Cork (174.000 obyvatel), Galway (50.900 obyvatel), Limerick (75.400 obyvatel)
Vodstvo
Nejdelší je řeka Shannon (386 km včetně ústí) - pramení v pohoří Cuilcagh Mountains v hrabství Cavan a protéká středem ostrova až k širokému ústí západně od města Limerick, kde se vlévá do Atlantického oceánu.
Ostrov je protkán množstvím menších říček a jezer.
Najdeme zde rozsáhlé bažiny a rašeliniště.

Příroda v Irsku

Irská krajina byla v historii z velké části přeměněna člověkem. Původní lesy byly na většině území vykáceny již koncem 17. století, dnes jsou dominantní pastviny a pole.

Nerostné bohatství:

zinek, zemní plyn, olovo, vápenec, sádra, rašelina (používaná jako palivo)

Obyvatelstvo
Celkový počet obyvatel Irské republiky je asi 4,2 milionu (oficiální odhad z července 2009). Irská populace je rostoucí, současný stav je nejvyšší od roku 1861.
Hustota zalidnění - v průměru 60,3 obyv./km2, nejvyšší je na východě a jihu země, nejnižší na severozápadě.
V Irské republice je necelých 90% obyvatel římskokatolického vyznání, 3% protestantů, 0,1% židovské víry a zbytek je bez vyznání.
Struktura obyvatel :
•    věkové složení:
0-14 let: 20,9%
15-64 let: 67,1%
nad 65 let: 12%
•    gramotnost: 98%
•    očekávaná délka života (celkem): 78,24 let
•    očekávaná délka života (muži): 75,6 let
•    očekávaná délka života (ženy): 81,06 let
•    porodnost (počet dětí na 1 ženu): 1,85 dětí
Národnosti
•    Irové (87,5%)
•    Skotové
•    Angličané
•    Welšané
•    novodobí imigranti (Číňané, Nigerijci, Poláci, Litevci...)

Zemědělství

v živočišné výrobě jsou nejdůležitějšími sektory chov dobytka a navazující mlékárenský průmysl. Hlavními plodinami jsou ječmen, pšenice, cukrová řepa, brambory a houby. Důležitý je též mořský rybolov (mořeká treska), poslední dobou často také pěstování ryb v pobřežních farmách, tzv. akvakultura

Velká Británie je jedním z nejvyspělejších států Evropy, 7. hospodářská velmoc světa.

Velká Británie je jedním z nejvyspělejších států Evropy, 7. hospodářská velmoc světa. Hospodářství patří k předním státům G8, členem Evropské unie i NATO.
Velká Británie je konstituční monarchie. Velká Británie je složena z několika států, z Anglie (Londýn), Walesu (Cardiff), Skotska (Edinburg) a Severního Irska (Belfast).

Povrch a podnebí Velké Británie
Velká Británie je ostrovní stát s nížinnými oblastmi na jihu a horskými pásmy na severu ostrova. Nejznámější jsou Kaledonské hory, Grampiany (Ben Nevis - 1343), Penninské hory a Kambrické pohoří. Ve Skotsku se nachází jezero Loch Ness (396 km2), přes které prochází Kaledonský průplav. Důležitou řekou je Temže (338 km), další řekou je Humber. Podneb Velké Británie je ovlivněno Atlantikem, oceánské klima s chladnými léty, mírnými zimami a častým přísunem srážek.
VB má zachovalé přírodní bohatství. Poměrně velkou část Skotska a Irska tvoří lesy a louky a jejími nejčastějšími obyvateli jsou ovce, skot, vepři a drůbež. Neznámějším nár. parkem je Lake District.
Obyvatelstvo
Velká Británie je stát národnostně jednotný, ale velký počet imigrantů z rozvojových zemí. Hustota zalidnění je 239 obyvatel na km2.
Velký problém je v náboženském vyznání, Angličané jsou anglikánští křesťané (evangelíci), ale obyvatelé Severního Irska jsou římští katolíci. Severní Irsko se chce z tohoto důvodu osamostatnit, ale Angličané to nechtějí. Některé radikální organizace bojující za osamostatnění (IRA) používají radikálního způsobu, teroristického způsobu, při kterém zahynulo již několik set civilistů.
Hlavním a současně také největším městem je Londýn (London) s 6 825 000 obyvateli. Další velká města: Birmingham (2 625 000), Manchester (2 560 000), Liverpool (1 440 000), Leeds (1 300 000), Newcastle (1 130 000) a skotský Glasgow (1 100 000).
Hospodářství
Velká Británie čerpala v minulosti z koloniálních zdrojů. Z kolonií v Indii, Hong-Kongu, bývalé trestanecké kolonii Austrálie a z Kanady. Nyní tyto vztahy přerušeny, Hong-Kong vrácen Číně 1997. Vlastní surovinové zdroje černého uhlí vytěženy, suroviny musí dovážet a to železnou rudu ze Švédska, ropu a zemní plyn ze Severního moře, dále dováží kaučuk.
Průmyslovou oblastí byly a jsou města Birmingham, Sheffield, Manchester, Leeds. Na obřeží přístavy Glasgow, Newcastle, Liverpool a Cardiff.
Průmysl navazuje na suroviny, strojírenský, potravinářský, hutnictví železa a oceli v přístavech.
Velká Británie produkuje auta Rolls Royce, s Francií letadla Concord a textilní stroje.
Energie je dodávána ve 20% z vodních elektráren a 80% z tepelných. Ve Skotsku vodní energie.
Zemědělství se zaměřuje především na chov dobytka, především krávy (nemoc "šílených krav"), ovcí, skotu, vepřů a drůbeže. Pěstuje se pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory a chmel především v jižní části Anglie (Cornwallský poloostrov) a ve Walesu. V minulosti hojný rybolov, nyní již upadá.
Londýn je centrem obchodu a financí. Po celém světě známá Londýnská burza je největší v Evropě.
Doprava a cestovní ruch
Doprava je vysoce rozvinutá, letecká, železniční i silniční. Největší na světě je potrubní doprava ze Severního moře (ropa a zemní plyn). V Londýně známé letiště Heathrow.
Turistický ruch především v Londýně a Edinburghu. Univerzitní města Oxford, Cambridge.
Velké Británii patří zámořská území, z těch nejznámějších Gibraltar, Falklandy, Kajmanské ostrovy, Bermudy, Monserrat a ostrov Svaté Heleny.

Národnostní složení obyvatelstva

• národnost – příslušnost k určitému národu
• národ – historicky vzniklé společenství lidí se společnými tradicemi,  územím,hospodářským a kulturním vývojem a většinou i jazykem (neplatí vždy – řada národů hovoří stejným jazykem nebo např. Švýcaři hovoří více jazyky)


na Zemi žije více než 2 tisíce různých národů a národností, mezi nejpočetnější patří Číňané 1,3mld,Hindustánci 320mil,Američané, Bengálci
• řada národů nemá vlastní stát – Kurdové, Tibeťané, Čečenci, Baskové, ...
• národnostní menšiny – obyvatelé, kteří žijí mimo území státu, kde má národ sídlo
• nacionalisté – jsou přesvědčeni o výjimečnosti a nadřazenosti svého národa (spory s přistěhovalci, romskou komunitou…)
• separatisté – snaží se dosáhnout samostatnosti svého národa (Baskové ve Španělsku, Palestinci v Izraeli, Albánci v Kosovu,…)
• státní příslušnost – právní příslušnost k určitému státu



7) Ekonomické složení obyvatelstva

jedná se o složení obyvatelstva dle příslušnosti k zaměstnání a jeho zařazení do primární, sekundární, terciární či kvartérní sféry
složení se měnilo v průběhu historického vývoje-postupný úbytek v primární sféře a nárůst v ostatních sférách



významný ukazatel vyspělosti ekonomiky státu
dnes rozdíl v zaměstnanosti hlavně mezi rozvojovými a vyspělými státy

primární sf. sekundární sf. terciární a kvartérní sf.
rozvojové státy 60% 20% 20%
vyspělé státy 10% 20% 70%
Česká rep. 10% 35% 55%

nezaměstnanost-vyjadřuje se tzv. mírou nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných na 100 ekonomicky aktivních obyvatel, udává se v %

8) Složení obyvatelstva podle jazyků

mateřský jazyk – ten jazyk, kterým člověk začne mluvit dnes na světě několik stovek jazyků a tisíce dialektů, podle příbuznosti se jazyky dělí do jazykových
rodin(celkem asi 30) např. indoevropská,čínsko- austroasijská, altajská, semitskohamitská,uralská (v Evropě zastoupena finštinou, estonštinou a maďarštinou )
nejpočetnější je indoevropská jazyková rodina (45% obyvatel světa), patří sem např. jazyky:


* slovanské (čeština, slovenština, polština, ruština, běloruština, ukrajinština,
slovinština, chorvatština, srbština, bulharština)
* germánské (němčina, holandština, angličtina, norština, švédština, dánština)
* románské (italština, španělština, portugalština, francouzština, rumunština)
* helénské (řečtina)
* baltské (litevština,lotyština)
* iránské (perština,kurdština
* keltské (irština,velština,bretonština)
* indické (hindština, bengálština) * více najdete zde
nejrozšířenější jazyky světa - čínština, španělština, angličtina, arabština, bengálština, hindština - jako mateřské jazyky


Rozbor věkových pyramid

                 rozvojové země vyspělé země
 věk  20 let 30 – 40 let
střední délka života kolem 55 let  80 let
0 – 14 let 30 – 40% 10 – 20%
15 – 64 let 50 – 60 % 60 – 70%
65 a více 0 – 5% 10 – 15%
porodnost vysoká 15-40‰ malá 0-15‰
úmrtnost vysoká 10-20‰ malá 5-15‰

významná věk. skupina jsou ženy v tzv. fertilním věku=plodný věk (15 – 45 let)
střední délka života u žen obvykle vyšší
- Ve světě : cca 64, Muži 63 let, Ženy 66
- Evropa:  muži 78, ženy 84  Island,státy S Evropy
- Asie, Japonsko: muži 78 a ženy 85
- rozvojové státy okolo 55let ale velké rozdíly (Afrika 40let)
- ČR muži 74, ženy 80

3) Složení obyvatelstva dle pohlaví

vlivem biologických zákonů je počet mužů a žen přibližně vyrovnán
rodí se více chlapců (cca 4 miliony ročně),ale mají vyšší úmrtnost v dětském věku a nedožívají se vysokého věku jako ženy(převaha žen staršího věku)
rozdíl v počtu mužů a žen dle světadílů,hosp. a kulturní vyspělosti
     např. Evropa má více žen(  úmrtnost mužů,války,vystěhovalectví)
        Severní Afrika, Asie - muslimské státy - mají více mužů(  úmrtnost žen,horší sociální postavení ve společnosti)
Počítá se tzv. index maskulinity neboli počet mužů na 1000 žen  a index feminity určuje počet žen na tisíc mužů. U nás – 1054 žen/ 1000 mužů





4) Rasové složení obyvatelstva

rasa=skupina lidí stejného tělesného vzhledu (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, tvar lebky, nosu, vzrůst,…)
rozdíly mezi rasami jsou dány vlivem rozdílného prostředí, ve kterém se vyvíjely

základní rasy
Europoidní rasa (bílá) 45% – světlá barva pokožky, střední až vysoká postava.
Hlavní oblasti rozšíření
  - indoevropská větev- Evropa, Indie, přistěhovalci v Americe a Austrálii
                   -semitskohamitská větev- S Afrika, JZ Asie, Arabové

Mongoloidní rasa (žlutá) 40% – žlutohnědá pokožka, malá až středně vysoká postava, zdánlivě šikmé oči, rovné vlasy
  Hlavní oblasti rozšíření – V Asie, Severní Evropy - Laponci,Severní Ameriky - Inuité, a původní  obyvatelstvo Ameriky (indiáni)

Negroidní rasa (černá, ekvatoriální) 10% – tmavohnědá až černá pokožka, krátké
  kudrnaté vlasy, široký nos, velké rty.
  Hlavní oblasti rozšíření – Afrika na jih od Sahary, přistěhovalci v Americe, původní
  obyvatelé Austrálie a okolních ostrovů

přechodné (smíšené) rasy 5%
nejčastější míšenci jsou mestici (míšenci indiánů a bělochů)
mulati (míšenci černochů a bělochů)
zambové (míšenci černochů a indiánů) – rozšíření míšenců zejména po zámořských objevech

• Díky různorodosti ras narůstá problém rasismu (často se nadřazuje bílá rasa nad ostatní) nebo xenofobie (strachu z jiných ras)


1.
5) Náboženské složení obyvatelstva

• náboženství je sociální jev, má významný vliv na život většiny obyvatel Země(ovlivňuje styl života,chování,stravovací zvyky,architekturu i hospodářství
• ateisté (nevyznávají žádné náboženství) tvoří jen asi 10 % obyvatel světa
členění náboženství :
• monoteistická náboženství – vyznávají jednoho boha (křesťanství, islám, židovské  náboženství)
• polyteistická náboženství – uctívají více bohů (hinduismus)

světová náboženství – křesťanství, islám a budhismus
národní náboženství – hinduismus, judaismus, šintoismus, taoismus, konfucionismus
primitivní(tradiční) – šamanismus, totemismus, magie

Obyvatelstvo světa členění dle biologických a společensko-ekonomických znaků

Obyvatelstvo světa
členění dle biologických a společensko-ekonomických znaků
1. růst počtu obyvatel
2. složení obyvatel dle věku
3. struktura dle pohlaví
4. rasové složení
5. členění podle náboženství
6. národnostní složení
7. ekonomické složení

Rozlišovací znaky obyvatelstva

biologické – pohlaví, věk,celkový tělesný vzhled
kulturní – národnost, jazyk, vzdělanost, náboženství
ekonomické – příslušnost k zaměstnání


1) Růst počtu obyvatel

obyvatelstvo je hlavní složkou SES, tvůrce a spotřebitel hodnot
Na světě žije přes sedm miliard lidí a každý rok se počet obyvatel planety Země zvýší o zhruba 80 milionů.
Růst světové populace se začal zrychlovat od 17. století, dosáhl vrcholu v roce 1963 a do roku 2009 opět poklesl. Současné předpovědi počítají se stálým růstem i do budoucna, i když se jeho rychlost bude snižovat.
Nejlidnatějším kontinentem je Asie, která tvoří 60% světové populace (nachází se  zde dva nejlidnatější státy – Čína a Indie, které dohromady tvoří 37%); cca 15% světové populace žije v Africe , 11% v Evropě, 9% v Latinské Americe, 5% v severní Americe a 0,5% v Austrálii a Oceánii
Demografie – věda zajímající se o obyvatelstvo


2) Struktura obyvatelstva dle věku

dělení do 3 věkových kategorií
1. předproduktivní věk   0-14let
2. produktivní věk        15-64let
3. poproduktivní věk    nad 65 let
v zastoupení jednotlivých věkových skupin jsou rozdíly dané různým stupněm hospodářsko-společenského vývoje
věkové složení obyvatelstva znázorňujeme pomocí tzv. věkových pyramid (strom života)

• V rozvojových zemích je největší podíl mladé populace a lidé se nedožívají
vysokého věku (avšak v posledních letech s výjimkou Afriky roste počet starších obyvatel v důsledku zlepšení zdravotní péče a zvýšení vzdělanosti)
• Ve vyspělých zemích klesá porodnost a obyvatelstvo se dožívá vyššího věku,
stárnutí populace – pozdější odchod do důchodu, nastává problém reformy penzijního systému
Nejvyššího věku se lidé dožívají v severní Evropě a v Japonsku. Ve vyspělých zemích je 21% důchodců, 19-20% mladých lidí, zbytek je v produktivním věku. V zaostalých zemích je 40% do 15 let a málo lidí nad 65 let. Věk se dá znázornit koláčovým grafem, nebo věkovou pyramidou. Existuje několik druhů pyramid.

Spoje, služby a cestovní ruch

SPOJE
- zajišťují dovoz informací, pošty, telekomunikačních sítí atd. Civilní doprava patří do třetího sektoru.
- Doprava nákladní patří do sekundéru
- Civilní doprava do terciéru
SLUŽBY
- Patří do terciérní nebo kvartérní.
- nevýrobní složka hospodářství – nevytváří hmotné statky
- zajišťuje služby obyvatelstvu.
- Ve vyspělých státech je to velmi důležitá část hospodářství, pracuje zde cca 55% lidí.
- Rozsah služeb závisí na velikosti sídel.
- Stupně služeb, typy služeb
- Cestovní ruch

Cestovní ruch
- velice rychle se rozvíjející odvětví III. sektoru (služby)
- cestování osob z místa bydliště za účelem poznání, rekreace (odpočinku) či z pracovních důvodů
Dělení CR:
1. národní - cesty lidí po vlastní zemi
2. mezinárodní - aktivní - příjezdy cizinců do naší země, přináší peníze
                           pasivní - výjezdy našich občanů do zahraničí, odliv peněz z ekonomiky

Činitelé CR: co má vliv na turismus v ČR, co ČR nabízí

UNESCO
Brno, Český Krumlov, Holašovice, Kroměříž, Kutná Hora, Lednicko-valtický areál, Litomyšl, Olomouc, Praha, Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou

HLAVNÍ LÁZNĚ: (to si vyberte, co chcete)
Františkovy Lázně, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klimkovice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou…

DOPRAVA - pozemní o železniční: hustá síť, 200letá tradice

DOPRAVA
- pozemní
o železniční: hustá síť, 200letá tradice , před 19. stol. byla mnohem důležitější než silniční doprava, oprava stávajících úseků – snížení nákladů na údržbu, budování železnice ze Studénky na letiště Mošnov, železniční koridory (hlavní tratě, které jsou využité v zahraniční dopravě – mezinárodně)
o silniční: dálnice nejvíce preferované na opravu, nejvíce využívané
D1 – Vyškov, Kroměříž, Přerov, Ostrava
R46 – Vyškov - směrem na Prostějov, Lipník n. B.
D2 – Brno - Bratislava
D5 – Praha - Plzeň, Rozvadov
D8 – Praha – Ústí nad Labem
D11 – Praha – Hradec Kr.
- vodní
o na Labi a část Vltava, převáží se uhlí do elektrárny Chvaletice, Mělník, Opatovice nebo turistická přeprava, potenciál není velký, cena také není velká, rozvoj není velký
- letecká
o velký rozvoj, mezinárodní letiště – Letiště Leoše Janáčka (Ostrava-Mošnov), Brno-Tuřany, Praha-Ruzyně, Karlovy Vary (spojení s Ruskem)
o malé letiště využívány na nepravidelnou charterovou dopravu (speciálně požadované pronajaté lety, třeba od cestovních kanceláří)
o Příprava druhého letiště v Praze-Vodochody
- potrubní
o vede kapaliny: ropovody, plynovody, vodovody, parovody (vedou horkou páru na vytápění), kanalizace

Průmysl stavebních hmot, porcelánu a keramiky a další...

Průmysl stavebních hmot, porcelánu a keramiky
Dostatek surovin z ČR, výroba soustředěna u míst těžby po celé ČR
Cementárny a vápenky (v krasových oblastech) – Beroun, Hranice, Štramberk, Moravský kras
Výroba dlaždic a kachliček – Plzeňsko, Rakovnicko – Kaolin
Porcelánky – Karlovy Vary
Sklárny (sklo je z křemičitého písku) – Teplice, severní Čechy
Výroba bižuterie – JABLONEX Jablonec nad Nisou

Polygrafický průmysl
Zabývá se tiskem knih, novin, časopisů atd.

Průmysl spotřební
Vyrábí výrobky běžné denní spotřeby
Odvětví: textilní, obuvnický, dřevozpracující, polygrafický

Textilní průmysl
Kdysi významný, dnes redukovaný (levný dovoz ze zahraničí), soustředěn do podhorských oblastí v severních částech ČR.

Konfekční (oděvní) průmysl
Z textilu vyrábí oděvy, OP Prostějov, TONAK Nový Jičín (klobouky, čepice).

Obuvnický průmysl
Redukovaný (také kvůli levným dovozům ze zahraničí).

Kožešnický průmysl
Vyrábí kožešiny, př. KARA Trutnov.

Dřevozpracující průmysl
Na těžbu dřeva navazuje pilařské zpracování dřeva a pak využití na výrobu nábytku.
výroba nábytku – TON Bystřice pod Hostýnem
výroba tužek – KON-I-NOOR České Budějovice
výroba lyží – SPORTEN Nové Město na Moravě

Průmysl potravinářský
Využívá produktů zemědělství, rybolovu, lesního hospodářství. Lokalizace většinou v místech produkce (př. cukrovary, vinné závody, konzervárny) nebo spotřeby (pekárny).
lihovary – STOCK Plzeň, Bohemia sekt Starý Plzenec, Jelínek Vizovice
konzervárny zeleniny – Hame Babice
vinařské závody – Znojmo, Velké Pavlovice
pivovary – Prazdroj Plzeň, Radegast Nošovice, Budvar České Budějovice, Ostravar, v ČR se vypije asi 160 litrů piva na obyvatele ČR za rok
další podniky v potravinářském průmyslu: Kostelecké uzeniny, Orion Praha (čokoládovny), Opavia Praha (výroba cukrovinek)

ČR je v organizacích NATO, OSN, EU, Visegradská čtyřka, OECD, OBSE.

Průmysl chemický Většina surovin se dováží (ropa, zemní plyn, suroviny na výrobu chemických hnojiv).

Průmysl chemický

Většina surovin se dováží (ropa, zemní plyn, suroviny na výrobu chemických hnojiv).

Zpracováním ropy se zabývá petrochemický průmysl.

Svou výrobou poškozuje životní prostředí v okolí, vyžaduje velké množství vody.

Unipetrol – mnoho chem. produktů, výroba pohonných hmot - Litvínově a Kralupech nad Vltavou, sí´t čerpacích stanic Benzina

Fatra Napajedla – výroba plastů

Barum Otrokovice – gumárenské výrobky

Syntezia Pardubice – barvy

DEZA Valašské Meziříčí, Spolana Neratovice, výroba léků – ZENTIVA Praha, TEVA Opava

SETUZA Ústí nad Labem – bionafta, potravinářské výrobky

výroba papíru a celulózy – Biocel Paskov u Ostravy

Borsodchem – Mariánské Mory Ostrava

Strojírenský průmysl Dělí se na těžké a lehké strojírenství.

Strojírenský průmysl

Dělí se na těžké a lehké strojírenství. Nabývá na významu díky zahraničním investicím, zvláště do automobilového průmyslu. To však dělá ČR závislou na poptávce po automobilech, hrozí výrazně jednostranné zaměření průmyslové výroby.

Automobilky:
Hyundai Nošovice (spolupráce s Kia Žilina),
Škoda Auto Ml. Boleslav,
TCPA Kolín, Tatra Kopřivnice (malá firma – odbytové problémy, nákladní auta).
IRIS BUS IVECO (autobusy, Vysoké Mýto).
Zetor Brno,
Škoda Plzeň – lokomotivy, tramvaje,
Škoda Praha – zařízení do elektráren, továren atd.

Elektrotechnika:
Asus Ostrava.
Vítkovické železárny = Vitkovice Machinery Group

PRŮMYSL 1) Těžební 2) Energetický - významný, ČR vývozce elektrické energie

PRŮMYSL

1) Těžební

2) Energetický
- významný, ČR vývozce elektrické energie
- tepelné (50%): Dětmarovice (uhlí.černé), Tušimice, Třebovice, Mělník, Prunéřov, Chvaletice
- jaderné (40%): Dukovany, Temelín
- vodní (vltavská kaskáda: Lipno – česká největší plochou, Orlík – největší objem vody – značně hluboký), Dalešice, Vranov nad Dyji), přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku
- větrné
- biomasa (dřevo)

3) Zpracovatelský
- hutnický (metalurgie)
- koks jako palivo pro metalurgii
a. hutnictví železa (černá metalurgie)
o typická pro Česko
o zástupci: ArcelorMittal, Třinecké železárny, Evras Vítkovice
b. hutnictví barevných kovů (barevná metalurgie) – měď, drahé kovy, hliník, uran, cín, zinek.
o potřebuje velké množství energie, hlavně pro hutnictví hliníku (z bauxitu)

ZEMĚDĚLSTVÍ - 50% pahorkatiny – kamenitá půda - Podmínky průměrné – velikost plochy, klima – mírné, poměrně vlhké

ZEMĚDĚLSTVÍ
- 50% pahorkatiny – kamenitá půda
- Podmínky průměrné – velikost plochy, klima – mírné, poměrně vlhké
Zemědělská výroba:
Rostlinná – více rozšířena, používána na krmivo, které pak jde na živočišnou, paliva, potravinářství
- Obiloviny – ječmen, pšenice, oves, kukuřice (použití na zrno – potřebuje teplé klima, nebo jako krmivo – tento typ nepotřebuje tolik tepla)
- Okopaniny – brambory (českomoravská vysočina), cukrová řepa (výhodnější dovážet cukr -snížení produkce)
- Olejniny – řepka olejka (všude, plošně), slunečnice (teplejší oblasti)
- Ovoce a zelenina
- vinna réva: jižní Morava, Dolnomoravský a Hornomoravský úval – moravská vinařská oblast, česká vinařská oblast – Mělník, Praha
- chmel: Olomoucko, Žatecko, Přerovsko
Živočišná – závisí na rostlinné
- Chov skotu – na mléko, na maso (oblasti zvlněné, ne tak vhodné pro rostlinou výrobu, pahorkatiny,  vrchoviny, hornatiny)
- Chov drůbeže
- Chov prasat
- Chov koní, chov pštrosu, krokodýlu
- navazuje na ni potravinářský průmysl (pekárny, mlékárny – zpracovány v místě spotřeby)

Klasifikace hospodářství:

Klasifikace hospodářství:

1. Primér: těžba nerostných surovin, rybolov, zemědělství (příroda zapotřebí)

2. Sekundér: průmysl, stavebnictví

3. Terciér: služby, cestovní ruch

4. Kvartér: vědy, školství, výzkum

Zaměstnaní:

- Zemědělství 5%

- Průmysl 40%

- Služby 55%

Během restruktulizace přechází lidé ze zemědělství do služeb. Podíl pracujících v průmyslu zůstává stejný, ale lidé přecházejí z oborů, které ztrácejí na významu (metalurgie, textilní, obuvnický) do nových (elektrotechnika, nanotechnologie)

Současný stav českého hospodářství

Současný stav českého hospodářství
- ČR vznikla v r. 1. 1. 1993.
- Československo 28. 10. 1918, kdy patřilo do první desítky, dvacítky nejvyspělejších států v Evropě. Docházelo k tomu, že méně rozvinuté části ČR byly dotovány, aby se zde rozvinul průmysl a ekonomika. Bylo zde zaměření především na spotřebitelský průmysl, strojírenství.
- Do ekonomiky zasáhla druhá světová válka. Zaměření na strojírenství.
- Po druhé světové válce (1948 – 1989) nastala totalita, bylo znárodněno vlastnictví, podniky začaly vlastnit státy a výroba začala být silně neefektivní a konkurenceschopnost českých podniků se ztratila.
- Po revoluci nastala privatizace, která byla kupónová, nebo přímý prodej do soukromých rukou. Nastala dále restrukturalizace hospodářství. Lidé se přesunuli ze zemědělství do služeb.
- K velkému růstu HDP (cca 5%) došlo kolem roku 2006-7 (velký růst = konjunktura).
- V roce 2009 nastala mírná recese, HDP se snížilo a v roce 2011 zase začalo mírně růst, cca 1-2%. Od roku 2012 by měla nastat stagnace hospodářství.
- HDP v r. 2010: 4 bil. Kč
- plnění státního rozpočtu: 1 bil. Kč
- státní dluh (konec 2010): 1,3 bil. Kč
- úroky ročně: 50 mld.
- splátka na snížení státního dluhu: 90 mld.
- saldo zahraničního obchodu (rozdíl export – import): pár desítek mld. ve prospěch exportu = kladné saldo (=bilance)
- nezaměstnanost: 9%

HOSPODÁŘSTVÍ ČR Vývoj ve 20. století

HOSPODÁŘSTVÍ ČR
Vývoj ve 20. století
Období Rakouska-Uherska, do 1918
v českých zemích (území dnešní ČR) soustředěna více než polovina průmyslu Rakouska-Uherska, dobrý základ pro hospodářství samostatné republiky

Období ČSR - Československá republika, 1918-1938
v ČR rozsáhlý průmysl, Slovensko a Podkarpatská Rus spíše chudá zemědělská oblast → dělalo se zde záměrné zprůmyslnění (industrializace)
hospodářství bylo v soukromých rukách (kapitalismus), ČSR patřilo mezi ekonomicky nejvyspělejší státy světa

2. světová válka, 1939-45
výrazné poškození hospodářství, klesl počet ekonomicky aktivních obyvatel (zejména mužů), vystěhování asi 2 miliónů Němců ze Sudet (po válce)→ pohraniční továrny a vesnice v úpadku

období komunismu, 1948-1989
hospodářství ve státním vlastnictví, jen minimum výroby, služeb a zemědělské půdy v soukromých rukách, kolektivizace zemědělství (zestátnění zemědělské půdy, strojů, zvířat a vytvoření JZD a státních statků), stav hospodářství se zhoršil, zaměření hlavně na hutní výrobu a strojírenství (těžký průmysl)

období kapitalismu (tržního hospodářství), od roku 1990
změna struktury hospodářství = restrukturalizace hospodářství (zmenšení významu hutnictví, textilního a sklářského průmyslu, větší rozvoj služeb a cestovního ruchu, stále významné strojírenství, velký rozvoj automobilového průmyslu). Záměr je výroba konkurenceschopných výrobků.
Privatizace - převádění majetku státu do soukromého vlastnictví (převod, prodej firem nebo půdy).
Př.: Český Telecom → Telefónica O2

HOSPODÁŘSTVÍ ČR TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN

HOSPODÁŘSTVÍ ČR
TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN
- Paliva
o zemní plyn + ropa – oblast Hodonína
o černé uhlí
Ostravská pánev
výběžek černého uhelného ložiska z Polska
karvinská část ostravsko-karvinského revíru
v ostravské části se přestalo těžit v ostravské části v r. 1994
Frenštátská oblast  – zatím se netěží
o hnědé uhlí
Mostecká pánev (Czech coal)
Sokolovská pánev
o Rašelina
Třeboňská pánev
Hnojiva, substrát, lázeňské účely
o Rudy
uran - Dolní Rožíňka u Žďáru nad Sázavou
o Nerudy
stavební kámen– České středohoří
žula – Českomoravská vrchovina
vápenec – krasové oblasti, např. Hranice, Štramberk, Moravský kras, Český kras
sklenářské písky – oblast České tabule, Český ráj
kaolin – pro výrobu porcelánu, Karlovarsko, Plzeňsko
štěrkopísky – štěrkovny Dolní Benešov, Hlučín
zlato není rentabilní – Šumava, Příbram

Ledovcové pochody (glaciální pochody, kryogenní)

Hlavním modelačním činitelem zemského povrchu je voda v pevném skupenství.
Kryogenní pochody vznikají v části krajiny - kryosféře, ve které je minimálně 2 roky teplota pod bodem mrazu (v oblastech ledovců a permafrostu)

mrazové zvětrávání -  mechanické působení puklinového ledu v horninách. Opakované tání a mrznutí vedou k mechanickému rozpadu hornin
Kar (= ledovcový kotel) – sníženina na horách, kde dochází k navátí sněhu a jeho stlačení vlastní vahou, místo, kde vzniká ledovec, odtud se ledovec šíří do údolí

sníh → firn (zkrystalizovaný sníh) → led
ledovcové údolí (=trog) - modelováno horninami unášenými ledovci do tvaru písmene U
fjord – úzká dlouhá původně ledovcová údolí zaplavená mořskou vodou (pův. ledovcová údolí v době ledové, kdy mořská hladina byla níže)

moréna – horninový val (kameny, hlína) natlačený ledovcem při jeho posunu

po odtání ledovce působí jako hráz zadržující vodu → ledovcová jezera

Černé j. – největší české jezero, Čertovo j., Laka, USA (př. Velké Medvědí, Otročí, Velká Kanadská jezera – Hořejší, Hurónské, Michigenské, Erijské a Ontario – jsou jezera tektonického původu, jejich tvar je domodelován ledovcovou činností z doby ledové – konec asi před 10.000 lety)

LEDOVCE Kryosféra - část krajinné sféry, u níž je více než 2 roky teplota pod bodem mrazu

LEDOVCE
Kryosféra
- část krajinné sféry, u níž je více než 2 roky teplota pod bodem mrazu
- voda v pevném skupenství ve formě sněhu, podpovrchového a podzemního ledu
- Permafrost - dlouhodobě zamrzlá půda, vytváří se v oblastech s teplotou nižší než 0 C
- dochází k promrzání litosféry až do hloubky několika set metrů
- 24% souše na Severní polokouli – Aljaška, sever Kanady, Skandinávie, Ruska

Ledovce
- největší zásobárna sladké vody na světě
- vytváří se nahromaděním sněhu a jeho stlačováním vlastní vahou
- sestoupení do údolí, které tvaruje do hloubky a do stran – vznik ledovcových tvarů
- sníh → firn (přechodné stádium mezi sněhem a ledem, vznik roztáváním a mrznutím sněhu) → ledovcový led
- vytváří se ve vysokých zeměpisných šířkách (pevninské) nebo vysokých nadmořských výškách (horské), kde sníh je celoročně, oblasti ohraničeny sněžnou čarou
- sněžná čára – ohraničuje území se stejnou souvislou pokrývkou sněhu (mění se)
- pod sněžnou čarou se nachází ledovcový splaz
- pevninské daleko mohutnější než horské
- nadmořská výška sněžné čáry závisí na podnebí, vyskytuje se i ve vysokých horách v tropických oblastech
- př. ledovců: Vatnajökull na Islandu, Velký Aletschský ledovec v Alpách, Arktida – zamrzlá hladina mořské vody bez pevniny (jen do hloubky několika desítek cm)
- ledovce jsou erozním činitelem
- podílí se na modelování reliéfu
- brázdění, obrušování, odlamování a ohlazování – eroze díky teplotám a tání a neustálému opětnému zledovatění vody (rozpínání terénu, sesuv půdy na typické ledovcové údolí, rýhování atd.)
- díky sesuvu ledovců a jejich tání a činnosti vznikají i jezera (morénová, ledovcová, karová)
- ledovce dělíme na pevninské a horské
1. pevninský
- v nižších nadmořských výškách
- velký, zarovnává zemský povrch, zaobluje krajinu
- vytváří morény – materiál, který ledovec valí před sebou – bludné balvany
- Grónsko (Vatnajokull), Antarktida (86% všech ledovců, 2-3km mocnost), Island, Baffinův ostrov
- nejvíce v době starších čtvrtohor (=pleistocén) – Skandinávský ledovec i u nás
- pozůstatky – jezera USA a Kanada, Evropa – Finská jezerní plošina, Karelská jezerní plošina, polské jezerní plošiny – Pomořanská, Mazurská, Velkopolská, Mazovská
2. horský
- ve vysokých nadmořských výškách
- podstatně menší plocha
- příklady: Velký Aletschský ledovec v Alpách, zbyla ledovcová jezera (na Šumavě, plesa v Tatrách)

Atmosféra, podnebí

KLIMATOLOGIE je věda, která zkoumá podnebí.
Hlavní úkoly klimatologie:
Studuje utváření podnebí na Zemi jako planetě i v jejích jednotlivých částech
Popisuje a objasňuje podnebné zvláštnosti Země
Třídí podnebí a vymezuje klimatické oblasti
Studuje podnebí v dobách  historických a geologických, kolísání podnebí a klimatických změn, které směřuje i k pokusům o předpověď změn podnebí, transformuje počasí

ATMOSFÉRA je vzdušný obal Země, která rozptyluje sluneční záření, zabraňuje přehřívání zem. Povrchu ve dne; v noci zabraňuje unikání tepla ze zem. Povrchu. Atmosféra je v podstatě směs:
99%- hlavní plyny v atmosféře jsou dusík-78,04 %, kyslík- 20,95 % a argon- 0,93%
Dále pak oxid uhličitý- 0,0376 %, neon- 0,0018 %, helium- 0,0005 %, oxidu siřičitého, amoniaku, oxidu uhelnatého, ozonu a vody
Nečistoty- pevné částice kondenzovaného jádra, zplodiny, dýmové částice, sůl, voda v plynném skupenství

Atmosféra se dělí na:
Troposféra - vrstva, ve které žijeme
Stratosféra - ve které např. létají letadla; je charakterizována zvýšeným podílem ozónu a je někdy nazývána ozónosféra. Ozón, který pohlcuje sluneční záření a silně se zahřívá, je příčinou vzestupu teploty s výškou.
Mezosféra - zde prudce klesá teplota (až na -95 °C)
Termosféra - zde teplota opět mírně stoupne
Exosféru - která je nejvyšší vrstvou, až do 70 000 km nad zemským povrchem.


Celou atmosféru kryje ozonová vrstva, která chrání planetu před slunečním UV zářením a kosmickým zářením. Ta jsou pro život nebezpečná. Ozonová díra je označení pro oblast stratosféry s oslabenou vrstvou ozonu.

Všeobecná cirkulace atmosféry: = přemisťování vzduchu na zemi v planetárním měřítku základní příčina – teplotní rozdíly mezi polárními a rovníkovými oblastmi
působí - rotace země
      - rozložení pevniny a oceánů





PODNEBÍ
= dlouhodobý průběh počasí na určitém místě: teplota a vlhkost vzduchu, oblačnost síla a směr větru.
Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, místní klima a mikroklima. Podnebí se popisuje pomocí klimatických prvků. Základními jsou průměry teploty vzduchu a průměrné úhrny srážek.

ČINITELÉ, KTEŘÍ OVLIVŇUJÍ PODNEBÍ:
Dělí se na:
makročinitelé (působí na velká území): zeměpisná šířka, všeobecná cirkulace atmosféry, vzdálenost od moří/oceánů, oceánské proudy
mikročinitelé: zemský povrch a jeho vlastnosti, člověk, nadmořská výška

PODNEBNÉ PÁSY: jsou rozmístěny přibližně podél rovnoběžek.
Rovníkový pás
  0° - 15° severní a jižní šířky;
vnitřní tropy: podnebí vlhké a teplé, charakteristické je celoročně neměnné počasí a mnoho srážek (deštné pralesy)
Oblasti: Amazonský deštný prales, Konžský deštný prales, nebo pralesy v Indii
15° - 20° zeměpisné šířky
vnější tropy: přechod do subtropů, střídá se zde období dešťů a období sucha, méně srážek a teplo
Oblasti: jihozápadní Brazílie, jihozápadní Afrika, jižní Súdán
Subtropický pás
 kolem obratníků, 20° - 35° zeměpisné šířky
suché subtropy: pás pouští a polopouští, charakteristický kratším obdobím dešťů, srážek je méně - teplo a sucho
vlhké subtropy:
1) oblasti s letním obdobím dešťů - na východních okrajích pevnin, kam pasáty přinášejí z oceánu vlhký vzduch
2) oblasti se zimním obdobím dešťů - západní okraje pevnin, vítr vane ze západu
Mírný pás
40° a 60° s.z.š. a 40° a 50°j.z.š..většinou se rozkládá na severní polokouli
v mírném pásu převládá západní proudění
je zde nejintenzivnější střídání počasí, jinými slovy: častý průchod atmosférických front zapříčiňuje časté změny počasí
důležitým faktorem je vzdálenost od moře - kontinentalita a oceanita, blízkost oceánu vyrovnává výkyvy počasí
dělí se na:
Kontinentální typ podnebí vyznačuje se malým množstvím srážek, velkými výkyvy teplot.
Oceánické podnebí vyznačuje se velkým množstvím srážek, malými výkyvy teplot.
Přechodné podnebí je přechodná oblast mezi oběma typy podnebí.
Oblasti: ČR, VB, Francie, SK
Subpolární pás
60° - 70° zeměpisné šířky
polární fronta - střet studeného vzduchu od pólů a teplého vzduchu od obratníků
Polární oblasti
rozkládají se kolem severního a jižního pólu
jsou zde trvale nízké teploty, málo srážek, ledovce a stálá sněhová pokrývka
ATMOSFÉRA A ČLOVĚK- Člověk svou činností významně ovlivňuje zemskou atmosféru.
Například:
Globální oteplování: zvyšování průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů. Globální oteplování je pravděpodobně způsobeno zvýšenou koncentrací skleníkových plynů v atmosféře v důsledku lidské činnosti jako je odlesňování a spalování fosilních paliv. Vodní páry způsobují asi 60 % zemského přirozeného skleníkového efektu (je proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že snadno propouští sluneční záření.). Ostatní plyny ovlivňující tento efekt jsou oxid uhličitý, methan, oxid dusný, ozon=>skleníkové plyny.
Důsledky: extrémní jevy počasí, šíření nemocí, vliv na ledovce, vyšší teplota bude pro lidi zejména vyspělých států důvodem pro zvýšený provoz klimatizací v domácnostech a firmách->vyšší energie, migrace živočišných (a rostlinných) druhů povede k tomu, že mnohé nenajdou vhodné podmínky->vyhynutí
pokles množství ozonu ve stratosféře = pronikání škodlivého krátkovlnného UV záření k zemskému povrchu; nejvíce působí freony->rozklad ozonu na O2. Jeho úbytek má za následek pronikání UV záření k zemskému povrchu, které zde může u živých organismů způsobovat vyšší výskyt rakoviny kůže, oční choroby nebo oslabení imunitního systému. Oblast stratosféry s oslabenou vrstvou ozonu se nazývá ozonová díra.
kontaminace potravního řetězce – těžké kovy a jiné jedovaté látky, které se spodem dostávájí do potravního řetězce

VZDUCHOVÉ HMOTY, ATMOSFÉRICKÉ FRONTY

Vzduchové hmoty a atmosférické proudy
Vzduchové hmoty jsou obrovské masy vzduchu (šířky několik set km), mají určitou teplotu a vlhkost, kterými se liší od okolních vzduchových hmot. Jestliže vzduchová hmota postupuje do studenějšího prostředí, nazýváme ji teplá vzduchová hmota (přináší oteplení). U studené je to naopak. Sousední vzdušné hmoty jsou od sebe odděleny přechodnou vrstvou – atmosférická fronta (šířka několik desítek km). Stacionární (=stálé) atmosférické fronty (viz schéma níže) oddělují stacionární vzduchové hmoty (stálé cyklóny a anticyklóny – př. azorská tlaková výše, zimní anticyklóna nad Sibiří, islandská tlaková níže). Vzduchové hmoty se neustále přemísťují (při vyrovnávání tlaku v atmosféře větrem), takže vznikají a zanikají stále nové fronty, resp. posouvají se stálé fronty k S nebo J.

z geografického hlediska:
1. arktické, resp. antarktické – rozprostírají se obvykle mezi 60° a 90° z. š.,, nízká teplota, vlhkost, vysoký tlak
2. polární, mírných šířek – rozprostírají se obvykle mezi 35° a 60° z. š.,, v nízkých zeměpisných šířkách
3. tropické – rozprostírají se obvykle mezi 10° a 35° z. š., vyšší teploty, minimální vlhkost, vysoký tlak, vysoká rychlost, změny tlaku
4. ekvatoriální, rovníkové – rozprostírají se obvykle mezi 0° a 10° z. š., průměrná teplota je 28°C
5. vlhký vzduch, tlakový níže
z termodynamického hlediska:
1. teplé
2. studené
3. místní – zachovává si své vlastnosti, ale zároveň může být relativně teplá nebo relativně studená vůči sousedním vzduchovým hmotám
podle umístění:
oceánské (maritimní) či pevninské (kontinentální)

Při přesunu vzduchových hmot dochází k vyrovnání tlaku v atmosféře. Vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku vzduchu (anticyklony, mají chladnější a proto těžší vzduch) do oblasti nižšího tlaku (cyklony, mají teplejší, proto lehčí vzduch). Ve střední Evropě jsou pohybující se cyklony a anticyklony nejdůležitějším povětrnostním prvkem, který určuje počasí.

studená fronta – situace, kdy studená vzduchová hmota putuje rychleji, dohání teplou vzduchová hmota, teplý vzduch se tím na styku se studeným ochlazuje, vodní pára kondenzuje a prší (prudce, krátce), následuje ochlazení
teplá fronta – situace, pokud je teplý vzduch rychlejší než studený a nasouvá se na studený, teplý vzduch se ochlazuje, vodní pára kondenzuje a prší (mírně, dlouho), následuje oteplení

v létě N – přináší ochlazení a srážky
o V – oteplení a jasno
- v zimě
o N – přináší oteplení a srážky
o V – ochlazení a jasno

Další pojmy a situace
teplotní inverze – situace, kdy v nižší nadmořské výšce je chladněji než ve vyšší
tlakoměr – slouží k měření tlaku (barometr)
solární konstanta – množství sluneční energie. Která dopadá na m2 na horní hranici atmosféry
izobara – linie spojující místa se stejným atmosférickým tlakem na meteorologické mapě
tropické cyklony – vzdušné víry malého rozsahu vytvářející se nad oceánem v tropickém podnebném pásu, mají rychlý vířivý vítr a často produkují silné srážky. Mají místní označení: v Americe hurikány, v Asii tajfuny, v Indickém oceánu cyklony
hurikán – vznik v subtropické oblasti, obrovský vítr s charakteristickým okem ve středu
tornádo - je silný vítr vířící v úzkém hrdle vznikající nad pevninou, nepřináší srážky, spojující bouřkový mrak a pevninu, rychlejší než hurikán
Situace v rovníkové oblasti Pacifiku
- Normální stav: rovníkové větry odtlačují teplou vodu k západu. Podél pobřeží Jižní Ameriky vystupují studené vody
- jev El Niño: Teplé vody jsou poblíž jihoamerického pobřeží. Chybí výstupy studených vod u pobřeží Jižní Ameriky, protože dočasně zeslabil Peruánský studený mořský proud. Změní to klima v této oblasti na několik měsíců (extrémní sucha x jinde srážky)
Anticyklóna
- odstředivý vzdušný vír, na jižní polokouli proti směru hodinových ručiček
- slunečné a jasné počasí
- na polární frontě jsou velké, mají malou rychlost otáčení
- na tropické frontě jsou velké výkyvy teplot, mají malý průměr a velkou rychlost
Cyklóna
- oblačné až deštivé počasí
- rychlost podobná jako u anticyklón
Typy oblačnosti
cirrus – vysoká oblačnost, řasy, jasno s bílými šmouhami
stratus – sloha, jednolitá souvislá plocha mraků, nerozeznáme hranice
kumulus – beránci, bílé s modrými okraji
nimbus – bouřkové mraky, černo fialová barva
Předpověď počasí a synoptické mapy
- synoptická mapa pro příchod teplé, okluzní nebo studené fronty podle oblačnosti

- teplá fronta je čelní stěnou teplého vzduchu, studená fronta čelní stěnou studeného vzduchu
- když přichází teplá fronta, nejdříve řasy, pak houstnou, beránci, pak bouřkové mraky
- když přichází studená fronta, prší v teplé frontě před ní a po ní je jasno a slunečně
- studená fronta se podsouvá pod teplý vzduch a ten stoupá nahoru, prudce se ochladí a začne pršet
- okluzní fronta vzniká tím, že rychlejší studená fronta dostihne teplou a spojí se
STÁTY BALKÁNSKÉHO POLOOSTROVA S VÝJIMKOU ŘECKA
Jadranské státy (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá hora, Kosovo, Albánie, Makedonie), Rumunsko, Bulharsko.
Kořeny současných problémů jsou popsané v historii každého státu,v národnostním a náboženském složení států bývalé Jugoslávie. Také poválečný vývoj po 2.světové válce měl svá negativa v nastolení komunistického režimu-tzv. Titova jugoslávského modelu  socialismu, který odmítl přímý diktát Moskvy.Po pádu komunismu v roce 1989 začal rozpad jugoslávské federace. Bez problémů se oddělilo pouze Slovinsko.Ostatní státy mezi sebou svedly několik válečných konfliktů, které přinesly vážné hospodářské škody i etnické čistky. Oblast je stále neklidná a pod dohledem sil NATO.(Kosovo, Srbská Krajina, Bosna, Makedonie). Ekonomika je slabá a poznamenána válkami a krvavými boji.
REPUBLIKA SLOVINSKO
- hlavní město Lubljana
- členem OSN, EU, eurozóna, členem NATO
- podnebí je mírné - ovlivněno nadmořskou výškou, jezero Bled (ledovcové), Postojevské a  Skocjanské jeskyně – krasové, UNESCO
- ekonomicky nejvyspělejší země bývalé Jugoslávie
- tržní ekonomika
- slabá surovinová základna
- přesné strojírenství, elektrotechnický, lehký průmysl, zemědělství alpského typu - živočišná výroba - chov skotu a prasat, kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, vinná réva, turismus, potravinářství (pivo – Laško)
CHORVATSKÁ REPUBLIKA
- hlavní město Záhřeb, usiluje o vstup do EU – pravděpodobný člen, chorvatština, srbochorvatština
- povrch rozmanitý- pobřeží Jaderského moře je skalnaté díky vrásnění, vnitrozemí nížiny, jih subtropy, sever mírný pás, pobřeží je přímořské klima, NP Krka
- ekonomika se liší ve vnitrozemí a na pobřeží (zemědělství je více rozvinuto kolem hlavního města a ve Slavonii, zatímco na pobřeží má jen doplňkový charakter), středně rozvinutá ekonomika
- čerpá převážně z turismu
- těžební průmysl (bauxit, ropa a vápenec), hutnický, strojírenský, chemický a potravinářský
- maďarská národnostní menšina u hranic
BOSNA A HERCEGOVINA
- federativní republika, hlavní město Sarajevo
- 90. léta občanská válka – uklidněna pomocí mírových vojsk, nyní mezinárodní dohled, země má složitý způsob vládnutí tak, aby ve vládě byly zainteresovány všechny tři strany
- nejslabším státem Balkánského poloostrova díky vedeným válkám (náboženské rozpory mezi katolickými Chorvaty, pravoslavnými Srby a muslimskými Bosňany), díky náboženské pestrosti
- chybí infrastruktura, investice do cestovního ruchu, který má potenciál
ČERNÁ HORA
- hlavním m. Podgorica, patřila do Jugoslávie, má euro, ale není v eurozóně, chtějí do EU
- klima mírné – na pobřeží vlhké v zálivu Boka Kotorska – částečně modelován ledovcem (jako fjordy)
- nezávislost: Černá hora - 2006
- ekonomicky velmi slabý stát, čerpá z turismu, ale brzdí ho špatná infrastruktura, hornatý povrch, těžce přístupný terén
- Srbsko: zemědělství-kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva a tabák, prasata, skot
- průmysl – těžební (olovo, zinek, měděné rudy), strojírenský, textilní, potravinářský
REPUBLIKA SRBSKO
- největší stát bývalé Jugoslávie, hl. m. Bělehrad, další města: Novi Sad, Niš
- AO Vojvodina – významná maďarská menšina
- poměrně vyspělý průmyslový stát – strojírenství, chemický, potravinářský průmysl, hlavní zemědělská a průmyslová oblast je kolem Dunaje, jih je zaostalejší
- země zatím ne často turisticky navštěvovaná – podobné problémy jako ve většině zemí Balkánu
KOSOVO
- V roce 2008 se odtrhlo Kosovo, samovolně (bez smlouvy se Srbskem), za podpory USA a některých mocností. Ne všechny státy EU zatím Kosovy uznaly jako svrchovaný stát – neuznaly hlavně státy, které mají problém se separatistickými tendencemi některých národnostních menšin (př.Španělsko – Baskové, Rusko – Čečenci, Slovensko – Maďaři, …). ČR uznalo.
- Kosovo bylo pod mezinárodní vojenskou správou od 1999, kdy jednotky NATO přinutily k ústupu srbskou armádu (tehdy prezident Srbska S. Miloševič), která tam prováděla etnickou čistku mezi Albánci. Nyní stále přítomna stabilizační zahraniční vojenská mise, česká účast skončila 2011.
- Kosovo – hl. město Priština, euro, 90% Albánci  
- konflikty o území se Srbskem (zda původní obyvatelstvo Srbové nebo kosovští Albánci)
ALBÁNIE
- přímořský stát v jihovýchodní Evropě, nejméně rozvinutá země v Evropě, hl. město Tirana - politické a hospodářské středisko
- podporují Albánce v zahraničí, hodně lidí odchází k vůli chudobě, často vytváří mafii v západní Evropě
- poměrně hodně lidí se živí zemědělstvím, které je zaostalé, chybí mechanizace
- vysoká kriminalita, mimo větší zájem cestovních kanceláří
- stále na cestě mezi socialistickým a kapitalistickým hospodářství (reformy jdou velice pomalu)
- převážně hornatá země, pří pobřeží Jaderského moře je úzký pás nížin
- podnebí je subtropické středomořské s kontinentálními vlivy
- obyvatelstvo tvoří Albánci (98%) a menšiny Řeků a Makedonců
- nejvyšší přirozený přírůstek v Evropě (13%)
- Zemědělsko - průmyslový stát, zemědělství- rostlinná výroba
- Pšenice, kukuřice, slunečnice, olivovník, tabák, zelenina, ovoce a vinná réva, chov ovcí a skotů
- Průmysl- těžební (ropa, asfalt, rudy kovů), potravinářský, strojírenský a textilní
- Albánci přítomni ve více než 25% v Makedonii a 90% v Kosovu
REPUBLIKA MAKEDONIE
- hlavní město Skopje
- hornatý stát s řadou pánví a kotlin, podnebí je mírné s kontinentálními rysy
- zemědělský stát - chov skotu, pšenice, kukuřice, brambory, vinná réva
- potravinářský průmysl, důležitá tranzitní cesta
- Národnostní menšina Albánci (asi jedna čtvrtina)
- Problém Řecka s Makedonií hlavně o název státu: severní část Řecka je také Makedonie, chtějí přejmenování Makedonie (např. na Horní nebo Nová Makedonie)
RUMUNSKO
- Bukurešť, rumunský nový leu (RON), EU, NATO, 22 mil. obyvatel, 240 tis. km2
- unitární parlamentní republika
- Horský povrch (1/2 rozlohy) – J. a V. Karpaty – ohraničují tzv. Transylvánii, nížiny na jihu (Valašská=Rumunská), u pobřeží, částečně u maďarských hranic (přechází V. uherská nížina) – zde silná maď. menšina (+ Slovensko a Srbsko – autonomní oblast Vojvodina)
- podnebí- mírné , převážně kontinentální ráz
- složité polické a hospodářské poměry, transformace na tržní ekonomiku
- nejchudší země EU, ekonomické problémy podobné jako na Ukrajině, životní úroveň měst výrazně vyšší než venkova
- velký potenciál pro cestovní ruch, málo využíván (chybí infrastruktura), částečně se využívá černomořské pobřeží, do Rumunska jezdí spíš dobrodruhové (Karpaty, Dunajská delta – UNESCO, rozsáhlý evropský mokřad, NP)
- mnoho historických památek (převažuje pravoslavné křesťanství), pravoslavné kláštery (monastýry)
- Rumunský Banát – na JZ u Dunaje, oblast s českým obyvatelstvem – zachovávají jazyk a tradice, přišli v 19. st., nyní se často navracejí do ČR → vylidňování
- těžba: ropy v Ploiesti, zemní plyn, rudy barevných kovů, zlato, bauxit, černé i hnědé uhlí
- pěstování květin
- chov skotu, obilniny, brambory, ovce, ovoce
- automobilový průmysl (Dacia), potravinářský průmysl, Banát – zemědělská oblast
BULHARSKÁ REPUBLIKA
- Sofie, leva, člen NATO, EU, 7 mil. obyvatel, 110 tis. km2, unitární parlamentní republika
- podnebí- mírné kontinentální, na jihu a východě středomořské
- od roku 1990 je úmrtnost vyšší než porodnost
- je v procesu transformace na tržní ekonomiku
- ekonomické problémy podobné Rumunsku, rozsáhlé zemědělství v Podunajské a Hornothrácké nížině (plodiny teplejší části mírného pásu + aromatické rostliny, růže)
- snaží se využívat potenciál pro tur. ruch: černomořské pobřeží (př. Zlaté písky, Slunečné pobřeží) – velké investice, pobřeží využíváno ve větší míře než v Rumunsku
- rozsáhlé vysoké hory zatím využívány hlavně domácími turisty a chalupáři
- velké přístavy - Varna, Burgas
- těžební (hnědé uhlí, polymetalické rudy, lignit, zemní plyn, rudy kovů), textilní průmysl, pěstování kytek, cestovní ruch

REŽIM ODTOKU ŘEK

- ovlivňují faktory nadmořské výšky, klimatického pásu
- odtokový koeficient – udává procento srážek, které odtéká v řekách jako povrchová voda, má na to vliv reliéf, podloží, podnebí a vegetace
- specifický odtok – průměrné množství vody na 1 km2, které odtéká z urč. povodí, v l/s/km2
- průtok – kolik metrů krychlových vody proteče za 1 sekundu
- režim odtoku řeky – jak se mění vodnatost řeky v průběhu roku
- odtok může být nesoustředný, tzv. ron, nebo soustředný do stružek a koryt vodních toků
- hydrologická síť – vodstvo na pevnině (řeky, bažiny…)
- pramen – místo vzniku řeky, většinou vyvěrá ze země, někdy z jezera (Anagram Nil…), nebo ledovcové řeky, může vznikat soutokem řek
- vodní toky začínají jako potoky (menší vodní toky) nebo bystřiny (toky s nepravidelným tokem dna)
- spojením několika menších toků vznikají řeky
- ústí řeky – místo, kde se řeka vlévá do jezera, moře nebo řeky (př. deltové ústí)
- povodí – oblast, ze které řeka odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
- rozvodí – hranice mezi povodími nebo úmořími
- rozvodnice- myšlená čára vyznačující hranici mezi povodími
- úmoří – oblast, ze které řeky odvádějí vodu do určitého moře vody
- vodní stav- výška hladiny
- bezodtoká oblast – voda není odváděna do moře, vnik zapříčiněn klimatickými podmínkami (suché tropy) nebo reliéfem
- říční síť – soustava vodních toků na určitém území- hlavní tok a jeho přítoky
Režim odtoku řeky
- nejdelší řeky: Amazonka, Nil, Jang c‘Tiang
- řeky s největším průtokem: Amazonka, Ganga, Kongo
- řeky s největším povodím: Amazonka, Kongo, Nil
- režim odtoku řeky závisí na klimatickém pásu
Režim vodních toků
- udává množství vody v řece v průběhu roku
- závisí na podnebných oblastech, ročních obdobích, množství srážek, vegetačním pokryvu, geologických a půdních poměrech georeliéfu ...
rovníkový režim - charakterizuje vyrovnaný denní i roční příděl srážek a vyrovnaný vodní stav v průběhu roku
monzunový režim - má srážkové maxima v létě v období monzunových dešťů (letní monzun)a minima v zimě v období sucha (zimní monzun)
režim polosuchých a suchých oblastí - má sporadický přísun srážek v období dešťů jinak jsou území suchá a řeky vysychají. Setkáváme se zde s občasnými vodními toky - vádí v Africe a creek v Austrálii
režim subtropů má srážková maxima v zimě v období srážek a minima v létě
režim mírných oblastí podle převládajícího zdroje vody rozlišuje několik podtypů
př.: rozdělení v Evropě:
- voda odtéká do oceánů: Atlantik a Severní ledový oceán, 1/4% bezodtoká oblast (Volha)
- Typy řek v Evropě:
o východoevropského řeky: max. vody na jaře (tání), min. na podzim a v zimě (mráz)
o středoevropské řeky: max. vody jaro, nejméně v létě (max. spotřeba vegetací a velký výpar)
o západoevropské řeky. relativně stabilní vodní stav celý rok (vlhké oceánské klima)
o jihoevropské řeky: max. v zimě (deště), min. v létě, skoro vysychání
subpolární režim - je typický krátkými maximy v pozdním létě, řeky jsou zásobovány vodou z tajícího sněhu a minimy v průběhu zbytku roku kdy oblasti zamrzají
polární režim - mívá krátké maximum v období léta, kdy jsou řeky vyživovány z tajících ledovců, zbytek roku je území promrzlé, bez jakéhokoliv odtoku
ve St.. a S Ev. velké jezerní plošiny (led. jezera): Finská jezerní plošina
v horách led. jezera po horských led.: Ženevské, Bodamské
na Balkáně krasová jezera: Skadarské
Problém je odpřírodnění a znečištění většiny toků a vysoké čerpání podzemní vody → vysychání krajiny.

Význam vody pro lidskou společnost
obživa, relaxace, doprava, věda, výzkum

Znečištění vod
a) přímé: vypouštění splašků (znečištěné vody) z prům., zemědělských podniků nebo přímo domů (v obcích bez kanalizace)
b) nepřímé: př.: splachováním půdy z polí (vodní eroze půdy), regulací toků se zmenšuje samočisticí schopnost vody (menší plocha, na které se drží řasy a bakterie, které čištění provádí), splachováním chem. hnojiv a postřiků z polí po deštích, spousta odpadu v řekách po povodních, při haváriích
V jezerech nebo mořích to stejné.
Kvalita vody v řekách se v období demokracie v posledních 20. letech výrazně zvýšila – přibyly čističky odpadních vod, přísnější zákony na vypouštění odpadu do vod, významný vliv má i EU.

UKRAJINA
- hlavní město Kyjev, 45 mil. obyvatel, 600 tisíc km2
- je druhým největším státem Evropy, prezidentsko-parlamentní republika, prezident - Janukovyč
- středně rozvinutý průmyslově zemědělský stát s bohatými nerostnými zdroji
- příznivé podmínky pro zemědělství (černozemě), pšenice, kukuřice, cukrová řepa, slunečnice, chov skotu a prasat, brambory, len
- těžební průmysl (dnes útlum těžby železné rudy – Krivij Rih a černého uhlí - Doněck), strojírenský (traktory, obráběcí stroje), hutnický (výroba oceli), chemický (hnojiva) a potravinářský
- Fe ruda se dováží i do ostravského ArcelorMittal
- špatná infrastruktura, korupce
- těžká spolupráce, velká zaměstnanost ve státní správě
- východ a Krym (Krymská autonomní oblast) – hodně Rusů – orientováno na Rusko
- dlouhodobě nestabilní
- transportní ropovody – Družba a plynovody – tranzitní plynovod
- hustá dopravní síť- doprava železniční, námořní- Oděsa, říční- Dněpr a Dunaj, letiště- Kyjev a Charkov
- atomová elektrárna Černobyl - 1986 havárie
- AO Krym – ruská menšina, Ruská černomořská flotila v Sevastopolu
- fotbalové EURO na Ukrajině a Polsku v červnu 2012, obava o zajištění bezpečnosti na Ukrajině, bojkot evropských státníků kvůli věznění bývalé premiérky Tymošenkové
MOLDÁVIE
- hlavní město Kišiněv, malý počet obyvatel
- hlavní řeky- Prut na hranici s Rumunskem a Dněpr na hranici s Ukrajinou
- podnebí mírné, vnitrozemské
- méně rozvinuté hospodářství
- černozemě dávají dobré podmínky pro zemědělství (pšenice, kukuřice, vlna, ovce, víno…)
- průmysl jen potravinářský
- ekonomické problémy, emigrace, nízká porodnost, alkohol, špatné lékařské podmínky
- Podněsteří – početná ruská menšina (podél řeky Dněstr) – separatistická oblast
BĚLORUSKO
- hlavní město Minsk, diktátorský režim – Lukašenko, komunismus, 10 mil. obyv.
- hospodářství centrálně plánované
- ekonomika socialismus - firmy ve státních rukách
- města: Homel, Brest
- území převážně nížinné, na jihu rovinné a močálovité, sever zvlněn v pahorkatinu ledovcového původu (morény)
- podnebí mírné s kontinentálními vlivy
- méně úrodné půdy, spíše přírodní ráz krajiny, velké těsné vazby na Rusko
- tranzitní poloha mezi západem a východem (ropovody, plynovody, železnice, silnice)
- zemědělství- chov skotu a prasat, len brambory, žito a krmné plody
- průmysl těžební, strojírenský (traktory), chemický (hnojiva), lnářský
POBALTSKÉ REPUBLIKY
- Parlamentní republiky, rozkládající se kolem Baltského moře
- Litva, Lotyšsko, Estonsko
- dříve byly členy SNS, ale oddělily se – nemají historicky dobré zkušenosti s Ruskem (v 2. světové byly násilně přičleněny do SSSR, mají silné ruské menšiny)
- do EU vstoupily stejně jako my – rychlý ekonomický rozvoj, ale nyní postiženy ekonomickou krizí
- zvýšení nezaměstnanosti, problémy s ruskou menšinou
- členové NATO
- reliéf kdysi pokryt ledovci – neúrodná půda (vyvíjela se relativně krátkou dobu než v oblastech bez ledovců)
- bez významných surovinových zdrojů, vlhké klima, žito, oves, hlavní města jsou centry průmyslu a obchodu
Litva
- hlavní města Vilnius
- chov skotu, prasat, průmysl strojírenský (lodě), elektrotechnický, potravinářský, námořní přístav -  Klajpeda, další město – Kaunas
- 20% nezaměstnanost
- Před vstupem do EU jim 80% energie vyráběla jaderná elektrárna Ignalina, ale EU ji zakázala kvůli její bezpečnosti, měli energ. problém než plně nahradili její výpadek
Lotyšsko
- Riga
- chov prasat a skotu, průmysl strojírenský, chemický a potravinářský, námořní přístavy: Riga
- 30% Rusů – zde největší třenice ruské menšiny a lotyšské většiny
Estonsko
- Tallinn
- chov prasat a skotu, průmysl těžební (hořlavé břidlice), strojírenský, chemický (hnojiva) a potravinářský
- dovoz surovin, ropy a plynu
- pokles HDP až o 20% v době ek. krize, euro