Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Národnostní složení obyvatelstva

• národnost – příslušnost k určitému národu
• národ – historicky vzniklé společenství lidí se společnými tradicemi,  územím,hospodářským a kulturním vývojem a většinou i jazykem (neplatí vždy – řada národů hovoří stejným jazykem nebo např. Švýcaři hovoří více jazyky)


na Zemi žije více než 2 tisíce různých národů a národností, mezi nejpočetnější patří Číňané 1,3mld,Hindustánci 320mil,Američané, Bengálci
• řada národů nemá vlastní stát – Kurdové, Tibeťané, Čečenci, Baskové, ...
• národnostní menšiny – obyvatelé, kteří žijí mimo území státu, kde má národ sídlo
• nacionalisté – jsou přesvědčeni o výjimečnosti a nadřazenosti svého národa (spory s přistěhovalci, romskou komunitou…)
• separatisté – snaží se dosáhnout samostatnosti svého národa (Baskové ve Španělsku, Palestinci v Izraeli, Albánci v Kosovu,…)
• státní příslušnost – právní příslušnost k určitému státu



7) Ekonomické složení obyvatelstva

jedná se o složení obyvatelstva dle příslušnosti k zaměstnání a jeho zařazení do primární, sekundární, terciární či kvartérní sféry
složení se měnilo v průběhu historického vývoje-postupný úbytek v primární sféře a nárůst v ostatních sférách



významný ukazatel vyspělosti ekonomiky státu
dnes rozdíl v zaměstnanosti hlavně mezi rozvojovými a vyspělými státy

primární sf. sekundární sf. terciární a kvartérní sf.
rozvojové státy 60% 20% 20%
vyspělé státy 10% 20% 70%
Česká rep. 10% 35% 55%

nezaměstnanost-vyjadřuje se tzv. mírou nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných na 100 ekonomicky aktivních obyvatel, udává se v %

8) Složení obyvatelstva podle jazyků

mateřský jazyk – ten jazyk, kterým člověk začne mluvit dnes na světě několik stovek jazyků a tisíce dialektů, podle příbuznosti se jazyky dělí do jazykových
rodin(celkem asi 30) např. indoevropská,čínsko- austroasijská, altajská, semitskohamitská,uralská (v Evropě zastoupena finštinou, estonštinou a maďarštinou )
nejpočetnější je indoevropská jazyková rodina (45% obyvatel světa), patří sem např. jazyky:


* slovanské (čeština, slovenština, polština, ruština, běloruština, ukrajinština,
slovinština, chorvatština, srbština, bulharština)
* germánské (němčina, holandština, angličtina, norština, švédština, dánština)
* románské (italština, španělština, portugalština, francouzština, rumunština)
* helénské (řečtina)
* baltské (litevština,lotyština)
* iránské (perština,kurdština
* keltské (irština,velština,bretonština)
* indické (hindština, bengálština) * více najdete zde
nejrozšířenější jazyky světa - čínština, španělština, angličtina, arabština, bengálština, hindština - jako mateřské jazyky


Rozbor věkových pyramid

                 rozvojové země vyspělé země
 věk  20 let 30 – 40 let
střední délka života kolem 55 let  80 let
0 – 14 let 30 – 40% 10 – 20%
15 – 64 let 50 – 60 % 60 – 70%
65 a více 0 – 5% 10 – 15%
porodnost vysoká 15-40‰ malá 0-15‰
úmrtnost vysoká 10-20‰ malá 5-15‰

významná věk. skupina jsou ženy v tzv. fertilním věku=plodný věk (15 – 45 let)
střední délka života u žen obvykle vyšší
- Ve světě : cca 64, Muži 63 let, Ženy 66
- Evropa:  muži 78, ženy 84  Island,státy S Evropy
- Asie, Japonsko: muži 78 a ženy 85
- rozvojové státy okolo 55let ale velké rozdíly (Afrika 40let)
- ČR muži 74, ženy 80

3) Složení obyvatelstva dle pohlaví

vlivem biologických zákonů je počet mužů a žen přibližně vyrovnán
rodí se více chlapců (cca 4 miliony ročně),ale mají vyšší úmrtnost v dětském věku a nedožívají se vysokého věku jako ženy(převaha žen staršího věku)
rozdíl v počtu mužů a žen dle světadílů,hosp. a kulturní vyspělosti
     např. Evropa má více žen(  úmrtnost mužů,války,vystěhovalectví)
        Severní Afrika, Asie - muslimské státy - mají více mužů(  úmrtnost žen,horší sociální postavení ve společnosti)
Počítá se tzv. index maskulinity neboli počet mužů na 1000 žen  a index feminity určuje počet žen na tisíc mužů. U nás – 1054 žen/ 1000 mužů





4) Rasové složení obyvatelstva

rasa=skupina lidí stejného tělesného vzhledu (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, tvar lebky, nosu, vzrůst,…)
rozdíly mezi rasami jsou dány vlivem rozdílného prostředí, ve kterém se vyvíjely

základní rasy
Europoidní rasa (bílá) 45% – světlá barva pokožky, střední až vysoká postava.
Hlavní oblasti rozšíření
  - indoevropská větev- Evropa, Indie, přistěhovalci v Americe a Austrálii
                   -semitskohamitská větev- S Afrika, JZ Asie, Arabové

Mongoloidní rasa (žlutá) 40% – žlutohnědá pokožka, malá až středně vysoká postava, zdánlivě šikmé oči, rovné vlasy
  Hlavní oblasti rozšíření – V Asie, Severní Evropy - Laponci,Severní Ameriky - Inuité, a původní  obyvatelstvo Ameriky (indiáni)

Negroidní rasa (černá, ekvatoriální) 10% – tmavohnědá až černá pokožka, krátké
  kudrnaté vlasy, široký nos, velké rty.
  Hlavní oblasti rozšíření – Afrika na jih od Sahary, přistěhovalci v Americe, původní
  obyvatelé Austrálie a okolních ostrovů

přechodné (smíšené) rasy 5%
nejčastější míšenci jsou mestici (míšenci indiánů a bělochů)
mulati (míšenci černochů a bělochů)
zambové (míšenci černochů a indiánů) – rozšíření míšenců zejména po zámořských objevech

• Díky různorodosti ras narůstá problém rasismu (často se nadřazuje bílá rasa nad ostatní) nebo xenofobie (strachu z jiných ras)


1.
5) Náboženské složení obyvatelstva

• náboženství je sociální jev, má významný vliv na život většiny obyvatel Země(ovlivňuje styl života,chování,stravovací zvyky,architekturu i hospodářství
• ateisté (nevyznávají žádné náboženství) tvoří jen asi 10 % obyvatel světa
členění náboženství :
• monoteistická náboženství – vyznávají jednoho boha (křesťanství, islám, židovské  náboženství)
• polyteistická náboženství – uctívají více bohů (hinduismus)

světová náboženství – křesťanství, islám a budhismus
národní náboženství – hinduismus, judaismus, šintoismus, taoismus, konfucionismus
primitivní(tradiční) – šamanismus, totemismus, magie

Obyvatelstvo světa členění dle biologických a společensko-ekonomických znaků

Obyvatelstvo světa
členění dle biologických a společensko-ekonomických znaků
1. růst počtu obyvatel
2. složení obyvatel dle věku
3. struktura dle pohlaví
4. rasové složení
5. členění podle náboženství
6. národnostní složení
7. ekonomické složení

Rozlišovací znaky obyvatelstva

biologické – pohlaví, věk,celkový tělesný vzhled
kulturní – národnost, jazyk, vzdělanost, náboženství
ekonomické – příslušnost k zaměstnání


1) Růst počtu obyvatel

obyvatelstvo je hlavní složkou SES, tvůrce a spotřebitel hodnot
Na světě žije přes sedm miliard lidí a každý rok se počet obyvatel planety Země zvýší o zhruba 80 milionů.
Růst světové populace se začal zrychlovat od 17. století, dosáhl vrcholu v roce 1963 a do roku 2009 opět poklesl. Současné předpovědi počítají se stálým růstem i do budoucna, i když se jeho rychlost bude snižovat.
Nejlidnatějším kontinentem je Asie, která tvoří 60% světové populace (nachází se  zde dva nejlidnatější státy – Čína a Indie, které dohromady tvoří 37%); cca 15% světové populace žije v Africe , 11% v Evropě, 9% v Latinské Americe, 5% v severní Americe a 0,5% v Austrálii a Oceánii
Demografie – věda zajímající se o obyvatelstvo


2) Struktura obyvatelstva dle věku

dělení do 3 věkových kategorií
1. předproduktivní věk   0-14let
2. produktivní věk        15-64let
3. poproduktivní věk    nad 65 let
v zastoupení jednotlivých věkových skupin jsou rozdíly dané různým stupněm hospodářsko-společenského vývoje
věkové složení obyvatelstva znázorňujeme pomocí tzv. věkových pyramid (strom života)

• V rozvojových zemích je největší podíl mladé populace a lidé se nedožívají
vysokého věku (avšak v posledních letech s výjimkou Afriky roste počet starších obyvatel v důsledku zlepšení zdravotní péče a zvýšení vzdělanosti)
• Ve vyspělých zemích klesá porodnost a obyvatelstvo se dožívá vyššího věku,
stárnutí populace – pozdější odchod do důchodu, nastává problém reformy penzijního systému
Nejvyššího věku se lidé dožívají v severní Evropě a v Japonsku. Ve vyspělých zemích je 21% důchodců, 19-20% mladých lidí, zbytek je v produktivním věku. V zaostalých zemích je 40% do 15 let a málo lidí nad 65 let. Věk se dá znázornit koláčovým grafem, nebo věkovou pyramidou. Existuje několik druhů pyramid.

Spoje, služby a cestovní ruch

SPOJE
- zajišťují dovoz informací, pošty, telekomunikačních sítí atd. Civilní doprava patří do třetího sektoru.
- Doprava nákladní patří do sekundéru
- Civilní doprava do terciéru
SLUŽBY
- Patří do terciérní nebo kvartérní.
- nevýrobní složka hospodářství – nevytváří hmotné statky
- zajišťuje služby obyvatelstvu.
- Ve vyspělých státech je to velmi důležitá část hospodářství, pracuje zde cca 55% lidí.
- Rozsah služeb závisí na velikosti sídel.
- Stupně služeb, typy služeb
- Cestovní ruch

Cestovní ruch
- velice rychle se rozvíjející odvětví III. sektoru (služby)
- cestování osob z místa bydliště za účelem poznání, rekreace (odpočinku) či z pracovních důvodů
Dělení CR:
1. národní - cesty lidí po vlastní zemi
2. mezinárodní - aktivní - příjezdy cizinců do naší země, přináší peníze
                           pasivní - výjezdy našich občanů do zahraničí, odliv peněz z ekonomiky

Činitelé CR: co má vliv na turismus v ČR, co ČR nabízí

UNESCO
Brno, Český Krumlov, Holašovice, Kroměříž, Kutná Hora, Lednicko-valtický areál, Litomyšl, Olomouc, Praha, Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou

HLAVNÍ LÁZNĚ: (to si vyberte, co chcete)
Františkovy Lázně, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klimkovice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou…

DOPRAVA - pozemní o železniční: hustá síť, 200letá tradice

DOPRAVA
- pozemní
o železniční: hustá síť, 200letá tradice , před 19. stol. byla mnohem důležitější než silniční doprava, oprava stávajících úseků – snížení nákladů na údržbu, budování železnice ze Studénky na letiště Mošnov, železniční koridory (hlavní tratě, které jsou využité v zahraniční dopravě – mezinárodně)
o silniční: dálnice nejvíce preferované na opravu, nejvíce využívané
D1 – Vyškov, Kroměříž, Přerov, Ostrava
R46 – Vyškov - směrem na Prostějov, Lipník n. B.
D2 – Brno - Bratislava
D5 – Praha - Plzeň, Rozvadov
D8 – Praha – Ústí nad Labem
D11 – Praha – Hradec Kr.
- vodní
o na Labi a část Vltava, převáží se uhlí do elektrárny Chvaletice, Mělník, Opatovice nebo turistická přeprava, potenciál není velký, cena také není velká, rozvoj není velký
- letecká
o velký rozvoj, mezinárodní letiště – Letiště Leoše Janáčka (Ostrava-Mošnov), Brno-Tuřany, Praha-Ruzyně, Karlovy Vary (spojení s Ruskem)
o malé letiště využívány na nepravidelnou charterovou dopravu (speciálně požadované pronajaté lety, třeba od cestovních kanceláří)
o Příprava druhého letiště v Praze-Vodochody
- potrubní
o vede kapaliny: ropovody, plynovody, vodovody, parovody (vedou horkou páru na vytápění), kanalizace

Průmysl stavebních hmot, porcelánu a keramiky a další...

Průmysl stavebních hmot, porcelánu a keramiky
Dostatek surovin z ČR, výroba soustředěna u míst těžby po celé ČR
Cementárny a vápenky (v krasových oblastech) – Beroun, Hranice, Štramberk, Moravský kras
Výroba dlaždic a kachliček – Plzeňsko, Rakovnicko – Kaolin
Porcelánky – Karlovy Vary
Sklárny (sklo je z křemičitého písku) – Teplice, severní Čechy
Výroba bižuterie – JABLONEX Jablonec nad Nisou

Polygrafický průmysl
Zabývá se tiskem knih, novin, časopisů atd.

Průmysl spotřební
Vyrábí výrobky běžné denní spotřeby
Odvětví: textilní, obuvnický, dřevozpracující, polygrafický

Textilní průmysl
Kdysi významný, dnes redukovaný (levný dovoz ze zahraničí), soustředěn do podhorských oblastí v severních částech ČR.

Konfekční (oděvní) průmysl
Z textilu vyrábí oděvy, OP Prostějov, TONAK Nový Jičín (klobouky, čepice).

Obuvnický průmysl
Redukovaný (také kvůli levným dovozům ze zahraničí).

Kožešnický průmysl
Vyrábí kožešiny, př. KARA Trutnov.

Dřevozpracující průmysl
Na těžbu dřeva navazuje pilařské zpracování dřeva a pak využití na výrobu nábytku.
výroba nábytku – TON Bystřice pod Hostýnem
výroba tužek – KON-I-NOOR České Budějovice
výroba lyží – SPORTEN Nové Město na Moravě

Průmysl potravinářský
Využívá produktů zemědělství, rybolovu, lesního hospodářství. Lokalizace většinou v místech produkce (př. cukrovary, vinné závody, konzervárny) nebo spotřeby (pekárny).
lihovary – STOCK Plzeň, Bohemia sekt Starý Plzenec, Jelínek Vizovice
konzervárny zeleniny – Hame Babice
vinařské závody – Znojmo, Velké Pavlovice
pivovary – Prazdroj Plzeň, Radegast Nošovice, Budvar České Budějovice, Ostravar, v ČR se vypije asi 160 litrů piva na obyvatele ČR za rok
další podniky v potravinářském průmyslu: Kostelecké uzeniny, Orion Praha (čokoládovny), Opavia Praha (výroba cukrovinek)

ČR je v organizacích NATO, OSN, EU, Visegradská čtyřka, OECD, OBSE.

Průmysl chemický Většina surovin se dováží (ropa, zemní plyn, suroviny na výrobu chemických hnojiv).

Průmysl chemický

Většina surovin se dováží (ropa, zemní plyn, suroviny na výrobu chemických hnojiv).

Zpracováním ropy se zabývá petrochemický průmysl.

Svou výrobou poškozuje životní prostředí v okolí, vyžaduje velké množství vody.

Unipetrol – mnoho chem. produktů, výroba pohonných hmot - Litvínově a Kralupech nad Vltavou, sí´t čerpacích stanic Benzina

Fatra Napajedla – výroba plastů

Barum Otrokovice – gumárenské výrobky

Syntezia Pardubice – barvy

DEZA Valašské Meziříčí, Spolana Neratovice, výroba léků – ZENTIVA Praha, TEVA Opava

SETUZA Ústí nad Labem – bionafta, potravinářské výrobky

výroba papíru a celulózy – Biocel Paskov u Ostravy

Borsodchem – Mariánské Mory Ostrava

Strojírenský průmysl Dělí se na těžké a lehké strojírenství.

Strojírenský průmysl

Dělí se na těžké a lehké strojírenství. Nabývá na významu díky zahraničním investicím, zvláště do automobilového průmyslu. To však dělá ČR závislou na poptávce po automobilech, hrozí výrazně jednostranné zaměření průmyslové výroby.

Automobilky:
Hyundai Nošovice (spolupráce s Kia Žilina),
Škoda Auto Ml. Boleslav,
TCPA Kolín, Tatra Kopřivnice (malá firma – odbytové problémy, nákladní auta).
IRIS BUS IVECO (autobusy, Vysoké Mýto).
Zetor Brno,
Škoda Plzeň – lokomotivy, tramvaje,
Škoda Praha – zařízení do elektráren, továren atd.

Elektrotechnika:
Asus Ostrava.
Vítkovické železárny = Vitkovice Machinery Group

PRŮMYSL 1) Těžební 2) Energetický - významný, ČR vývozce elektrické energie

PRŮMYSL

1) Těžební

2) Energetický
- významný, ČR vývozce elektrické energie
- tepelné (50%): Dětmarovice (uhlí.černé), Tušimice, Třebovice, Mělník, Prunéřov, Chvaletice
- jaderné (40%): Dukovany, Temelín
- vodní (vltavská kaskáda: Lipno – česká největší plochou, Orlík – největší objem vody – značně hluboký), Dalešice, Vranov nad Dyji), přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku
- větrné
- biomasa (dřevo)

3) Zpracovatelský
- hutnický (metalurgie)
- koks jako palivo pro metalurgii
a. hutnictví železa (černá metalurgie)
o typická pro Česko
o zástupci: ArcelorMittal, Třinecké železárny, Evras Vítkovice
b. hutnictví barevných kovů (barevná metalurgie) – měď, drahé kovy, hliník, uran, cín, zinek.
o potřebuje velké množství energie, hlavně pro hutnictví hliníku (z bauxitu)

ZEMĚDĚLSTVÍ - 50% pahorkatiny – kamenitá půda - Podmínky průměrné – velikost plochy, klima – mírné, poměrně vlhké

ZEMĚDĚLSTVÍ
- 50% pahorkatiny – kamenitá půda
- Podmínky průměrné – velikost plochy, klima – mírné, poměrně vlhké
Zemědělská výroba:
Rostlinná – více rozšířena, používána na krmivo, které pak jde na živočišnou, paliva, potravinářství
- Obiloviny – ječmen, pšenice, oves, kukuřice (použití na zrno – potřebuje teplé klima, nebo jako krmivo – tento typ nepotřebuje tolik tepla)
- Okopaniny – brambory (českomoravská vysočina), cukrová řepa (výhodnější dovážet cukr -snížení produkce)
- Olejniny – řepka olejka (všude, plošně), slunečnice (teplejší oblasti)
- Ovoce a zelenina
- vinna réva: jižní Morava, Dolnomoravský a Hornomoravský úval – moravská vinařská oblast, česká vinařská oblast – Mělník, Praha
- chmel: Olomoucko, Žatecko, Přerovsko
Živočišná – závisí na rostlinné
- Chov skotu – na mléko, na maso (oblasti zvlněné, ne tak vhodné pro rostlinou výrobu, pahorkatiny,  vrchoviny, hornatiny)
- Chov drůbeže
- Chov prasat
- Chov koní, chov pštrosu, krokodýlu
- navazuje na ni potravinářský průmysl (pekárny, mlékárny – zpracovány v místě spotřeby)

Klasifikace hospodářství:

Klasifikace hospodářství:

1. Primér: těžba nerostných surovin, rybolov, zemědělství (příroda zapotřebí)

2. Sekundér: průmysl, stavebnictví

3. Terciér: služby, cestovní ruch

4. Kvartér: vědy, školství, výzkum

Zaměstnaní:

- Zemědělství 5%

- Průmysl 40%

- Služby 55%

Během restruktulizace přechází lidé ze zemědělství do služeb. Podíl pracujících v průmyslu zůstává stejný, ale lidé přecházejí z oborů, které ztrácejí na významu (metalurgie, textilní, obuvnický) do nových (elektrotechnika, nanotechnologie)

Současný stav českého hospodářství

Současný stav českého hospodářství
- ČR vznikla v r. 1. 1. 1993.
- Československo 28. 10. 1918, kdy patřilo do první desítky, dvacítky nejvyspělejších států v Evropě. Docházelo k tomu, že méně rozvinuté části ČR byly dotovány, aby se zde rozvinul průmysl a ekonomika. Bylo zde zaměření především na spotřebitelský průmysl, strojírenství.
- Do ekonomiky zasáhla druhá světová válka. Zaměření na strojírenství.
- Po druhé světové válce (1948 – 1989) nastala totalita, bylo znárodněno vlastnictví, podniky začaly vlastnit státy a výroba začala být silně neefektivní a konkurenceschopnost českých podniků se ztratila.
- Po revoluci nastala privatizace, která byla kupónová, nebo přímý prodej do soukromých rukou. Nastala dále restrukturalizace hospodářství. Lidé se přesunuli ze zemědělství do služeb.
- K velkému růstu HDP (cca 5%) došlo kolem roku 2006-7 (velký růst = konjunktura).
- V roce 2009 nastala mírná recese, HDP se snížilo a v roce 2011 zase začalo mírně růst, cca 1-2%. Od roku 2012 by měla nastat stagnace hospodářství.
- HDP v r. 2010: 4 bil. Kč
- plnění státního rozpočtu: 1 bil. Kč
- státní dluh (konec 2010): 1,3 bil. Kč
- úroky ročně: 50 mld.
- splátka na snížení státního dluhu: 90 mld.
- saldo zahraničního obchodu (rozdíl export – import): pár desítek mld. ve prospěch exportu = kladné saldo (=bilance)
- nezaměstnanost: 9%

HOSPODÁŘSTVÍ ČR Vývoj ve 20. století

HOSPODÁŘSTVÍ ČR
Vývoj ve 20. století
Období Rakouska-Uherska, do 1918
v českých zemích (území dnešní ČR) soustředěna více než polovina průmyslu Rakouska-Uherska, dobrý základ pro hospodářství samostatné republiky

Období ČSR - Československá republika, 1918-1938
v ČR rozsáhlý průmysl, Slovensko a Podkarpatská Rus spíše chudá zemědělská oblast → dělalo se zde záměrné zprůmyslnění (industrializace)
hospodářství bylo v soukromých rukách (kapitalismus), ČSR patřilo mezi ekonomicky nejvyspělejší státy světa

2. světová válka, 1939-45
výrazné poškození hospodářství, klesl počet ekonomicky aktivních obyvatel (zejména mužů), vystěhování asi 2 miliónů Němců ze Sudet (po válce)→ pohraniční továrny a vesnice v úpadku

období komunismu, 1948-1989
hospodářství ve státním vlastnictví, jen minimum výroby, služeb a zemědělské půdy v soukromých rukách, kolektivizace zemědělství (zestátnění zemědělské půdy, strojů, zvířat a vytvoření JZD a státních statků), stav hospodářství se zhoršil, zaměření hlavně na hutní výrobu a strojírenství (těžký průmysl)

období kapitalismu (tržního hospodářství), od roku 1990
změna struktury hospodářství = restrukturalizace hospodářství (zmenšení významu hutnictví, textilního a sklářského průmyslu, větší rozvoj služeb a cestovního ruchu, stále významné strojírenství, velký rozvoj automobilového průmyslu). Záměr je výroba konkurenceschopných výrobků.
Privatizace - převádění majetku státu do soukromého vlastnictví (převod, prodej firem nebo půdy).
Př.: Český Telecom → Telefónica O2

HOSPODÁŘSTVÍ ČR TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN

HOSPODÁŘSTVÍ ČR
TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN
- Paliva
o zemní plyn + ropa – oblast Hodonína
o černé uhlí
Ostravská pánev
výběžek černého uhelného ložiska z Polska
karvinská část ostravsko-karvinského revíru
v ostravské části se přestalo těžit v ostravské části v r. 1994
Frenštátská oblast  – zatím se netěží
o hnědé uhlí
Mostecká pánev (Czech coal)
Sokolovská pánev
o Rašelina
Třeboňská pánev
Hnojiva, substrát, lázeňské účely
o Rudy
uran - Dolní Rožíňka u Žďáru nad Sázavou
o Nerudy
stavební kámen– České středohoří
žula – Českomoravská vrchovina
vápenec – krasové oblasti, např. Hranice, Štramberk, Moravský kras, Český kras
sklenářské písky – oblast České tabule, Český ráj
kaolin – pro výrobu porcelánu, Karlovarsko, Plzeňsko
štěrkopísky – štěrkovny Dolní Benešov, Hlučín
zlato není rentabilní – Šumava, Příbram

Ledovcové pochody (glaciální pochody, kryogenní)

Hlavním modelačním činitelem zemského povrchu je voda v pevném skupenství.
Kryogenní pochody vznikají v části krajiny - kryosféře, ve které je minimálně 2 roky teplota pod bodem mrazu (v oblastech ledovců a permafrostu)

mrazové zvětrávání -  mechanické působení puklinového ledu v horninách. Opakované tání a mrznutí vedou k mechanickému rozpadu hornin
Kar (= ledovcový kotel) – sníženina na horách, kde dochází k navátí sněhu a jeho stlačení vlastní vahou, místo, kde vzniká ledovec, odtud se ledovec šíří do údolí

sníh → firn (zkrystalizovaný sníh) → led
ledovcové údolí (=trog) - modelováno horninami unášenými ledovci do tvaru písmene U
fjord – úzká dlouhá původně ledovcová údolí zaplavená mořskou vodou (pův. ledovcová údolí v době ledové, kdy mořská hladina byla níže)

moréna – horninový val (kameny, hlína) natlačený ledovcem při jeho posunu

po odtání ledovce působí jako hráz zadržující vodu → ledovcová jezera

Černé j. – největší české jezero, Čertovo j., Laka, USA (př. Velké Medvědí, Otročí, Velká Kanadská jezera – Hořejší, Hurónské, Michigenské, Erijské a Ontario – jsou jezera tektonického původu, jejich tvar je domodelován ledovcovou činností z doby ledové – konec asi před 10.000 lety)

LEDOVCE Kryosféra - část krajinné sféry, u níž je více než 2 roky teplota pod bodem mrazu

LEDOVCE
Kryosféra
- část krajinné sféry, u níž je více než 2 roky teplota pod bodem mrazu
- voda v pevném skupenství ve formě sněhu, podpovrchového a podzemního ledu
- Permafrost - dlouhodobě zamrzlá půda, vytváří se v oblastech s teplotou nižší než 0 C
- dochází k promrzání litosféry až do hloubky několika set metrů
- 24% souše na Severní polokouli – Aljaška, sever Kanady, Skandinávie, Ruska

Ledovce
- největší zásobárna sladké vody na světě
- vytváří se nahromaděním sněhu a jeho stlačováním vlastní vahou
- sestoupení do údolí, které tvaruje do hloubky a do stran – vznik ledovcových tvarů
- sníh → firn (přechodné stádium mezi sněhem a ledem, vznik roztáváním a mrznutím sněhu) → ledovcový led
- vytváří se ve vysokých zeměpisných šířkách (pevninské) nebo vysokých nadmořských výškách (horské), kde sníh je celoročně, oblasti ohraničeny sněžnou čarou
- sněžná čára – ohraničuje území se stejnou souvislou pokrývkou sněhu (mění se)
- pod sněžnou čarou se nachází ledovcový splaz
- pevninské daleko mohutnější než horské
- nadmořská výška sněžné čáry závisí na podnebí, vyskytuje se i ve vysokých horách v tropických oblastech
- př. ledovců: Vatnajökull na Islandu, Velký Aletschský ledovec v Alpách, Arktida – zamrzlá hladina mořské vody bez pevniny (jen do hloubky několika desítek cm)
- ledovce jsou erozním činitelem
- podílí se na modelování reliéfu
- brázdění, obrušování, odlamování a ohlazování – eroze díky teplotám a tání a neustálému opětnému zledovatění vody (rozpínání terénu, sesuv půdy na typické ledovcové údolí, rýhování atd.)
- díky sesuvu ledovců a jejich tání a činnosti vznikají i jezera (morénová, ledovcová, karová)
- ledovce dělíme na pevninské a horské
1. pevninský
- v nižších nadmořských výškách
- velký, zarovnává zemský povrch, zaobluje krajinu
- vytváří morény – materiál, který ledovec valí před sebou – bludné balvany
- Grónsko (Vatnajokull), Antarktida (86% všech ledovců, 2-3km mocnost), Island, Baffinův ostrov
- nejvíce v době starších čtvrtohor (=pleistocén) – Skandinávský ledovec i u nás
- pozůstatky – jezera USA a Kanada, Evropa – Finská jezerní plošina, Karelská jezerní plošina, polské jezerní plošiny – Pomořanská, Mazurská, Velkopolská, Mazovská
2. horský
- ve vysokých nadmořských výškách
- podstatně menší plocha
- příklady: Velký Aletschský ledovec v Alpách, zbyla ledovcová jezera (na Šumavě, plesa v Tatrách)