Jezera
Přirozené sníženiny zemského povrchu vyplněné vodou (přehrady nebo rybníky jsou umělé vodní nádrže).
1) Dělení podle vzniku (podle vzniku té přírodní sníženiny)
a. endogenní činností
- Tektonická - rozestup litosférických desek, př.:………. nebo pokles ker zemské kůry, př. Tanganika, Malawi, Velká kanadská jezera (všechna navíc modelována činností ledovců) nebo oddělením od moře, př. Kaspické moře (vyvrásnění pohoří Kavkaz oddělilo Kaspické moře od moře → slaná voda
- Vulkanická - v kráterech, Crater Lake (USA)
b. exogenní činností
- říčního původu, slepá ramena řek, zavalením říčního toku sesuvem, atd.
- ledovcová - sníženina vyhloubená posunem ledovce, někde ohraničena morénou, př. finská jezera, Mazurská nebo karová (Černá nebo Čertovo jezero, plesa v Tatrách)
- krasová - dána činností uhličitanu vápenatého, př. Macocha
- pobřežní - z části mořských zálivů, př. Maracaibo
c. smíšenou činností (Ladožské, Oněžské jez.)
2) podle způsobu průtoku řek
- průtočná – Ženevské
- odtoková – Plešné
- konečné – Aralské, Kaspické, Mrtvé moře
3) podle typu vody
- sladké – Ženevské
- slané – Aralské
- smíšené – Balchaš
- bezodtoké oblasti – řeky neodtékají – Čadská pánev
Mokřady
- podmáčená území, dána vysokou hladinou podzemní vody
- bažiny, rašeliniště (Rejvízské rašeliniště), slatě (Modravská slať na Šumavě), často vyhlašována jako chráněná území (cenné přírodní lokality)
Uměle vytvořené vodní nádrže:
1. Rybníky
- mělké vodní uměle vytvořené nádrže (max. 6 metrů)
- funkce: chov ryb, rekreace, zásobárna vody, vodní elektrárny, doprava, zadržování vody
- dělení:
o průtočné – na potoku
o pramenité – pramen na dně
o nebeské – závislé na srážkách
- Třeboňsko, Českobudějovicko (Rožmberk, Svět), Poodří, Lednicko, Přerovsko, Morava
2. Přehrady
- uměle vybudované vodní nádrže (nad 10 metrů)
- funkce: – rekreační, zadržování a zásobárna vody, vodní elektrárny, doprava, zavlažování, retenční
- negativní důsledky na krajinu – kácení lesu, zánik sídel
- největší přehrada – Tři soutěsky (Čína)
- největší hydroelektrárna – Itaipů (jih Brazílie)
- kolem nádrží sloužících jako zdroj na výrobu pitné vody, tzv. vodárenských nádrží, se vytvářejí pásma hygienické ochrany
- ČR – největší přehrada – plocha – Lipno, objem vody – Orlík
- Okolí Ostravska – Moravice, Kružberk, Ostravice, Morávka, Baška, Žermanice, Dlouhé stráně
Podpovrchová voda
- vzniká průsakem vody srážkové nebo povrchové pod zemský povrch
- při průsaku se čistí (zbavuje se mikroorganismů a chemického znečištění) → často pitná
- při průsaku se obohacuje minerály → často mineralizovaná (minerálka)
- vyžaduje ochranu jako povrchová voda
dělení:
A) půdní = půdní vlhkost, přítomen i vzduch
B) podzemní - její výše je určena hladinou podzemní vody, v propustných horninách, bez přítomnosti vzduchu
a) průlinová - v pórech propustných hornin
b) puklinová - ve větších dutinách (puklinách) v podzemí, př. v krasových oblastech jsou podzemní jezírka či řeky
minerální voda
více než 1g solí a minerálů na 1 litr vody
prameny
podle teploty:
- studené - studenější než okolí
- horké - teplejší než okolní vzduch
- termální - 37 - 50°C
- vřídla - nad 50°C, př. vřídlo v Karlových Varech (asi 73 °C)
gejzír
prameny vystřikující při pravidelných nebo občasných erupcích pod tlakem plynů, př. pravidelný gejzír Old Faithul (Starý spolehlivec) v NP Yellowstone
artézský pramen (studna)
voda vytlačována hydrostatickou vztlakovou silou (princip vyrovnávání tlaku u spojených nádob)
se nachází v oblastech kdy je geologické podloží střídáno propustným a nepropustným materiálem, voda je pod hydrostatickým tlakem – v propustné hornině je pod tlakem - vyvěrá na povrch
Význam
- zásobárna kvalitní pitné vody (asi 30% celkových zásob sladké vody)
- vláha pro rostliny
OBYVATELSTVO ČR
- Praha, asi 10,5mil. Obyvatel (přistěhovalci, mírný přirozený přírůstek)
- 14 krajů (13 + Praha: má krajský úřad=Pražský magistrát, středočeský kraj má krajský úřad v Praze)
- přirozený přírůstek se pohybuje okolo 1 ‰ (ale většina cizinci)
Národnostní složení
- česká (81 %), moravská (10 %), slezská (2 %) a romská (0,3 %) a další
- menšiny tvoří Slováci, Poláci, Němci
Rozmístění obyvatelstva
- většina obyvatel žije v nížinách
- lidé se stěhovali z vesnic do měst (urbanizace)
- dnes se stěhují z měst na vesnice (suburbanizace)
- nejřidčeji osídlená je Českomoravská vrchovina
- nezaměstnanost je asi 9 % (nejvíce na Mostecku)
- 34 % věřících (k římskokatolické církvi)
- převažují malá sídla, ale počet sídel se snižuje (díky aglomeraci)
- Krajská města: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec, Hradec Králové, Ústí nad Labem, České Budějovice, Karlovy Vary, Jihlava
- primátor v čele statutárního města, v čele obvodu starosta, hejtman v čele kraje
- rada zastupitelstva spravuje města
- Města nad 50 tisíc obyvatel: Havířov, Zlín, Kladno, Most, Karviná, Frýdek–Místek, Opava, Karlovy Vary, Teplice, Děčín, Jihlava, Chomutov
- Velkoměsto: je město s počtem obyvatel nad 100 000, v ČR: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc
HISTORIE OSÍDLENÍ A SÍDELNÍ STRUKTURA ČESKÝCH ZEMÍ
Trvale je území naších zemí osídleno od paleolitu. Lidé se soustřeďovali do klimaticky - zemědělsky nejpříhodnějších oblastí. Osídlené území bylo značně nesouvislé.
PRVNÍ ETAPA OSÍDLENÍ
Nejstarší sídla pocházejí z 5. - 7. století. Nacházela se v Polabí, dolním Povltaví, na dolním toku Berounky, Poohří, v Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckýém úvalu, na Opavsku.
DRUHÁ ETAPA OSÍDLENÍ
Významným předělem v osídlování našeho území je 12. - 13. století, období tzv. německé kolonizace, kdy docházelo k osídlování podhorských a horských oblastí českým a německy mluvícím obyvatelstvem. V oblasti Sudet, pohraničí, nastoupilo později v 13. - 15. století. V podhorských oblastech se začala objevovat nová řemesla, těžila se ruda ... Osídlování Karpat (Beskydy, Javorníky) se objevuje až v 17. století a je nazýváno Valašskou kolonizací.
Končí období, v kterém na našem území převládala venkovská sídla.
TŘETÍ ETAPA OSÍDLENÍ
Rozpadem feudální společnosti a rychlým nástupem průmyslové revoluce dochází také ke změnám v sídelní struktuře. Od 13. století vznikala feudální města, která se stávala centry obchodu a řemesel, byla křižovatkami obchodních cest, místy těžby (např. stříbra) a správními centry - tzv. královská a poddanská města.
V tomto období se vytváří hustá síť měst a městeček, která bez výraznějších změn přetrvala do současnosti, a která je charakteristická pro naše země. S nástupem průmyslu dochází k diferenciaci měst a zvyšuje se stupeň urbanizace - stěhování obyvatelstva do měst.
Industriální společnost (industriální revoluce od konce 18. st.) znamenala rozvoj měst s potenciálem těžby nerostných surovin (těžba uhlí) nebo rozvoje průmyslové výroby (těžký průmysl, hutnictví) např.: Kladno, Ostrava, Plzeň. Sídla, která takový předpoklad neměla, stagnovala a ztrácela na významu např.: Chrudim, Opava.
Po druhé světové válce docházelo k územnímu rozšiřování měst připojováním okolních obcí. V průmyslových oblastech probíhala rozsáhlá výstavba sídlišť. Na konci 20. století se u velkých měst objevuje nový proces - suburbanizace - kdy dochází k stěhování určitých skupin obyvatelstva do okolních obcí. Důvodem jsou ekonomické podmínky a lepší životní prostředí.
Žádné komentáře:
Okomentovat