Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Biosféra - je částí fyzickogeografické sféry, která poskytuje živým organismům vhodné podmínky pro život

- biosféra je částí fyzickogeografické sféry, která poskytuje živým organismům vhodné podmínky pro život
- živou složku krajinné sféry tvoří soubor všech rostlin a živočichů = biota, zahrnuje ale i části ostatních sfér,
  protože v každé z nich se vyskytují živé organismy.
- základním procesem je přetváření sluneční energie do živé hmoty. Z chemických prvků mají nejvýznamnější úlohu
  O2, C a H2, které tvoří 96,5 % živé hmoty.
- v biosféře neustále probíhají procesy produkce a dekompozice. Produkce je tvorba org. látek, dekompozice je
  rozklad odumřelé org. hmoty.
- zákonitosti geografického rozšíření živých organismů studuje biogeografie, ta se dělí na fytogeografii
  (rostlinná složka krajinné sféry) a zoogeografii (živočišná složka).
- živými organismy se zabývá i biologický vědní obor ekologie – studuje vztahy mezi organismy a prostředím
Veškeré živé organismy obývají určitá území a vytvářejí v nich společenstva (biocenózy).
Biocenóza - soubor jedinců různých druhů organismů žijících na určitém území (biotopu). Rozdělujeme
                   ji na fytocenózu (společenstvo rostlin) a zoocenózu (živočišné společenstvo)
Biotop - místo poskytující organismům vhodné podmínky pro život. Je charakterizován geografickou
              polohou, klimatem, půdními poměry. Příkladem může být les, pole, rybník, jezero, louka atd.
Společenstva živých org. vytváří společně s prostředím, kde žijí, geobiocenózy neboli ekosystémy.
Ekosystém - se skládá z biocenózy a biotopu. Mezi ekosystémem a okolím probíhá neustálá výměna
                    látek a energie. Ekosystémy se rozdělují na 2 základní typy:
přírodní - jsou druhově velmi bohaté. Vykazují stabilitu a schopnost samostatně regulovat svůj vývoj. Je-li přírodní ekosystém z části narušen, je schopen se sám obnovit. Patří sem prales, les, rašeliniště, jezero atd.
umělé – vznikly činností lidské společnosti. Tvoří je výrazně menší počet druhů než u přírodního ekosystému. Jsou nestabilní, snadno narušitelné a nemají schopnost autoregulace. Např. zahrada, park.
Geobiomy - v důsledku rozdílného přídělu slunečního záření od rovníku směrem k polárním oblastem
                   vzniklo pásovité uspořádání fauny a flóry

PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY
- vlivem změny podnebí rozlišujeme horizontální(šířkové) pásy (geobiomy) a výškové stupně
               
Horizontální (šířková ) pásovitost                                    
1. Geobiom tropických lesů
a) Tropické deštné lesy,džungle
rozkládá se v rovníkovém podnebném pásu výskyt mezi 0° - 10° severní a jižní šířky, celý rok zde převládá rovníková vzduchová hmota, průměrná teplota je 24 - 28°C a srážkový úhrn okolo 1000 - 3000 mm ,srážky jsou rozděleny v průběhu roku rovnoměrně, je zde vysoká vlhkost vzduchu
oblasti: Afrika- povodí Konga a při Guinejském zálivu,  Jižní Amerika- povodí Orinoka a Amazonky,  indomalajská oblast - v Indonésii, na Nové Guineji a v jižní části západní Indie, na
jako největší producent kyslíku tropický deštný les přímo ovlivňuje složení vzduchu v atmosféře
pro tropické deštné lesy je charakteristické obrovská produkce biomasy a tzv. patrové uspořádání lesa, které může dosahovat až 6 pater
patrovitost - bylinné patro,keřové patro,stromové patro,korunové patro – sahá až do výšky 50m
velká druhová pestrost flóry i fauny (na hektar až 400 druhů stromů)
rostlinstvo - vyznačuje se obrovskou druhovou pestrostí,nejbohatší suchozemský ekosystém např: vzácná dřeva (eben, mahagon), liány,epifysy, kapradiny, orchideje, broméliovité rostliny;na pobřežích oceánů se vyskytují tzv. mangrovové porosty-stromy rostoucí z vody
živočišstvo - druhově chudší než rostlinstvo, liší se dle kontinentů: Afrika-gorily, šimpanzi, kočkodani, plazi, množství žab; Jižní Amerika-lenochod, kapybara, tapír, mravenečník, papoušci, kolibříci,plazi (anakonda) krokodýli, jaguár; Jihovýchodní Asie- orangutan, krajta, tygr, levhart
činnost člověka: oblasti hospodářsky využívány - kácením a vypalováním lesů (globální problém) se získává zemědělská půda® plantáže (ale půdní vrstva je mělká, srážkyÞvyplavení živin, erozeÞznehodnocení, vyčerpáníÞdalší kácení) ,která se ovšem velmi rychle vyčerpává-degraduje, pěstují se tropické plodiny – ovoce,káva,kakao,palmy,.., probíhá zde těžba nerost. surovin (ropy), výstavba sídel,dopravních komunikací …

b) Tropické střídavě vlhké lesy
rozkládají se s subrovníkovém podnebném pásu,na sever a na jih od tropických deštných lesů kolem 20° severní a jižní zeměpisné šířky, v oblastech Asie zasahují i do vyšších zeměpisných šířek, převládá zde tropická vzduchová hmota, vyznačují se kolísáním teplot i srážek během roku (tzv. zenitální děště – závisí na poloze Slunce), střídá se období sucha (trvá 2-3 měsíce, bývá chladnějším obdobím, obdobím vegetačního klidu rostlin) s obdobím vlhka (teplejší období,období růstu vegetace) ® část roku jsou lesy zelené a část opadají
oblasti – viz oblasti trop. deštných lesů, součástí tropických střídavě vlhkých lesů jsou i monzunové tropické lesy nacházející se v  oblastech  jižní a jihovýchodní Asie
rostlinstvo - vyznačuje se menší druhovou skladbou než tropickém lese, v Asii se vykytují porosty bambusu,
živočišstvo - opice,hadi,šelmy – tygr,hyena,vlk,nosorožec, vodní buvol-domestikován, Čína - panda velká…
činnost člověka:  oblasti jsou zemědělsky využívány - plantážnictví - káva,čaj, tropické ovoce, pěstování koření,rýže -  typická jsou terasovitá výšková pole vytvořená člověkem
2.Geobiom savan
savana =rozsáhlé travnaté porosty s roztroušenými keři a stromy
rozkládá se v tropickém podnebném pásu,kde směrem k obratníkům ubývá srážek a  periodicky se zde střídá období dešťů (zenitální děště, viz výše) a období sucha, jednotlivá období jsou delší než v tropických střídavě vlhkých lesích; v období děštů jsou savany zelené – růst a květ vegetace, v období sucha rostliny usychají a často vznikají rozsáhlé požáry,roční úhrn srážek je kolem 200 - 600 mm
oblasti – typický geobiom pro Afriku, J Ameriku (na severu Jižní Ameriky-Venezuela = llanos, na jihu Jižní Ameriky-Brazílie = campos, S Austrálii(scrub). poloostrov Přední Indie
rostlinstvo – odlišné dle kontinentů: Afrika – baobab,akácie; Austrálie –blahovičník (eukalyptus), mimózy (citlivky); okolo vodních toků tzv. galeriové lesy
živočišstvo - nejpestřejší v Africe např:kopytníci- žirafa,zebra,antilopa,pakůň,buvol, šelmy-hyena, lev,leopard,gepard, slon,ptactvo; Austrálie – vačnatci, ptakopysk, klokan – endemické druhy, medvídek koala,pštros emu hnědý,pes dingo; J Amerika – mravenečník, kapibara,tapír; zřizovány národní parky – pytláctví – dnes již hlavně ochrana – turistický ruch
činnost člověka:  oblasti zemědělsky využívány – velké plochy byly rozorány a přeměněny na plantáže -  pěstování zemědělských plodin - bavlník,olejniny,obilniny,káva,kakao nebo jsou využívány jako pastviny,
3. Geobiom pouští
vznikl v oblastech, kde výpar vody několikanásobně převyšuje roční úhrn srážek - největší rozšíření pouští je v subtropickém a tropickém suchém podnebném pásu kolem obratníků Raka a Kozoroha- „horké pouště“, nebo v oblastech kontinentálního (suchého) podnebí mírného podnebného pásu – „studené pouště“ a v oblastech polárního podnebného pásu –„mrazové polární pouště“;tam kde roční úhrn srážek nepřesahuje 250 mm-rozhoduje množství srážek, ne teplota;obecně je zde velký rozdíl teplot během dne:horké pouště-den až 600C,noc u bodu mrazu
oblasti – horké pouště: Afrika – Sahara(největší poušť světa asi 9mil.km2),Namib (pobřežní poušť-působení Benquelského studeného proudu), Kalahari; S Amerika – Sonorská poušť,Mohavská poušť,Údolí smrti; J Amerika – Atacama(pobřežní poušť- působení Peruánského studeného proudu); Austrálie – Velká písečná poušť, Viktorina poušť; Asie – poušť Rub-al-Chálí,poušť Nafúd; studené pouště: Asie – pouště Karakum,Kyzylkum,Aralkum,Taklamakan,Gobi
druhy pouští – dle materiálu, který tvoří povrch pouští, se dělí na kamenité(hamada), štěrkovité (serír), písčité(Afrika-erg,Asie-kum), hlinité,jílovité a solné(Afrika-šott,sebka,J   Amerika-salar
protože jsou srážky velice nepravidelné, nevyskytují se v pouštích stálé vodní toky, ale jen občasné popř. zde najdeme jen vyschlá koryta řek: v Africe vádí a v Austrálii creek
voda se v pouštích vyskytuje jen v místech podzemních pramenů nebo v místech tzv. artézských pramenů (viz Hydrosféra), kde se voda čerpá na povrch, toto místo nazýváme oáza
rostlinstvo – velice chudé a řídké např. sukulenty - tvrdolisté a dužnaté rostliny- kaktusy, akácie
živočišstvo – nejvíce je plazů např. hadi,gekoni, různé druhy hmyzu, štíři,hlodavci,největším zvířetem je  velbloud (byl sem přesídlen z asijských stepí),šelmy – fenek,vlk,pouštní liška,na okrajích pouští lev
více rostlinstva a živočišstva najdeme v přechodných oblastech mezi pouští a savanou v tzv. polopouštích
činnost člověka: území bez významnějšího zemědělského využití, lidé se soustřeďují v uměle zavlažovaných oblastech-v oázách nebo na březích řek(Nil,Niger), živí se zde zemědělstvím – pěstují obilí,zeleninu,palmy – datlová,kokosová,fíkovník a chovají dobytek-velbloud,koza,ovce; v okrajových oblastech pouští dochází vlivem vypásání vegetace k procesu desertifikace =rozšiřování pouští např: oblast Sahelu – jižní okraj Sahary
4. Geobiom  subtropických vždyzelených lesů a křovin
v oblastech mezi 30°- 40° severní a jižní zem. šířky, vyznačuje se většími teplotními a srážkovými amplitudami mezi ročními obdobími,pro podnebí na pevninách je typické horké suché léto (převládá tropická vzduchová hmota) a mírná vlhká zima (převládá polární vzduchová hmota), roční úhrn srážek je kolem 200-800mm
oblasti – okolí Středozemního moře (J Evropa,S Afrika, Blízký Východ),Amerika – Kalifornie, poloostrov Florida, jih Afriky, Austrálie a Japonska
rostlinstvo – přizpůsobeno suchému a horkému létu-tuhé,kožovité listy,plody mají tlustou kůru chránící semena před vyschnutím;vyskytuje se ve formě subtropických vždyzelených listnatých(dub) nebo vždyzelených jehličnatých lesů (borovice pinie,cedr)-původní vegetace;ty byly hlavně ve Středomoří v minulosti vykáceny a nahrazeny druhotnou vegetací tzv.macchie, které tvoří myrta,buxus, oleandr, jalovec,cypřiš,čilimník,pistácie,rozmarín,vavřín,levandule
živočišstvo –žije zde velké množství ptáků, hadů, ještěrek a hmyzu (cikáda)

činnost člověka:  oblasti zemědělsky využívány,podmínky pro zemědělství méně výhodné, typické jsou háje kulturních dřevin (olivovník,fíkovník,dub korkový),dále se pěstují citrusy,vinná réva,bavlník a tabák,
méně úrodné oblasti slouží např. jako pastviny pro chov ovcí,koz a oslů
5. Geobiom stepí
stepi jsou travnaté formace především mírného a částečně subtropického podnebného pásu s převládajícím vnitrozemským (suchým) podnebím,kde malé množství srážek(roční úhrn 300-350mm) znemožňuje růst keřů a stromů,v oblastech s vyšším množstvím srážek se vytvořil přechodný geobiom mezi lesem a stepí tzv. lesostep
oblasti - v severní Americe se nazývají - prérie, v jižní Americe se nazývají - pampy,v Maďarsku puszty, na Ukrajině,v Rusku a Kazachstánu celiny
rostlinstvo – tvoří víceleté trávy(kavyl, kostřava) a cibulovité byliny, pod travnatými porosty stepí se vyvinuly nejúrodnější půdy – černozeměà nejúrodnější světová oblast, v oblasti lesostepí se střídají travnaté porosty s ostrůvky stromů – duby,břízy
živočišstvo – hlodavci-zajíc,hraboš,sysel, hmyzožravci – J Amerika-mravenečník,šelmy-vlk,kočka stepní,kojot,ptáci-drop,bažant,jeřáb,orel stepní,J Amerika-pštros nandu pampový a nandu stepní,S Amerika – bizon, Asie- kůň převalského,velbloud
činnost člověka: oblasti velice intenzivního zemědělství zhledem k výskytu černozemních půd=obilnice světa-pěstují se hlavně obiloviny-pšenice a kukuřice, sušší stepi se využívají jako pastviny
6. Geobiom lesů mírného pásu
na severní polokouli se rozkládá od 40°severní zeměpisné šířky až k polárnímu kruhu, na jižní polokouli zasahují až k 50° zeměpisné šířky, celoročně v něm převládá polární vzduchová hmota- vlhké podnebí(roční úhrn srážek nad 500 mm),dochází zde ke střídání čtyř ročních období
oblasti -  je rozšířen téměř výhradně na severní polokouli v Severní Americe,  Evropě, a Asii, na jižní polokouli jsou jen malé plochy na jihu Chile, Nového Zélandu a na Tasmánii
rostlinstvo - podle místa výskytu rozlišujeme 3 typy lesů
1. opadavé listnaté lesy – nachází se v oblastech s oceánským podnebím(teplejší a vlhčí) a v nižších nadmořských výškách(nížiny,pahorkatiny), jsou tvořeny hlavně buky,duby a javory
2. smíšené lesy – nachází se v oblastech kontinentálního(chladnějšího)podnebí a ve vyšších nadmořských výškách(vrchoviny), jsou tvořeny buky,jedlemi,smrky,habry
3. jehličnaté lesy (tajga) – nachází se v severní části mírného pásu, kde je nejchladnější klima a v horských oblastech,jsou tvořeny modříny,smrky,borovicemi,břízami,rostou zde borůvky a brusinky; tajga je plošně nejrozsáhlejší ekosystém na Zemi – pokrývá asi 12mil.km2
živočišstvo – v tajze je zastoupení živočišstva na všech kontinentech podobné – žije zde medvěd, vlk,liška,rys,prase divoké,jelen,los,srnčí zvěř a mnoho ptactva-tetřev,kožešinová zvěř-sobol,kuna lesní, veverka,bobr,rosomák;živočišstvo listnatých lesů se liší: Eurasie – jelen,srnčí zvěř, medvěd, prase divoké,plazi-slepýš,užovka,zmije;Amerika – vačice americká, skunk,mýval,jelen wapiti, ondatra
činnost člověka: původní hlavně listnaté a smíšené lesy byly vykáceny nebo nahrazeny smrkovými monokulturami,dnes jsou zde pole,pastviny,sídla;území je zcela pozměněné hospodářskou činností člověka, jsou zde klimaticky nejpříhodnější podmínky pro život ®velká koncentrace světového obyvatelstva;tajga je významnou zásobárnou dřevní hmoty a je zde významný též lov a chov kožešinové zvěře
7. Geobiom tundry
oblasti okolo polárních kruhů-subpolární podnebí, převládá zde arktická vzduchová hmota s nízkým úhrnem srážek(do 200 mm/rok),jsou zde dlouhé a chladné zimy(polární noc) a krátká léta - 2-3 měsíce(vegetační období),velké rozdíly teplot v průběhu roku a silný vítr, v létě je nedostatek tepla nahrazen delším slunečním svitem(polární den),tundra se nachází na permafrostu, jehož svrchní vrstva v létě roztává a tak se vytváří rozsáhlé bažinaté oblasti; přechod mezi tajgou a tundrou tvoří lesotundra - porosty zakrslých bříz,borovic …
oblasti – tundra je rozšířena hlavně na severních okrajích Ameriky a Eurasie
rostlinstvo – vzhledem k nepříznivým podmínkám je druhově málo pestré,převládají porosty mechů, lišejníků, travin a zakrslých dřevin- keřová tundra(zakrslá bříza,vrba,brusinky,suchopýr) zvolna přechází v tundru bylinnou, mechovou a lišejníkovou
živočišstvo – zvířena je také druhově chudá, savci a ptáci mají v zimním období bílé zabarvení např. sovice sněžná, bělokur sněžný,zajíc bělák,polární liška,medvěd, sob-byl domestikován, vlétě velký výskyt hmyzu-komár, muchnička a také velký výskyt stěhovavých ptáků-husy,kachny,..
činnost člověka: oblasti hospodářsky málo využívány, území s výskytem permafrostu - dlouhodobě zmrzlé půdy - v letních měsících časté bažiny,rašeliniště; oblasti s výskytem a těžbou nerostných surovin, původní obyvatelé – Inuité a Laponci se živí kočovným chovem sobů
8. Geobiom polárních oblastí
nachází se v arktické a antarktické oblasti, jedná se o polární mrazové polární pustě a trvale zaledněné krajiny,průměrná roční teplota nejteplejšího měsíce je 0°C, nízké teploty a nedostatek vody omezuje rostlinný pokryv na formace mechů a lišejníků
oblasti – oblasti kolem severního (Arktida) a jižního (Antarktida) polárního pólu a přilehlé ostrovy – Grónsko
rostlinstvo – pouze mechy, lišejníky a řasy, v mořích velké množství planktonu
živočišstvo – soustředěno v moři, kde má dostatek potravy(plankton) a na mořském pobřeží,žijí zde velké množství ryb, kytovci - velryba, mořští ptáci – alka, bouřňák,racek, albatros, lední medvěd, ploutvonožci - mrož,tuleň,rypouš sloní; v Antarktidě kolonie tučňáků,
činnost člověka: hospodářská činnost je mezinárodními smlouvami omezena, jsou zde pouze výzkumné stanice ( česká! na Antarktickém poloostrově),byla zde objevena naleziště nerostných surovin ale zatím hospodářsky nevyužívané
Geobiomy moří a oceánů
1. Tropický pás
oceány a moře tropického pásu mají stále vysokou teplotu povrchových vrstev vodymálo planktonu
fauna a flóra je bohatá na počet druhů, rodů i čeledí, ale počet jedinců jednoho druhu je malý
žije zde velké množství endemických medúz a měkkýšů,ryby různých tvarů a barev, létající ryby, žraloci, rejnoci, mořské želvy a hadi, ze savců delfíni, rostlinstvo je zastoupeno řasami, chaluhami – rod Sargassum v Sargasovém moři

2. Mírné pásy
oceány a moře mezi 40 – 600 zem. šířky, teplota vody je závislá na ročním období, ale celkově je nižší než v tropických mořích více planktonu
fauna a flóra nevyniká počtem druhů, ale vyniká počtem jedincův této oblasti jsou světová loviště ryb, hlavně okrajová(šelfová)moře a oblasti výskytu studených mořských proudů
žijí zde ryby sleďovité, treskovité a lososovité,delfíni a kosticový kytovci - velryby

3. Studené pásy
oceány a moře od 600 zem. šířky výšše, po celý rok nízká teplota vody, část vodní plochy je po celý rok pokryta ledem, velké řeky sem přivádějí značné množství sladké vodynízká salinita, voda obsahuje velké množství O2 a CO2 velké množství řas a fytoplanktonu ( potrava pro ryby) proto jsou i zde světová loviště ryb
žijí zde kytovci – velryba, ploutvonožci – tuleň,mrož,rypouš sloní a lední medvědi (viz geobiom polárních obl.)

Výšková stupňovitost
výšková stupňovitost vegetace je způsobená změnou podnebí se stoupající nadmořskou výškou a také orientací georeliéfu vzhledem ke světovým stranám a převažujícímu proudění vzduchu; záleží též na umístění oblasti v rámci podnebných pásů
výškové stupně se proto liší dle oblastí a kontinentů
Výškové vegetační stupně střední Evropy
1. Nížinný stupeň ( do výšky 200 m n.m.)
původní vegetace – dubové lesy(doubravy) byly člověkem z velké části vymýceny a přeměněny na zemědělské plochy,zachovány zbytky lužních lesů
2. Pahorkatinný stupeň (výšky 200 – 500 m n.m.)
původní vegetace – dubové a dubovo-habrové lesy byly též člověkem z velké části vymýceny a přeměněny na kulturní zemědělsky využívanou krajinu, byla změněna druhová skladba lesů – smrkové a borové monokultury
3. Podhorský stupeň (500 – 800 m n.m.)
původní vegetace – bukové a jedlobukové lesy též z velké části vykáceny a přeměněny na smrkové monokultury
4. Horský stupeň (800 – 1 200 m n.m., v Karpatech do 1 500 m n.m., v Alpách do 1 800 m n.m.)
původní vegetace – jedlobukové a smrkové lesy z velké části zachovány a sahají až k horní hranici lesa
5. Subalpinský stupeň (1 200 – 1 900 m n.m.)
původní vegetace – kosodřevina, místy jsou porosty jalovců, ojediněle borovice limba, modříny a vrby, na vykácených plochách vznikly horské pastviny
6. Alpinský stupeň ( 1 900 – 2 200 m n.m.)
původní vegetace – travnaté a bylinné porosty, na skalách mechorosty a lišejníky
7. Subnivální stupeň ( 2 200 – 2 500 m n.m.)
oblasti tvoří jen skály bez vegetace, tento stupeň je vyvinut jen v Karpatech a Alpách
8. Nivalní(sněžný) stupeň ( nad 2 500 m n.m.)
stupeň věčného ledu a sněhu, strmých skalních štítů, stupeň je vyvinut pouze v Alpách

nejvýrazněji jsou výškové  vegetační stupně vyvinuty v rovníkových oblastech velehor – např. v Africe na Kilimandžáru a v jihoamerických Andách

Biosféra a člověk
- biosféra byla člověkem nejvíce pozměněna
- s nástupem zemědělství docházelo k mýcení a vypalování lesů a vznikla tak půda využívaná k pastvě a pěstování plodin. Odlesnění způsobuje urychlení eroze a odnos půdy. V současné době jsou nejvíce postiženy kácením tropické deštné lesy. Bylo vyhubeno mnoho rostlinných i živočišných druhů. Ekosystémy přírodní se mění na umělé, porušením přirozené rovnováhy došlo k přemnožení škůdců. Ke změně přispěla i výstavba lidských sídel a budování dopravních sítí.

Přírodní oblasti Země
1. Přírodní oblast tropů
- zabírají asi 40% plochy zemského povrchu. Patří k ní podstatná část Afriky, značná část jižní Ameriky, část Asie a okrajově, jih Severní Ameriky a sever Austrálie
- rozdělujeme ji podle rázu klimatu, vegetace a půd na 3 části: vlhké tropy, střídavě vlhké tropy a aridní oblast (ležící na rozhraní tropů a subtropů v oblasti obratníků)
Vlhké tropy se rozkládají v oblasti kolem rovníku. Zahrnují Amazonskou nížinu, pobřeží Guinejského zálivu, Konžskou pánev a většinu ostrovů v Indonésii
Střídavě vlhké tropy se rozkládají na sever i jih od vlhkých tropů (střední Afrika, Jižní a Střední Amerika, jižní a jihovýchodní Asie a sever Austrálie)
o vlhké savany – se stále zelenými lesy podél řek
o suché savany – z vysoké trávy vystupují jednotlivé stromy (v Africe baobaby, v Austrálii eukalypty)
o tropické monzunové oblasti – zvláštní typ střídavě vlhkých tropů (Přední a zadní Indie)
Aridní oblasti – kolem obratníků, kde se nacházejí nejrozsáhlejší pouště. Pouště jsou lemovány polopouštěmi, které přechází v suché stepi
2. Přírodní oblast subtropů
- subtropy se nacházejí mezi obratníky a 40. šířkovým stupněm.
- dělíme je na 3 odlišné celky: subtropy záp. a vých. krajů kontinentů, subtropy vnitrozemské
Subtropy západních krajů kontinentů – teplé, slunečné a suché léto a mírná deštivá zima (jižní Evropa, jihozápadní Asie)
Subtropy východních krajů kontinentů – na rozdíl od západních suché období v zimě, srážky v letním období. Srážky umožňují výskyt stále zelených lesů, které směrem na sever přecházejí v lesy opadavé a smíšené. Na jihoamerickém území převládají vlhké savany (Čína, Japonsko, Korea, Filipíny, Florida, jih Brazílie, jihovýchod Afriky a Austrálie)
Vnitrozemské subtropy – horké, suché léto a chladná zima. Klesá množství srážek, zvyšují se rozdíly teplot mezi dnem a nocí, létem a zimou. vegetace má charakter stepí, polopouští až pouští
3. Přírodní oblast mírného pásu
- na S polokouli zaujímá rozsáhlé oblasti mezi 40. až 60. stupněm (většina území Evropy, Asie a S Ameriky), na J polokouli zabírá pouze J část J Ameriky, Tasmánii a jižní ostrov nového Zélandu.
- rozdíly klimatu, vegetace a půd souvisejí se zem. šířkou a se vzdál. od moře
Oblast mírného oceánského podnebí – mírné léto i zima, dostatek srážek, původní vegetace: opadavé listnaté a smíšené lesy
Oblast přechodného podnebí – zvyšují se teplotní rozdíly mezi létem a zimou a snižuje se množství srážek, typické střídání čtyř ročních období, původní vegetace: smíšené lesy (záleží na nadmořské výšce)
Oblast kontinentálního podnebí – značné teplotní rozdíly mezi létem a zimou. Zimy dlouhé a studené, léta jsou krátká a horká
o tajga – severské jehličnaté lesy, souvislý pás v Kanadě, Švédsku, Finsku a Rusku
o step – J Rusko, Ukrajina, Kazachstán, Mongolsko, SV Čína, severoam. prérie, jihoam. pampy)
4. Polární a subpolární oblasti
Arktida – S část patří do oblasti mrazových pouští, J okraje do pásma tundry, lesotundry a tajgy
Antarktida – jádro tvoří zaledněný kontinent, podnebí je extrémně studené a suché

Žádné komentáře:

Okomentovat