-politická mapa je dynamicky měnící se struktura
-mezi nejméně stabilní oblasti patří Evropa a naopak stabilní je Čína
-nejstarší sídlené známé a prozkoumané území bylo středomoří a malá Asie (Mezopotámie, Sýrie, Řecko, Řím, Egypt,..)
-přirozená lidská zvídavost nutila starověké národy podnikat námořní plavby
-změny politické mapy jsou podmíněny významnými politickými událostmi
kolonialismus
• hledání nových odbytišť pro výrobky
• rozšiřování poznaného světa
• kolonizátoři: Španělé (J, S Amerika), Francouzi (Afrika), Portugalci (J Amerika), Angličané (Indie), Nizozemci (Indonésie), Japonci (JV, V Asie)
• došlo k přerozdělení světa, přímořské státy mají větší vliv
• dovoz orientálního zboží
po 1. světové válce
• Německo ztrácí kolonie (Nigerie, Kongo, Samoa, Marshalovy ostrovy, …)
• rozpad Rakouska – Uherska
• 1922 – vznik SSSR, velký vliv na světové dění
po 2. světové válce
• bipolární rozdělení světa Z X V
• období Studené války USA+ Západní Evropa X SSSR+ satelitní státy
• dekolonializace – 1960 Rok Afriky, 17 států se osamostatnilo
• zůstává neokolonialismus – ekonomická závislost
po roce 1989
• konec Studené války – demokratizace, převraty socialistických republik
• pád Berlínské zdi, konec bipolárního rozdělení světa
• rozpad SSSR – 15 nástupnických států
• 1990 – sjednocení Německa
• rozpad Jugoslávie, ČSR
• vznikají další samostatné státy – Namibie, Eritrea, Timor
nejnovější změny
• Kosovo
Dělení států ,dle různých kritérií
základní jednotkou je svět, dá se rozdělit na kontinenty
menšími jednotkami jsou státy, dají se různé klasifikovat
196 nezávislých států a 27 závislých území
1. podle polohy
42 států se nedotýká moře, zbytek přímořské země
vnitrozemské státy
• Amerika: Bolívie, Paraguay
• Afrika: Čad, Niger, Středoafrická republika, Rwanda, Lesotho, Uganda
• Asie: Kazachstán, Afghánistán, Mongolsko, Bhútán
• Evropa: ČR, Švýcarsko, Slovensko, Lucembursko, Makedonie
pozor: Vatikán je přímořský stát
2. podle rozlohy
největší – Rusko, Kanada, Čína, USA, Brazílie, Austrálie, Indie, Argentina
nejmenší – Vatikán, San Marino, Angora, ostrovní státy
3. podle počtu obyvatel
nejen podle počtu, ale také podle hustoty zalidnění
nejvíce ob. – Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie, Pákistán, Rusko, Japonsko, Bangladéš, Nigérie
4. podle vnitřní národnostní jednosti
jedno-národnostní státy – Portugalsko, Itálie, Japonsko
dvou-národnostní státy – Německo, Bulharsko
více-národnostní státy – USA, Rusko, Indie
index etnické homogenity
5. podle formy vlády
rozlišujeme dvě základní politické formy státu, monarchii a republiku.
v současném světě je víc republik
republiky mohou být :
• Parlamentní - pravomoci prezidenta jsou značně omezeny ve prospěch parlamentu, vlády a jejího předsedy (např. v Maďarsku-předseda vlády, nebo v SRN-kancléř); má většina zemí Evropy ( Finsko, Portugalsko, Řecko, aj.)
• Prezidentské - prezident je obvykle přímo volen, vytváří si vládní kabinet, v jehož čele stojí; parlament má pravomoci pouze ve sféře legislativní; výkonná moc je značně nezávislá na parlamentu; (v USA, Francie, Polsko)
• Parlamentně-prezidentské - přechodný typ; vláda je závislá na důvěře parlamentu, v čele stojí předseda (premiér);postavení prezidenta je významně posíleno-určuje politickou linii státu a je na parlamentu nezávislý (Francie, Rusko, některé státy SNS, Egypt, Senegal, aj.)
Monarchie – hlavou státu je panovník a dělíme je na:
• Parlamentní (konstituční) - úloha panovníka je většinou jen reprezentativní (např. v Británii, Dánsku, Norsku)
• Absolutní - označovaná jako teokratická absolutní monarchie (vláda ve jménu Boha); v současnosti jsou pouze 4 - Saudská Arábie, Omán, Spojené arabské emiráty a Vatikán (v čele stojí papež)
6. Státy podle způsobu vlády
demokratické režimy - státní moc odvozena od lidu, který má možnost se účastnit politického rozhodování (volby, referendum); existuje více politických stran (pluralitní systém) mezi nimiž panuje soutěživost; dělba moci je ve státě rozdělena na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní; ústava zajišťuje občanská práva a svobody; většina států světa
autokratické (totalitní, diktátorské) režimy - typickými příklady totalitních systémů byly fašistické a komunistické diktatury; dnes existují totalitní režimy v několika zbývajících komunistických státech a ve vojenských diktaturách např. v Barmě a v Súdánu
7. Státy podle územní organizace
unitární (jednotné) - mají jednu soustavu nejvyšších orgánů státní moci a správy a jedinou ústavu
složené (federativní, spolkové) - v těchto státech existují vedle společných nejvyšších státních orgánů i menší útvary (země, státy, republiky, provincie), které mají vlastní mocenské orgány; pravomoci jsou vymezené ústavou a v jednotlivých státech se liší; např. autonomie jednotlivých států USA, zemí v Německu nebo kantonů ve Švýcarsku je značná, naopak států ve Venezuele či v Nigérii malá.
8. podle stupně hospodářského vývoje
nejvyspělejší: Japonsko, USA, státa EU, některé ropné státy Spojené Arabské Emiráty, Saudská Arábie, Brunej
středně rozvinuté: státy východní Evropy, jižní Amerika
nově industrializované: Argentina, Brazílie, Mexiko, Chile, Uruguay, Venezuela, Portoriko a především země v jihovýchodní a východní Asii
málo rozvinuté státy
nejchudší země světa
9. podle řízení hospodářství
tržní nebo centrálně plánovaná ekonomika
Mezinárodní organizace
státy už nevystupují jednotlivě, sdružují se do nadnárodních organizací
• politické: Commonwealth,
• ekonomické: OPEC, NAFTA, G7 (8)
• vojenské: OBSE, NATO
• smíšené: EU
• ostatní: UNESCO,
Organizace spojených národů (OSN)
-byla založena v dubnu 1945 v San Franciscu
-základním dokumentem je charta OSN, stanovuje cíle a zásady spolupráce členských států
udržet světový mír, rozvíjet přátelské vztahy mezi státy a národy, podporovat hospodářský a sociální rozvoj, posilovat úctu k základním lidským právům a svobodám
-téměř všechny nezávislé státy světa jsou členy OSN
-mají své zastoupení v hl. sídle v New Yorku v Ženevě a Vídni
-při OSN pracují četné organizace, výbory a komise, které mají svá sídla v různých městech světa
-Hospodářská a sociální rada, Mezinárodní soudní dvůr, Mezinárodní měnový fond (IMF), -Organizace pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Světová zdravotnická organizace (WHO)
Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA)
-dosud největší zóna volného obchodu na světě vznikla v roce 1994
-sdružuje USA, Kanadu a Mexiko
-Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC)
-G7
-7 průmyslově nejvyspělejších států světa (USA, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Francie, Itálie)
-Globalizace
-zkracování vzdáleností, snadná dostupnost, cestování
-míšení kultur, národů a náboženství
Žádné komentáře:
Okomentovat