-je vědní obor socioekonomické geografie, který se zabývá studiem rozmístění průmyslu a územní strukturou průmyslové výroby
-§průmyslová výroba tvoří základ světového hospodářství a je odvětvím materiální výroby
-průmysl se dělí na těžební a zpracovatelský
-je součástí sekundární (těžební) a terciální (zpracovatelský) sféry
-nosilet technického pokroku
-ve vyspělých zemích je produkce průmyslové výroby kolem 75%
-vyspělost průmyslu odráží i vyspělost daného státu
-negativní dopad na životní prostředí
Vývoj
-průmysl se začíná vyvíjet za dob průmyslové revoluce (2. pol. 18. století v Anglii), kdy je jsou -lidské zdroje nahrazovány stroji, to způsobilo vlnu nevole mezi lidmi
hospodářství je založeno na továrním průmyslu
-začínají se objevovat rozdíly mezi jednotlivými částmi světa
-dochází k negativnímu působení na kvalitu životního prostředí
-v socialistických zemích zaměřenost na těžký průmysl (hutní kombináty),po přechodu na tržní hospodářství proběhla restrukturalizace z těžkého průmyslu
tendence vývoje: recyklace surovin, posílení vědy a techniky, nové materiály, zmírnění následků a dopadů na krajinu, zmenšování rozdílů mezi rozvojovými a vyspělými zeměmí
Lokalizační faktory
-přírodní charakter
zdroje nerostných surovin a paliv, voda (hutnictví, chem. Průmysl, papírnictví), klimatické poměry
-socioekonomický charakter
trh, pracovní síla, doprava, věda,
rozhodující je rozmístění průmyslové výroby
Rozmístění průmyslu
Významným činitelem pro rozmístění je věda (vznik vědeckovýzkumných parků – Technopolis, zahrnují laboratoře, výzkumné závody apod.)
Má střediskový charakter – základem je průmyslový závod, který má vazby a vztahy na své okolí, závody se mohou seskupovat a vznikají průmyslové komplexy
Důležitá je i kvalifikovanost pracovních sil, tradice (strojírenství)
Významné průmyslové komplexy se nacházejí v přístavech, díky dovozu surovin a paliv (Rotterdam)
Nejvýznamnější průmyslové oblasti světa:
Severovýchod USA – mezi Velkými jezery a pobřeží Atlantského oceánu
Západní Evropa – Anglie, Benelux, Francie, Německo, severní Itálie
Japonsko – ostrovy Honšu a Kjušu
Těžební průmysl
Základna průmyslové výroby
Je závislý na nerostných zdrojích (těžbu ovlivňuje kvalita, dostupnost, úložní podmínky)
Objemy těžny nerostných surovin jsou velice rozdílné
Největší je těžba uhlí, ropy, a železné rudy
Nejmenší je těžba zlata
Nejvýznamější oblasti těžebního průmyslu
Horská oblast na západě USA – uhlí, barevné kovy, železné rudy
Pobřeží Mexického zálivu USA – ropa, zemní plyn, síra
Sibiř – rudy a paliva
Východ Číny – ropa, uhlí, železná ruda
Severozápad Austrálie – železná ruda, bauxit, mangan, diamanty
Těžba rud a nerudných surovin
USA – železná ruda, měď, olovo, zinek, fosfority, síra, draselné soli
Austrálie – bauxit, železné rudy, titan, mangan, diamanty
Kanada – zinek, uran, nikl, stříbro, azbest a draselné soli
J.A.R. – chrom, mangan, venad, měď, nikl, platina
Rusko a Ukrajina – železné rudy, chrom, měď, nikl
Těžba uhlí
Asi 66% zásob uhlí se nachází na území USA, Rusko, Austrálie, Německo a Velké británie
Nejrychleji roste těžba v Číně
Největšími producenty jsou čína, USA a Indie
Černé uhlí – Apalačské pohoří, J.A.R.
Hnědé uhlí – Německo, Španělsko, Indie, Čína, Rusko
Těžba ropy
2/3 exportu zajišťují státy Středního a Blízkého východu
největší producent je Saudská arábie (Perský záliv)
Rusko, USA, Kanada
Japonsko je závislé na dovozu ropy
Těžba zemního plynu
Ekologicky velmi čisté palivo, kryje cca 20% světové spotřeby energie
Největší zásoby zemního plynu jsou v Rusku a v jihozápadní Asii
2. místo – Spojené státy (Texas, Luisiana)
3. místo – Kanada ( Alberta)
exportéři : Rusko, Kanada, Nizozemsko, Norsko
dovozci: Německo, USA, Francie
Energetika
Široké možnosti využití (teplo, pohon strojů, osvětlení)
Tepelné elektrárny –60% světové produkce, budovány v blízkosti hlavních spotřebitelů
Hydroelektrárny –20% světové produkce, budují se na vodních tocích, v energetických soustavách plní režimovou funkci (Tři soutěsky- Čína, Itaipú- Brazílie, Grand Coulee – USA, Sajanská – Rusko)
Jaderné elektrárny –19% světové produkce, umisťují se do oblastí s velkou spotřebou elektřiny, musí byt budovány na geologicky nepropustném podloží a v blízkosti vodního zdroje
Těžba uranu: Kanada, USA, Austárlie, Francie
Netradiční zdroje – geotermální energie, přílovová energie, sluneční emergie, vítr (jen lokální význam)
Podle světadílů vede v produkci elektřiny Evropa před Severní Amerikou a Asií
Zpracovatelský průmysl
Zpracování surovin, polotovarů průmyslového i zemědělského původu, údržba a oprava výrobků a zařízení
Těžký průmysl
Hutnictví (metalurgie)
Hutnictví železa a oceli
K největším výrobcům surového železa i producentům oceli patří: Čína, Japonsko, Rusko, USA a Ukrajina
Použití i šrotu jako surovina při výrobě
Nejkvalitnějši železná ruda je ve Švédsku
Rozvinuté ekonomiky se soustřeďují na kvalitní ocel a válcové materiály, rozvojové země pak na běžné druhy kovu
Hutnictví neželeznýcho kovů
Pouze 5% objemu výroby hutnictví železa, ale má obrovský význam
Na hutnictví hliníku, mědi (Chile,Zimbabwe), zinku, a olova připadá 96% objemu celé barevné metalurgie
Základní surovinou k výrobě hliníku je bauxit (nachází se na pobřeží Guinejského zálivu a v karibské oblasti)
Největším výrobcem hliníku jsou USA, Rusko, Kanada, Čína
Zlato – Austrálie
Stříbro - Mexiko
Strojírenský průmysl
Vedoucím odvětvím průmyslové výroby
Vyrábí výrobní prostředky zabezpečující mechanizaqci, automatizaci a řízení hospodářství
Rozsáhlá technická úroveň je ukazatelem vyspělosti jednotlivých zemí
Velká rozmanitost výrobků
Členění odvětví:
Všobecné strojírenství – výroba obráběcích strojů, průmyslové zařízení (Japonsko, Německo, Rusko, USA)
Dopravní strojírenství – výroba lodí, automobilů (patří mezi nejvýznamější složky průmyslu,výroba automobilů v Západní evropě, Severní Americe a Japonsku)
Státy a značky:
Německo: Audi, BMW, Opel, Mercedes, Porsche, Volkswagen
Francie: Citroen, Renault, Peugeot
Švédsko: Volvo
Španělsko: Seat
Itálie: Alfa Romeo, Lamborgini
USA: Ford (Detriot), Chrysler
Japonsko: Mazda, Honda, Mitsubischi, Nissan
Korea: Hyundai
Indie: Tata
Elektronika a elektrotechnika – rozšířena po celém světě a stala se důležitým oborem v řadě rozvojových zemí („asijští tygři“ – nově industrializované státy Tchaj-wan, Jižní korea, Hongkong) známé světové značky směřují do těchto zemí své továrny a know-how díky levným pracovním silám
Důležitá vysoká kvalifikovanost
Optika - Japonsko, Německo
Kancelářská technika a počítače
Nokia, Philips, IBM, Apple, samsung, Siemens
Chemický průmysl
Výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok a hospodářství
Je velice náročný na vodu, proto jsou významné chemické kombináty směřovíny na řeky se stabilním průtokem
Je významný pro nahradu přírodních materiálů syntetickými
Jeden z hlavních činitelů rozvoje výroby potravin
Petrochemie: Perský záliv (Saudká Arábie, Kuvajt, Katar), Kanada, USA, záp. Evropa
Hnojiva: dusíkatá a fosforečná: Čína, USA, Rusko
Kyselina sírová: Čína, USA, Japonsko
Plasty:(široké uplatnění – stavebnictví, obalová technika) USA, Japonsko, Německo
Chemická vlákna: (výroba syntetického kaučuku, přírodní buničiny)
Spotřební průmysl
Vyroba produktu krátkodobé i dlouhodobé spotřeby
Textilní průmysl
Dominuje bavlnářství obzvláště v rozvojových zemích
tkaniny z chemických vláken,hedvabí, vlněné tkaniny se vyrábějí hlavně ve vyspělých zemích
hlavními producenty pletařských výrobků jsou USA, Japonsko, Čína
Oděvní a obuvnický průmysl
Světová střediska mody: Paříž, New York, Miláno, Londýn
Značky: Luis Vuitton, Diesel, Benetton, Prada, Dior, Adidas
Kožešnický a kožedělný průmysl
Náročné na lidskou práci a kvalifikovanost
USA, Německo
Klenotnický průmysl
Vysoká kvalifikovanost pracovních sil (ruční práce), malá mechanizace
Indie, Španělsko, Itálie, Řecko
Nábytkářský průmysl
Soustředěn ve vyspělých státech
Hlavními producenty USA, Německo, severské země
Žádné komentáře:
Okomentovat