- ve vodě vznikl život, přítomností vody naše planeta vyniká
- voda je přírodní zdroj, člověk potřebuje vodu nekontaminovanou a sladkou
- je součástí fyziogeografické sféry (+ socioekonomická sféra = krajinná sféra) společně s ostatními geosférami ( atmosféra, pedosféra, biosféra, litosféra, kryosféra)
krajina = výhřez krajinné sféry, který obsahuje části všech geosfé
- hydrologie = nauka o vodstvu
hydros = voda, sféra = obal
- poměr vody a souše = 71:29
západní polokoule 91:9
východní polokoule 51:49
- poměr slané a sladké vody => 97:3
- spotřeba vody na osobu: až 180 litrů denně
Koloběh vody
- základní přičinou vyvolávající oběh vody vkrajině je sluneční záření, které ohřívá povrch Země a způsobuje výpar, dále je koloběh podmíněn gravitací
- při poklesu teploty dochází ke kondenzaci (plynné skupensví - kapalné) nebo k sublimaci (plynné skupenství - pevné) vodních par
- za příznivých okolností se voda může vracet na zemský povrch ve formě srážek
a) velký koloběh vody: oběh mezi oceánem, pevninou a atmosférou
b) malý koloběh vody: systém atmosféry, oceán nebo pevnina, oceán
Rozložení vody na zemském povrchu
- voda (71%=100%)
-slaná (94%)
-sladká (6%)
-podpovrchová (1,7%) ---- podzemní a půdní
-led (4,3%)
-povrchová a atmosférická (0,03%)
-povrchová (0,029%)
-atmosférická (0,001%)
-řeky (0,00015%)
Povrchové vody
- řeky, jezera, přehrady, rybníky, moře, oceány
- veškerá voda na pevnině v kapalném stavu = hydrografická síť
- největší objemy vody v kapalném skupenství stékají po zemském povrchu (tekoucí voda); vytvářejí se tak potoka a řeky, které tvoří dohromady celkového objemu říční síť: ta se skládá z hlavního toku a jeho přítoků
- vodní tok = řeka a její přítoky
a) horní tok: užší, hlubší koryto
b) střední tok: širší koryto
c) dolní tok: nejvyužitelnější
- ron = neorganizovaný vodní tok
- bystřina = rychlejší, divočejší, cistší vodní tok
- delta = typ ústí řeky do moře (jezera) tvořený plochým náplavovým kuželem trojúhelníkového tvaru
- meandr = říční zákrut vytvořený bočnou erozí řeky
- úmoří = oblast, kde se řeka vlévá do moře; ČR patří do ůmoří Severního moře, Černého moře a Balstkého moře
- voda se značí kategoriemi I. – IV.
- souš: 79% - odvodňováno do moří
21% - bezodtoková oblast (Čadské jezero, Aralské j.)
Základní charakteristika vodního toku
- délka: vzdálenost mezi pramenem a ústím
- spád: výškový rozdíl mezi dvěma libovolnými body řeky (pramen, ústí)
- povodí: plocha území, z které tok odvádí veškerou vodu (tzn. povrchovou i podpovrchovou)
- rozvodí: hranice mezi dvěma povodími
- hustota říční sítě: poměr délky všech toků k ploše povodí- průtok: množství vody, které protěče průtočným profilem za 1s-1m3
- vodní stav: výška vodní hladiny nad zvoleným pevným bodem
- specifický odtok: množstvá vody, které odteče průměrně z povodí za 1 sekundu
- řádovost toků: počet posloupných zaústění počínaje od oceánu (tok nejvyššího řádu je vždy tok ústící do oceánu, jeho přítoy jsou toky nižšího řádu)
- odtoková výška: vrstva vody rovnoměrně rozložená na ploše povodí, která odtekla za určité období (1 rok)
- koeficient odtoku: číselná hodnota udávající poměr mezi výškou odtoku a srážek nebo objemem odtoku a srážek
- odtoková výška kontinentů: poměr odtoku za rok k ploše kontinentu
největší - oceánie, J. Amerika
nejnižší - Austrálie, Afrika
Režim odtoků
- odtok je závislý na mnoha činitelích:
a) podnebí oblasti (množství srážek, teplota vzduchu, výpar)
b) geologické podloží (propustnost či nepropustnost hornin pro vodu)
c) georeliéf (ovlivňuje odtok svou členitostí, skoln svahů, nadmořskou výškou)
d) druh a typ půd
e) ráz vegetace (zvláště výskyt rozsáhlých lesů)
- režim odtoku vodních toků:
1. rovníkový: poměrně vyrovnaný po celý rok (stále stejně vody), max. Průtok po celý rok – např. Amazonka, Kongo, Orinoko
2. monzunový: vysoký průtok v letních měsících a v období monzunovývh dešťů, spojeno se záplavami – např. Indus a Mekong, Ganga
3. režim suchých řek: občasně tekoucí řeky (creek, vádí), nevyrovnaný stav po celý rok “periodické řeky“
4. ledovcový: v létě při tání ledovců – např. Rhöna
5. sněhovo-dešťový: režim sibiřských a kanadských řek s hlavním zdrojem tajícího sněhu- např. Ob, Jenisej, Yukon; konec jara až léto - způspbují záplavy, když zamrzaji dolní toky - střední tok záplavy
6. vysokohorský sněhovo-dešťový: konec jara až léto – např. Dunaj
7. dešťovo-oceánský: u západoevropských řek v zimě – např. Temže, hlavním zdrojem jsou srážky v oceánu
8. sněhový: u nížinných řek východní Evropy, jaro – např. Volha
9. jezerní typ se zpomaleným oběhem vody
Klasifikace řek
1) řeky alpského typu: největší výška vodní hladiny je v červnu (dokází k tání ledovců)
2) řeky středoevropského typu: největší výška vodní hladiny v březnu
Říční síť
- v povodí je uspořádána velmi různorodě v závislosti na informačních vazbách v neživé přírodě (např. sklonu georeliéfum, síti zlomů)
- půdorysy říčních sítí vytvéřejí charakteristické tvary a obrazce:
1. asymetrická síť 2. stromovitá síť 3. vějířovitá síť 4. prstencovitá síť 5. mřížovitá (pravoúhlá) síť 6. radikální rozbíhavá síť
Jezera
= libovilná přírodní sníženina naplněná vodou
- jezera dělíme podle vzniku jezerní pánve např. na hrazená, kotlinovitá, údolní, sesuvová a smíšená
- dělení jezer:
a) jezera tektonického původu (příkopová propadlina) – Bajkal, Malawi, Tanganika
b) jezera ledovcového původu - Černé j., Štrbské pleso, skandinávská jezera
c) Jezera sopečného původu (kráterová jezera) – Nikaragua, jezera západní části USA
d) jezera říčního původu- hrazená jezera; v dektě řeky Mississippi
e) jezera krasového původu – jezera v Moravském krasu
f) jezera smišeného původu – podílí se více vlivů (činitelů)
- mokřady = území trvale zatopené vodou
rašeliniště: k topení, zahradničení; např. Červenohorské sedlo
slatiniště: na kyselých půdách
Tip: Vodo instalo Brno - Voda Topení Plyn, děkujeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat