-směs plynů, tuhých a tekutych částic
-hlavními složkami jsou dusík (78%), kyslík (21% vzniká díky fotosyntéze) a ostatní latky jako argon (0,93%), oxid uhličitý a z pevných a tekutých částic je to voda (v jakémkoliv skupenství), mikroorganismy, půdní částice, kosmický prach, krystaly solí (zejména mořské), produkty vulkanické činnosti, pylová zrna, saze, oxidy síry, dusíku atd.
-většina těchto částic slouží jako kondenzační jádra v procesu tvorby dešťových kapek
-atm. pohlcuje a odráží tepelné záření = skleníkový efekt, zabraňuje průniku škodlivého záření z vesmíru
VERTIKÁLNÍ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY
- podle výšky mění atm. své fyzikální vlastnosti (tlak, hustota, teplota, vlhkost)
Troposféra
-nejnižší vrstva atm., u zemského povrchu (průměrně 14 km) => nad póly 9 km, nad rovníkem 17 km
-bezprostředně ovlivňuje povrch země (déšť, vítr), nejvyšší hustota a tlak
-do 90% hmoty atmosféry
-pokles teploty s výškou o každých 100m.n.m. více o 0,65°C méně (teplotní gradient)
Stratosféra
-do 40 km, ve výšce 25 km se nachází vysoká koncentrace ozónu – ozonosféra (chrání člověka před škodlivým zářením z kosmu, avšak vlivem antropogenní činnosti – exhalaty je snížená koncentrace ozónu)
Mezosféra
-do 80 km, teplota klesá až k -100°C
Termosféra
-do 800km, obrovský nárust teploty (ve výšce 200 km je teplota asi 500°C, ve výšce 600 km je teplota 1500°C)
-částice mají obrovskou kynetickou energii, výskyt polární záře => jonizace vzduchu
Exosféra
-nad 800 km, podobá se vákuu, pozvolný přechod do vesmíru
Sluneční záření v atmosféře
-ultrafialová složka (krátkovlnné záření)
-viditelné světlo (spektrum)
-infračervená tepelná složka (dlouhovlnné záření)
Tepelná bilance v atmosféře
-celkový ráz rozložení teploty na zemi ovlivňují klimatografičtí činitelé:
• nadmořská výška
• zeměpisná šířka
• rozložení pevnin a oceánů
• celkový oběh atmosféry (mořské a oceánské proudy)
-vlastnosti zemského povrchu souvisí s albedem a činností člověka
-výsledkem je:
• podnebí (klima) – dlouhodobý stav atmoséry
• počasí – okamžitý stav ovzduší na daném místě
OBĚH ATMOSFÉRY (PROUDĚNÍ VZDUCHU)
-rozdílný přísun slunečního záření a různé vlastnosti zemského povrchu způsobují na zemi nerovnoměrné rozložení tlaku vzduchu
-snahou tyto rozdíly vyrovnávat dochází k proudění vzduchu => fouká vítr
-tlaková výše – oblast studeného vzduchu
-tlaková níže – oblast teplého vzduchu
-vlivem zemské rotace (Coriolisova síla) dochází ke stáčení vzdušných hmot na severní polokouli doprava, na jižní polokouli doleva
-vzduchové hmoty – objem vzduchu, který má nějakou vlastnost
-podle teploty je dělíme na : teplé a studené
-podle povrchu na : pevninské a oceánské
-podle umístění na : arktické, polární, tropické a rovníkové
-hranice mezi vzduchovými hmotami se nazývají fronty
MÍSTNÍ CIRKULACE
-tlakové útvary vznikající na styku atmosferických hmot
-Anticyklóna (oblast tlakové výše – jižní polokoule, ve směru hodinových ručiček)
-Cyklona (oblast tlakové níže – severní polokoule, proti směru hodinových ručiček)
FRONTA
-hranice mezi vzduchovými hmotami (místo, kde se stýká studený a teplý vzduch)
-dochází ke změně počasí
-teplá fronta: vydatně prší
-studená fronta: velká mračna, bouřky (vyčistí se obloha)
-okluzní fronta: atmosférická fronta, která vznikne, když studená fronta dostihne frontu teplou, přičemž teplejší vzduch je vytlačován do vyšších hladin
MÍSTNÍ VĚTRY
Blizard – v Severní americe
Buran – Rusko, sibiř – prudký vítr
Mistrál – Francie
Fén, Bora – padaví vítr z hor – Evropa
Bríza – na pobřeží
Monzun – nejtypičtější proudění V, JV, J Asie (letní – oceán => pevnina, vlhký, přináší vydatné srážky; zimní – pevnina => oceán, suchý)
OZÓNOVÁ DÍRA
-největší nad Antakrtidou, klinické změny nejdou zastavit ani zpolamlit
-její vznik je způsoben halogeny, freony
-Montreálský protokol o omezení užívání freonů
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ
-je způsobeno spalováním fosilních paliv, které způsobují skleníkový efekt
-důsledkem jsou častější zemské aktivity (povodně, sucho, zemětřesení, tání ledovců, vichřice)
-následky: zánik chladnomilných rostlin
• menší rozdíl denních a nočních teplot
• nejvíce srážek v zimním období
-Kjotský protokol o snožování emisí
ATMOSFERICKÉ PORUCHY
Bouřka
-soubor elektrických, akustických a optických jevů spojený s bouřkovými mraky
-doprovázena lijáky, krupobitím,větrnými a sněhovými smrštěmi
Tropická cyklóna
-oblast extrémně nízkého tlaku, která vznikla v tropických oblastech oceánů (hurikán, tajfun, uragán, orkán, cyklón)
-atm. výr s ničivými účinky, v=400km/h
Tornádo
-jeden větrný vír, je spojen s bouřkovým mrakem
-trychtýřovitě dopadá na zemi,
-velmi ničivá v USA
PODNEBNÉ PÁSY ZEMĚ
- výsledek působení klimatogeografyckých činitelů
Ekvatoriální
-průměrná teplota 24-28°C
-malé výkyvy teplot jen asi 15°C
-téměř bezvětří, vysoká vlhkost
-tropické lijáky v poledne (na pevnině), v noci (nad oceány)
Subekvatoriální
-letní monzun
• vlhký, deštivý, teplý
• jde od moře na pevninu
-zimní monzun
• jde z pevniny na moře
Tropický
-nejvyšší teploty, prům. 30-39°C
-přehřátý, minimum srážek, velké výkyvy teplot
-suché léto, vlhká zima
Subtropický
-př: Asie
-západ – horké suché léto, deštivá zima
-východ – suchá zima , vlhké léto
Mírný
-velmi proměnlivý, velké proudění vzdušných hmot
-oceánský – vlhká zima, menší rozdíly teplot ( Anglie)
-kontinentální – sucho, vysoké rozdíly teplot ( Rusko)
-přechodný – ovlivňován obojím ( ČR)
Subpolární
-ovlivněn arktickým vzduchem
-dlouhá zima (Kanada, Sibiř)
Polární
-minimální srážky, ale trvalá sněhová pokrývka
Místní klima
-„horské podnebí“ – s nadmořskou výškou klesá teplota (sněžný pás – i na rovníku může být sníh)
-„srážkový stín“ – návětrné strany pohoří mají hojné srážky, v závětří je srážkový stín (Dračí hory – poušť Kalahari)
-„městské klima“ – vyšší teplota až o 2°C, větší vítr (mezi výškovými budovami), výskyt smogu, vyšší srážky, mlhy
-„inverze“ – mlhy se drží v kotlinách a na horách je pěkně, souvisí to se změnou tlaku
POČASÍ
-aktualní stav atmosféry na určitém místě
-počasí studuje meteorologie
-je charakteristické souhrnem hodnot meteorologických prvků
-je charakterizováno : teplotou vzduchu
• tlakem vzduchu
• slunečním svitem
• větrem
• oblačností
• srážkami
• vlhkostí
Předpověď počasí
-s určitostí 90% se dá určit pouze na následující den
-údaje se zjišťují ze satelitních snímků, pozemních meteorologických stanic (bíle budky 2m nad zemi otočené směrem na sever aby nedošlo k ozařování přístrojů sluncem)
-družice – NOAA, Meteosat (předpovídání náhlých bouřek a hurikánů)
teplota vzduchu
-měření teploměrem, průměrná denní teplota, teplota se měří (T7 + T14 + 2T21)/4
-max. teplota – 58°C (Lybie, Mexiko)
-min. teplota – (-89,6°C Antarktida)
-teplotní rozdíl mezi létem a zimou až 100°C – Sibiř (Omjakon)
tlak vzduchu
-měří se barometrem, minimum v tornádech
-ovlivňuje tlakovou zátěž
sluneční svit
-měří se heliografem (funguje na principu propalování meteorologického papíru)
vítr
-měření rychlosti anenometrem
-měření směru – směrovka, vetrná korouhev
vlhkost vzduchu
-měří se obsah vodní páry pomocí vlhkoměru (je založen na roztažnosti či zkrabatěnosti vlasce)
-relativní vlhkost od 20% do 80%
srážky
-srážkoměr, měří se výška sloupce vody na daném území (v mm)
-sněhová pokrývka, čerstvě napadaný sníh (v mm nebo cm)
-kroupy, sníh s deštěm, rosa, ledovka
oblačnost
-stupeň pokrytí oblohy oblaky
-jasno 1/8 pokryta oblaky
-zataženo 8/8 pokryto oblaky
synoptická mapa=obsahuje výše a níže a jejich směr pohybu vč. Atmosferických front
izobary =čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu
Žádné komentáře:
Okomentovat