= odvětví materiální výroby, které zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo, suroviny pro potravinářský a lehký průmysl tím, že pěstuje kulturní rostliny a chová hospodářská zvířata
– Zemědělství je základní složka socioekonomické sféry
– studiem zemědělství se zabývá geografie zemědělství (=vědní obor socioekonomické geografie, který studuje zákonitosti a zvláštnosti rozmístění a diferenciace zemědělské výroby)
– zemědělstvím se ve světě zabývá organizace OSN FAO(=Organizace pro výživu a zemědělství)
– je to obdělávání půdy s cílem pěstovat rostliny a chovat zvířata
– hlavní hospodářské odvětví (od počátku lidstva)
– zdroj většiny potravin a materiálů, které potřebujeme na výrobu oděvů a mnoha průmyslových výrobků
Přibližně před 10 000-12 000 lety došlo v rozvoji lidstva k velké revoluci (=způsobilo ji poznání, že potravu lze získávat nejen pouhým sběrem rostlin a lovem zvířat, ale také jejich chovem v zajetí a pěstováním rostlin ze semen)= vznik zemědělství - lidé se mohli usadit, vyprodukovat více potravin - můžou se věnovat umění, řemeslům, obchodu(rozvíjet civilizaci)
Rozdělení zemědělství:
1) typy zemědělství:
• rozdělení podle formy hospodaření
• rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných
• rozdělení podle podnebného pásu
• ostatní typy zemědělství
A) rozdělení podle formy hospodaření:
1) samozásobitelské(naturální) zemědělství je zemědělství, které slouží k zabezpečení základních potřeb zemědělců – samozásobitelů. Je už zastaralé a dnes se téměř nepoužívá. Na světových trzích má malý vliv. Škodí mnohem méně životnímu prostředí než komerční zemědělství. Je doménou rozvojových zemí(hlavně tropických zemí). Má 4 hlavní druhy:
a) lov a sběr plodin - tento druh byl v popředí do období mezi 12 000-10 000 lety. V současné době téměř vymizel (pouze až na malé skupiny domorodců z Austrálie, Křováků z jižní Afriky, Pygmejů ze střední Afriky a Indiánů z Jižní Ameriky)
b) kočovné pastevectví – je založené na pasení ochočených zvířat(dobytka, koz, ovcí, velbloudů, lam, jaků atd.). provádí se obvykle na půdě nevhodné pro pěstování. Mezi známé kočovné pastevce patří: Tuaregové na Sahaře, Fulanové v oblasti Sahelu, beduíni z jihozápadní Asie a Bachtijárové z Íránu.
c) úhorové hospodářství- je založené na metodě „pokácej a spal”. Objevuje se po zjištění, že některé druhy rostoucích rostlin lze pěstovat ve větším množství. V zalesněných oblastech jsou mýceny malé plochy půdy(=úhory) přesouvání. Provozuje se často v oblastech tropických pralesů.
d) usedlejší formy zemědělství - zemědělci jsou usedlí(tzn. na jednom místě). Vyžadují vyšší stupeň zemědělské techniky(např. využívá pluh). Půda se udržuje vyplevelováním, hnojením, střídáním plodin, zavlažováním
2) komerční (obchodní) zemědělství je.určené k provozování obchodu. Škodí mnohem více životnímu prostředí než samozásobitelské zemědělství. Je moderní, využívá vědeckých metod. Hraje důležitou roli v ekonomice rozvinutých zemí. Intenzivní forma komerčního zemědělství je plantážní zemědělství (= pěstování jedné plodiny na velkých pozemcích). Intenzivní zemědělství bylo zavedeno v tropech, kde se pěstují banány, káva, čaj.
Druhy hospodaření v komerčním zemědělství:
a) velké farmy pěstující obilniny nebo olejnatá semena
b) zahrady se zeleninou, květinami a ovocem
c) mlékárenské farmy
d) ranče
e) smíšené farmy (zemědělské plodiny, dobytek)
Skupiny farmářů mohou být sdruženy v družstevních farmách nebo marketingových družstvech.
3) kolektivní zemědělství není dobrovolné, je nařizováno vládou. Používá se v Číně. Známe dva druhy hospodaření :
• státní statky –lidé pracují jako zaměstnanci, kteří dostávají mzdu
• JZD(jednotná zemědělská družstva)–lidé si mezi sebe rozdělují produkci a zisky
B) rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných na jeden hektar zemědělské půdy:
1) intenzivní zemědělství je založené na dokonalejší technice, lepší organizaci výroby zvyšující produktivitu práce a dosahující maximální výnosy. Vyžaduje velké vstupy kapitálu. Existuje v oblastech, ve kterých jsou přírodní podmínky pro zemědělství příznivé. Má vysoké výnosy. Rozvíjí se blízko populací velkých měst (kvůli rychlé a levné dopravě, aby se zemědělské výrobky nezkazily).
Máme několik typů intenzivního zemědělství:
• Zahradnictví - zahrnuje pěstování rostlin v pěstitelských školkách, ve sklenících i na polích. Je několik forem zahradnictví: formy zahradnictví
tržní (komerční) zahradnictví zelinářství
• Mléčné z. - je založené na dojení krav
• Smíšené z. je kombinace pěstování plodin a chovu hospodářského zvířectva
• Středomořské z. ovlivňuje středomořské podnebí (horká, suchá léta a mírné, vlhké zimy). Středomořské zemědělství se objevuje v : oblast Středozemí, střední a jižní Kalifornie, centrální Chile, jihozápadní část Jižní Afriky, jihozápadní část západní Austrálie a jižní část jižní Austrálie. Rozdělujeme letní plodiny (fíky, hroznové víno, olivy, vlašské ořechy) a zimní plodiny (obilniny, zelenina).
2) extenzivní zemědělství se zabývá obděláváním rozsáhlé rozlohy půdy. Vyžaduje malý vstup kapitálu, vybavení a lidské práce na 1ha. Výnosy z hektaru jsou obecně nízké. Výnosy na 1 pracovníka jsou vysoké, protože téměř všechny práce jsou mechanizovány. Provozuje se:
I. ve venkovských oblastech nebo v oblastech, které mají málo dešťových srážek a disponují druhy půd, které nejsou zvláště úrodné
II. v oblastech, kde je hodnota pozemků malá a kde žije málo lidí
III. ve větších vzdálenostech od trhů v oblastech příliš suchých pro pěstování lesů(především v oblastech pastvin)
Oblastmi extenzivního zemědělství jsou : prérie centrální Kanady a USA, severní Mexiko, roviny Venezuely zvané llanos, planiny severovýchodní Brazílie, argentinské pampy, centrální nížiny Austrálie, mírné pahorkatiny Nového Zélandu, suché pastviny jižní Afriky, euroasijské stepi .
Existují různé druhy extenzivního zemědělství:
• pěstování obilí
• extenzivní zahradnictví
• chov hospodářského zvířectva
C)rozdělení podle podnebného pásu
1) tropické zemědělství - v tropickém pásu. Vyskytuje se zde jak samozásobitelské, tak i komerční (plantážnictví). Produkovalo žádané výrobky (koření, vonné esence, suroviny).Tropické plodiny: banány, kakaové boby, káva, palmový olej, rýže, kaučuk(je z kaučukovníku), cukrová třtina, bavlna, juta, tabák
2) subtropické –je v subtropech
3) zemědělství v mírných pásech –jsou nejpokročilejší
D)ostatní typy zemědělství
• ekologické zemědělství je zemědělství, ve kterém se nepoužívají chemikálie ani léky(místo toho se jako hnojivo používá dobytčí hnůj)
• zemědělství oceánů
• světové zemědělství
2) Odvětví zemědělství:
• rostlinné(základní odvětví)
• živočišné(základní odvětví)
• lesnictví(samostatné odvětví)
• rybolov(samostatné odvětví)
Rozmístění zemědělství (zemědělské výrobky):
Rozmístění zemědělství je dáno přírodními(biologickými) a společensko-hospodářskými(socioekonomickými) faktory(činiteli).
A) přírodní faktory působící na rozmístění zemědělské výroby:
• půda – je hlavním výrobním prostředkem. Ovlivňuje rozmístění zemědělské výroby svými vlastnostmi: a)velikostí částic(půdní druhy);
b)kvalitou (půdní typy, vhodnost půdy pro určité kultury a velikost . dosahované produkce)
Půdu rozlišujeme z hlediska zemědělské výroby na :
I) nezemědělskou půdu
II) zemědělskou půdu, která zahrnuje: ornou půdu, louky, pastviny a pozemky s víceletými kulturami (vinice, chmelnice, sady a plantáže).
• georeliéf (= tvářnost zemského povrchu) ovlivňuje rozmístění zemědělské výroby:
a) nadmořskou výškou (90% z.výrobků se vyprodukuje v oblastech do nad mořských oblastech do nad mořských výšek 300 m)
b) svažitostí terénu (např. pěstováním plodin, které nezvyšují erozi půdy; budováním terasových polí)
c) expozicí reliéfu (=orientací svahů vzhledem k světovým stranám, na níž závisí příjem slunečního záření, vystavení větru apod.)
• podnebí (klima) je dáno a ovlivňuje rozmístění zemědělské výroby souborem meteorologických prvků, jako je sluneční záření, teplota, tlak, vlhkost vzduchu, srážky, vítr, oblačnost aj.
Př.: pěstování rostlin je možné pouze v oblasti vymezené určitou teplotní hranicí, Bez srážek(vody) by rostliny nemohly přijímat nerostné látky z půdy.
B) společensko-hospodářské faktory působící na rozmístění zemědělské výroby:
• spotřeba, počet obyvatel - ovlivňují nejenom rozmístění zemědělské výroby, ale také způsob hospodaření. Způsob hospodaření rozdělujeme na:
1) intenzivní –zaměřuje se na produkty, které podléhají rychle zkáze a které jsou náročné na dopravu (zelenina,květiny,mléko, vejce,apod.).Má značnou potřebu lidské práce a vyžaduje značné investice. Vyskytují se v zázemí měst a v urbanizovaných oblastech.
2) extenzivní –hospodaří na rozsáhlých plochách při minimálních vkladech práce.
• doprava ovlivňuje rozmístění zemědělské výroby biologickým charakterem zemědělských produktů (potravinovou nebo průmyslovou hodnotu). Z ekonomického i geografického hlediska doprava umožnila na jedné straně výrobní koncentraci a na straně druhé prostorový rozptyl.
• pracovní síly ovlivňují rozmístění zemědělské výroby množstvím pracovních sil ve vztahu k rozmístění zemědělské výroby a to pouze v oblastech, kde dominuje naturální hospodářství(=hospodářství, ve kterém výrobci spotřebovávají produkty bez směny).
Žádné komentáře:
Okomentovat