= umělé vodní nádrže
a) nebeské: jsou závislé na srážkách
b) průtočné: vhodné pro chov ryb
c) pramenité: chudé na živiny, čisté, studené
- nejstarší rybník v ČR: Máchovo jezero
- největší rybník v ČR: Rožmberk (slovensky Ružomberok :-P – poznámka autora Karla Pernici)
Přehradní nádrž
- uměle vybudovaná
- funkce nádrží: ochrana před povodněmí, energie, průmysl. Zemědělství, lodní doprava, pitná voda, rekreace
- obrovské zásahy do přírody (porušení ekosystému), levná zdroj energie, velké náklady na výstavbu
- největší přehrada v ČR: Lipno
- Itaipu: na řece Paranná
- Čína: tři soutěsky na řece Jiang c´ Tiang – ochrana před povodněmi, výroba elektřiny, usnadnění dopravy (v průběhu stavby muselo být přesídleno 1,5 milionu lidí, zaplavena plocha 100 000 ha, délka přehradního jezera je 663 km)
Podpovrchová voda
- voda, která se váže a také pohybuje v horninách a zeminách
1) voda půdní: vyplňuje páry mezi zrny půdy, kde je ještě vzduch
2) podzemní voda:
a) průlinová – vyplňuje nezpevněné horniny
b) puklinová – vyplňuje pukliny zpevněných hornin
- zdrojem vody půdní a podzemní jsou především atmosfericé srážky, ale mohou vznikat a shromažďovat se kondenzací
- hladina podzemní vody: výška podzemní vody
- mineralizovaná voda: pokud objemové množství chem. látek látek překročí 1g na litr
- podzemní vody představují nejvýznamnější zdroj kvalitní pitné vody; největší zásoby se váží na místa s dobrou propustností podloží a tam, kde se průsak srážkové vody znásobuje tokem řeky
- infiltrace: vsakování
- gejzír: místo, kde voda vyvěrá; největší v Yellowstone
- vřídlo: minerální pramen, voda nad 50°C (Karlovy Vary)
- artézská studně: v Austrálii, voda pod povrchem; mnohdy jediný zdroj vody
- creek, vádí: vyschlá řečiště, která jsou závislá na periodických srážkách
- oáza: místo v poušti, kde vyvěrá podzemní voda
Voda v mořích a oceánech
- oceány a moře zaujímají asi 361 km2 povrchu Země
- veškeré oceány = sětový oceán: Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový occeán
- moře:
a) okrajová (Beringovo moře, Norské moře, Karské) – mají s oceánem otevřenou výměnu vod; mohou být odděleny ostrovy
b) vnitřní (Černé moře, Rudé moře, Středozemní) – vnikají do pevniny; mohou být oddělěny nebo spojeny průlivy; max. ohraničeny ze 3 stran
c) meziostrovní (Jávské moře, Krétské moře)
Vlastnosti mořské vody
a) chemické složení
- oceán je vlastně roztok vody, ve kterém jsou rozpuštěny různé látky
- salinita = množství všech minerálních látek, které jsou rozpuštěny v 1 kg H2O
průměrná salinita: 35 promile; nejsladší moře v subttropech, nejméně Balt
největší salinita: 45 promile (Mrtvé moře, Rudé moře)
- chlorinita = mnoštsví solí, které je rozpuštěné v 1 kg H2O
- chemické složení oceánské vody doplňují CO2, dusík, kyslík a plyny, které se v atmosféře vyskytují jen stopově
b) fyzikální vastnosti
- teplota: oceány pohlcují až 85% dopadajícího slunečního záření => obrovská zásobárna tepla
nejvyšší teplota severně od rovníku (průměrná teplota 17°C, Perský záliv 36,5°C, na pólech -2°C)
- teplotní rovník = místo, kde je největší teplota vody, je posunut severněji od zemského rovníku
- hustota: závisí na teplotě, salinitě a tlaku; maximální hustotu má voda při teplotě 4°C (s rostoucí salinitou dosahuje oceánská voda maximální hustoty při teplotách nižších než 4°C); oceánská voda je vždy hustější než sladká
- barva: závisí na množství minerálních a organických látek rozptýlených ve vodě
Led na oceánské hladině
- nejvíce oceánského ledu se vyskytuje polárních oblastech
- oceánská voda se salinitou 35 promile zaprzá při teplotě asi – 1,9°C
- při maximálním rozšíření ledu (např. ke konci zimy na jížní polokouli) je až 24 mil. km2 světového oceánu pokryto ledem
- celkově je hladina světového oceánu pokryta z 9% ledem
- ledové kry = odtržené části ledovce
Pohyby oceánské vody
- vlnění: pohyb, který se dějě po uzavřených drahách
- pohyb ve směru svislém i vodorovném se spojuje s prouděním, proudy a dmutím (slapové jevy) -způsobuje gravitace měsíce a odstředivá síla Země
- dmutí: příliv a odliv (největší v zálivech)
-skočný: S – M – Z -největší
-hluchý: M – Z – S -nejnižší
- vlny: každou vlnu tvoří hřbet a vpadlina (důl)
délka vlny: vzálenost dvou hřbetů
výška vlny: rozdíl mezi hřbetem a vpadlinou
perioda vlny: doba mezi dvemi průchody hřbetu
průměrná výška vln je 15m
- tsunami: patří mezi nejnebezpečnější druh vln, vznikají jako důsledek podmořských zemětřesení a sopečné činnosti (např. vlna tsunami v jižní Asii roku 2004); rychlost jejich pohybu dosahuje až stovky kh/h
Oceánské proudy
- dopravují značné množství tepelné energie => jsou významným klimatotvorným faktorem
- dochází k přemisťování obrovských mas vody na velké vzdálenosti
- ovlivňují teplotní poměry oceánů a přilehlých pevnin
- základním kritériem pro členění oceánských proudů je jejich teplota
a) teplé proudy (20 – 24°C): od rovníku, pohybují se z nižších zeměpisných šířek do vyšších; např. Golfský proud (začíná v Mexickém zálivu), Severní rovníkový proud; proud Kuro-šio (u Japonska – světová loviště ryb)
b) studené proudy (> 16°C): pohybují se z vyšších zeměpisných šířek do nižších; např. Labradorský proud, Východogrónský, Kalifornský proud
- Florida: oblast střetu studeného a teplého proudu (nedokáže se vyrovnat tlak) vznik hurikánů a tornád
Kryosféra
= část fyziogeografické sféry, jejíž teplota po více než 2 roky nepřesáhla 0°C
- výskyt vody v pevném skupenství:
sníh
- je tvořen sněhovými vločkami (z mikrokapének se stanou krystalky, které se pak spojí a vznikají sněhové vločky)
- sněžník: místo na zemském povrchu, kde sníh zůstává větší část léta
- sněžná čára: pomyslná čára
ledovec
- je modré barvy; voda vytékající z ledovce je bílá
- význam ledovce: zásobárna sladké vody
- největším ledovcem je antarktický ledovcový štít
a) horský: karový (ledovcový kotel = kar)
b) pevninský: údolní (např. Grónsko)
- trogy = údolí modelovaná ledovcem (tvar písmene U)
- akumulace = zvětšování ledovce
- ablace = zmenšování ledovce (ekologický problém)
- morény = nánosy usazené činností ledovce
- firn = předstupeň ledu; liší se barvou (šedá) a hustotou; když se zvětší tlak, tak se firn změní v ledovec; ledovec formuje podloží
- glaciologie = věda zabývající se ledovci
permafrost
- permafrost = dlouhodobě zmrzlá půda; příznačným rysem permafrostu je přítomnost podzemního ledu (např. ledovcových klínů)
- půda může promrznout až do hloubky 1600 m
- permafrost nalezneme na Sibiři, v Kanadě, USA
- geokryologie = věda, která se zabývá permafrostem
- fjordy = zářezy do pevniny (např. ve Skandinávii, využívány k cestovnímu ruchu)
pozn.
Světová nej
Evropa – Ladožské jezero, Volha
Asie – Kaspické moře, Chang Jiang
Aftika – Vikrotiino jezero, Nil
Austrálie – Egreovo jezero, Murray
S. Amerika – Hořejší jezero, Mississippi
J. Amerika – Maracaibské, Amazonka
Vodopády
Viktoriiny vodopády - Zambezi
Niagarské vodopády - Ontario a Erijské j.
St. Angelův vodopád - největší na světě, ve Venezuele, řeka Orinoco
Žádné komentáře:
Okomentovat