Národ
Společenství lidí se společným jazykem, hlášících se ke stejným národním tradicím a zájmům, které integruje pocit národní spolupatřičnosti
Existence národa je dána buď vlastním státem nebo federativním či autonomním statusem vrámci vícenárodního státu
Ve světě existuje asi 300 národů a 1500 národností
Nejpočetnější národy – Číňané, Rusové, Japonci, Bengálci
Jazyk
Je podstatným znakem národa
V jednom státě může být více národních jazyků např Indie, Švýcarsko
Stejným jazykem může mluvit více států – angličtina (Severní Amerika, VB), španělština (jižní amerika, španělsko), francouština (Kanada, Francie, Afrika), arabština, ruština
Světovým jazykem je angličtina
indoevropská jazyková rodina (47% obv.)
čínsko-tibetská (22% obv.)
Náboženství
Primitivní náboženství – africké země, Jamajka, Maurové, Indiání (vúdú, šamanismus, animismus)
Národní náboženství – vyznává se na území jednoho státu (hinduismus, šintoismus,judaismus, džinismus)
Světová náboženství – jeho přívrženci jsou po celém světě (neomezuje se na jeden stát)
-Křesťanství – Evropa, Severní Amerika, Filipíny, Rusko
-Islám – Afrika, Arabský pol. Až k Pákistánu, Sundy, Indonesie, Albánie
-Budismus – Thajsko, Vietnam, Laos
-Hinduismus – Indie
-Šintoismus – Japonsko
-Taoismus, Konfucionismus
Sídla
Místo, kde trvale žije člověk (od chýše až po velkoměsto)
Dělení: venkovská a městská
1) Venkovské osídlení
Historicky bylo první venkovské osídlení
Vzniká po neolitické revoluci (4. tis. P.n.l.)
Prvotní funkce: zemědělství, rybolov, těžba dřeva
Prvotní venkovské osídlení
Primitivní, vzniklé z materiálů dostupných v přrodě
Rozdíly venkovského obyvatelstva v Evropě a ostatních oblastech
V E nejsou tak patrné rozdíly mezi vesnicí a městem (oblastně), Mongolsko – jurty (kolem nikde nic) zaostalý, chudý, v E převžuje městské osídlení
Funkce venkovských sídel a jejich změna a vývoj
Kdysi zemědělská oblast, dnes spíše zázemí měst
Problémy života na venkově a ve městě
M: vyšší kriminalita, hluk, splodiny, větší koncentrace obyvatel
V: špatná dostupnost MHD, služeb (lékař, práce, obchod)
Typy venkovských sídel: chatrč, iglú, típí
2) Městské osídlení
-vznik měst umožnila zemědělská nadvýroba a oddělení řemesel a obchodu od zemědelství
na konci 19.stol. bylo mšstského obyvatelstva jen 3%, v současnosti je to kolem 50%
suburbanizace: stěhování městského obyvatelstva z centra do zázemí těchto měst
město: sídlo nad 5000 obv., charakteristická zástavba, většína obyvatel pracuje v průmyslu a službách, poskytuje služby pro okolní obce
velkoměsto: nad 100 tis. Obyvatel
světové velkoměsto: nad 10 mil. Obyvatel
aglomerace: hustý pás okolo města tvořený sídly různých velikostí, mezi nimi a městem existují intenzivní vazby
megalopolis: několik aglomerací
konurbace: srůstání měst (pás měst, není vidět,kdy jsme v jednom městě a kdy v druhém)
Světová velkoměsta:
E – Istambul 9,4/10 mil., Moskva 8,3/11,9 mil.
Af – Lagos 8,3/9,5 mil., Káhira 7,9/15,8
JAm – Sao Paolo 10/18,8 mil., Buenos Aires 12/13 mil.
SAm – Mexiko 8,6/21 mil., New York 8/30 mil.
As – Tokyo 8,2/31 mil., Bombaj 12,3/17 mil.
Aus – Sydney -/4,2
3) Sídelní systémy
funkce sídel
město – turistika, kultura, reprezentatívní, administrativní, výrobní, obytn, obchodní, vzdělávací, dopravní, lázeňská funkce
města na „zelené louce“ – uměle vytvořená
struktura sídel
-město – historické jádro
-zony bydlení
-zony průmyslu a obchodu
-dopravní linie
teorie sídelních systémů
jsou vymezeny vztahy a mezi jádry a okolními sídly a platí v nich hierarchie
4) Jádra a periférie
Jádra – hospodářsky a politicky mocná
Severo-východ USA
Oblast Velkých jezer
Západ USA
Střední Anglie
Randstadt Holland
Německo, sever Itálie
Japonsko, Tokyo
Periférie – extrémní přírodní podmínky (velehorské oblasti, poušť)
Žádné komentáře:
Okomentovat