- odtokový koeficient – udává procento srážek, které odtéká v řekách jako povrchová voda, má na to vliv reliéf, podloží, podnebí a vegetace
- specifický odtok – průměrné množství vody na 1 km2, které odtéká z urč. povodí, v l/s/km2
- průtok – kolik metrů krychlových vody proteče za 1 sekundu
- režim odtoku řeky – jak se mění vodnatost řeky v průběhu roku
- odtok může být nesoustředný, tzv. ron, nebo soustředný do stružek a koryt vodních toků
- hydrologická síť – vodstvo na pevnině (řeky, bažiny…)
- pramen – místo vzniku řeky, většinou vyvěrá ze země, někdy z jezera (Anagram Nil…), nebo ledovcové řeky, může vznikat soutokem řek
- vodní toky začínají jako potoky (menší vodní toky) nebo bystřiny (toky s nepravidelným tokem dna)
- spojením několika menších toků vznikají řeky
- ústí řeky – místo, kde se řeka vlévá do jezera, moře nebo řeky (př. deltové ústí)
- povodí – oblast, ze které řeka odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
- rozvodí – hranice mezi povodími nebo úmořími
- rozvodnice- myšlená čára vyznačující hranici mezi povodími
- úmoří – oblast, ze které řeky odvádějí vodu do určitého moře vody
- vodní stav- výška hladiny
- bezodtoká oblast – voda není odváděna do moře, vnik zapříčiněn klimatickými podmínkami (suché tropy) nebo reliéfem
- říční síť – soustava vodních toků na určitém území- hlavní tok a jeho přítoky
Režim odtoku řeky
- nejdelší řeky: Amazonka, Nil, Jang c‘Tiang
- řeky s největším průtokem: Amazonka, Ganga, Kongo
- řeky s největším povodím: Amazonka, Kongo, Nil
- režim odtoku řeky závisí na klimatickém pásu
Režim vodních toků
- udává množství vody v řece v průběhu roku
- závisí na podnebných oblastech, ročních obdobích, množství srážek, vegetačním pokryvu, geologických a půdních poměrech georeliéfu ...
rovníkový režim - charakterizuje vyrovnaný denní i roční příděl srážek a vyrovnaný vodní stav v průběhu roku
monzunový režim - má srážkové maxima v létě v období monzunových dešťů (letní monzun)a minima v zimě v období sucha (zimní monzun)
režim polosuchých a suchých oblastí - má sporadický přísun srážek v období dešťů jinak jsou území suchá a řeky vysychají. Setkáváme se zde s občasnými vodními toky - vádí v Africe a creek v Austrálii
režim subtropů má srážková maxima v zimě v období srážek a minima v létě
režim mírných oblastí podle převládajícího zdroje vody rozlišuje několik podtypů
př.: rozdělení v Evropě:
- voda odtéká do oceánů: Atlantik a Severní ledový oceán, 1/4% bezodtoká oblast (Volha)
- Typy řek v Evropě:
o východoevropského řeky: max. vody na jaře (tání), min. na podzim a v zimě (mráz)
o středoevropské řeky: max. vody jaro, nejméně v létě (max. spotřeba vegetací a velký výpar)
o západoevropské řeky. relativně stabilní vodní stav celý rok (vlhké oceánské klima)
o jihoevropské řeky: max. v zimě (deště), min. v létě, skoro vysychání
subpolární režim - je typický krátkými maximy v pozdním létě, řeky jsou zásobovány vodou z tajícího sněhu a minimy v průběhu zbytku roku kdy oblasti zamrzají
polární režim - mívá krátké maximum v období léta, kdy jsou řeky vyživovány z tajících ledovců, zbytek roku je území promrzlé, bez jakéhokoliv odtoku
ve St.. a S Ev. velké jezerní plošiny (led. jezera): Finská jezerní plošina
v horách led. jezera po horských led.: Ženevské, Bodamské
na Balkáně krasová jezera: Skadarské
Problém je odpřírodnění a znečištění většiny toků a vysoké čerpání podzemní vody → vysychání krajiny.
Význam vody pro lidskou společnost
obživa, relaxace, doprava, věda, výzkum
Znečištění vod
a) přímé: vypouštění splašků (znečištěné vody) z prům., zemědělských podniků nebo přímo domů (v obcích bez kanalizace)
b) nepřímé: př.: splachováním půdy z polí (vodní eroze půdy), regulací toků se zmenšuje samočisticí schopnost vody (menší plocha, na které se drží řasy a bakterie, které čištění provádí), splachováním chem. hnojiv a postřiků z polí po deštích, spousta odpadu v řekách po povodních, při haváriích
V jezerech nebo mořích to stejné.
Kvalita vody v řekách se v období demokracie v posledních 20. letech výrazně zvýšila – přibyly čističky odpadních vod, přísnější zákony na vypouštění odpadu do vod, významný vliv má i EU.
UKRAJINA
- hlavní město Kyjev, 45 mil. obyvatel, 600 tisíc km2
- je druhým největším státem Evropy, prezidentsko-parlamentní republika, prezident - Janukovyč
- středně rozvinutý průmyslově zemědělský stát s bohatými nerostnými zdroji
- příznivé podmínky pro zemědělství (černozemě), pšenice, kukuřice, cukrová řepa, slunečnice, chov skotu a prasat, brambory, len
- těžební průmysl (dnes útlum těžby železné rudy – Krivij Rih a černého uhlí - Doněck), strojírenský (traktory, obráběcí stroje), hutnický (výroba oceli), chemický (hnojiva) a potravinářský
- Fe ruda se dováží i do ostravského ArcelorMittal
- špatná infrastruktura, korupce
- těžká spolupráce, velká zaměstnanost ve státní správě
- východ a Krym (Krymská autonomní oblast) – hodně Rusů – orientováno na Rusko
- dlouhodobě nestabilní
- transportní ropovody – Družba a plynovody – tranzitní plynovod
- hustá dopravní síť- doprava železniční, námořní- Oděsa, říční- Dněpr a Dunaj, letiště- Kyjev a Charkov
- atomová elektrárna Černobyl - 1986 havárie
- AO Krym – ruská menšina, Ruská černomořská flotila v Sevastopolu
- fotbalové EURO na Ukrajině a Polsku v červnu 2012, obava o zajištění bezpečnosti na Ukrajině, bojkot evropských státníků kvůli věznění bývalé premiérky Tymošenkové
MOLDÁVIE
- hlavní město Kišiněv, malý počet obyvatel
- hlavní řeky- Prut na hranici s Rumunskem a Dněpr na hranici s Ukrajinou
- podnebí mírné, vnitrozemské
- méně rozvinuté hospodářství
- černozemě dávají dobré podmínky pro zemědělství (pšenice, kukuřice, vlna, ovce, víno…)
- průmysl jen potravinářský
- ekonomické problémy, emigrace, nízká porodnost, alkohol, špatné lékařské podmínky
- Podněsteří – početná ruská menšina (podél řeky Dněstr) – separatistická oblast
BĚLORUSKO
- hlavní město Minsk, diktátorský režim – Lukašenko, komunismus, 10 mil. obyv.
- hospodářství centrálně plánované
- ekonomika socialismus - firmy ve státních rukách
- města: Homel, Brest
- území převážně nížinné, na jihu rovinné a močálovité, sever zvlněn v pahorkatinu ledovcového původu (morény)
- podnebí mírné s kontinentálními vlivy
- méně úrodné půdy, spíše přírodní ráz krajiny, velké těsné vazby na Rusko
- tranzitní poloha mezi západem a východem (ropovody, plynovody, železnice, silnice)
- zemědělství- chov skotu a prasat, len brambory, žito a krmné plody
- průmysl těžební, strojírenský (traktory), chemický (hnojiva), lnářský
POBALTSKÉ REPUBLIKY
- Parlamentní republiky, rozkládající se kolem Baltského moře
- Litva, Lotyšsko, Estonsko
- dříve byly členy SNS, ale oddělily se – nemají historicky dobré zkušenosti s Ruskem (v 2. světové byly násilně přičleněny do SSSR, mají silné ruské menšiny)
- do EU vstoupily stejně jako my – rychlý ekonomický rozvoj, ale nyní postiženy ekonomickou krizí
- zvýšení nezaměstnanosti, problémy s ruskou menšinou
- členové NATO
- reliéf kdysi pokryt ledovci – neúrodná půda (vyvíjela se relativně krátkou dobu než v oblastech bez ledovců)
- bez významných surovinových zdrojů, vlhké klima, žito, oves, hlavní města jsou centry průmyslu a obchodu
Litva
- hlavní města Vilnius
- chov skotu, prasat, průmysl strojírenský (lodě), elektrotechnický, potravinářský, námořní přístav - Klajpeda, další město – Kaunas
- 20% nezaměstnanost
- Před vstupem do EU jim 80% energie vyráběla jaderná elektrárna Ignalina, ale EU ji zakázala kvůli její bezpečnosti, měli energ. problém než plně nahradili její výpadek
Lotyšsko
- Riga
- chov prasat a skotu, průmysl strojírenský, chemický a potravinářský, námořní přístavy: Riga
- 30% Rusů – zde největší třenice ruské menšiny a lotyšské většiny
Estonsko
- Tallinn
- chov prasat a skotu, průmysl těžební (hořlavé břidlice), strojírenský, chemický (hnojiva) a potravinářský
- dovoz surovin, ropy a plynu
- pokles HDP až o 20% v době ek. krize, euro
Žádné komentáře:
Okomentovat