- živou složku krajinné sféry tvoří soubor všech rostlin a živočichů = biota, zahrnuje ale i části ostatních sfér,
protože v každé z nich se vyskytují živé organismy.
- základním procesem je přetváření sluneční energie do živé hmoty. Z chemických prvků mají nejvýznamnější úlohu
O2, C a H2, které tvoří 96,5 % živé hmoty.
- v biosféře neustále probíhají procesy produkce a dekompozice. Produkce je tvorba org. látek, dekompozice je
rozklad odumřelé org. hmoty.
- zákonitosti geografického rozšíření živých organismů studuje biogeografie, ta se dělí na fytogeografii
(rostlinná složka krajinné sféry) a zoogeografii (živočišná složka).
- živými organismy se zabývá i biologický vědní obor ekologie – studuje vztahy mezi organismy a prostředím
Veškeré živé organismy obývají určitá území a vytvářejí v nich společenstva (biocenózy).
Biocenóza - soubor jedinců různých druhů organismů žijících na určitém území (biotopu). Rozdělujeme
ji na fytocenózu (společenstvo rostlin) a zoocenózu (živočišné společenstvo)
Biotop - místo poskytující organismům vhodné podmínky pro život. Je charakterizován geografickou
polohou, klimatem, půdními poměry. Příkladem může být les, pole, rybník, jezero, louka atd.
Společenstva živých org. vytváří společně s prostředím, kde žijí, geobiocenózy neboli ekosystémy.
Ekosystém - se skládá z biocenózy a biotopu. Mezi ekosystémem a okolím probíhá neustálá výměna
látek a energie. Ekosystémy se rozdělují na 2 základní typy:
přírodní - jsou druhově velmi bohaté. Vykazují stabilitu a schopnost samostatně regulovat svůj vývoj. Je-li přírodní ekosystém z části narušen, je schopen se sám obnovit. Patří sem prales, les, rašeliniště, jezero atd.
umělé – vznikly činností lidské společnosti. Tvoří je výrazně menší počet druhů než u přírodního ekosystému. Jsou nestabilní, snadno narušitelné a nemají schopnost autoregulace. Např. zahrada, park.
Geobiomy - v důsledku rozdílného přídělu slunečního záření od rovníku směrem k polárním oblastem
vzniklo pásovité uspořádání fauny a flóry
PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY
- vlivem změny podnebí rozlišujeme horizontální(šířkové) pásy (geobiomy) a výškové stupně
Horizontální (šířková ) pásovitost
1. Geobiom tropických lesů
a) Tropické deštné lesy,džungle
• rozkládá se v rovníkovém podnebném pásu výskyt mezi 0° - 10° severní a jižní šířky, celý rok zde převládá rovníková vzduchová hmota, průměrná teplota je 24 - 28°C a srážkový úhrn okolo 1000 - 3000 mm ,srážky jsou rozděleny v průběhu roku rovnoměrně, je zde vysoká vlhkost vzduchu
• oblasti: Afrika- povodí Konga a při Guinejském zálivu, Jižní Amerika- povodí Orinoka a Amazonky, indomalajská oblast - v Indonésii, na Nové Guineji a v jižní části západní Indie, na
• jako největší producent kyslíku tropický deštný les přímo ovlivňuje složení vzduchu v atmosféře
• pro tropické deštné lesy je charakteristické obrovská produkce biomasy a tzv. patrové uspořádání lesa, které může dosahovat až 6 pater
• patrovitost - bylinné patro,keřové patro,stromové patro,korunové patro – sahá až do výšky 50m
• velká druhová pestrost flóry i fauny (na hektar až 400 druhů stromů)
• rostlinstvo - vyznačuje se obrovskou druhovou pestrostí,nejbohatší suchozemský ekosystém např: vzácná dřeva (eben, mahagon), liány,epifysy, kapradiny, orchideje, broméliovité rostliny;na pobřežích oceánů se vyskytují tzv. mangrovové porosty-stromy rostoucí z vody
• živočišstvo - druhově chudší než rostlinstvo, liší se dle kontinentů: Afrika-gorily, šimpanzi, kočkodani, plazi, množství žab; Jižní Amerika-lenochod, kapybara, tapír, mravenečník, papoušci, kolibříci,plazi (anakonda) krokodýli, jaguár; Jihovýchodní Asie- orangutan, krajta, tygr, levhart
• činnost člověka: oblasti hospodářsky využívány - kácením a vypalováním lesů (globální problém) se získává zemědělská půda® plantáže (ale půdní vrstva je mělká, srážkyÞvyplavení živin, erozeÞznehodnocení, vyčerpáníÞdalší kácení) ,která se ovšem velmi rychle vyčerpává-degraduje, pěstují se tropické plodiny – ovoce,káva,kakao,palmy,.., probíhá zde těžba nerost. surovin (ropy), výstavba sídel,dopravních komunikací …
b) Tropické střídavě vlhké lesy
• rozkládají se s subrovníkovém podnebném pásu,na sever a na jih od tropických deštných lesů kolem 20° severní a jižní zeměpisné šířky, v oblastech Asie zasahují i do vyšších zeměpisných šířek, převládá zde tropická vzduchová hmota, vyznačují se kolísáním teplot i srážek během roku (tzv. zenitální děště – závisí na poloze Slunce), střídá se období sucha (trvá 2-3 měsíce, bývá chladnějším obdobím, obdobím vegetačního klidu rostlin) s obdobím vlhka (teplejší období,období růstu vegetace) ® část roku jsou lesy zelené a část opadají
• oblasti – viz oblasti trop. deštných lesů, součástí tropických střídavě vlhkých lesů jsou i monzunové tropické lesy nacházející se v oblastech jižní a jihovýchodní Asie
• rostlinstvo - vyznačuje se menší druhovou skladbou než tropickém lese, v Asii se vykytují porosty bambusu,
• živočišstvo - opice,hadi,šelmy – tygr,hyena,vlk,nosorožec, vodní buvol-domestikován, Čína - panda velká…
• činnost člověka: oblasti jsou zemědělsky využívány - plantážnictví - káva,čaj, tropické ovoce, pěstování koření,rýže - typická jsou terasovitá výšková pole vytvořená člověkem
2.Geobiom savan
• savana =rozsáhlé travnaté porosty s roztroušenými keři a stromy
• rozkládá se v tropickém podnebném pásu,kde směrem k obratníkům ubývá srážek a periodicky se zde střídá období dešťů (zenitální děště, viz výše) a období sucha, jednotlivá období jsou delší než v tropických střídavě vlhkých lesích; v období děštů jsou savany zelené – růst a květ vegetace, v období sucha rostliny usychají a často vznikají rozsáhlé požáry,roční úhrn srážek je kolem 200 - 600 mm
• oblasti – typický geobiom pro Afriku, J Ameriku (na severu Jižní Ameriky-Venezuela = llanos, na jihu Jižní Ameriky-Brazílie = campos, S Austrálii(scrub). poloostrov Přední Indie
• rostlinstvo – odlišné dle kontinentů: Afrika – baobab,akácie; Austrálie –blahovičník (eukalyptus), mimózy (citlivky); okolo vodních toků tzv. galeriové lesy
• živočišstvo - nejpestřejší v Africe např:kopytníci- žirafa,zebra,antilopa,pakůň,buvol, šelmy-hyena, lev,leopard,gepard, slon,ptactvo; Austrálie – vačnatci, ptakopysk, klokan – endemické druhy, medvídek koala,pštros emu hnědý,pes dingo; J Amerika – mravenečník, kapibara,tapír; zřizovány národní parky – pytláctví – dnes již hlavně ochrana – turistický ruch
• činnost člověka: oblasti zemědělsky využívány – velké plochy byly rozorány a přeměněny na plantáže - pěstování zemědělských plodin - bavlník,olejniny,obilniny,káva,kakao nebo jsou využívány jako pastviny,
3. Geobiom pouští
• vznikl v oblastech, kde výpar vody několikanásobně převyšuje roční úhrn srážek - největší rozšíření pouští je v subtropickém a tropickém suchém podnebném pásu kolem obratníků Raka a Kozoroha- „horké pouště“, nebo v oblastech kontinentálního (suchého) podnebí mírného podnebného pásu – „studené pouště“ a v oblastech polárního podnebného pásu –„mrazové polární pouště“;tam kde roční úhrn srážek nepřesahuje 250 mm-rozhoduje množství srážek, ne teplota;obecně je zde velký rozdíl teplot během dne:horké pouště-den až 600C,noc u bodu mrazu
• oblasti – horké pouště: Afrika – Sahara(největší poušť světa asi 9mil.km2),Namib (pobřežní poušť-působení Benquelského studeného proudu), Kalahari; S Amerika – Sonorská poušť,Mohavská poušť,Údolí smrti; J Amerika – Atacama(pobřežní poušť- působení Peruánského studeného proudu); Austrálie – Velká písečná poušť, Viktorina poušť; Asie – poušť Rub-al-Chálí,poušť Nafúd; studené pouště: Asie – pouště Karakum,Kyzylkum,Aralkum,Taklamakan,Gobi
• druhy pouští – dle materiálu, který tvoří povrch pouští, se dělí na kamenité(hamada), štěrkovité (serír), písčité(Afrika-erg,Asie-kum), hlinité,jílovité a solné(Afrika-šott,sebka,J Amerika-salar
• protože jsou srážky velice nepravidelné, nevyskytují se v pouštích stálé vodní toky, ale jen občasné popř. zde najdeme jen vyschlá koryta řek: v Africe vádí a v Austrálii creek
• voda se v pouštích vyskytuje jen v místech podzemních pramenů nebo v místech tzv. artézských pramenů (viz Hydrosféra), kde se voda čerpá na povrch, toto místo nazýváme oáza
• rostlinstvo – velice chudé a řídké např. sukulenty - tvrdolisté a dužnaté rostliny- kaktusy, akácie
• živočišstvo – nejvíce je plazů např. hadi,gekoni, různé druhy hmyzu, štíři,hlodavci,největším zvířetem je velbloud (byl sem přesídlen z asijských stepí),šelmy – fenek,vlk,pouštní liška,na okrajích pouští lev
• více rostlinstva a živočišstva najdeme v přechodných oblastech mezi pouští a savanou v tzv. polopouštích
• činnost člověka: území bez významnějšího zemědělského využití, lidé se soustřeďují v uměle zavlažovaných oblastech-v oázách nebo na březích řek(Nil,Niger), živí se zde zemědělstvím – pěstují obilí,zeleninu,palmy – datlová,kokosová,fíkovník a chovají dobytek-velbloud,koza,ovce; v okrajových oblastech pouští dochází vlivem vypásání vegetace k procesu desertifikace =rozšiřování pouští např: oblast Sahelu – jižní okraj Sahary
4. Geobiom subtropických vždyzelených lesů a křovin
• v oblastech mezi 30°- 40° severní a jižní zem. šířky, vyznačuje se většími teplotními a srážkovými amplitudami mezi ročními obdobími,pro podnebí na pevninách je typické horké suché léto (převládá tropická vzduchová hmota) a mírná vlhká zima (převládá polární vzduchová hmota), roční úhrn srážek je kolem 200-800mm
• oblasti – okolí Středozemního moře (J Evropa,S Afrika, Blízký Východ),Amerika – Kalifornie, poloostrov Florida, jih Afriky, Austrálie a Japonska
• rostlinstvo – přizpůsobeno suchému a horkému létu-tuhé,kožovité listy,plody mají tlustou kůru chránící semena před vyschnutím;vyskytuje se ve formě subtropických vždyzelených listnatých(dub) nebo vždyzelených jehličnatých lesů (borovice pinie,cedr)-původní vegetace;ty byly hlavně ve Středomoří v minulosti vykáceny a nahrazeny druhotnou vegetací tzv.macchie, které tvoří myrta,buxus, oleandr, jalovec,cypřiš,čilimník,pistácie,rozmarín,vavřín,levandule
• živočišstvo –žije zde velké množství ptáků, hadů, ještěrek a hmyzu (cikáda)
•
• činnost člověka: oblasti zemědělsky využívány,podmínky pro zemědělství méně výhodné, typické jsou háje kulturních dřevin (olivovník,fíkovník,dub korkový),dále se pěstují citrusy,vinná réva,bavlník a tabák,
• méně úrodné oblasti slouží např. jako pastviny pro chov ovcí,koz a oslů
5. Geobiom stepí
• stepi jsou travnaté formace především mírného a částečně subtropického podnebného pásu s převládajícím vnitrozemským (suchým) podnebím,kde malé množství srážek(roční úhrn 300-350mm) znemožňuje růst keřů a stromů,v oblastech s vyšším množstvím srážek se vytvořil přechodný geobiom mezi lesem a stepí tzv. lesostep
• oblasti - v severní Americe se nazývají - prérie, v jižní Americe se nazývají - pampy,v Maďarsku puszty, na Ukrajině,v Rusku a Kazachstánu celiny
• rostlinstvo – tvoří víceleté trávy(kavyl, kostřava) a cibulovité byliny, pod travnatými porosty stepí se vyvinuly nejúrodnější půdy – černozeměà nejúrodnější světová oblast, v oblasti lesostepí se střídají travnaté porosty s ostrůvky stromů – duby,břízy
• živočišstvo – hlodavci-zajíc,hraboš,sysel, hmyzožravci – J Amerika-mravenečník,šelmy-vlk,kočka stepní,kojot,ptáci-drop,bažant,jeřáb,orel stepní,J Amerika-pštros nandu pampový a nandu stepní,S Amerika – bizon, Asie- kůň převalského,velbloud
• činnost člověka: oblasti velice intenzivního zemědělství zhledem k výskytu černozemních půd=obilnice světa-pěstují se hlavně obiloviny-pšenice a kukuřice, sušší stepi se využívají jako pastviny
6. Geobiom lesů mírného pásu
• na severní polokouli se rozkládá od 40°severní zeměpisné šířky až k polárnímu kruhu, na jižní polokouli zasahují až k 50° zeměpisné šířky, celoročně v něm převládá polární vzduchová hmota- vlhké podnebí(roční úhrn srážek nad 500 mm),dochází zde ke střídání čtyř ročních období
• oblasti - je rozšířen téměř výhradně na severní polokouli v Severní Americe, Evropě, a Asii, na jižní polokouli jsou jen malé plochy na jihu Chile, Nového Zélandu a na Tasmánii
• rostlinstvo - podle místa výskytu rozlišujeme 3 typy lesů
1. opadavé listnaté lesy – nachází se v oblastech s oceánským podnebím(teplejší a vlhčí) a v nižších nadmořských výškách(nížiny,pahorkatiny), jsou tvořeny hlavně buky,duby a javory
2. smíšené lesy – nachází se v oblastech kontinentálního(chladnějšího)podnebí a ve vyšších nadmořských výškách(vrchoviny), jsou tvořeny buky,jedlemi,smrky,habry
3. jehličnaté lesy (tajga) – nachází se v severní části mírného pásu, kde je nejchladnější klima a v horských oblastech,jsou tvořeny modříny,smrky,borovicemi,břízami,rostou zde borůvky a brusinky; tajga je plošně nejrozsáhlejší ekosystém na Zemi – pokrývá asi 12mil.km2
• živočišstvo – v tajze je zastoupení živočišstva na všech kontinentech podobné – žije zde medvěd, vlk,liška,rys,prase divoké,jelen,los,srnčí zvěř a mnoho ptactva-tetřev,kožešinová zvěř-sobol,kuna lesní, veverka,bobr,rosomák;živočišstvo listnatých lesů se liší: Eurasie – jelen,srnčí zvěř, medvěd, prase divoké,plazi-slepýš,užovka,zmije;Amerika – vačice americká, skunk,mýval,jelen wapiti, ondatra
• činnost člověka: původní hlavně listnaté a smíšené lesy byly vykáceny nebo nahrazeny smrkovými monokulturami,dnes jsou zde pole,pastviny,sídla;území je zcela pozměněné hospodářskou činností člověka, jsou zde klimaticky nejpříhodnější podmínky pro život ®velká koncentrace světového obyvatelstva;tajga je významnou zásobárnou dřevní hmoty a je zde významný též lov a chov kožešinové zvěře
7. Geobiom tundry
• oblasti okolo polárních kruhů-subpolární podnebí, převládá zde arktická vzduchová hmota s nízkým úhrnem srážek(do 200 mm/rok),jsou zde dlouhé a chladné zimy(polární noc) a krátká léta - 2-3 měsíce(vegetační období),velké rozdíly teplot v průběhu roku a silný vítr, v létě je nedostatek tepla nahrazen delším slunečním svitem(polární den),tundra se nachází na permafrostu, jehož svrchní vrstva v létě roztává a tak se vytváří rozsáhlé bažinaté oblasti; přechod mezi tajgou a tundrou tvoří lesotundra - porosty zakrslých bříz,borovic …
• oblasti – tundra je rozšířena hlavně na severních okrajích Ameriky a Eurasie
• rostlinstvo – vzhledem k nepříznivým podmínkám je druhově málo pestré,převládají porosty mechů, lišejníků, travin a zakrslých dřevin- keřová tundra(zakrslá bříza,vrba,brusinky,suchopýr) zvolna přechází v tundru bylinnou, mechovou a lišejníkovou
• živočišstvo – zvířena je také druhově chudá, savci a ptáci mají v zimním období bílé zabarvení např. sovice sněžná, bělokur sněžný,zajíc bělák,polární liška,medvěd, sob-byl domestikován, vlétě velký výskyt hmyzu-komár, muchnička a také velký výskyt stěhovavých ptáků-husy,kachny,..
• činnost člověka: oblasti hospodářsky málo využívány, území s výskytem permafrostu - dlouhodobě zmrzlé půdy - v letních měsících časté bažiny,rašeliniště; oblasti s výskytem a těžbou nerostných surovin, původní obyvatelé – Inuité a Laponci se živí kočovným chovem sobů
8. Geobiom polárních oblastí
• nachází se v arktické a antarktické oblasti, jedná se o polární mrazové polární pustě a trvale zaledněné krajiny,průměrná roční teplota nejteplejšího měsíce je 0°C, nízké teploty a nedostatek vody omezuje rostlinný pokryv na formace mechů a lišejníků
• oblasti – oblasti kolem severního (Arktida) a jižního (Antarktida) polárního pólu a přilehlé ostrovy – Grónsko
• rostlinstvo – pouze mechy, lišejníky a řasy, v mořích velké množství planktonu
• živočišstvo – soustředěno v moři, kde má dostatek potravy(plankton) a na mořském pobřeží,žijí zde velké množství ryb, kytovci - velryba, mořští ptáci – alka, bouřňák,racek, albatros, lední medvěd, ploutvonožci - mrož,tuleň,rypouš sloní; v Antarktidě kolonie tučňáků,
• činnost člověka: hospodářská činnost je mezinárodními smlouvami omezena, jsou zde pouze výzkumné stanice ( česká! na Antarktickém poloostrově),byla zde objevena naleziště nerostných surovin ale zatím hospodářsky nevyužívané
Geobiomy moří a oceánů
1. Tropický pás
• oceány a moře tropického pásu mají stále vysokou teplotu povrchových vrstev vodymálo planktonu
• fauna a flóra je bohatá na počet druhů, rodů i čeledí, ale počet jedinců jednoho druhu je malý
• žije zde velké množství endemických medúz a měkkýšů,ryby různých tvarů a barev, létající ryby, žraloci, rejnoci, mořské želvy a hadi, ze savců delfíni, rostlinstvo je zastoupeno řasami, chaluhami – rod Sargassum v Sargasovém moři
2. Mírné pásy
• oceány a moře mezi 40 – 600 zem. šířky, teplota vody je závislá na ročním období, ale celkově je nižší než v tropických mořích více planktonu
• fauna a flóra nevyniká počtem druhů, ale vyniká počtem jedincův této oblasti jsou světová loviště ryb, hlavně okrajová(šelfová)moře a oblasti výskytu studených mořských proudů
• žijí zde ryby sleďovité, treskovité a lososovité,delfíni a kosticový kytovci - velryby
3. Studené pásy
• oceány a moře od 600 zem. šířky výšše, po celý rok nízká teplota vody, část vodní plochy je po celý rok pokryta ledem, velké řeky sem přivádějí značné množství sladké vodynízká salinita, voda obsahuje velké množství O2 a CO2 velké množství řas a fytoplanktonu ( potrava pro ryby) proto jsou i zde světová loviště ryb
• žijí zde kytovci – velryba, ploutvonožci – tuleň,mrož,rypouš sloní a lední medvědi (viz geobiom polárních obl.)
Výšková stupňovitost
• výšková stupňovitost vegetace je způsobená změnou podnebí se stoupající nadmořskou výškou a také orientací georeliéfu vzhledem ke světovým stranám a převažujícímu proudění vzduchu; záleží též na umístění oblasti v rámci podnebných pásů
• výškové stupně se proto liší dle oblastí a kontinentů
Výškové vegetační stupně střední Evropy
1. Nížinný stupeň ( do výšky 200 m n.m.)
• původní vegetace – dubové lesy(doubravy) byly člověkem z velké části vymýceny a přeměněny na zemědělské plochy,zachovány zbytky lužních lesů
2. Pahorkatinný stupeň (výšky 200 – 500 m n.m.)
• původní vegetace – dubové a dubovo-habrové lesy byly též člověkem z velké části vymýceny a přeměněny na kulturní zemědělsky využívanou krajinu, byla změněna druhová skladba lesů – smrkové a borové monokultury
3. Podhorský stupeň (500 – 800 m n.m.)
• původní vegetace – bukové a jedlobukové lesy též z velké části vykáceny a přeměněny na smrkové monokultury
4. Horský stupeň (800 – 1 200 m n.m., v Karpatech do 1 500 m n.m., v Alpách do 1 800 m n.m.)
• původní vegetace – jedlobukové a smrkové lesy z velké části zachovány a sahají až k horní hranici lesa
5. Subalpinský stupeň (1 200 – 1 900 m n.m.)
• původní vegetace – kosodřevina, místy jsou porosty jalovců, ojediněle borovice limba, modříny a vrby, na vykácených plochách vznikly horské pastviny
6. Alpinský stupeň ( 1 900 – 2 200 m n.m.)
• původní vegetace – travnaté a bylinné porosty, na skalách mechorosty a lišejníky
7. Subnivální stupeň ( 2 200 – 2 500 m n.m.)
• oblasti tvoří jen skály bez vegetace, tento stupeň je vyvinut jen v Karpatech a Alpách
8. Nivalní(sněžný) stupeň ( nad 2 500 m n.m.)
• stupeň věčného ledu a sněhu, strmých skalních štítů, stupeň je vyvinut pouze v Alpách
• nejvýrazněji jsou výškové vegetační stupně vyvinuty v rovníkových oblastech velehor – např. v Africe na Kilimandžáru a v jihoamerických Andách
Biosféra a člověk
- biosféra byla člověkem nejvíce pozměněna
- s nástupem zemědělství docházelo k mýcení a vypalování lesů a vznikla tak půda využívaná k pastvě a pěstování plodin. Odlesnění způsobuje urychlení eroze a odnos půdy. V současné době jsou nejvíce postiženy kácením tropické deštné lesy. Bylo vyhubeno mnoho rostlinných i živočišných druhů. Ekosystémy přírodní se mění na umělé, porušením přirozené rovnováhy došlo k přemnožení škůdců. Ke změně přispěla i výstavba lidských sídel a budování dopravních sítí.
Přírodní oblasti Země
1. Přírodní oblast tropů
- zabírají asi 40% plochy zemského povrchu. Patří k ní podstatná část Afriky, značná část jižní Ameriky, část Asie a okrajově, jih Severní Ameriky a sever Austrálie
- rozdělujeme ji podle rázu klimatu, vegetace a půd na 3 části: vlhké tropy, střídavě vlhké tropy a aridní oblast (ležící na rozhraní tropů a subtropů v oblasti obratníků)
• Vlhké tropy se rozkládají v oblasti kolem rovníku. Zahrnují Amazonskou nížinu, pobřeží Guinejského zálivu, Konžskou pánev a většinu ostrovů v Indonésii
• Střídavě vlhké tropy se rozkládají na sever i jih od vlhkých tropů (střední Afrika, Jižní a Střední Amerika, jižní a jihovýchodní Asie a sever Austrálie)
o vlhké savany – se stále zelenými lesy podél řek
o suché savany – z vysoké trávy vystupují jednotlivé stromy (v Africe baobaby, v Austrálii eukalypty)
o tropické monzunové oblasti – zvláštní typ střídavě vlhkých tropů (Přední a zadní Indie)
• Aridní oblasti – kolem obratníků, kde se nacházejí nejrozsáhlejší pouště. Pouště jsou lemovány polopouštěmi, které přechází v suché stepi
2. Přírodní oblast subtropů
- subtropy se nacházejí mezi obratníky a 40. šířkovým stupněm.
- dělíme je na 3 odlišné celky: subtropy záp. a vých. krajů kontinentů, subtropy vnitrozemské
• Subtropy západních krajů kontinentů – teplé, slunečné a suché léto a mírná deštivá zima (jižní Evropa, jihozápadní Asie)
• Subtropy východních krajů kontinentů – na rozdíl od západních suché období v zimě, srážky v letním období. Srážky umožňují výskyt stále zelených lesů, které směrem na sever přecházejí v lesy opadavé a smíšené. Na jihoamerickém území převládají vlhké savany (Čína, Japonsko, Korea, Filipíny, Florida, jih Brazílie, jihovýchod Afriky a Austrálie)
• Vnitrozemské subtropy – horké, suché léto a chladná zima. Klesá množství srážek, zvyšují se rozdíly teplot mezi dnem a nocí, létem a zimou. vegetace má charakter stepí, polopouští až pouští
3. Přírodní oblast mírného pásu
- na S polokouli zaujímá rozsáhlé oblasti mezi 40. až 60. stupněm (většina území Evropy, Asie a S Ameriky), na J polokouli zabírá pouze J část J Ameriky, Tasmánii a jižní ostrov nového Zélandu.
- rozdíly klimatu, vegetace a půd souvisejí se zem. šířkou a se vzdál. od moře
• Oblast mírného oceánského podnebí – mírné léto i zima, dostatek srážek, původní vegetace: opadavé listnaté a smíšené lesy
• Oblast přechodného podnebí – zvyšují se teplotní rozdíly mezi létem a zimou a snižuje se množství srážek, typické střídání čtyř ročních období, původní vegetace: smíšené lesy (záleží na nadmořské výšce)
• Oblast kontinentálního podnebí – značné teplotní rozdíly mezi létem a zimou. Zimy dlouhé a studené, léta jsou krátká a horká
o tajga – severské jehličnaté lesy, souvislý pás v Kanadě, Švédsku, Finsku a Rusku
o step – J Rusko, Ukrajina, Kazachstán, Mongolsko, SV Čína, severoam. prérie, jihoam. pampy)
4. Polární a subpolární oblasti
• Arktida – S část patří do oblasti mrazových pouští, J okraje do pásma tundry, lesotundry a tajgy
• Antarktida – jádro tvoří zaledněný kontinent, podnebí je extrémně studené a suché
Žádné komentáře:
Okomentovat