1. růst počtu obyvatel
2. složení obyvatel dle věku
3. struktura dle pohlaví
4. rasové složení
5. členění podle náboženství
6. národnostní složení
7. ekonomické složení
Rozlišovací znaky obyvatelstva
• biologické – pohlaví, věk,celkový tělesný vzhled
• kulturní – národnost, jazyk, vzdělanost, náboženství
• ekonomické – příslušnost k zaměstnání
1) Růst počtu obyvatel
• obyvatelstvo je hlavní složkou SES, tvůrce a spotřebitel hodnot
• Na světě žije přes šest miliard lid a každý rok se počet obyvatel planety Země zvýší o zhruba 80 milionů.
• Růst světové populace se začal zrychlovat od 17. století, dosáhl vrcholu v roce 1963 a do roku 2009 opět poklesl. Současné předpovědi počítají se stálým růstem i do budoucna, i když se jeho rychlost bude snižovat.
• Nejlidnatějším kontinentem je Asie, která tvoří 60% světové populace(nachází se zde dva nejlidnatější státy – Čína a Indie, které dohromady tvoří 37%); cca 15% světové populace žije v Africe , 11% v Evropě, 9% v Latinské Americe, 5% v severní Americe a 0,5% v Austrálii a Oceánii
• Demografie – věda zajímající se o obyvatelstvo
2) Struktura obyvatelstva dle věku
• dělení do 3 věkových kategorií
1. předproduktivní věk 0-14let
2. produktivní věk 15-64let
3. poproduktivní věk nad 65 let
• v zastoupení jednotlivých věkových skupin jsou rozdíly dané různým stupněm hospodářsko-společenského vývoje
• věkové složení obyvatelstva znázorňujeme pomocí tzv. věkových pyramid (strom života)
• V rozvojových zemích je největší podíl mladé populace a lidé se nedožívají
vysokého věku ( avšak v posledních letech s výjimkou Afriky roste počet starších obyvatel v důsledku zlepšení zdravotní péče a zvýšení vzdělanosti)
• Ve vyspělých zemích klesá porodnost a obyvatelstvo se dožívá vyššího věku,
stárnutí populace – pozdější odchod do důchodu, nastává problém reformy penzijního systému
• Nejvyššího věku se lidé dožívají v severní Evropě a v Japonsku. Ve vyspělých zemích je 21% důchodců, 19-20% mladých lidí, zbytek je v produktivním věku. V zaostalých zemích je 40% do 15 let a málo lidí nad 65 let. Věk se dá znázornit koláčovým grafem, nebo věkovou pyramidou. Existuje několik druhů pyramid.
Rozbor věkových pyramid
rozvojové země vyspělé země
věk 20 let 30 – 40 let
střední délka života kolem 55 let 80 let
0 – 14 let 30 – 40% 10 – 20%
15 – 64 let 50 – 60 % 60 – 70%
65 a více 0 – 5% 10 – 15%
porodnost vysoká 15-40‰ malá 0-15‰
úmrtnost vysoká 10-20‰ malá 5-15‰
• významná věk. skupina jsou ženy v tzv. fertilním věku=plodný věk (15 – 45 let)
• střední délka života u žen obvykle vyšší
- Ve světě : cca 64, Muži 63 let, Ženy 66
- Evropa: muži 78, ženy 84 Island,státy S Evropy
- Asie, Japonsko: muži 78 a ženy 85
- rozvojové státy okolo 55let ale velké rozdíly (Afrika 40let)
- ČR muži 74, ženy 80
3) Složení obyvatelstva dle pohlaví
• vlivem biologických zákonů je počet mužů a žen přibližně vyrovnán
• rodí se více chlapců (cca 4 miliony ročně),ale mají vyšší úmrtnost v dětském věku a nedožívají se vysokého věku jako ženy(převaha žen staršího věku)
• rozdíl v počtu mužů a žen dle světadílů,hosp. a kulturní vyspělosti
např. Evropa má více žen( úmrtnost mužů,války,vystěhovalectví)
Severní Afrika, Asie - muslimské státy - mají více mužů( úmrtnost žen,horší sociální postavení ve společnosti)
• Počítá se tzv. index maskulinity neboli počet mužů na 1000 žen a index feminity určuje počet žen na tisíc mužů. U nás – 1054 žen/ 1000 mužů
4) Rasové složení obyvatelstva
• rasa=skupina lidí stejného tělesného vzhledu (barva pleti, barva a tvar vlasů,očí,tvar lebky,nosu,vzrůst,…)
• rozdíly mezi rasami jsou dány vlivem rozdílného prostředí, ve kterém se vyvíjely
základní rasy
• Europoidní rasa (bílá) 45% – světlá barva pokožky, střední až vysoká postava.
Hlavní oblasti rozšíření
- indoevropská větev- Evropa, Indie, přistěhovalci v Americe a Austrálii
-semitskohamitská větev- S Afrika, JZ Asie, Arabové
• Mongoloidní rasa (žlutá) 40% – žlutohnědá pokožka, malá až středně vysoká postava, zdánlivě šikmé oči, rovné vlasy
Hlavní oblasti rozšíření – V Asie, Severní Evropy - Laponci,Severní Ameriky - Inuité, a původní obyvatelstvo Ameriky (indiáni)
• Negroidní rasa (černá, ekvatoriální) 10% – tmavohnědá až černá pokožka, krátké
kudrnaté vlasy, široký nos, velké rty.
Hlavní oblasti rozšíření – Afrika na jih od Sahary, přistěhovalci v Americe, původní
obyvatelé Austrálie a okolních ostrovů
přechodné (smíšené) rasy 5%
• zejména v Latinské Americe,
• nejčastější míšenci jsou mestici (míšenci indiánů a bělochů)
• mulati (míšenci černochů a bělochů)
• zambové (míšenci černochů a indiánů) – rozšíření míšenců zejména po zámořských objevech
• Díky různorodosti ras narůstá problém rasismu (často se nadřazuje bílá rasa nad ostatní) nebo xenofobie (strachu z jiných ras)
1.
5) Náboženské složení obyvatelstva
• náboženství je sociální jev, má významný vliv na život většiny obyvatel Země(ovlivňuje styl života,chování,stravovací zvyky,architekturu i hospodářství
• ateisté (nevyznávají žádné náboženství) tvoří jen asi 10 % obyvatel světa
• členění náboženství :
• monoteistická náboženství – vyznávají jednoho boha (křesťanství, islám, židovské náboženství)
• polyteistická náboženství – uctívají více bohů (hinduismus)
• světová náboženství – křesťanství, islám a budhismus
• národní náboženství – hinduismus, judaismus, šintoismus, taoismus, konfucionismus
• primitivní(tradiční) – šamanismus, totemismus, magie
6) Národnostní složení obyvatelstva
• národnost – příslušnost k určitému národu
• národ – historicky vzniklé společenství lidí se společnými tradicemi, územím,hospodářským a kulturním vývojem a většinou i jazykem (neplatí vždy – řada národů hovoří stejným jazykem nebo např. Švýcaři hovoří více jazyky)
• na Zemi žije více než 2 tisíce různých národů a národností, mezi nejpočetnější patří Číňané 1,3mld,Hindustánci 320mil,Američané, Bengálci
• řada národů nemá vlastní stát – Kurdové, Tibeťané, Čečenci, Baskové, ...
• národnostní menšiny – obyvatelé, kteří žijí mimo území státu, kde má národ sídlo
• nacionalisté – jsou přesvědčeni o výjimečnosti a nadřazenosti svého národa (spory s přistěhovalci, romskou komunitou…)
• separatisté – snaží se dosáhnout samostatnosti svého národa (Baskové ve Španělsku, Palestinci v Izraeli, Albánci v Kosovu,…)
• státní příslušnost – právní příslušnost k určitému státu
7) Ekonomické složení obyvatelstva
• jedná se o složení obyvatelstva dle příslušnosti k zaměstnání a jeho zařazení do primární, sekundární, terciární či kvartérní sféry
• složení se měnilo v průběhu historického vývoje-postupný úbytek v primární sféře a nárůst v ostatních sférách
• významný ukazatel vyspělosti ekonomiky státu
• dnes rozdíl v zaměstnanosti hlavně mezi rozvojovými a vyspělými státy
primární sf. sekundární sf. terciární a kvartérní sf.
rozvojové státy 60% 20% 20%
vyspělé státy 10% 20% 70%
Česká rep. 10% 35% 55%
• nezaměstnanost-vyjadřuje se tzv. mírou nezaměstnanosti =počet nezaměstnaných na 100 ekonomicky aktivních obyvatel, udává se v %
8) Složení obyvatelstva podle jazyků
• mateřský jazyk – ten jazyk, kterým člověk začne mluvit dnes na světě několik stovek jazyků a tisíce dialektů, podle příbuznosti se jazyky dělí do jazykových
• rodin(celkem asi 30) např. indoevropská,čínsko- austroasijská, altajská, semitskohamitská,uralská (v Evropě zastoupena finštinou, estonštinou a maďarštinou )
• nejpočetnější je indoevropská jazyková rodina (45% obyvatel světa), patří sem např. jazyky:
* slovanské (čeština, slovenština, polština, ruština, běloruština, ukrajinština,
slovinština, chorvatština, srbština, bulharština)
* germánské (němčina, holandština, angličtina, norština, švédština, dánština)
* románské (italština, španělština, portugalština, francouzština, rumunština)
* helénské (řečtina)
* baltské (litevština,lotyština)
* iránské (perština,kurdština
* keltské (irština,velština,bretonština)
* indické (hindština, bengálština) * více najdete zde
• nejrozšířenější jazyky světa- čínština, španělština, angličtina, arabština, bengálština, hindština-jako mateřské jazyky
Žádné komentáře:
Okomentovat