• Základní aspekty, metody a cíl geografie
• Soustava geografických věd
• Význam geografie a její využití v praxi
• Historický přehled vývoje geografie
Geografie je věda, která se zabývá krajinnou sférou a zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase. Geografie leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd.
Zakladatel: Erastotenes z Kyréry - odštěpil se od filosofie
V uplynulých více než dvou tisíciletích existence geografie došlo k těmto hlavním změním:
Zúžil se objekt geografie - objektem studia již není celá Země, ale jen její část –
krajinná sféra. Vyčlenily se další vědy, které studují Zemi (např. geologie)
Změnil se ráz poznání v geo. - geografie jíž není pouze vědou popisnou, ale stala se vědou,
ve které má důležitou roli vysvětlení jevů.
Změnil se význam a zaměření g.- geografie není pouze všeobecně vzdělávající vědou, ale i
vědou s výrazným praktickým zaměřením.
*Předmět studia vědního oboru geografie je tvořen čtyřmi složkami výzkumu – objekt, aspekt, metoda a cíl. Objektem výzkumu geografie (tím, co vědní obor studuje) je krajinná sféra, aspektem výzkumu je hledisko, ze kterého je objekt studován, metody určují přístupy k výzkumu a postupy výzkumu a cílem výzkumu je využití výsledků vědeckého zkoumání v teorii i praxi.*
OBJEKT STUDIA GEOGRAFIE
- objektem, který geografie studuje je krajinná sféra
- Naše planeta je složena z několika soustředně uspořádaných vrstev, tzv. geosfér. Pro geografii mají největší význam geosféry, které se nacházejí při povrchu pevného zemského tělesa.
- geografie studuje: Litosféra (zemská kůra a svrchní část zemského pláště)
Atmosféra (vzdušný obal země, zejména její nejnižší vrstvu – troposféru)
Hydrosféra (veškeré vodstvo na Zemi)
Pedosféra (půdní obal)
Biosféra (živý obal)
Kryosféra – obal s teplotami po více než dva roky pod bodem mrazu
=> těchto pět sfér tvoří fyzicko-geografickou sféru (sféru přírodní)
X Součástí geografie je také socioekonomická sféra (lidská společnost a její výtvory)
(fyzicko-geografická sféra + socioekonomická sféra = krajinná sféra a ta je objektem studia geografie)
- hranice krajinné sféry: horní hranice -horní hranice ozonosféry (asi 25km nad zemským povrchem)
dolní hranice - existují dva názory na stanovení dolní hranice krajinné sféry:
Dolní hranice je v hloubce asi 35 km pod povrchem Země – shoduje se s Mohorovičićovou plochou diskontinuity, která odděluje zemskou kůru od zemského pláště.
Dolní hranice je v hloubce 100 – 300 km – na styku litosférických desek s astenosférou.
ZÁKLADNÍ ASPEKTY, METODY A CÍL GEOGRAFIE
Při studiu krajinné sféry používá geografie 2 hlavní hlediska:
1. Hledisko prostorovosti - sleduje prostorové rozšiřování objektů a jevů v rámci krajinné sféry (prostorovou strukturu a organizaci krajinné sféry). Prostorové hledisko má význam i při studiu různých regionů (regionální přístup), kde je výzkum zaměřen na porovnávání shodných a odlišných rysů.
2. Hledisko syntetičnosti - zkoumá vztah mezi jednotlivými geosférami – jak na sebe působí a vzájemně se ovlivňují. V důsledku vzájemného působení geosfér se vytváření na zemském povrchu tzv. krajinné komplexy, které se vyznačují spojením krajinných složek (určitým podnebím, půdami, rostlinstvem, živočišstvem). Typickými krajinnými komplexy jsou geografické pásy, např. tajga, tundra, step apod.
K metodám výzkumu krajinné sféry patří:
-terénní geografický výzkum, geografický popis, geografický stacionární výzkum, geografické experimenty, dálkový průzkum Země a systematizace geografických údajů
*Ke zpracování získaných informací geografové používají:
Klasifikaci - rozdělení na skupiny objektů, které se mezi sebou liší především kvantitativně
Typologizaci - seskupení studovaných geografických objektů, jevů a informací podle typů, které se navzájem liší
Kvalitativně
Taxonomizace - rozdělení krajinné sféry na hierarchicky uspořádané jednotky; základním typem taxonomizace je
geografická regionalizace*
SOUSTAVA GEOGRAFICKÝCH VĚD
- Diferenciace geografie není dosud ukončena. Vznikají a rozvíjejí se nové dílčí geografické vědy, jako např. geografie vědy a kultury, lékařská geografie, geografie rekreace, geografie cestovního ruchu apod.
- Geografie využívá množství poznatků z jiných oborů, např. z matematiky, fyziky, chemie, informatiky, geologie, biologie, historie
1. Fyzická geografie (fyzicko-geografické vědy, přírodní geografické vědy)
a. Geomorfologie - nauka o georeliéfu (tvary zemského povrchu, jejich vznik a vývoj)
b. Klimatologie - nauka o podnebí
c. Meteorologie - studuje počasí
d. Hydrologie - zabývá se studiem hydrosféry (vodstva na Zemi)
e. Oceánografie - studuje vodstva oceánů a moří
f. Pedologie - zabývá se studiem půd a jejich rozmístěním
g. Biogeografie - věda o biosféře (studuje prostorovou diferenciaci biosféry)
h. Glaciologie - studuje ledovce
i. Geokryologie - věda o permafrostu (=trvale zmrzlá půda)
j. Pedogeografie -zkoumá půdní typy a druhy
2. Socioekonomická geografie (socioekonomické vědy, společensko-hospodářské vědy)
a. Geografie obyvatelstva - zabývá se prostorovým rozmístěním a strukturou o.
b. Geografie sídel - studuje zákonitosti sídel
c. Geografie průmyslu - studuje zákonitosti rozmístění průmyslové výroby
d. Geografie zemědělství - studuje zákonitosti rozmístění zemědělství
e. Geografie dopravy - studuje zákonitosti dopravních pohybů a dop. sítí
f. Geografie cestovního ruchu - studuje zákonitosti rozmístění cestovního ruchu
g. Geografie služeb - studuje zákonitosti rozmístění služeb
3. Kartografické disciplíny (vědní obory o tvorbě, reprodukci a využití map)
- leží na styku přírodních, společenských a technických věd
a. Obecná kartografie
b. Tematická kartografie - sestavování tematických map
c. Matematická kartografie - teorie kartografických projekcí
d. Nauka o mapách
e. Kartometrie - věda o měření na mapách
4. Ostatní geografické vědy
a. Regionální geografie - zabývá se geografickým studiem jednotlivých oblastí
b. Politická geografie - studuje otázky jako např. územní vývoj státu, státních
hranic, rozložení politických sil atd.
c. Nauka o krajině - její rozmístění studuje, vlastnosti a funkce
d. Historická geografie - studuje obecné zákonitosti krajinné sféry v minulosti
VÝZNAM GEOGRAFIE A JEJÍ VYUŽITÍ V PRAXI
- Geografie se uplatňuje v praxi při řešení otázek týkajících se současnosti a budoucnosti
Zaměřuje se především na tyto problémy:
Zkoumá a vypracovává způsoby zachování rovnováhy krajinné sféry
Zkoumá využívání přírodních zdrojů (nerostné suroviny jak využívat, vodu a půdu v průmyslu, zemědělství i k rekreačním účelům)
Vypracovává způsoby boje proti znehodnocování životního prostředí
Zkoumá oblasti znehodnocené lidskou činností a hledá způsoby jejich rekultivace
Zkoumá katastrofické jevy (zemětřesení, záplavy atd.) a vypracovává způsoby ochrany proti nim
Zkoumá prudký nárůst počtu obyvatel světa a důsledky, které z toho vyplývají pro další vývoj lidské společnosti
Určuje nejlepší prostorové uspořádání lidské společnosti a navrhuje vhodné alternativy rozmístění sídel, průmyslu, zemědělství atd.
HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE GEOGRAFIE
Dějiny geografie lze rozdělit do čtyř etap (fází):
1. Pravěk
2. Starověk
3. Středověk
4. Novověk
Pravěk
Geografie má pouze poznávací charakter. Mapy lovišť, jezer, obydlí atd. na stěnách v jeskyních, na kostech.
Starověk
o Čína -vynalezli kompas, výroba papíru, střelného prachu, hedvábí, porcelánu (hedvábná stezka)
o Mezopotámie - *mapa na hliněné desce Babylonské z města Ga Sur, která byla sestrojena 2500 př. n. l. a znázorňuje údolí
řeky Eufrat a její ústí,Egypťané znali mořské proudy*
o Féničané - *nejznámější plavci této doby, kteří ve druhém tisíciletí př. n. l. ovládali celé Středomoří - znali systém
mořských proudů, stavěli si malé městské státy (Kartágo).*
o Starověké Řecko (2000 – 200 př.n.l.)
Poznávání formou mořeplavby, žili v oblasti Malé Asie a znali celé Středomoří
V Řecku vznikla kartografie = nauka o mapách
Aristoteles - dokázal kulatost Země (filozof)
Erastothenes -,,otec geografie‘‘
- vyčlenil geografii z filozofie
o Arabové- měření země
o Řím
Claudius Ptolemaios
Rozdělil Zemi na díly = trigonometrická síť, žil v Alexandrii, přisoudil jí 0°, určil zemskou délku a šířku, zpracoval geocentrickou soustavu (Země je středem vesmíru a vše se otáčí kolem
Heliocentrická soustava = Slunce je středem vesmíru a vše se točí kolem něj
Trigonometrická síť = soustava triangulačních bodů, dnes je již čtvercová
Středověk
- středověk začíná pádem říše Římské = 476 př. n. l
- dochází ke stěhování národů
- feudalismus, geografie upadá (kvůli náboženství)
- velký vliv dogmat (tvrzení nepřipouštějící námitky)
- zákaz tvrzení, že je Země kulatá
- existovala kruhová mapa světa:
Rozvoj geografie způsobily:
1. Křižácké výpravy (11. – 13. st. 7 výprav, cíl = svatá země Izrael – Jeruzalém)
2. Misionářské výpravy (podnikali je Františkáni a Jezuité, hlásali náboženství)
Marco Polo - cesta z Itálie do Číny = kniha ,,Milión‘‘ (první cestopis)
Novověk
- začíná rokem 1492 – objevením Ameriky
1. Probíhá objevování nových území
Kryštof Kolumbus - italský mořeplavec, který s portugalskou a zejména španělskou
pomocí (Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský) podnikl 4 objevné plavby: 1492 (plavba do Ameriky – Bahamy, oblast Kuby, Protorico)
1493 (objevil ostrovy Velkých a Malých Antil)
1498 (přistál u americké pevniny, ústí řeky Orinoko)
1502 (dostal se až ke středoamerické pevnině)
Amerigo Vespucci - doplul k břehům Ameriky, dostal se až na pevninu, proto je považován za objevitele
Vasco da Gama - obeplul Afriku, doplul do Indie, kde zakládá kolonie
Fernao de Magalhaes - obeplul Zemi, na Filipínách byl zabit
Abel Janszoon Tasmam - obeplul Austrálii (říkali ji Jižní Země), doplul k Novému Zélandu
Francis Drake - obeplul svět, do Evropy přivezl brambory a tabák
James Cook - objevil Austrálii, Novou Guineu, Nový Zéland atd.
2. Důkazy o kulatosti Země
Mikukláš Koperník - heliocentrický názor(Slunce středem sluneční soustavy), důkaz, že se
Země točí kolem vlastní osy
Giordano Bruno - Země ani Slunce není středem vesmíru (upálen)
Galileo Galilei -prosazoval heliocentrickou soustavu, odvolal své tvrzení (,,A přece se
točí‘‘)
Johannes Kepler - autor teorie pohybu vesmírných těles = 3 Keplerovy zákony
Tycho de Brahe - vše se točí kolem Slunce a vše se ještě točí, zaměřil zem. šířku Prahy
3. Objevování vnitrozemí
Charles Darwin - prozkoumával Galapágy, soustředil se na Patagonii
Emil Holub - cesty do Afriky
4. Polárníci
Peary -první na sevrním pólu
Amunsen -první na jižním pólu
5. Vesmír
Gagarin - první člověk ve vesmíru
Armstrong - první člověk na Měsíci
Remek -první čech ve vesmíru
Žádné komentáře:
Okomentovat