Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

15. Geografie zemědělství C)

Živočišná výroba
Zabývá se záměrným chovem zvířat, která poskytují člověku potřebné produkty, včetně zvířecí tažné síly. Živočišná výroba je organicky vázána a podmíněna rostlinnou výrobou. Intenzita živočišné výroby se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku plochy zemědělské nebo orné půdy.

druhy masa:
hovězí a telecí–32%
vepřové –39%
drůbeží –20%
ostatní(skopové, koňské) –9%
rybí –viz rybolov

produkty, které poskytuje živočišná výroba:
a) potraviny(mléko,maso, živočišné tuky,vejce)
b) důležité suroviny(vlnu,kůži,peří)
c) suroviny pro výrobu léčiv(vedlejší jatečné produkty)
d) tažnou sílu
e) hnojení odpady z živočišné výroby(chlévský hnůj, kejda,drůbeží trus)

TYPY ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
1)extenzivní živočišná výroba – dělí se na:
a) kočovný chov =kočování z místa na místo podle rozložení pastvin a vodních zdrojů; výskyt: aridní(suché) oblasti Afriky, jihozápadní a centrální Asie
b) polokočovný chov –liší se od kočovného tím, že pastýři vytvářejí zásobu krmiv na období zimy nebo sucha a budují přístřešky pro dobytek
c) transhumace =sezónní přehánění dobytka mezi nížinnými a horskými pastvinami
d) moderní chov - Zvířata se pasou hodně daleko od hlavních oblastí spotřeby, na konci letní sezóny se přesunuje do blízkosti spotřeby, kde se dokrmuje na farmách.

2)intenzivní živočišná výroba – dělí se na:
a) výdojný chov alpského typu. Dobytek je v létě vyháněn na alpské louky. V zimě je dobytek ustájen v podhorských oblastech. výskyt: v alpských zemích.
b) stálý chov–je doplňkem rostlinné výroby; výskyt: v zemích střední a jihovýchodní Evropy
c) moderní stájový chov –je nadřazený rostlinné výrobě, je nejintenzivnějším chovným systémem, má vysokou produktivitu; výskyt: západní, severní Evropa, USA

DRUHY ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
I) chov ovcí - Ovce se chovají pro: vlnu, maso a mléko. Výskyt: v oblastech polopouštních pastvin, v oblastech s vlhčím klimatem, v přímořských oblastech s vlhkým podnebím; největší producenti: Austrálie, Nový Zéland, Argentina; největší vývozci živého dobytka: Austrálie, Turecko

II) chov drůbeže(=domácího ptactva) - Drůbež se chová pro: maso, vejce a peří.V chovu drůbeže dominuje chov slepic. V rozvojových zemích stále převládají drobné primitivní chovy. Drůbež rozdělujeme na:
a) hrabavá(slepice, krůty, perličky)
b) vodní(kachny, husy)
c) holuby

III) chov skotu zabezpečuje 90% světové spotřeby mléka a více než 30% masa. Skot se chová pro: maso, vnitřnosti, mléko a kůži. Zabezpečuje 89% světové spotřeby mléka a více než 30% masa. Chov skotu je v Indii kvůli hinduistickému náboženství zcela neproduktivní. Výskyt: oblasti mírného podnebného pásu s intenzivním zemědělstvím; největší exportéři: Austrálie, Německo, Francie, Nový Zéland; největší exportéři živého dobytka:

IV) chov prasat - Prasata se chovají pro: maso a vnitřnosti . Chov prasat není v muslimských zemích.
Výskyt: oblasti s mírným či chladnějším podnebím, kde jsou dostatečné zdroje vydatných krmiv(kukuřice, řepy, brambory); největší exportéři: Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Kanada; největší exportéři živého dobytka: Čína, Nizozemsko, Kanada

Rybolov
Rybolov slouží jako potravina, ke zpracování na moučku, rybí tuk a pro farmaceutický průmysl. Rybolov má několik složek:
a) lov a chov ryb
b) lov ostatních vodních živočichů(velryb, vorvaňů, krabů, raků, humrů, langust, ústřic atd.)
Nejvýznamnějšími lovišti ryb jsou moře šelfová, kde aktivně probíhá proces fotosyntézy, kde dochází k akumulaci živé hmoty.
Největší světová loviště ryb:
1. severozápadní Pacifik
2. jihovýchodní Pacifik
3. severovýchodní Atlantik
4. severozápadní Atlantik
největší loviště sladkovodních ryb: ve východní, jihovýchodní a jižní Asii
největší exportéři: Japonsko, USA, Rusko, Norsko, Island
Narůstá význam mořských farem a plantáží, kde se chovají ryby, měkkýši, krabi, řasy. V sladkovodních nádržích je typický chov kaprů.

Lesnictví
Lesy tvoří téměř 1/3 rozlohy souše –39 mil.km2. lesy mají svůj význam:
1. klimatický(zadržují vodu, zvyšují vlhkost, zmírňují teplotní rozdíly)
2. půdotvorný(zpevňují půdu, zabraňují sesuvům)
3. rekreační
4. biologický poskytují životní prostředí pro zvířata

zdroj potravy(lesní plodiny, zvěř) a kůže pro člověka

-celková světová těžba dřeva činí dnes asi 3,5 mld. m3.
-největší exportéři: Kanada, USA, Rusko, Skandinávské země

lesy rozdělujeme podle:
a) podle typu dřevin:
I) lesy listnaté
II) lesy jehličnaté
b)v tropické pásmu:
I)lesy monzunové – jsou ve vnitrozemském tropickém pásu s občasným obdobím sucha.
II)tropické deštné lesy –v oblastech hojně zavlažovaných nejvýznamnější lesní oblasti: 1)severní lesní pás –Rozkládá se v mírné klimatické zóně severní polokoule (zejména na území Ruska, Kanady).
2)jižní lesní pás –Rozkládá se v ekvatoriální(=rovníkové) a tropické klimatické zóně.
důvody těžby dřeva:
1. výroba řeziva
2. výroba celuózy a papíru
3. palivo

Příčinou likvidace lesů je výstavba nových sídel komunikací a především žďárové zemědělství. Likvidace lesů vede k posilování skleníkového efektu.

Žádné komentáře:

Okomentovat